Do této skupiny patří funkce pro jednoduché podmíněné výpočty, jejichž argumenty formulujeme podobně, jako argumenty funkce CountIf(). Jsou to
Spočte, kolik buněk v zadané obdélníkové oblasti (první argument) vyhovuje specifikované podmínce – kritériu (druhý argument funkce).
Pro praktické použití této funkce, a všech funkcí typu CountIf, je důležitá formulace kritéria. Může to být
Podmínky ve tvaru nerovnic formulujeme jako textová kriteria, do nichž píšeme nerovnici bez levé strany. Chceme-li mít na pravé straně této nerovnice adresu buňky, napojíme ji operátorem &, například ">=&$F$5".
Zástupné znaky nelze použít v textových kriteriích formulovaných jako nerovnice, ani v číslech a datumech (jsou to vlastně také čísla).
Vytváří podmíněné součty. Má tři argumenty. Do argumentu Kritéria zadáváme kritérium formulované stejně, jako u funkce CountIf(). Jeho testování se děje v oblasti zadané jako argument Oblast, do které zpravidla zadáváme adresu sloupce/řádku tabulky. Sčitají se buňky v oblasti Součet (zpravidla sloupec/řádek téže tabulky), pro které byl test ve stejném řádku/sloupci úspěšný. Chceme-li sčítat přímo v oblasti, kde se testuje kritérium, netřeba nepovinný argument Součet zadávat. Do oblasti Součet stačí uvést jednu buňku. Excel ji považuje za horní levou buňku sčítané oblasti, jejíž rozměry jsou stejné, jako má argument Oblast.
Dělá podmíněné průměry. Její argumenty jsou analogické argumentům funkce SumIf(). Kritéria zadáváme formulovaná stejně, jako u funkce CountIf().
Předchozí funkce měly nevýhodu v možnosti akceptovat pouze jediné kritérium. U této skupiny funkcí je možné zadat více oblastí a pro každou formulovat příslušné kriterium, stejné, jako u funkce CountIf(). Zadávaná kriteria platí zároveň. Následující obrázek ukazuje tabulku odběratelů. K výpočtům z této tabulky jsou použity funkce SumIfS() a AverageIfS().