neverbalni-komunikace

hlas

Neřečovými aspekty řeči a hlasem se naše výzkumná skupina zabývá z celé řady perspektiv.
Konkrétně vztahem hlasového projevu a osobnosti, hlasem v kontextu neverbálního chování, vztahem krátkodobé proměny hormonálních hladin na změny hlasu.
Z vývojového hlediska nás zajímá hlasový projev kojenců v biologicky důležitých kontextech (hlad, hra, bolest, atd.) a vliv pohlaví, počtu a pořadí sourozenců na akustické charakteristiky hlasu v dospělosti.

Tomuto tématu se věnuje: Pavel Šebesta, Jaroslava Varella Valentova, Jitka Lindová.

fenomen synestezie

Slovo synestézie je možné opsat jako "míšení smyslů", pochází z řeckého "syn" (spolu) a "aesthesis" (smysly). Jedná se o percepční zvláštnost, při které se spolu s vjemem v jedné smyslové modalitě souběžně dostavuje i vjem v jiné. Např. když se při poslechu hudby pojí s jednotlivými tóny a celými skladbami vjem specifické barvy. Dodnes bylo popsáno více než 60 variant, mezi nejběžnější patří dny v týdnu - barva, písmena a číslice - barva, číslice - umístění v prostoru, ale byly popsány i exotičtější kombinace, jako jsou např. barevné orgasmy či tvary chutí.

Podle současných odhadů je touto percepční zvláštností vybaven každý 4 až 6 člověk ze sta, pro které je to naprosto přirozený způsob vnímání a mohou se naopak i divit, pokud zjistí, že např. pro většinu lidí písmena žádnou svojí barvu nemají. I když je možné synestezii přechodně navodit pomocí psychoaktivních látek či hypnózy, je pro lidi s tzv. "vývojovou" synestezií tato percepční zvláštnost vlastní odjakživa a často se jedná o vlohu, která se dědí. Na místě je tedy otázka po hypotetickém "genu" synestezie a důvodu, proč se v genofondu lidstva udržel v průběhu evoluce.

cichova percepce a kognice

Zaměřujeme se na výzkum ontogeneze lidského čichu (od novorozeneckého věku až do pozdního stáří), interindividuálních rozdílů v čichovém vnímání, významu čichu jakožto markeru vybraných psychiatrických onemocnění či čichového vnímání ve spánku.

 

Tomuto tématu se věnuje Lenka Martinec Nováková ve spolupráci s Janem Havlíčkem.

 

Proč je důležité zkoumat čich? Klik sem nebo sem.

Uvažujete o tom, že se do našeho výzkumu zapojíte, ale schází vám obecnější rámec? Zájemci o problematiku chemických smyslů (nejen čichu) zejména z řad studentů naleznou základní informace zde a zde.

 Chcete vědět více? Čtěte dál!

Číst dál...

fyzicka atraktivita

Atraktivita je fenoménem působícím na náš každodenní život. Ovlivňuje, jak ostatní hodnotíme na první pohled a jak spolu v návaznosti na to jednáme. Jak se zdá, na základě atraktivity je k jedincům různě přistupováno a atraktivnějším jedincům může přinášet určité sociální výhody, jako jsou vyšší platy v zaměstnání, u soudců dostávají nižší tresty a také mají více sexuálních partnerů, než jedinci méně atraktivní. Z evolučního hlediska jsou atraktivní takové znaky, které přitahují jedince opačného pohlaví a mohou tak zvyšovat reprodukční úspěch svého nositele. Výzkumně se nyní zaměřujeme na celou řadu jevů, které mohou vnímání atraktivity ovlivňovat, jako je tělesná atraktivita (např. tělesný typ, symetrie, výška, poměr pasu k bokům, poměr boků k ramenům) a atraktivita tváře (symetrie tváří, proporcionalita, neotenie, průměrnost, vousy, maskulinní a femininní znaky). Naše výzkumy se v současnosti zabývají zejména souvislostí atraktivity  a markerů kvality a zdraví jedinců.

Tomuto tématu se věnuje Vít Třebický, Věra Pivoňková a Jan Havlíček.

historicko-teoreticke

Náš zájem spočívá zejména v historii biologického myšlení, antropologie, behaviorálních věd, kulturní historii zvířat a antropozoologii.

Tomuto tématu se věnuje Marco Stella.

chemicka-komunikace

 Chemická komunikace ovlivňuje sociální interakce v různých kontextech. V našem výzkumu se zabýváme tím, jak environmentální (strava), kontextuální (emoce), genetické (MHC) a kulturní (parfémy) faktory ovlivňují tělesný pach a jeho vnímání. V současnosti se soustředíme na otázku, jak emocionální vyladění daného jedince (např. v kontextu kompetiční situace) ovlivňuje tělesný pach a následně působí na vnímání a náladu jedinců vystavených takovým vůním. Dále se zabýváme interakcí tělesné vůně a parfémů ve vztahu k biologické příbuznosti, atribucí osobnostních charakteristik na základě tělesné vůně a efektu dietetických faktorů na tělesné vůně.

 Tomuto tématu se věnuje Jitka Fialová ve spolupráci s Janem Havlíčkem.

lidska sexualita

Sexualita je jednou ze základních životních potřeb každého člověka, je silným motivačním faktorem, který vede k reprodukci lidského druhu. Bezproblematické prožívání vlastní sexuality významně ovlivňuje celkovou psychickou pohodu člověka i jeho tělesné zdraví. Otázky týkající se lidské sexuality jsou proto v popředí zájmu mnoha teoretických (např. evoluční psychologie) i aplikovaných (např. klinická sexuologie) vědních disciplín. V rámci naší výzkumné skupiny se zabýváme jak niternými procesy souvisejícími se sexualitou (např. výzkum struktury a vývoje repertoáru sexuálních fantazií, selektivity k erotickým podnětům či psychofyziologické odezvy na erotické stimuly různých druhů), tak behaviorálními projevy sexuality (např. výzkum promiskuitního a partnerského sexuálního chování v rámci normální populace, preferencí různých typů sexuálních aktivit u subkultur (BDSM) a osob se sexuálními variacemi (např. pedofilie, zoofilie), změn ve frekvencích sexuálních aktivit pod vlivem hormonální antikoncepce a v průběhu menstruačního cyklu, schopností vnímat sexuální naladění z dílčích neverbálních projevů či faktorů ovlivňujících výskyt různých typů orgasticity u žen). Klíčovým je pro náš tým teoretický přístup, v němž se snažíme nahlížet na sexuální fenomény coby na produkty součinnosti vrozených mechanismů (formovaných evolucí) a vlivů prostředí (tedy ontogenetických a kulturních vlivů).

Tématu se věnuje: Kateřina Klapilová, Jaroslava Varella Valentova, Jakub Binter, Jan Havlíček, Lucie Krejčová, Klára Bártová.

partnerske vztahy

Otázka partnerských vztahů se určitým způsobem dotýká každého jedince, díky čemuž je dlouhodobě předmětem zájmu nejen mnohých odborníků, nýbrž i laické veřejnosti. Současně se jedná o velice širokou oblast zájmu skýtající nesčetně témat. Naše skupina se ve svém výzkumu dlouhodobě zaměřuje na vliv rodiny na výběr partnera a následnou spokojenost ve vztahu, diskrepanci mezi preferencemi a reálným výběrem partnera, nenáhodné párování (zda si vybíráme partnera se sobě podobnými či komplementárními charakteristikami) a jeho dopad na partnerskou spokojenost u heterosexuálních i homosexuálních párů, vývoj partnerských vztahů po svatbě, žárlivost, nevěru, či vliv hormonální antikoncepce na partnerský výběr. Výzkum v této oblasti je důležitý nejen z hlediska pochopení a porozumění fungování partnerských vztahů, ale jeho závěry mohou být taktéž aplikovány v pomáhajících procesech (jako je psychoterapie, sexuologie apod.).

Tomuto tématu se věnuje Zuzana Štěrbová, Jaroslava Varella Valentova, Klára Bártová, Kateřina Klapilová a Radka Kučerová.

percepce obliceje

Lidé jsou schopni velice rychle a poměrně přesně usuzovat na mnohé vlastnosti osob, se kterými se střetávají, jako jsou věk, osobnostní charakteristiky či zdraví. Naše výzkumná činnost se dlouhodobě zaměřuje na výzkum sociální percepce tváře z hlediska evoluční i sociální psychologie. Konkrétně provádíme výzkum adekvátnosti přisuzování psychologických a behaviorálních charakteristik na základě fotografií či 3D scannů tváře a vlivu inter-individuálních charakteristik samotných hodnotitelů na jejich percepci.

Tomuto tématu se věnuje Věra Pivoňková a Vít Třebický.

PrF UK logo

fhs logo

Přihlásit se

Login to your account

Username
Password *
Remember Me