Bakalářské studium

Hospodaření s přírodními zdroji je mezioborové bakalářské studium (tzn. není zaměřeno pouze na geologii). Studium vychází z poznatků věd o Zemi (geologie, hydrogeologie a související obory, geochemie, fyzická geografie) a obecných znalostí o potřebách využívání přírodních (zejména nerostných) zdrojů a dopadech tohoto využívání na přírodní prostředí, doplněných znalostmi ekologie a ochrany přírodního prostředí. Během studia je také věnována pozornost získávání informací, zpracování dat, jejich vyhodnocení a interpretaci. Studijní program je rovněž doplněn přehledem legislativy související s ochranou životního prostředí a příklady její aplikace. Jedná se o ucelené tříleté bakalářské studium, které je ukončeno státní bakalářskou zkouškou. Po jejím úspěšném ukončení studia náleží absolventu titul bakalář věd (Bc.).

Co se studuje?       
V prvním ročníku se posluchač seznamuje především s neživou přírodou. V přednáškách z mineralogie pozná minerály jako základní stavební jednotky hornin, o nichž pak v letním semestru pojednává petrologie. Zároveň se přednáší o Zemi a jejích procesech (stavba zemského tělesa a procesy probíhajícími uvnitř i na povrchu). Na tyto předměty pak v letním semestru navazuje terénní exkurze. Na poznatky z geologie navazují přednášky z meteorologie a klimatologie, úvod do studia životního prostředí a užité ekologie. Mimo to si posluchač rozšíří své znalosti z chemie a získá nezbytný základ z matematiky a ze zpracování dat.

Ve druhém ročníku se ve dvousemestrové přednášce představí slibované surovinové zdroje (obnovitelné i neobnovitelné) a posluchač se také seznámí s geochemií a se základy oborů aplikované geologie - hydrogeologií, inženýrskou geologií a užitou geofyzikou. Prohloubí se i znalosti o vodě a ovzduší, tentokráte z hlediska jejich využívání a ochrany. K tomu ještě přistupuje filosofie, angličtina a tělesná výchova.

Ve třetím ročníku dochází ke skloubení poznatků z přírodních věd s ekonomií, legislativou a administrativou. Je zde také atraktivní přednáška o posuzování vlivů na životní prostředí. V tomto ročníku, zejména v letním semestru, student vypracovává bakalářskou práci. Celé studium je pak ukončeno státní bakalářskou zkouškou a obhajobou bakalářské práce.

Jak se uplatní absolventi?
Smyslem studia je příprava odborníků seznámených s přírodními procesy mezi litosférou, hydrosférou, biosférou a atmosférou a procesy vyvolané činností člověka, s důrazem na problematiku využívání přírodních zdrojů a jejich ochrany.

Předpokládáme proto, že absolventi studia najdou uplatnění v orgánech státní správy, veřejnoprávním sektoru i v soukromých organizacích zabývajících se ochranou přírodního a životního prostředí a využíváním přírodních zdrojů. Další uplatnění by mělo být ve firmách zabývajících se likvidací následků lidské činnosti (staré ekologické zátěže, ekologické havárie, těžební a skládková činnost, průmyslová výroba, atd).

Úspěšní absolventi, kteří by chtěli pokračovat ve studiu, mají samozřejmě možnost požádat o přijetí ke studiu v některém z oborů magisterských studijních programů. Skladbou předmětů je mezi nimi nejbližší specializace Geologie životního prostředí, začleněná do oboru Geologie v rámci magisterského studijního programu Geologie. Dále pak mohou úspěšní a badatelsky zaměření absolventi pokračovat v tříletém doktorském studiu.

Co je náplní studia?
Jak název oboru napovídá, jedná se o studium geologie v nejširším možném rozsahu této přírodní vědy. V tomto bakalářském stupni se posluchač seznamuje s jednotlivými vědními disciplínami geologie a se základními pojmy a principy geologie. Jsou přednášeny a vysvětleny základní pojmy z: vnitřní stavby Země, mineralogie, paleontologie, praktické geologie, petrologie a strukturní geologie, základy matematiky

Na tyto přednášky navazují přednášky z oborů geologie, které se zabývají detailnějším popisem procesů a problémů vznikajících a probíhajících v zemských sférách. Jsou přednášeny kurzy z dalších oborů jako jsou: geochemie, geofyzika, hydrogeologie, inženýrské geologie, statistika, terénní mapování, ložisková geologie, historická a stratigrafická geologie, regionální geologie

V rámci variability studia a možnosti profilovat se v konkrétních oborech geologie si student volí přednášky podle své budoucí specializace a zaměření (stejně jako u ostatních oborů). Většina přednášek je doplněna praktickými terénními kurzy a exkurzemi. Tyto kurzy a exkurze umožňují studentům prakticky aplikovat znalosti nabyté v posluchárnách a dále se tímto také posluchači seznamují s prací geologa v terénu.

Jaké je uplatnění absolventů?                  
Smyslem studia je připravit odborníka vzdělaného v co nejširším rozsahu geologických oborů. Po úspěšném absolvování bakalářského studia je možné pokračovat v navazujícím magisterském studiu a vypracovat diplomovou práci na jednotlivých ústavech geologické sekce (Ústav geologie a paleontologie, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a geofyziky, Ústav petrologie a strukturní geologie). Úspěšný absolvent bakalářského či magisterského stupně může nalézt uplatnění v institucích, firmách a činnostech jako jsou:

Badatelsky zaměření studenti mohou samozřejmě dále pokračovat (po úspěšném přijímacím řízení) v tříletém doktorském stupni. (nahoru)

Teoretický základ: Teoretická výuka klade důraz na vývoj přírody, evoluci interakcí živé a neživé přírody, vývoj ekosystémů v minulých geologických dobáchti a změn biodiverzity. Student by měl získat přehled a orientaci ve vybraných geologických a biologických vědách. Pro studium biodiverzity to znamená zvládnutí systematických předmětů jako je zoologie, botanika a paleontologie, pro pochopení základu geologických procesů je důležitá endogenní a především exogenní geologie, mineralogie, petrologie, geochemie, pro procesy v biosféře pak ekologie, paleobiologie a evoluční biologie. Součástí teoretické částí výuky jsou i předměty spojené s praktickými aplikacemi: přírodní zdroje, hodnocení krajiny z hlediska geověd, agroekologie ekosystémů, geochemie životního prostředí.

Praktické znalosti a dovednosti: Umožní absolventovi ukončit studium na bakalářském stupni a uplatnit se v praxi. K základným praktickým znalostem a dovednostem by mělo náležet: inventarizační průzkum lokalit; praktické, odborně-populární regionální a přehledové studie z geologie a biologie kompilačního charakteru; technická dokumentace; sběr a uchovávání vědeckého materiálu; informační služby v geologických a biologických vědách, zpracování numerických dat; popularizace vědy (výstavy, přednášky, informační materiály, výukové programy); základní znalosti o ochraně přírody a fungovaní státní správy; vzdělávání dospělých; cizí jazyk (dvousemestrální výuka).

Proč právě učitelství geologie?
Například proto, že geologie je součástí skupiny tzv. přírodních věd, právě tak jako biologie, fyzika nebo chemie. Zatímco tyto tři se na středních školách vyučují jako povinné předměty, geologie ne, dokonce ani na gymnáziích, která si říkají přírodovědná. Neživá příroda je přitom stejně tak neopomenutelnou částí přírody jako příroda živá. Svrchní partie zemské kůry jsou významnou součástí našeho životního prostředí, a mimo jiné v nich končí všechny odpady. Neživá příroda by tedy rozhodně neměla být opomenuta! Navíc, geologie je jediná přírodní věda, která je schopna podat ucelený obraz vývoje ekosystému v čase a zhodnotit procesy interakce živé a neživé přírody v geologické minulosti i současnosti. To představuje základ ekologického myšlení, po kterém dnes tak voláme a které se snažíme vypěstovat v žácích a studentech všeho věku. Jenže, na gymnáziích byla geologie zrušena a na základních školách je stále více oklešťována. Původně jí patřil celý ročník, dnes však musí soupeřit s další náplní. (Ale, v návrhu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia zatím geologie je, a doufejme, že tam i vydrží!).

I osvícení ředitelé škol, kteří by rádi problém řešili, však stojí často před velkým problémem - nemají kvalifikovaného pedagoga. V přípravě učitelů biologie, kteří v praxi geologii vyučují na základních školách a nižším stupni víceletých gymnázií, je v současné době geologickým vědám vyhrazen jen malý prostor. Ten ani neumožňuje budoucí učitele pro věc zaujmout, takže většina z nich se pak výuce geologie v praxi dokonce vyhýbá.

Počínaje akademickým rokem 2002/2003 přešla naše fakulta v souladu s boloňskými dohodami na model strukturovaného studia, takže i učitelské studium bude rozděleno do samostatných - stupňů bakalářského a magisterského. Studenti jsou proto přijímáni do bakalářského studia, po jehož ukončení mohou dále pokračovat ve studiu magisterském. Přestože již u absolventů bakalářského stupně předpokládáme uplatnění v praxi, v případě učitelských kombinací očekáváme, že převážná většina posluchačů projeví zájem o navazující magisterské studium, které jim umožní plné uplatnění na středoškolském stupni.

Co se studuje?
Odbornou náplní se bakalářské učitelské studium geologie z velké části kryje se společným základem odborných bakalářských programů. Předmětům, u nichž se klade důraz na složku poznávací, je dokonce věnován větší rozsah.

V prvním ročníku vás tedy očekává cyklus přednášek a cvičení ze všeobecné geologie, která se zabývá především stavbou zemského tělesa a procesy probíhajícími uvnitř i na povrchu. V přednáškách z mineralogie zase poznáte minerály jako základní stavební jednotky hornin, s nimiž vás pak v letním semestru seznámí petrologie. Na tyto předměty pak v letním semestru navazují terénní kurzy.

Ve druhém ročníku následuje velká přednáška z paleontologie. Právě v mineralogii, petrologii a paleontologii se naučíte poznávat přírodniny, které vám budou později k určení přinášet vaši žáci. Proto je těmto předmětům v plánu vašeho studia věnován poměrně velký prostor. Dále jsou do druhého ročníku umístěny přednášky z geochemie a geofyziky, které reprezentují důležité interdisciplinární obory přinášející hlavní poznatky o stavbě a složení zemského tělesa a podstatě procesů, které se v něm odehrávají. Do působení těchto disciplín patří i studium interakcí mezi litosférou, hydrosférou a atmosférou, tedy mezi horninami, vodou a ovzduším jako klíčovými složkami životního prostředí člověka. Atmosféru vám navíc přiblíží i přednáška o meteorologii a klimatologii. O vrstvě půd a mladých zvětralin, kterými jsou pokryty horniny na zemském povrchu a které vlastně v přírodě pozorujeme nejčastěji, vás seznámí geologie kvartéru. V tomto ročníku také nahlédnete do tajů studia minerálů a hornin pod mikroskopem. Letní terén je věnován paleontologii.

Ve třetím ročníku přistupuje velmi důležitá historická (a stratigrafická) geologie, která v návaznosti na všeobecnou geologii a paleontologii dovršuje pohled na vývoj zemského povrchu a života na něm. Dále je sem zařazena prakticky orientovaná ložisková geologie, která vás seznámí s mechanismy vzniku ložisek nerostných surovin a možnostmi jejich využívání. S tvářností povrchu naší republiky se seznámíte v přednášce z fyzické geografie, na kterou navazuje regionální geologie, zabývající se geologickou stavbou našeho území v rámci střední Evropy. Poznáte také dvě důležité aplikované disciplíny ? hydrogeologii, jejímž zájmem je voda, především podzemní, a inženýrskou geologii, bez níž by člověk jen stěží mohl stavět a přetvářet povrch naší planety.

Vedle odborných předmětů budete již od prvního ročníku procházet přednáškami a cvičeními, jejichž posláním je probudit ve vás pedagoga, naučit vás komunikovat se svým okolím a orientovat se ve školském prostředí. Součástí těchto kurzů bude i týdenní pedagogická praxe v některém ze vzdělávacích zařízení, během níž si budete moci ověřit nabyté poznatky a dovednosti. Studium je ukončeno státní bakalářskou zkouškou, zahrnující též obhajobu bakalářské práce z jednoho oboru. Úspěšnému absolventovi je přiznáván titul bakaláře. Pro zájemce je připraveno navazující dvouleté magisterské studium Učitelství geologie pro SŠ v kombinaci s dalším oborem (biologie, chemie). (nahoru)