Evolutionary papers
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.

Evolutionary papers: Rozdíly v osobnostním profilu biologů nakaľených a nenakaľených T. gondii

J. Flegr, ©. Hrdá a J. Havlíček

Adresa vąech autorů (RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., Mgr. ©těpánka Hrdá, Mgr. Jan Havlíček):

Katedra parasitologie a hydrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, 128 44, Praha 2.

Hlavní autor: RNDr. Jaroslav Flegr, ++4202 21953289, Fax: ++4202 299713, E-mail: flegr@natur.cuni.cz, r.č. 580312/2677

SOUHRN

FLEGR J, HRDÁ ©, HAVLÍČEK J. Rozdíly v osobnostním profilu biologů nakaľených a nenakaľených T. gondii. Remedia Klin Mikrobiol 3, 1999; 268-273.

Parasitický prvok Toxoplasma gondii indukuje specifické změny v chování svého mezihostitele. U člověka se latentní toxoplasmosa (přítomnost specifických anti-toxoplasmických protilátek u osob bez jakýchkoli příznaků akutní toxoplasmosy) projevuje změnami v některých psychických vlastnostech infikovaných osob. V této práci jsme na souboru 443 studentů a zaměstnanců přírodovědecké fakulty sledovali pomocí Cattellova 16 faktorového dotazníku rozdíly mezi osobami s latentní toxoplasmosou (tj. osobami s pozitivní odpovědí v toxoplasminovém koľním testu) a osobami, které se v minulosti s tímto parasitem nesetkaly. Výsledky ukázaly, ľe ve faktorech A, G, L, N a Q3 je vliv T. gondii u ľen a muľů signifikantně opačný, u faktoru O je vliv sice shodný, ovąem zejména u ľen mnohem slabąí. Toxoplasma-pozitivní muľi mají předevąím niľąí faktor G (ochota respektovat sociální pravidla a normy) p=0,49, vyąąí faktor L (podezřívavost, ľárlivost) p=0,015 a vyąąí faktor O (nejistota, pocit ohroľení) p=0,046. Toxoplasma-pozitivní ľeny mají předevąím vyąąí faktor A (srdečnost, otevřenost, bezstarostnost) p=0,001. U řady daląích faktorů dochází jak u muľů, tak u ľen k posunům od extrémních postojů směrem ke středu. Osoby s latentní toxoplasmosou tak zaujímají méně extrémní postoje ve faktorech F, M, Q1 a Q4.

Klíčová slova: Toxoplasma gondii - latentní toxoplasmosa - chování - osobnostní faktor - Cattellův dotazník - 16PF - manipulační hypotéza - pathologie

SUMMARY

FLEGR J, HRDÁ ©, HAVLÍČEK J. Differences in personality profiles of T. gondii infected and uninfected biologists. Remedia Klin Mikrobiol 3, 1999; 268-273.

Parasitic protozoan Toxoplasma gondii induces specific changes the behavior of its intermediate hosts. Human latent toxoplasmosis (presence of anti-Toxoplasma immunity in subjects without any clinical symptoms of acute toxoplasmosis) is known to be associated with specific changes of personality profiles of infected subjects. I the present work we studied the toxoplasmosis-associated differences in personality profiles (monitored by Cattell's 16PF questionnaire) in a population of 443 university students and teachers of biology. Our results show that the factors A, G, L, N and Q3 were shifted in the opposite direction in men and women; the factor O was shifted in the same direction, however, the intensity of the shift in women was relatively low. The men with latent toxoplasmosis had lower factor G (had higher tendency to disregard rules) p=0.049, higher factor L (were more suspecting, jealous, dogmatic) p=0.015, and higher factor O (were more apprehensive, self-reproaching, insecure) p=0.046. The Toxoplasma-infected women had higher factor A (warm-hearted, outgoing, easygoing) p=0.001. Several personality factors were shifted (both in men and women) from extreme values toward the middle of the psychological scales. Therefore, the Toxoplasma-infected subjects expressed less extreme personality attitudes in factors F, M, Q1 and Q4.

Key words: Toxoplasma gondii - latent toxoplasmosis - behavior - personality profile - Cattell 16PF - manipulation hypothesis

Adresa: Jaroslav Flegr, Přírodovědecká fakulta UK, Katedra Parasitologie a Hydrobiologie, Viničná 7, 128 44, Praha 2

ÚVOD

Prvok Toxoplasma gondii je patrně nejroząířenějąím lidským parasitem v rozvinutých zemích. Jeho prevalence se liąí předevąím v závislosti na potravních zvyklostech, pohybuje se vąak zpravidla v řádu desítek procent dospělé populace (1,2,3,4). V České Republice se dlouhodobě pohybuje okolo 30% (4), v některých zemích dosahuje výąe aľ 80% (5). Větąinu nakaľených osob tvoří nositelé latentní formy infekce, tj. osoby, u kterých se neprojevují ľádné klinické příznaky parasitosy (4). Tito lidé si v naprosté větąině případů vůbec nejsou vědomi, ľe někdy v minulosti prodělali akutní toxoplasmosu a od té doby jsou nositeli klidové formy parasita. U osob s nepoąkozeným imunitním systémem trvá zřejmě stádium latentní toxoplasmosy po celý ľivot osoby, aniľ by jakýmkoli způsobem negativně ovlivňovalo jejich zdravotní stav. Nedávné výsledky srovnávacích studií vąak ukázaly, ľe osoby s latentní toxoplasmosou se od osob nenakaľených liąí hodnotami určitých psychologických faktorů (6, 7, 8). Vzhledem k tomu, ľe existuje positivní korelace mezi délkou infekce a mírou posunu v těchto faktorech (7,8), lze očekávat, ľe přísluąné změny jsou vyvolány přítomností parasita (nikoli ľe by osoby s určitým psychologickým profilem se s větąí pravděpodobností nakazily T. gondii). Studie prováděné na laboratorních zvířatech (9,10,11,12,13) i na zvířatech odchycených v přírodě nebo jejich kříľencích s laboratorními zvířaty (14,15,16) ukazují, ľe tento vícehostitelský parasit často ovlivňuje chování svého mezihostitele (v přirozené situaci hlodavce). Vzhledem k tomu, ľe se Toxoplasma přenáąí z mezihostitele do definitivního hostitele (kočkovité ąelmy) pouze prostřednictvím predace, jsou změny v chování mezihostitele větąinou povaľovány za projevy manipulační aktivity parasita, směřující ke zvýąení pravděpodobnosti ulovení mezihostitele ąelmou (17). V případě, ľe je aberantním mezihostitelem člověk, je manipulační aktivita parasita z biologického hlediska neproduktivní a její projevy jsou patrně z hlediska přenosu parasita nespecifické (nikdy nebyly předmětem přírodního výběru.

V této práci jsme se pokusili prokázat existenci rozdílů v psychologických profilech osob s latentní toxoplasmosou a osob nenakaľených na souboru 443 studentů a zaměstnanců přírodovědecké fakulty. Na rozdíl od předchozích prací jsme sledovali nejen rozdíly v průměrných hodnotách psychologických faktorů, ale i rozdíly v charakteru rozloľení těchto hodnot v obou souborech. Výsledky potvrdily existenci statisticky významných rozdílů v průměrných hodnotách řady psychologických faktorů a zároveň i skutečnost, ľe směr posunu v těchto faktorech je větąinou opačný u Toxoplasma-pozitivních ľen a muľů. Významné rozdíly vąak byly objeveny i v charakteru rozloľení některých faktorů, přičemľ v tomto případě se větąinou jednalo o absenci osob s extrémně vysokými a zároveň extrémně nízkými hodnotami faktorů u nakaľených osob.

MATERIÁL A METODIKA

Osoby

Experimentální soubor se skládal z 443 osob, studentů a pedagogů biologických oborů Př.F.UK Praha. Osoby byly testovány na latentní toxoplasmosu a současně od nich byla shromaľďována osobnostní data (osobnostní dotazníky) a epidemiologické údaje (v pohovoru s parazitologem) v průběhu let 1991-1995. Pedagogové byli individuálně poľádáni o účast v pokusu, v případě nutnosti i opakovaně a aľ na 4 výjimky se vąichni oslovení do pokusu zapojili. Studenti byli osloveni hromadně na přednáąkách a pomocí plakátků vyvěąených na koleji a ve vestibulu fakulty; v některých letech se do pokusu zapojila téměř polovina ročníku. Účastníci pokusu byli podrobně informováni o účelu výzkumu, na toxoplasmosu vąak byli otestováni aľ po vyplnění psychologických dotazníků a po absolvování pohovoru s parazitologem, aby se předeąlo moľnému úmyslnému či neúmyslnému zkreslení výsledků z jejich strany nebo ze strany parazitologa, který  od nich shromaľďoval epidemiologická data.

Osobnostní data

Psychologický profil pokusných osob byl zjią»ován pomocí 16-faktorového Cattellova dotazníku (18). Tento dotazník poskytuje údaje o 16 psychologických faktorech (tabulka I). Pro naąe účely jsme zvolili tento starąí typ dotazníku předevąím proto, ľe obsahuje pouze 187 otázek, takľe ho větąina osob dokáľe vyplnit během 40 minut. Vąechny osoby vyplňovaly variantu A dotazníku, část osob písemně a část vyplňovala jeho počítačovou verzi. Bylo zjiątěno, ľe mezi daty získanými oběma metodami nelze prokázat ľádné statisticky signifikantní rozdíly.

Tab. I.: Charakteristika ąestnácti Cattellovských faktorů

Nízké skóre

Faktor

Vysoké skóre

SIZOTÝMIE (uzavřený, nepřizpůsobivý)

útočný, lakotný, kritický, tvrdohlavý, chladný, tvrdý, pedantický, nekompromisní

A

AFEKTOTÝMIE (vřelý, společenský)

dobromyslný, bezstarostný, vlídný, důvěřivý, přizpůsobivý, pozorný k lidem

NÍZKA INTELIGENCE (pomalý v uvaľování)

nespolehlivý, snadno se vzdává narazí-li na překáľky, jednoduchý

B

VYSOKÁ INTELIGENCE (bystrý)

svědomitý, vytrvalý, intelektuální, kulturní

NEUSPOKOJENÁ EMOCIONALITA (citový, nezralý, nestálý)

nedostatek frustrační tolerance, proměnlivost postojů, vznětlivý, neurotický, trápí se

C

EMOČNÍ STABILITA (zralý, klidný)

mírný, klidný aľ flegmatický, citově stálý, citově zralý, realista

SUBMISIVNOST (mírný, poddajný)

závislý, laskavý, měkké srdce, dává průchod citu, konvenční, snadno se rozruąí a zmatený

E

DOMINANCE (útočný, soutěľivý)

prosazuje se, sebevědomý, nezávislý, tvrdý, přísný, váľný, svérázný, nepoddajný

DESURGENCE (mrzutý, střízlivý, váľný)

mlčenlivý, zahleděný do sebe, smutný, depresivní, starostlivý, nesdílný, malátný, pomalý

F

SURGENCE (entusiastický, bezstarostný)

hovorný, veselý, radostný, klidný, bezstarostný, upřímný

MALÁ SÍLA SUPEREGA (nespolehlivý, lehkováľný)

nedbalý, těkavý, snadno se vzdává, netrpělivý, lhostejný, dělá potíľe

G

VELKÁ SÍLA SUPEREGA (svědomitý, stálý)

vytrvalý, odpovědný, rozhodný, důsledně uspořádaný, svědomitý

THRECTIA (plachý, váhavý)

stahuje se do sebe, plachý, samotářský, chladný, svědomitý, pečlivý, uváľlivý, zahořklý

H

PARMIA (dobrodruľný, smělý)

bodrý přátelský, impulsivní, lehkováľný, bezstarostný, citové a umělecké zájmy

HARRIA (houľevnatý, tvrdý, realista)

spoléhá se na sebe, tvrdý aľ cynický, střízlivý, soběstačný, praktický

I

PREMSIA (citlivý)

netrpělivý, náročný, závislý, vlídný, jemný, zľenątilý, bohatá fantazie, úzkostný

ALAXIA (důvěřivý, přizpůsobivý)

přátelský, bezstarostný, otevřený, bezelstný, tolerantní, klidný, radostný

L

PROTENSE (podezíravý, ľárlivý)

soběstačný, uzavřený, zamyąlený, tyranský, tvrdý, dráľdivý

PRAXERNIA (praktický, zajímá se o fakta)

konvenční, pragmatický, praktický úsudek, realista, váľný, starostlivý

M

AUTIA (bohémský, introvertní)

nekonvenční, zájem o umění a teorie, představivost, tvořivost, lehkováľný, veselý

NAIVNÍ (prostý, neokázalý)

společensky neohrabaný, spontánní, prostý vkus, spokojený, vřelý

N

SOFISTIKOVANÝ (rafinovaný, uhlazený)

společensky pohotový, kontroluje své city, udrľuje odstup, estét, ctiľádostivý

KLIDNÁ SEBEDůVĚRA (jistota, sebedůvěra)

věří si, veselý, dovede se „otřepat“, houľevnatý, klidný, nemá strach, prosté jednání

O

NÁCHYLNOST K POCITU VINY (bázlivý, nejistý)

starostlivý, úzkostný, depresivní, citlivý, snadno zmaten, smysl pro povinnost

KONSERVATIVNÍ POVAHA (respektuje tradice, konzervativní)

Q1

RADIKALISMUS (radikál, chce změnu)

ZÁVISLOST NA SKUPINÉ (sociálně závislý)

Q2

SOBĚSTAČNOST (spoléhá se na sebe)

©PATNĚ ZFORMOVANÁ OSOBNOST (nedostatek sebekontroly, laxnost)

Q3

DOBŘE ZFORMOVANÁ OSOBNOST (sebekontrola, silná vůle)

NÍZKÁ ERGICKÁ TENZE (flegmatický, klidný)

Q4

VYSOKÁ ERGICKÁ TENZE (napnutý, neklidný)

Tab. I

Průměrný počet bodů se v jednotlivých faktorech pohybuje okolo 5. Jestliľe se osoba výrazně odchyluje k niľąím hodnotám (1, 2, 3 body), znamená to, ľe se u ní mohou převaľovat některé z vlastností uvedených v levém sloupci. Jestliľe se naopak výrazně odchyluje k vyąąím hodnotám (8, 9, 10 bodů), mohou převaľovat některé z vlastností uvedených v pravém sloupci.

Test na latentní toxoplasmosu

Za latentní toxoplasmosu jsme povaľovali pozitivní reakci v toxoplasminovém testu (19) u osob subjektivně zdravých bez jakýchkoli klinických příznaků akutní či chronické toxoplasmosy. Toxoplasminový test byl prováděn podkoľní injekcí toxoplasminu a kontrolního antigenu (SEVAC, USOL, Praha) do ramene a reakce (hyperreaktivita pozdního typu) byla odečítána přibliľně po 48 hodinách. V případě souhlasu dané osoby byla existence specifické imunity proti T. gondii jeątě ověřena a kvantifikována serologicky pomocí komplement fixačního testu (20).

Statistika

Klasické statistické testy (deskriptivní statistika, t-testy, Leveneův test, MANCOVA, MANOVA, ANOVA, lineární regrese a logistická regrese byly prováděny pomocí souboru statistických programů Statistica ® 5.0. Permutační test byl prováděn pomocí námi vyvinutého programu TREEPT (21). Program provádí statistický test analogický analýze variance. V prvním kroku je vypočten residuální součet čtverců na podkladě empirických dat, v daląích krocích jsou opakovaně promíchávána data (jednotlivá empirická data náhodně přiřazována do skupin osob Toxoplasma-negativních a Toxoplasma-pozitivních, velikost obou skupin je přitom zachovávána stejná jako v původním souboru). Pro kaľdý takto vygenerovaný soubor znáhodněných dat je opět vypočten residuální součet čtverců. Nakonec je zjiątěno, mezi kolik procent nejmenąích hodnot se zařadí součet čtverců vypočtený na podkladě původních empirických dat. V případě, ľe byl proveden dostatečný počet promíchávání (v naąí studii jsme generovali 5000 souborů znáhodněných dat) je získané procento číselně rovno výsledku testu ANOVA (v případě přiřazování do dvou skupin i výsledku dvoustranného t-testu). Na rozdíl od klasických testů je permutační test relativně necitlivý k charakteru rozloľení přísluąných dat a ve srovnání s obvyklými neparametrickými testy má často větąí sílu (22).

VÝSLEDKY

Celkově byla shromáľděna data od 443 biologů (243 muľů a 200 ľen). Z muľů bylo 69 (28,4%) Toxoplasma pozitivních, z ľen bylo pozitivních 44 (22,0%). Vliv toxoplasmosy na jednotlivé psychické faktory byl studován pomocí mnohorozměrné analýzy kovariance (MANCOVA). Za nezávislé proměnné (faktory) byly povaľovány dvě binární veličiny TOXO a SEX, tj. výsledek toxoplasminového testu a pohlaví osoby, jako nezávislé proměnné ąestnáct Cattellovských faktorů (viz. tabulka I) a jako kovariáta věk osoby. Výsledek ukázal, ľe pro vąech 16 faktorů dohromady existuje vysoce signifikantní efekt pohlaví (Raovo R=8,18, p=0,0000), a dále signifikantní efekt interakce pohlaví x toxoplasmosa (Raovo R=1,74, p=0,034). Vzhledem k tomu, ľe kovariáta věk můľe mít různý efekt na psychologické faktory muľů a ľen, opakovali jsme analýzu s psychologickými faktory standardizovanými z hlediska stáří osob. Standardizaci jsme provedli samostatně pro muľe a pro ľeny, a to tak, ľe jsme pomocí lineární regrese vypočítali pro kaľdou osobu standardizované residuály závislosti jednotlivých psychologických faktorů na stáří osoby. Tyto residuály jsme povaľovali za závislé a binární veličiny TOXO a SEX za nezávislé proměnné v mnohorozměrné analýze variance (MANOVA). V takto uspořádané analýze efekt interakce TOXO-SEX poklesl pod obvyklou hranici signifikance 5%, nicméně zůstal i tak patrný (Raovo R=1,49, p=0,096). Abychom zjistili, které psychologické faktory jsou odpovědné za pozorovaný efekt, vypočetli jsme specifické efekty interakce TOXO-SEX pro jednotlivé faktory. Výsledky ukazuje tabulka II.

Tab II.: Specifické efekty interakce toxoplasmosa-pohlaví na psychologický profil biologa

Faktor

Chyba

F(1,439)

Abs(SF) negat.

9,100

0,002

0,846

0,810

RES_B

0,999

0,043

0,790

1,582

0,208

0,656

0,802

RES_E

0,998

0,232

0,827

0,168

0,682

0,019

0,680

RES_G

0,988

4,658

0,825

0,585

0,444

0,392

0,864

RES_I

0,998

0,000

0,756

5,055

0,024

0,133

0,725

RES_M

1,000

0,000

0,828

4,176

0,041

0,435

0,835

RES_O

0,990

0,672

0,799

1,356

0,244

0,001

0,665

RES_Q2

0,999

0,234

0,775

3,853

0,049

0,435

0,747

RES_Q4

0,996

1,634

0,842

Průměr

Průměr

t separ,

df

p

SD

SD

Levene

p

p

negat,

pozit,

var,est,

negat,

pozit,

F(1,222)

Levene

perm,

RES_A

0,051

-0,128

1,228

119

0,222

0,980

1,038

1,211

0,272

0,217

RES_B

-0,019

0,048

-0,483

134

0,630

1,019

0,948

0,488

0,485

0,635

RES_C

0,032

-0,080

0,787

124

0,433

0,997

1,003

0,419

0,518

0,428

RES_E

-0,036

0,090

-0,926

139

0,356

1,028

0,919

0,814

0,368

0,374

RES_F

-0,010

0,026

-0,280

151

0,780

1,049

0,861

3,529

0,062

0,797

RES_G

0,079

-0,200

1,992

127

0,049

0,997

0,979

0,048

0,827

0,050

RES_H

0,016

-0,040

0,388

120

0,698

0,986

1,034

0,772

0,381

0,615

RES_I

0,025

-0,062

0,579

112

0,564

0,959

1,095

3,426

0,065

0,684

RES_L

-0,096

0,241

-2,464

132

0,015

1,005

0,944

0,115

0,735

0,015

RES_M

-0,002

0,005

-0,053

160

0,957

1,062

0,821

5,230

0,023

0,967

RES_N

0,058

-0,145

1,431

125

0,155

0,996

0,995

0,082

0,775

0,155

RES_O

-0,080

0,203

-2,018

126

0,046

0,995

0,982

0,049

0,824

0,041

RES_Q1

-0,019

0,047

-0,501

149

0,617

1,046

0,870

4,763

0,030

0,645

RES_Q2

0,017

-0,043

0,433

128

0,666

1,008

0,978

0,093

0,761

0,678

RES_Q3

0,053

-0,133

1,326

129

0,187

1,005

0,974

0,001

0,972

0,191

RES_Q4

-0,037

0,094

-0,944

130

0,347

1,010

0,968

0,580

0,447

0,356

Tab. IIIb. Porovnání psychologických profilů 44 Toxoplasma-pozitivních a 156 negativních ľen (biologů)

Průměr

Průměr

t separ,

df

p

SD

SD

Levene

p

p

negat,

pozit

var,est,

negat,

pozit,

F(1,198)

Levene

perm.

RES_A

-0,108

0,384

-3,329

85

0,001

1,019

0,817

3,343

0,069

0,004

RES_B

-0,005

0,016

-0,144

95

0,886

1,057

0,762

2,806

0,095

0,904

RES_C

-0,037

0,131

-1,034

75

0,305

1,016

0,929

0,058

0,810

0,339

RES_E

-0,004

0,014

-0,115

76

0,909

1,022

0,914

0,730

0,394

0,913

RES_F

-0,028

0,100

-0,808

78

0,421

1,026

0,894

2,152

0,144

0,451

RES_G

-0,044

0,154

-1,278

80

0,205

1,029

0,869

1,902

0,169

0,248

RES_H

-0,025

0,089

-0,652

67

0,517

0,990

1,029

0,104

0,748

0,521

RES_I

0,020

-0,071

0,553

72

0,582

1,011

0,956

0,203

0,653

0,599

RES_L

0,036

-0,127

1,111

90

0,269

1,047

0,794

4,645

0,032

0,357

RES_M

-0,001

0,004

-0,033

90

0,974

1,050

0,794

2,004

0,158

0,978

RES_N

-0,055

0,196

-1,427

66

0,158

0,980

1,046

0,907

0,342

0,147

RES_O

-0,022

0,080

-0,653

79

0,515

1,030

0,879

1,835

0,177

0,556

RES_Q1

0,042

-0,150

1,302

87

0,196

1,042

0,812

6,624

0,011

0,253

RES_Q2

-0,010

0,036

-0,310

85

0,757

1,042

0,831

0,841

0,360

0,786

RES_Q3

-0,055

0,196

-1,638

82

0,105

1,030

0,856

2,064

0,152

0,144

RES_Q4

0,033

-0,118

1,066

94

0,289

1,054

0,761

8,241

0,005

0,367

Tab III

V prvních dvou sloupcích jsou uvedeny průměry ze standardizovaných faktorů pro Toxoplasma-pozitivní a Toxoplasma-negativní osoby, v pátém sloupci hodnoty statistické významnosti t-testů se samostatným odhadem rozptylů, ve sloupci 9 hodnoty statistické významnosti Leveneova testu homogenity rozptylů a ve sloupci 10 hodnoty statistické významnosti permutačního testu shody průměrů.

Je známo, ľe některé Cattellovské faktory spolu negativně či pozitivně korelují. Z existence silných korelací mezi jednotlivými faktory vyplývá, ľe rozdíly v některých  faktorech nemusí souviset s toxoplasmosou přímo, ale pouze zprostředkovaně (díky korelaci s jiným faktorem, který s toxoplasmosou souvisí přímo). Abychom vyloučili vliv vzájemných korelací mezi faktory, bylo třeba pouľít logistickou regresi,  mnohorozměrnou statistickou metodu umoľňujících tyto vlivy odfiltrovat. Výsledky logistické regrese se závislou proměnnou TOXO a nezávislými proměnnými - 16 Cattellovskými faktory standardizovanými z hlediska věku a absolutními hodnotami ze standardizovaných residuálů těchto 16 faktorů (odráľejícími rozdíly rozptylů u Toxoplasma-negativních a Toxoplasma-pozitivních osob) shrnuje tabulka IV.

Tab. IVa.: Výsledky logistické regrese pro muľe (biology)

A

B

C

E

F

G

H

I

L

M

N

O

Q1

Q2

Q3

Q4

Regr.

-0,20

-0,02

0,11

-0,11

-0,31

-0,56

0,09

-0,05

0,49

-0,08

-0,22

0,25

-0,18

-0,37

0,06

-0,14

SE

0,20

0,20

0,23

0,24

0,27

0,22

0,25

0,18

0,23

0,20

0,18

0,24

0,21

0,20

0,21

0,25

t(221)

-1,00

-0,09

0,48

-0,44

-1,17

-2,60

0,36

-0,25

2,13

-0,37

-1,18

1,03

-0,83

-1,80

0,29

-0,56

p

0,32

0,93

0,63

0,66

0,24

0,01

0,72

0,80

0,03

0,71

0,24

0,30

0,41

0,07

0,77

0,58

|A|

|B|

|C|

|E|

|F|

|G|

|H|

|I|

|L|

|M|

|N|

|O|

|Q1|

|Q2|

|Q3|

|Q4|

Regr.

0,30

-0,18

0,19

-0,25

-0,78

0,57

0,50

0,69

0,03

-0,90

0,29

-0,01

-0,88

0,01

-0,01

-0,56

SE

0,29

0,31

0,31

0,33

0,34

0,34

0,34

0,32

0,31

0,35

0,29

0,33

0,35

0,31

0,30

0,35

t(221)

1,05

-0,59

0,60

-0,76

-2,31

1,65

1,48

2,17

0,10

-2,56

0,99

-0,04

-2,54

0,04

-0,04

-1,61

p

0,30

0,56

0,55

0,45

0,02

0,10

0,14

0,03

0,92

0,01

0,32

0,97

0,01

0,96

0,97

0,11

Tab. IVb.: Výsledky logistické regrese pro ľeny (biology)

A

B

C

E

F

G

H

I

L

M

N

O

Q1

Q2

Q3

Q4

Regr.

1,04

-0,38

0,03

0,41

0,14

0,11

-0,27

-0,43

-0,58

0,05

-0,15

1,07

-0,52

0,57

0,13

-0,71

SE

0,34

0,33

0,33

0,36

0,33

0,30

0,35

0,29

0,32

0,28

0,29

0,40

0,30

0,32

0,31

0,42

t(183)

3,03

-1,16

0,09

1,14

0,41

0,37

-0,78

-1,48

-1,85

0,19

-0,51

2,66

-1,74

1,78

0,42

-1,71

p

0,00

0,25

0,92

0,25

0,68

0,71

0,43

0,14

0,07

0,85

0,61

0,01

0,08

0,08

0,67

0,09

|A|

|B|

|C|

|E|

|F|

|G|

|H|

|I|

|L|

|M|

|N|

|O|

|Q1|

|Q2|

|Q3|

|Q4|

Regr.

-0,64

-0,63

0,48

-0,10

-0,30

-0,93

0,58

0,03

-1,18

-1,06

0,78

0,38

-0,31

0,32

-0,13

-1,51

SE

0,51

0,48

0,47

0,47

0,45

0,47

0,47

0,40

0,51

0,50

0,42

0,48

0,43

0,47

0,42

0,52

t(183)

-1,25

-1,31

1,02

-0,21

-0,66

-1,96

1,22

0,08

-2,30

-2,10

1,83

0,79

-0,72

0,68

-0,32

-2,88

p

0,21

0,19

0,31

0,83

0,51

0,05

0,22

0,93

0,02

0,04

0,07

0,43

0,47

0,50

0,75

0,00

Tab. IV

Model:
Logistická regrese (logit), závislá proměnná TOXO, nezávislé proměnné 16 Cattellovských faktorů standardizovaných z hlediska věku (standardizované residuály) a 16 Cattellovských faktorů ve formě absolutních hodnot ze standardizovaných residuálů. IVa (Muľi) Chi˛(32)=49,9 p=0,023, IVb (®eny) Chi˛(32)=53,7 p=0,01.

Je zřejmé, ľe u muľů s proměnnou TOXO korelují faktory G, L a Q2 a dále absolutní hodnoty residuálů faktorů F, I, M a Q1. U ľen s proměnnou TOXO korelují faktory A, L, O a patrně i faktory Q1, Q2, Q4, a absolutní hodnoty residuálů faktorů G, L, M, N, Q4.

DISKUSE

Porovnání osobnostního profilu 443 studentů a pedagogů přírodovědecké fakulty ukázalo, ľe osoby s latentní toxoplasmosou se liąí v některých psychologických faktorech od osob Toxoplasma-negativních, tj. od osob, které nemají vyvinutou imunitu vůči tomuto prvoku, a které se tedy patrně tímto parazitem nikdy nenakazily. Bylo zjiątěno, ľe ve faktorech A, G, L, N a Q3 je vliv T. gondii u ľen a muľů signifikantně opačný, u faktoru O je vliv sice shodný, ovąem zejména u ľen mnohem slabąí. Toxoplasma-pozitivní muľi mají předevąím niľąí faktor G (ochota respektovat sociální pravidla a normy), vyąąí faktor L (podezřívavost, ľárlivost) a vyąąí faktor O (nejistota, pocit ohroľení). Toxoplasma-pozitivní ľeny mají předevąím vyąąí faktor A (srdečnost, otevřenost, bezstarostnost) a ve faktorech G a L mají (nesignifikantní) tendenci k vychýlení opačným směrem neľ muľi. Výsledky logistické regrese ukázaly, ľe některé faktory jsou změněny pouze sekundárně, tj. díky své korelaci s některým primárně toxoplasmosou ovlivněným faktorem. U muľů patří mezi primární faktory patrně G, L a Q2, u ľen faktory A, L, O a zřejmě i faktory Q1, Q2 a Q4. (Rozhodnutí o přiřazení určitého faktoru mezi primárně či sekundárně ovlivněné je dosti relativní, nelze jednoznačně určit, jestli například faktor Q3 je u Toxoplasma-pozitivních muľů niľąí, protoľe mají niľąí faktor G, nebo zda je tomu právě naopak. Určitým vodítkem můľe být pouze hodnota signifikance p pro oba zmíněné faktory.)

Kromě faktorů liąících se u Toxoplasma-negativních a pozitivních osob průměrem existuje u ľen i u muľů řada faktorů (muľi M, Q1, F a I, ľeny A, L, Q1 a Q4, vąichni dohromady F, M, Q1 a Q4), ve kterých se Toxoplasma-negativní a Toxoplasma-pozitivní osoby vzájemně statisticky signifikantně liąí mírou a charakterem variability. Jedná se převáľně o faktory, jejichľ hodnoty jsou u Toxoplasma-pozitivních osob posunuty od obou extrémů směrem ke středu. Na rozdíl od změn v průměrných hodnotách psychologických faktorů je tento trend stejný u muľů i ľen a týká se i téměř stejných skupin faktorů. Jestliľe uvaľujeme muľe a ľeny dohromady, můľeme zevąeobecnit, ľe osoby s latentní toxoplasmosou zaujímají méně extrémní postoje ve faktorech F (střízlivost x entusiasmus), M (pragmatismus x bohémství) , Q1 (konservativismus x radikalismus) a Q4 (flegmatismus x vysoká ergická tense). Není zřejmé, zda tato tendence odráľí skutečný posun ve zmíněných faktorech, nebo je způsobena například menąí tendencí Toxoplasma-pozitivních osob se v průběhu vyplňování dotazníku stylizovat do nějaké role a zaujímat tedy v přísluąných směrech vyhraněné postoje. Jestliľe bychom například předpokládali, ľe muľi se budou spíąe stylizovat do role ostře vyhraněné osobnosti s jednoznačnými (a tedy extremními) postoji, zatímco ľeny naopak spíąe směrem ke kompromisním (středovým) názorům, potom jak pozorovaný vzestup faktoru O (vnitřní nejistota) u muľů a ľen, tak pokles faktoru G (ochota respektovat sociální normy) u muľů a jeho vzestup u ľen by mohly vést ke stejnému efektu (tj. k pozorovanému vymizení extremních postojů) u obou pohlaví.

Pozorovaný rozdíl v psychologických profilech Toxoplasma-negativních a Toxoplasma-pozitivních osob můľe mít dvě principielně odliąné příčiny. Můľe vznikat aľ po nákaze v důsledku působení parazita na organismus hostitele, nebo můľe existence rozdílů nákaze naopak předcházet. Vzhledem k tomu, ľe pravděpodobnost nákazy souvisí s chováním člověka, konkrétně s tím, zda osoba jí syrové maso nebo přichází do kontaktu s kočkou, je moľné, ľe lidé s určitým psychologickým profilem častěji vykazují toto rizikové chování a tedy se i s větąí pravděpodobností nakazí toxoplasmosou. Naąe práce nebyla přímo zaměřena na studium kausalitních vztahů mezi toxoplasmosou a psychikou. Přinejmenąím dva důvody vąak spíąe svědčí pro první moľnost, tj. pro moľnost, ľe pozorované změny jsou vyvolávány toxoplasmosou. 1) U muľů a u ľen pozorujeme prakticky vľdy posuny jednotlivých faktorů opačným směrem. Není přílią důleľité, zda tyto změny jsou reálné, nebo zda se tak jednotlivé osoby pouze stylizují. V obou případech je vysoce nepravděpodobné, ľe by opačné změny psychiky u muľů a u ľen zvyąovaly pravděpodobnost stejného chování (zvyąujícího pravděpodobnost nákazy prvokem T. gondii). 2) Celá řada psychologických faktorů se u nakaľených osob vyskytuje v méně extremních formách, neľ u osob zdravých. Opět se zdá dosti nepravděpodobné, ľe by právě průměrné hodnoty psychologických faktorů (nikoli jeden nebo druhý extrém) zvyąovaly pravděpodobnost nákazy.

Je známo, ľe akutní toxoplasmosa vyvolává změny v psychice nemocných osob. H'schel uvádí, ľe pacienti s akutní toxoplasmosou vykazují řadu neurotických příznaků v mnoha směrech srovnatelných s příznaky pacientů v kontrolním souboru nemocných hospitalizovaných pro neurotické onemocnění na otevřeném oddělení psychiatrického ústavu ("23). Dále je známo, ľe v některých těľkých případech se akutní toxoplasmosa projevuje jako neurologické či dokonce psychiatrické onemocnění (24, 25, 26, 27). Neurologické a psychiatrické příznaky akutní toxoplasmosy patrně souvisí s tvorbou tkáňových cyst v mozku infikovaných osob. U větąiny lidí vąak proběhne získaná toxoplasmosa jako velmi lehké onemocnění, takľe bývá zpravidla povaľována za běľnou virózu. Pouze ve vzácných případech přechází toxoplasmosa ve fázi chronickou, která je charakteristická dlouhodobým přetrváváním vysokých hladin protilátek, parazitémií a výskytem nápadných klinických příznaků. V naąem poměrně velkém souboru si byly pouze dvě osoby vědomy, ľe prodělaly akutní toxoplasmosu a ľádná osoba neměla příznaky chronické toxoplasmosy. O latentní toxoplasmose se vąeobecně soudí, ľe probíhá zcela bezpříznakově a ľe u zdravých osob bez poruch imunitního systému se přítomnost parazita ve formě tkáňových cyst nijak neprojevuje. Existence specifických změn v psychice Toxoplasma-pozitivních osob by tedy teoreticky neměla souviset s nespecifickými patologickými projevy parazitárního onemocnění a měla by být spíąe projevem specifických zásahů parazita do neuroendokrinního systému hostitele, například prostřednictvím produkce určitých neuromodulátorů (28) nebo jiných biologicky aktivních látek (29, 30). Z naąich výsledků, ani z jiľ publikovaných dat vąak není zřejmé, jaký je mechanismus ovlivnění lidské psychiky, zda by toto ovlivnění mohlo souviset s manipulační aktivitou parazita a zda se přeci jenom nejedná o sekundární následek dosud přehlíľených patologických projevů latentní toxoplasmosy. Vzhledem k vysoké prevalenci latentní toxoplasmosy ve světové populaci by případná existence takovýchto projevů znamenala nesmírně závaľný a dosud přehlíľený zdravotní faktor.

LITERATURA

  1. Lappalainen M, Koskela P, Hedman K, Teramo K, Ammala P, Hiilesmaa V, Koskiniemi M. Incidence of Primary Toxoplasma Infections During Pregnancy in Southern Finland - A Prospective Cohort Study. Scand J Infect Dis 1992; 24: 97-104.
  2. Lebech M, Larsen SO, Petersen E. Prevalence, incidence and geographical distribution of Toxoplasma gondii antibodies in pregnant women in Denmark. Scand J Infect Dis 1993; 25: 751-56.
  3. Buffolano W, Gilbert RE, Holland FJ, Fratta D, Palumbo F, Hiilesmaa,V, Koskiniemi M. Risk factors for recent Toxoplasma infection in pregnant women in Naples. Epidemiol Infect 1996; 116: 347-51.
  4. Jíra J. Imunodiagnostika a epidemiologie toxoplasmosy. Praha; Academia, 1983: 262.
  5. Desmonts G, Couvreur J. Congenital toxoplasmosis. A prospective study of 378 pregnancies. N Eng J Med 1974; 290: 1110-16.
  6. Flegr J, Zitková S, Kodym P, Frynta D. Induction of changes in human behaviour by the parasitic protozoan Toxoplasma gondii. Parasitology 1996; 113: 49-54.
  7. Hay J, Aitken PP, Hair DM, Hutchison WM, Graham DI. The effect of congenital Toxoplasma infection on mouse activity and relative preference for exposed areas over a series of trials. Ann Tropic Med Parasitol 1984; 78: 611-18.
  8. Hay J, Hutchison WM, Aitken PP, Graham DI. The effect of congenital and adult-acquired Toxoplasma infections on activity and responsiveness to novel stimulation in mice. Ann Tropic Med Parasitol 1983; 77: 483-95.
  9. Hay J, Aitken PP, Arnott MA. The influence of Toxoplasma infection on the spontaneous running activity of mice. Z Parasitenkd 1985; 71: 459-62.
  10. Hutchison WM, Bradley M, Cheyne WM, Wells BWP, Hay J. Behavioural abnormalities in Toxoplasma-infected mice. Ann Tropic Med Parasitol 1980; 74: 337-45.
  11. Hay J, Aitken PP, Graham DI. Toxoplasma infection and response to novelty in mice. Z Parasitenkd 1984; 70: 575-88.
  12. Berdoy M, Webster JP, Macdonald DW. Parasite-altered behaviour: Is the effect of Toxoplasma gondii on Rattus norvegicus specific? Parasitology 1995; 111: 403-9.
  13. Webster JP. The effect of Toxoplasma gondii and other parasites on activity levels in wild and hybrid Rattus norvegicus. Parasitology 1994; 109: 583-89.
  14. Webster JP, Brunton CFA, Macdonald DW. Effect of Toxoplasma gondii upon neophobic behaviour in wild brown rats, Rattus norvegicus. Parasitology 1994; 109: 37-43.
  15. Arnott MA, Cassella JP, Aitken PP, Hay J. Social interactions of mice with congenital Toxoplasma infection. Ann Tropic Med Parasitol 1990; 84: 149-56.
  16. Hay J, Hutchison WM, Aitken PP. Congenital Toxoplasma infection and response to novelty in mice. Ann Tropic Med Parasitol 1983; 77: 437-39.
  17. Barnard CJ, Behnke JM. Parasitism and Host Behaviour. New York; Taylor and Francis, 1990: 332.
  18. Cattell RB. Handbook for the sixteen personality factors questionnaire (16PF). Champain; Institute for Personality and Ability Testing, 1970: 115.
  19. Feldman HA. Laboratory methods in current use for the study of toxoplasmosis. Bibl Ophthal (Basel) 1954; 39: 1-11.
  20. Warren J, Sabin AB. The complement fixation reaction in toxoplasmic infection. Proc Soc Exper Biol Medic 1942; 51: 11-16.
  21. Flegr J, Záboj P, Vaňáčová ©. Correlation between aerobic and anaerobic resistance to metronidazole in trichomonads: application of a new computer program for permutation tests. Parasitol Res 1998; 84: 590-2.
  22. Adams DC, Anthony CD. Using randomization techniques to analyse behavioural data. Anim Behav 1996; 51: 733-38.
  23. H'schl C, Balon R. Výsledky psychiatrického vyąetřování nemocných toxoplasmosou. Čas Lék čes 1980; 119: 366-68.
  24. Burkinshaw J, Kirman BH, Sorsby A. Toxoplasmosis in relation to mental deficiency. Br Med J 1953; 1: 702-9.
  25. Minto A, Roberts FJ. The psychiatric complications of toxoplasmosis. Lancet 1959; 1180-82.
  26. Ladee GA, Scholten JM, Meyes FEP. Diagnostic problems in psychiatry with regard to acquired toxoplasmosis. Psychiatria,Neurologia,Neurochirurgia 1966; 69: 65-82.
  27. Freytag HW, Haas H. Zur Psychopathologie der erworbenen Toxoplasmose. Nervenarzt 1979; 50 : 128-31.
  28. Stibbs HH. Changes in brain concentrations of catecholamines and indoleamines in Toxoplasma gondii infected mice. Ann Tropic Med Parasitol 1985; 79: 153-57.
  29. Varela G, Palencia L, Vazquez A. Utilization del pez Lebistes reticulatus (guppy) en el diagnostico de la toxoplasmosis. Rev Inst Salubr Enferm Trop 1957; 17: 75-80.
  30. Silverman B, Varela G. Toxoplasmosis, mental disease and LSD-25 Rev Inst Salubr Enferm Trop 1958; XVIII: 192-94.