Organizace ChO
V roce 2008 vstupí Chemická olympiáda do jubilejního 45. ročníku. Řadí se tedy k těm "starším" přírodovědným soutěžím vyhlašovaným MŠMT pro žáky základních a studenty středních škol. Základní nosnou myšlenkou společnou těmto i mnoha dalším podobným soutěžím není jen podnícení zájmu o příslušný obor, ale i podchycení a všestranné rozvíjení schopností zejména nadaných mladých lidí. Není sporu, že se jedná o vysoce užitečnou náplň volného času úzce navazující na práci ve škole. Úspěšné řešení úloh, které se neomezují na osnovami předepsanou látku, předpokládá nemalou samostatnou přípravu, a klade také zvýšené nároky na práci učitelů, bez jejichž pomoci se soutěžící neobejdou. Řešením úloh však celá věc nekončí. Předmětové soutěže jsou páteří celé řady dalších akcí. Navazují na ně besedy s autory úloh, korespondenční soutěže, semináře pro soutěžící i pro učitele, soustředění a letní tábory.
U zrodu chemické olympiády stáli zanícení učitelé chemie, kteří počátkem šedesátých let začali organizovat soutěže na školách a posléze v okresech a krajích. První mezikrajové utkání se konalo v Brně v roce 1966 a další rok probíhalo v Bratislavě. Během krátké doby se vyvinula pravidla soutěže a účelná organizační struktura obojí zakotvené v organizačním řádu. Soutěž garantuje a organizuje Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Ústřední komisí Chemické olympiády. Od počátku bdí nad odbornou úrovní Československá a později Česká společnost chemická. Vystřídala se celá řada autorů, kteří se rekrutují zejména z řad učitelů, ale i studentů vysokých škol - bývalých účastníků soutěže. Tato spolupráce zkušenějších a mladších výrazným způsobem příspívá k zajímavosti a přítažlivosti úloh. Byly to právě úlohy, které během téměř čtyřiceti let doznaly největších změn. Vzrůst jejich náročnosti byl způsoben jak rozvojem oboru a školského systému, tak zpětným působením mezinárodních soutěží, na nichž se zřetelně projevují výsledky soustavné a cílevědomé práce s talentovanými mladýmu lidmi. Počet účastníků školních kol se během let stabilizoval a v 36. ročníku přesáhl 13 000.
Iniciativa ke konání Mezinárodní chemické olympiády vyšla z Československa a její první ročník se konal v červnu roku 1968 v Praze. Dalšími účastníky byly Polsko a Maďarsko. Postupně se přidaly všechny lidové demokracie a v 80. letech další evropské a nakonec i zámořské státy. 32. ročníku MCHO se v Kodani zúčastnilo 208 studentů z 53 zemí. Soutěžit mohou maximálně čtyři reprezentanti jedné země, hodnotí se pouze jednotlivci. Naše reprezentační družstvo se vybírá z nejlepších účastníků ústředního kola kategorie A po dvou týdenních soustředěních a mnoha testech. Československo nevynechalo ani jeden ročník a patřilo k nejúspěšnějším státům. Od roku 1993 soutěží samostatné České a Slovenské družstvo. Od té doby získala naše republika na IChO celkem 8 zlatých, 21 stříbrných a 28 bronzových medailí, a patří tak opět mezi velmi úspěšné státy. Zlaté medaile získali Luděk Meca (Peking 1995), Jiří Janeček (Peking 1995), Jiří Franta (Moskva 1996), Vlastimil Kulda (Montreal 1997), Jiří Kysilka (Mumbai 2001), Eva Pluhařová (Kiel 2004, Taipei 2005) a Petr Gerhard (Gyeongsan 2006). Nejlepší absolventi ústředního kola kategorie E (chemické průmyslovky) se od roku 1991 pravidelně zúčastňují evropské Grand Prix Chimique organizované každé dva roky pro chemicky orientované školy, kde patří opět k nejúspěšnějším. V Budapešti roku 1999 obsadil Jan Pozner první místo.
Chemická olympiáda v ČR i účast na IChO a GPCH je financována MŠMT. Na organizaci se podílí i Česká společnost chemická, která přispívá na věcné ceny Ústředních kol, k jejichž zabezpečení se s větším či menším úspěchem daří získat i další sponzory. Soutěž by nemohla existovat bez obětavé a nezištné spolupráce mnoha a mnoha dobrovolníků - autorů úloh, učitelů, členů komisí, recenzentů atd. Velkou část práce postupně přebírají bývalí účastníci soutěže, kteří jí zůstali věrni a pomáhají jak při organizaci, tak jako lektoři na soustředěních nebo autoři úloh. Předmětové soutěže mají své nezastupitelné místo v systému školství, nejen našeho, což dosvědčuje i význam, jaký tomuto typu zájmové činnosti přisuzují státy účastnící se mezinárodních předmětových olympiád. Je oceňován přínos soutěží k modernizaci výuky.
