Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Novinky
O nás
Členové
Semináře
Výuka
Výzkum
Knihovny
Fond E. Rádla
Galerie
Odkazy
Kontakty
logo_amfibios

Katedra filosofie a dějin přírodních věd

 

Novinky
Apology

Due to reconstruction od sites, some of the data maybe out of date or some links do not work properly.

We do appologies for unconvenience

 
Bakalářské obhajoby

obhajoby

 

 
+

Zdenek Neubauer_parte

 
Zemřel Zdeněk Neubauer

Stanislav Komárek

 

V úterý 5.července 2016 v časných ranních hodinách v Praze ve svém bytě ve věku 74 let pokojně zemřel Zdeněk Neubauer (nar. 30.5.1942 v Brně), klíčový český myslitel, vědec a duchovní otec celé intelektuální generace. Byl synem profesora státního práva brněnské univerzity Zdeňka Neubauera (1901-1956) a jeho ženy Štěpánky (rozené von Makowski), rovněž právničky, bratrem profesorky Kamily Bendové, přednášející logiku na Filosofické fakultě UK a švagrem filosofa a disidenta Václava Bendy. K jeho blízkým přátelům patřil rovněž Václav Havel. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vystudoval biologii, svou počáteční touhu obírat se mykologií (bizarní svět hub  jej vždy fascinoval), již později zaměnil za mikrobiologii, v níž graduoval v roce 1965. V letech 1967-70 působil ve slavné Mezinárodní laboratoři pro genetiku a biofyziku v Neapoli, kde se zabýval zejména studiem bakteriofága lambda, teoreticky neobyčejně významného bakteriálního viru. Po návratu graduoval v roce 1971 na Filosofické fakultě UK v oboru filosofie. V této době začal publikovat vlastní texty z oblasti filosofie a rozhraní filosofických a biologických disciplín, většinou v samizdatu nebo v zahraničí, někdy i pod pseudonymem Sidonius. V roce 1982 opustil pro své nekonformní postoje univerzitu a živil se jako programátor v podniku ČKD, kde tou dobou působila i  řada dalších disidentů. V roce 1990 založil Katedru filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK, kterou řadu let vedl, od roku 1991 jako docent, od roku 1992 jako profesor, a kde i po svém penzionování dále působil. Stal se autorem zhruba pětadvaceti knih a sborníků a svými přednáškami a publikacemi hluboce ovlivnil celou jednu českou intelektuální generaci. Zabýval se filozofickými problémy biologie a fyziky, epistemologickým významem tvaru a tvarovosti a rolí mýtických a symbolických motivů v poznání. Jeho další práce se týkaly kultury, mysli a těla, vědomí a nevědomí, religionistiky, hermeneutiky a hlubinné psychologie. V roce 2001 získal cenu nadace Vize, v roce 2008 cenu Toma Stopparda za esejistiku. Se svou manželkou Marií Svobodovou, terapeutkou, žil v Praze-Podolí.

          Zdeněk Neubauer byl nejen špičkovým obecným biologem s dalšími velikými přesahy do filosofie, teologie a jiných humanitních oborů, ale v pravém slova smyslu také prorokem a básníkem v nejarchaičtějším a nejpůvodnějším smyslu tohoto slova – z dob, kdy „básník“ nebyl autorem rýmovaných veršovánek, ale tím, kdo ve stavu vytržení sděloval lidu, jak je to ve skutečnosti se světem, bohy i lidmi. Mohu s dobrým svědomím prohlásit, že jsem nikdy nepotkal člověka, který by byl  tak archetypálně silný, ba v nejpůvodnějším slova smyslu mýtický, jako byl právě on. Poznání je totiž jen jedno a skutečnost, že se nám beznadějně fragmentovalo na přírodovědu, filosofii, beletrii, náboženské vytržení, cestování a kdoví co dalšího ještě, je skličující. Navíc mezi těmito jeho větvemi existuje sotva jaká smysluplná komunikace: jedna vnímá druhou jako neblahý žvást, nezávazné plácání, suchopár míjející podstatu věci či zlovůli prostou. Tím více je třeba ocenit někoho, kdo navzdory trendům doby tuto jednotu poznávacího procesu reprezentoval, a to jaksi přímo bytostně. Právě forma eseje je v tomto směru nejsvobodnější a Zdeněk Neubauer jistě nedostal již zmíněnou cenu Toma Stopparda za esejistiku nadarmo. Představoval-li Zdeněk Neubauer úplný originál, je marno uvažovat o tom, jak by se někdo z jeho dvojníků vyrovnával s akademickým prostředím tehdy současných západních univerzit s jejich už tenkrát přehlceným a mašinelním provozem. Dnes je profesor vlastně nadúředníkem obírajícím se administrativním získáváním a distribucí grantových peněz a smysl, to, o co Zdeňkovi vždy především šlo, se ztrácí jako sníh na slunci.

      Šestého prosince 1989, ihned po mém návratu do Prahy, jsme seděli se Zdeňkem Neubauerem v jeho starobyle-měšťanském obývacím pokoji a hovořili o povaze doby. Tehdy mi nabídl, zda bych nechtěl na jím právě zakládanou, či tehdy pouze plánovanou, katedru filosofie a dějin přírodních věd. Ač by tím reálné příjmy poklesly asi na desetinu bývalých, neváhal jsem ani okamžik. Žádné životní rozhodnutí se mi více nevyplatilo. Tohle že bylo vůbec možné ? Tamní inspirativní prostředí, jehož byl Zdeněk Neubauer od počátku osou a „otcem zakladatelem“, bylo a je po více než čtvrt století radostí všech členů katedry i jejích příznivců. Je těžko zapomenout na semináře počátečních dob, plné entusiasmu a zároveň i prosté vší uspěchanosti, na nadšené diskuse se studenty revoluční generace. Je věru těžko zapomenout na Zdeňka Neubauera, který to tehdy všechno inicioval a uvedl do chodu. Později jako učebnicový reprezentant Jungova archetypu Starého mudrce žil a působil skryt. Svým duchovně-katylytickým účinkem ovšem  dál měnil životy a osudy mnohých – i v dobách svého chronického churavění se ostatně s jasnou hlavou účastnil mnoha intelektuálních diskusí.  Byl a je v nejlepším smyslu slova intelektuální ikonou, nesenou v čele průvodu.

Mám k tomu půvabný zážitek, který se odehrál tak asi před patnácti lety: Jel jsem tehdy vlakem a vedle mne seděl mladík, který si četl jednu ze Zdeňkových knih. Nedalo mi to a zeptal jsem se, jak se mu líbí. „Co, vy ho znáte?“ vyletěl. „No baže, vždyť pracujeme na stejném oddělení..“ „Jakže, on je ještě živ? Já myslel, že žil někdy dávno…“ Samozřejmě, archetypální postavy žily byly kdesi v mystickém bezčasí a nemohou chodit na semináře. Teď už tam opravdu nepřijdou....

Život Zdeňka Neubauera se započal v děsivých časech – narodil se pouhé tři dny po heydrichiádě. Kulminoval a docházel uznání a štěstí počínaje pozdními léty osmdesátými a přetrhl se v okamžiku dalších nejistot, kdy zmatená Evropa  neví, po které z problematických pěšin, které se křižují v dnešní husté mlze, se vlastně dát. Při vzpomínce na archaicky působícího mudrce-básníka si nelze nepoložit otázku: co znamená jeho smrt a počátek jakých časů signuje?

 
Konkurz post-doc

Rektor Univerzity Karlovy v Praze vyhlašuje konkurz pro Centrum pro teoretická studia na místo:

vědeckého pracovníka na dva roky postdoktorandské praxe v některém z vědních oborů rozvíjených na tomto pracovišti, s důrazem na transdisciplinární přesahy a dialog mezi přírodními a sociálními/humanitními vědami.

 

Kvalifikační předpoklady: v době nástupu ukončené postgraduální (doktorské) studium, nejlépe do tří let od udělení titulu Ph.D. (nebo ekvivalentu), znalost anglického jazyka a prokázané výsledky v některé přírodovědné nebo humanitní disciplíně.

 

Požadované doklady: motivační dopis spolu s návrhem výzkumné činnosti pro období postdoktorandské praxe, včetně vysvětlení návazností na výzkumný program CTS, stručný odborný životopis, seznam publikací, kopie diplomu, potvrzení o obhajobě nebo o odevzdání disertační práce.

Předpokládaný nástup v Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK v Praze a AV ČR, je od 1. listopadu 2016.

Přihlášky do konkurzu zasílejte na adresu: Centrum pro teoretická studia, Jilská 1, 110 00 Praha 1 nebo e-mailem: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript do 30. září 2016. Podrobnější informace lze získat na tel. 222 220 671 či na uvedeném e-mailu.

 

Rector of Charles University in Prague announces an opening at the Center for Theoretical Study for the position:

Postdoctoral researcher interested in one of the disciplines developed at the CTS, and open for transdisciplinary interactions and the dialogue between natural sciences and humanities/social sciences. The position is for 2 years.

Requirements: Completed Ph.D. study, preferably within 3 years after the awarded Ph.D. (or equivalent title), fluent English, demonstrated experience in sciences or humanities.

Required documents: A letter of intent together with a proposal of suggested research activities, specifying the links to CTS research topics, professional CV, list of publications, copy of the Ph.D. diploma or the confirmaton of the defence of Ph.D. dissertation or its submission.

Expected starting date is 1st November 2016.

Applications for the position may be delivered to the address: Centrum pro teoretická studia, Jilská 1, 110 00 Praha 1, Czech Republic, or via e-mail Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript until 30th September 2016. For detailed information call +420 222 220 671, or send the email.

 
Více článků...
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL