Jednohostitelská trypanosomatida hmyzu

(viz též J. Lukeš a V. Yurchenko a D. Maslov)

Krevsající dvoukřídlí jako přenašeči patogenů (viz též P. Volf)

Krevní paraziti ptáků (viz též M. Svobodová)

Mezinárodní projekty

Ecology and Transmission Dynamics of Kala-Azar in Ethiopia

Infectious Diseases Common to Humans and Primates

European Network for Neglected Vectors and Vector-Borne Infections

Katedra Parazitologie PřF UK (3. patro V7; 326)
tel. 2 2195 1826; e-mail: vapid@natur.cuni.cz

Publikace aj. (J. Votýpka)

1. Trypanosomy volně žijících zvířat a jednohostitelská trypanosomatida hmyzu

Trypanosomatida tvoří jednu z nejpočetnějších skupin parazitických prvoků. Z celkem dvaceti čtyř doposud popsaných rodů čeledi Trypanosomatidae jsou podrobněji známy a prostudovány pouze dvouhostitelské rody (zejména rod Trypanosoma a Leishmania - viz ostatní témata našich skupin), zatímco diverzita, hostitelská specifita, fylogeneze a zeměpisné rozšíření jednohostitelských trypanosomatid jsou známy jen velmi omezeně. Trypanosomatida jsou velmi zajímavou skupinou vyznačující se řadou molekulárně-biologických zvláštností, které mezi ostatními organismy nemají obdoby (kinetoplastová DNA, trans-splicing, uspořádání genomu, polycistronický přepis genů, editace RNA atd.). Naprostá většina těchto zvláštností je však studována pouze na omezeném výběru druhů patřících do rodů Trypanosoma a Leishmania. V Evropském prostoru se v současné době zabývá problematikou trypanosom u volně žijících zvířat a jednohostitelských (hmyzích) trypanosomatid  jen velmi málo vědeckých skupin, a tak se otvírají možnosti pro téměř neomezené studium těchto všudypřítomných parazitů. Jednohostitelská trypanosomatida se nejčastěji vyskytují u ploštic, blech a dvoukřídlých. V naší skupině dlouhodobě studujeme všechny tři hostitelské řády hmyzu a podařilo se nám nashromáždit rozsáhlou kolekci isolátů trypanosomatid, a to jak z naší republiky, tak i z Afriky, Asie a Ameriky. Práce na tomto tématu sestává jak z části terénní, tak i laboratorní (řada molekulárně-biologických metod, fylogenetické vyhodnocení, optická i elektronová mikroskopie, experimentální infekce atd.). 

ALUMNI / Členové týmu a témata jejich výzkumu:

Řešené otázky a témata:

                Jaké druhy se vyskytují v našich plošticích? (popis nových druhů)

                Jaká je prevalence trypanosomatid a jejich vazba na odlišná stanoviště?

                Jaký je způsob přenosu a hostitelská specifita?

                Jak dochází k přenosu trypanosomatid v rámci vztahu kořist–predátor? (na modelu čeledi Reduviidae)

                Jaká je fylogenetická pozice nově nacházených zástupců trypanosomatid a existuje koevoluce s hostitelem?

                Jaká je druhová rozmanitost jednohostitelských trypanosomatid u krevsajících zástupců hmyzu (kteří se mj. podílejí na přenosu vícehostitelských trypanosomatid)?

                Jak dochází k "přezimování" trypanosomatid v podmínkách mírného pásma?

                Existují kosmopolitní druhy?

                Široká versus úzká hostitelská specifita atd.

2. Krevsající členovci jako přenašeči patogenů (šíření infekčních onemocnění)

V souvislosti s globálními změnami klimatu, zvýšeným pohybem lidí, zvířat i zboží a změnami v rámci postupující globalizací světa, dochází k šíření nových infekčních onemocnění a rozšiřování areálů jejich přenašečů. Právě na tyto aspekty se zaměřujeme v rámci našeho dalšího výzkumného tématu. Věnovali jsme se intenzivně šíření komářích přenašečů západonilské horečky (West Nile Virus - WNV) na území ČR, sledovali jsme jejich hostitelské preference i samotný výskyt virů (včetně virů samotných komárů). Západonilská horečka je jedno z nejrychleji se šířících onemocnění, které v nedávné době dokázalo v průběhu necelých čtyř let obsadit celé Spojené státy. Komáři jsou však přenašeči i řady dalších onemocnění člověka a celosvětově se řadí tato skupina krevsajícího hmyzu k těm nejnebezpečnějším přenašečům vůbec. V Evropě dochází v současné době i k šíření některých dalších komářích přenašečů, jako je například Aedes albopictus (přenašeč horečky dengue aj.). Kromě komárů existuje i řada dalších přenašečů a infekčních onemocnění šířících se po Evropě. Jedním z lidských onemocnění je například leishmanióza přenášená flebotomy, která v současné době postupuje pozvolna k severu a navíc se objevují nové kombinace přenašečů a parazitů a nové hybridní linie parazitů. Dalším novým onemocněním pro střední Evropu se v nedávné době stala katarální horečka ovcí (BTV) přenášená tiplíky. V současné době se zaměřujeme i na blechy (přebnašeči bartonel) a klíšťata (přenašeči řady infekčních agens). Kromě práce v terénu provádíme i experimentální infekce (chovy flebotomů a komárů) a vyhodnocení vzorků pomocí molekulárně-biologických metod. 

ALUMNI / Členové týmu a témata jejich výzkumu:

Řešené otázky a témata:

Další volná témata v rámci skupiny P. Volfa

3. Krevní paraziti ptáků

Naše skupina (viz též skupina M. Svobodové) se již řadu let věnuje podrobnému výzkumu ptačích parazitů a zejména pak způsobu jejich přenosu na ptáky prostřednictvím různých vektorů. Tento výzkum nám umožňuje na území našeho státu studovat parazity ptáků, kteří jsou obdobou nejnebezpečnějších lidských parazitárních  onemocnění (jako je např. malárie nebo trypanosomóza). Řadu otázek spojených s touto tématikou se nám již podařilo zodpovědět, řada jich však stále čeká na "svého objevitele". V rámci řešení příslušných otázek se opět jedná o kombinaci terénní a laboratorní práce.

ALUMNI / Členové týmu a témata jejich výzkumu:

Mgr. Petr Synek                 Ptačí malárie u pěvců a její přenašeči

Řešené otázky a témata:

Další témata v rámci skupiny M. Svobodové