|
|
|
Čepička I, Hampl V, Kulda J, Flegr J |
|
|
|
|
V obratlovcích asi 40 druhů v 6 rodech |
|
|
|
Hostitelská specifita u savců vyšší, u
studenokrevných obratlovců a ptáků nízká |
|
|
|
|
|
|
|
|
3 přední bičíky |
|
|
|
Dvouramenný parabasál |
|
|
|
Různě dlouhá undulující membrána |
|
|
|
Volný vlečný bičík |
|
|
|
|
Plazi |
|
Obojživelníci |
|
? Pijavky |
|
? Člověk |
|
|
|
|
Tenký axostyl |
|
|
|
Krátká costa a undulující membrána |
|
|
|
Kultivační nároky |
|
|
|
Sekvence |
|
|
|
|
ITS z kmene T. batrachorum z ropuchy |
|
|
|
ITS z kmene T. batrachorum z Anolis porcatus |
|
|
|
ITS z želvího kmene |
|
|
|
|
Trichomitus sp. z Testudo horsfieldi se liší od Trichomitus
batrachorum na základě morfologických i molekulárních znaků a je to tedy
nový druh |
|
|
|
|
|
|
T. prowazeki – obojživelníci a plazi mimo želv |
|
|
|
T. brumpti – želvy |
|
|
|
Liší se tvarem parabasálního tělíska |
|
|
|
|
ITS a SSU, kmen z kajmanky |
|
|
|
ITS a SSU, T. limacis |
|
|
|
Dál jsme měli k dispozici ITS T. prowazeki ze slepýše |
|
|
|
|
T. brumpti a T. prowazeki se vyvíjejí dlouho
samostatně |
|
|
|
Želvy mají své trichomonády, odlišné od
trichomonád ostatních plazů a obojživelníků |
|
|
|
|
|
|
Malé druhy |
|
T. buttreyi –
prase a kráva |
|
T. ovis -
ovce a kráva |
|
Izoláty z 11 druhů prasat, pekari, turů a slona |
|
|
|
|
Výrazně větší než ostatní izoláty |
|
|
|
Krátký zpětný bičík |
|
|
|
I molekulárně samostatný druh |
|
|
|
|
|
|
Tetratrichomonas sp. Ze slona afrického je nový
druh |
|
|
|
V kopytnících je zřejmě více druhů
tetratrichomonád |
|
Poznámky