Cena Vojtěcha Jarošíka za rok 2018

Laureáti Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie, jež je udělována katedrou ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českou společností pro ekologii, jsou letos vyhlašován již popáté – a podruhé v krátké historii ceny se o cenu dělí dva uchazeči.

V posledním ročníku bylo do soutěže přihlášeno celkem 13 studentských prvoautorských prací, jež vyšly v mezinárodních recenzovaných časopisech v r. 2018. Přihlášené práce posuzovalo dvanáct hodnotitelů složených ze zástupců ČSPE a katedry ekologie PřF UK. Každý člen komise na základě originality prací a jejich příspěvku k ekologickému poznání vybíral tři práce obzvláště hodné ocenění. Výsledek hodnocení byl nakonec poměrně jednoznačný – se stejným počtem hlasů se na vítězné pozici umístily dvě publikace: jednak v loňském roce široce medializovaná práce Vojtěcha Kubelky, doktoranda katedry ekologie PřF UK, publikovaná v Science po názvem „Global pattern of nest predation is disrupted by climate change in shorebirds”, a dále práce Lucie Vančurové, doktorandky katedry botaniky PřF UK, nazvaná „The complexity of symbiotic interactions influences the ecological amplitude of the host: a case study in Stereocaulon (lichenized Ascomycota)“ vydaná v časopise Molecular Ecology. Na třetím místě se pak umístila další algologická publikace z PřF UK od Heleny Bestové.

Co se týče počtu uchazečů, zájem studentů o Cenu Vojtěcha Jarošíka se zdá být stabilní – počet přihlášených prací za celou dobu existence ceny kolísal od devíti po třináct. Zastoupení vysokých škol bylo ale v posledním ročníku velmi nerovnoměrné. Naprosto dominovali uchazeči z PřF UK (z kateder botaniky, ekologie, zoologie a z Ústavu pro životní prostředí), pouze dvě přihlášené práce byly od studentů z PřF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Žádná přihlášená práce tentokrát nepocházela z moravských vysokých škol nebo třeba ČZU, přestože i tam nepochybně studentské publikace v různých ekologických oborech vznikají. Otázkou je, co stojí za tímto malým zájmem. Je to tím, že přes veškeré pokusy o propagaci ceny na všech relevantních vysokoškolských pracovištích v Česku studenti o ceně nevědí? Nebo nevěří, že právě jejich publikace má šanci na ocenění? Nebo jim je snad líto pár desítek minut investovaných do přípravy podkladů pro přihlášení?

Je na nás všech, abychom se pokusili úspěšné studentky a studenty ve svém okolí motivovat k tomu, aby své kvalitní publikace na cenu přihlásili. Letošní ročník ukázal, že i v případě, že v pelotonu je tak mimořádný publikační úspěch, jako je studentský článek v Science, neznamená to automaticky diskvalifikaci dalších přihlášených prací.


Nejlépe hodnocené publikace nominované na Cenu Vojtěcha Jarošíka za r. 2018

1.-2. Kubelka V., Šálek M., Tomkovich P., Végvári Z., Freckleton R.P. & Székely T. (2018): Global pattern of nest predation is disrupted by climate change in shorebirds. Science 362(6415): 680-683.

1.-2. Vančurová L., Muggia L., Peksa O., Řídká T. & Škaloud P. (2018): The complexity of symbiotic interactions influences the ecological amplitude of the host: a case study in Stereocaulon (lichenized Ascomycota). Molecular Ecology 27: 3016–3033.

3.     Bestová H., Munoz F., Svoboda P., Škaloud P. & Violle C. (2018): Ecological and biogeographical drivers of freshwater green algae biodiversity: from local communities to large – scale species pools of desmids. Oecologia 186: 1017–1030.


Ostatní přihlášené práce (v abecedním pořadí)

Duchoslavová J. & Jansa J. (2018): The direction of carbon and nitrogen fluxes between ramets in Agrostis stolonifera changes during ontogeny under simulated competition for light. Journal of Experimental Botany 69(8): 2149–2158.

Florianová A. & Münzbergová Z. (2018): Drivers of natural spread of invasive Impatiens parviflora differ between life-cycle stages. Biological Invasions 20: 2121–2140.

Kuťáková E., Cesarz S., Münzbergová Z. & Eisenhauer N. (2018): Soil microarthropods alter the outcome of plant-soil feedback experiments. Scientific Reports 8: 11898.

Kuťáková E., Herben T. & Münzbergová Z. (2018): Heterospecific plant–soil feedback and its relationship to plant traits, species relatedness, and co-occurrence in natural communities. Oecologia 187: 679–688.

Macková L., Vít T. & Urfus T. (2018): Crop-to-wild hybridization in cherries—Empirical evidence from Prunus fruticosa. Evolutionary Applications 11: 1748–1759.

Mikula P., Díaz M., Albrecht T., Jokimäki J., Kaisanlahti-Jokimäki M.-L., Kroitero G., Møller A.P., Tryjanowski P., Yosef R. & Hromada M. (2018). Adjusting risk taking to the annual cycle of long-distance migratory animals. Scientific Reports 8: 13989.

Mrazova A. & Sam K. (2018): Application of methyl jasmonate to grey willow (Salix cinerea) attracts insectivorous birds in nature. Arthropod-Plant Interactions 12: 1-8.

Souto-Vilarós D., Proffit M., Buatois B., Rindos M., Sisol M., Kuyaiva T., Michalek J., Darwell C.T., Hossaert-McKey M., Weiblen G., Novotny V., Segar S.T. (2018) Pollination along an elevational gradient mediated by both floral scent and pollinator compatibility in the fig and fig-wasp mutualism. Journal of Ecology 106: 2256-2273.

Timsina B., Kindlmann P., Rokaya M.B., Vrchotová N., Tříska J., Horník Š. & Sýkora J. (2018): Xanthones content in Swertia multicaulis D. Don from Nepal. Molecules 23: 1067.

Veselá H., Mudrák O. & Frouz J. (2018): The role of dead standing biomass of Calamagrostis epigejos in nutrient turnover during spontaneous succession. Science of The Total Environment 644: 717-724.

Share this article