Tabulka 1 Zjištěné obsahy těžkých kovů a arsenu v sedimentech (mg/kg) v povodí Střely a klasifikace podle Igeo
Vedoucí magisterské práce: Dr. Jakub Langhammer
Praha
2004
Předmět a cíl práce
Souhrn hlavních
výsledků
Závěr
Literatura
Z hlediska dlouhodobého vývoje můžeme
v profilu Borek (Střela) shrnout a kladně ohodnotit: stoupající tendenci
koncentrací rozpuštěného kyslíku, pokles BSK5 v 80. a 90. letech, ve srovnání
s lety 60. a 70., a klesající tendenci koncentrací celkového fosforu od
pol. 90. let do roku 2002.
Naopak negativní byl (mírný) nárůst
konduktivity. Koncentrace dusičnanového dusíku zaznamenaly nárůst v 70.
letech (související s aplikací umělých hnojiv v zemědělství) a setrvání
těchto vyšších koncentrací až do současnosti.
Na základě vyhodnocení tříd
jakosti podle ČSN 75 7221 a grafů dvouletých průměrů lze vypozorovat: Horní
tok zaznamenává vysoké naměřené hodnoty BSK-5, CHSK-Cr, amoniakálního dusíku
a celkového fosforu, zejména pak v profilu Toužim pod, který je pod negativním
vlivem obce Toužim. Profily Útvina a Kojšovice mívají také vyšší průměrné
hodnoty těchto parametrů, pravděpodobně kvůli rybníkářství. Ale hodnoty
jsou již nižší, takže se zde pravděpodobně projevuje i samočistící schopnost
vodního toku.
Profil Bochovský potok mívá (vlivem
této obce) zhoršené výsledky pro tyto parametry (V. třída jakosti podle
BSK-5 a CHSK-Cr). Negativní vliv města Žlutice se v těchto parametrech
neprojevil.
Profily ve střední části povodí
mívají nízké hodnoty daných parametrů, stejně tak přítoky Velká Trasovka;
Manětínský potok (navzdory faktu, že obec není vybavena čistírnou odpadních
vod) a Mladotický potok, u kterého by se daly předpokládat zhoršené výsledky
kvůli přítomnosti živočišné výroby Žihelského statku ve Velké Černé Hati
a absenci čistírny odpadních vod v Mladoticích.
Velmi vysoké koncentrace výše zmíněných
ukazatelů jsou zjišťovány v profilu Kaznějovský potok Nebřeziny a Nebřeziny
(Střela), který je pod přímým vlivem Kaznějovského potoka. Do bezejmenného
přítoku Kaznějovského potoka jsou vypouštěny odpadní vody z chemického
podniku AKTIVA Kaznějov, největšího znečišťovatele v povodí Střely. Závěrový
profil Borek pak mívá také zvýšené koncentrace v daných ukazatelích.
Odlišná situace byla vypozorována
v případě dusičnanového dusíku: Průměrné koncentrace tohoto parametru kontinuálně
stoupají od horní části povodí směrem k závěrovému profilu v Borku. Na
přítocích jsou pak zvýšené průměrné hodnoty zaznamenány i na Manětínském
a Mladotickém potoce. Kaznějovský potok samozřejmě patří k nejvíce problémovým
oblastem. Podle ČSN 75 7221 byly zjištěny v letech 2001/2 II. a I. třídy
jakosti, v celém povodí vyjma III. třídy na Mladotickém a V. třídy na Kaznějovském
potoce.
Rozpuštěný kyslík, celkový organický
uhlík, konduktivita, nerozpuštěné látky a index saprobity bentosu byly
zjišťovány pouze na vybraných profilech na Střele. Koncentrace rozpuštěného
kyslíku byly v Borku ve všech obdobích hodnoceny normou I. třídou, konduktivita
II. třídou a index saprobity bentosu společně s celkovým organickým uhlíkem
III. třídami jakosti. Nerozpuštěné látky poklesly ze III. třídy v 1995/6
do II. v 1998/9 a 2001/2.
Vyhodnocení dlouhodobého vývoje
znečištění vody těžkými kovy
Vývoj zatížení povrchových vod těžkými
kovy byl zpracován pro období 1990-2002. Grafy č. 22 - 28 znázorňují pro
každý rok hodnotu průměrnou a medián příslušného ukazatele.
Jak vyplývá z grafů, koncentrace
zinku a olova stoupaly přibližně do poloviny 90. let. Od té doby klesaly
průměrné hodnoty jejich koncentrací velmi výrazně (několikanásobně) až
do roku 2002. Za zmínku stojí ještě výrazné výkyvy (zvýšení) průměrných
hodnot v letech 1993 (maxima 17.3.1993 - Zn 590 ug/l, Pb 88 ug/l) a 1997
(19.5.1997 - Zn 223 ug/l, Pb 56 ug/l).
U niklu byly nejvyšší koncentrace
zaznamenány z počátku 90. let, poté také značně klesaly až do roku 2002
(několikanásobně). 17.3.1993 byla naměřena maximální koncentrace Ni - 85
ug/l.
V případě rtuti byl zaznamenán poněkud
odlišný vývoj ve srovnání s ostatními kovy. Koncentrace se po celou dobu
sledování držely přibližně na stejné hodnotě, s mírně klesajícím trendem.
Výjimkou byla průměrná hodnota v roce 1991, která byla způsobena maximem
1,3 ug/l dne 28.8.1991. Tuto skutečnost potvrzuje i hodnota mediánu v roce
1991, která byla velmi blízká hodnotám z měření v ostatních letech.
Koncentrace kadmia byly velmi rozkolísané,
jasnější tendenci lze vypozorovat až ke konci 90. let, kdy byl zaznamenán
poměrně výrazný (několikanásobný) pokles hodnot průměrných. (17.3.1993
- max. Cd 5,4 ug/).
První polovina 90. let je v případě
koncentrací chromu ve znamení mírného vzestupu hodnot, druhá polovina 90.
let až do roku 2002 pak mírným poklesem. Tento model vývoje narušují extrémní
průměrné hodnoty v roce 1993 a 1997 (způsobené maximy 17.3.1993 - 230 ug/l
a 19.5.1997 110ug/l).
Střední hodnoty koncentrací mědi
v 1. polovině 90. let kolísají, nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v počátcích
2. poloviny let 90. (maximum Cu 275 ?g/l 19.5.1997). Přelom 20. a 21. století
je pak ve znamení výrazného poklesu ve srovnání s předchozím obdobím (na
1/4 hodnot průměrných a na 1/2 mediánů).
Ze zatřídění podle ČSN 75 7221 je
jednoznačně patrné velmi vysoké znečištění na profilu Kaznějovský potok
Nebřeziny. Tento profil se nachází pod chemickým podnikem AKTIVA Kaznějov,
který vypouští do bezejmenného přítoku Kaznějovského potoka odpadní vody.
Ty pak znečišťují nejenom Kaznějovský potok, ale i Střelu. V letech 2001/2
zde byly zjištěny tyto maximální koncentrace - kadmium 5,51ug/l, olovo
83,02 ug/l, celková měď 1080 ug/l, veškerý chrom 549,4 ug/l, nikl 115,7
ug/l a zinek 347 ug/l.
Proto je poněkud pozoruhodná situace,
kdy v Kaznějovském potoce byly zjištěny IV. (Zn, Ni, As) a V. třídy jakosti
(Cd, Pb, Cu a Cr), tedy voda silně- a velmi silně znečištěná, a na profilech
ležících pod ústím Kaznějovského p. (tj. Nebřeziny a Borek) byly naměřeny
II. a dokonce i I. jakostní třídy. (Výjimkou byly koncentrace olova v profilu
Nebřeziny, které spadaly do třídy III., ale v Borku pak opět do třídy I.).
Vysvětlením by mohl být fakt, že analýza povrchových vod svědčí o aktuálním
stavu znečištění. V profilech Nebřeziny a Borek byla zřejmě znečištěná
voda z Kaznějovského potoka zředěna čistší vodou ze Střely natolik, že
se zde toto zatížení neprojevilo. Za zmínku stojí ještě I. třída jakosti
parametrem Zn v závěrovém profilu Borek.
Analýza základních hydrochemických ukazatelů jakosti vody na základě vlastních dat
Pro vyhodnocení znečištění v podélném
profilu Střely byly uskutečněny dva jednorázové odběry povrchových vod,
první 12.5.2003 a druhé 18.1.2004. Lokalizaci odběrových profilů uvádí
tabulka č. 9 a mapa č. 1. Zjišťovány byly tyto parametry: CHSKMn, CHSKCr,
pH, konduktivita, N-NH4+, N-NO2 -, N-NO3-, PO43- a KNK4,5; výsledky analýz
zachycují grafy č. 37 - 45.
Chemická spotřeba kyslíku informuje
o organických látkách biologicky rozložitelných i nerozložitelných; odráží
průmyslové znečištění. V povodí Střely byla zaznamenána vysoká hodnota
CHSKMn (manganistanem draselným) na Kaznějovském potoce (přes 30 mg/l -
18.1.2004), který odvádí znečištění z chemického podniku AKTIVA Kaznějov.
Vyšší hodnoty byly zachyceny také na Kralovickém potoce pod městem Kralovice
(15 mg/l). Na ostatních profilech byla zjištěna hodnota CHSKMn v rozmezí
5-10mg/l.
Chemická spotřeba kyslíku dichromanem
draselným (CHSKCr) byla vyhodnocena jen při odběrech 12.5.2003. Nejvyšší
hodnota byla zjištěna v profilu Svinov v horní části povodí, dále pak na
Mladotickém, Kaznějovském a Kralovickém potoce.
Reakce vody pH byla vyhodnocena
jen 12.5.2003. Hodnota pH byla v mezích 7-8.
Dalším sledovaným parametrem byla
konduktivita, tj. měrná vodivost, tedy schopnost vody vést elektrický proud.
Profil Prachomety zaznamenal poměrně vysoké hodnoty konduktivity ve srovnání
s následujícími profily. I v tomto parametru dominuje Kaznějovský potok
(přes 500 mS/m) a pod ním ležící profil Nebřeziny (téměř 150 mS/m). Vyšší
hodnoty byly naměřeny ještě v Kralovickém potoce (necelých 100 mS/m). Celkově
se dá konstatovat, že odběry 18.1.2004 jsou vyšší oproti 12.5.2003.
Zjištěné koncentrace amoniakálního
dusíku (N-NH4+) měly následující charakter. Profily na horním toku (Prachomety,
Kosmová a Svinov) zaznamenaly vyšší koncentrace oproti střednímu toku.
Důvodem by mohl být zemědělský ráz této oblasti, v profilu Svinov
by se zde mohl ještě přidružit negativní vliv města Toužim. Pod městem
Žlutice byl zaznamenám mírný nárůst znečištění oproti profilu ležícím nad
městem. Profily Velká Trasovka, Rabštejn n. Střelou a Manětínský potok
jsou charakteristické nízkými koncentracemi amoniakálního dusíku.
12.5.2003 byla zachycena vysoká
koncentrace na Mladotickém potoce, profilu ležícím pod Žihelským statkem
Velká Černá Hať a obcí, která není vybavena čistírnou odpadních vod. Kaznějovský
potok zaznamenal extrémní koncentraci N-NH4+ při odběrech 18.1.2004 - 8,64
mg/l, což v tomto termínu ovlivnilo i následující profil Nebřeziny. Téměř
2 mg/l byly 12.5.2003 zjištěny pod městem Kralovice (profil Kralovický
p.). Závěrový profil Borek zaznamenal koncentrace nízké.
Obdobný průběh v podélném profilu
měly i koncentrace dusitanového dusíku (N-NO2-). Profil Prachomety zaznamenal
vyšší hodnoty oproti profilům následujícím, které se pohybovaly v mezích
0,3-0,15 mg/l až po Manětínský potok. Vyšší koncentrace vykazoval opět
Mladotický p., Kaznějovský p. (3,8 mg/l), profil Nebřeziny, Kralovický
potok a také závěrový profil Borek. Koncentrace dusitanového dusíku byly
celkově při jarních odběrech vyšší než při zimních (s výjimkou profilů
Kosmová a Kaznějovský p. s profilem Nebřeziny).
Nejvyšší koncentrace dusičnanového
dusíku (N-NO3-) byly ve studovaném území zjištěny v profilu Prachomety
18.1.2004 (102 mg/l), zvýšené pak v profilu Kosmová. S touto výjimkou by
se povodí Střely dalo při vyhodnocení tohoto parametru v podélném profilu
charakterizovat stoupajícím znečištěním směrem po toku směrem k ústí Střely
do Berounky. Tento trend samozřejmě narušují další výkyvy (vyšší koncentrace
na Manětínském, Kaznějovském a Kralovickém p.).
Koncentrace dusičnanového dusíku
jsou charakteristické vyššími hodnotami v zimním, mimovegetačním období,
a nižšími na konci jara, kdy je dusík odčerpáván organismy. Tento trend
se při odběrech nepotvrdil pouze v profilu pod městem Žlutice, na Kaznějovském
a Kralovickém potoce, kde se na znečištění podílejí zejména komunální,
resp. průmyslové zdroje znečištění.
Vysoká koncentrace fosforečnanů
(PO43-) v profilu Prachomety (při odběrech 12.5.2003) pravděpodobně koresponduje
s faktem, že profil leží v bezprostřední blízkosti zemědělské plochy a
pod obcí. Profily Kosmová, Svinov a nad městem Žlutice zaznamenaly poměrně
nižší hodnoty. Žlutice představují komunální zdroj, který zvyšuje zatížení
fosforečnany v profilu Žlutice pod městem. Profily Velká Trasovka, Rabštejn
n. Střelou a Manětínský potok opět zaznamenaly poměrně nižší koncentrace.
Vyšší zatížení fosforečnany bylo zjištěno pod znečišťovateli na Mladotickém
potoce (vepřín, obec), v Nebřezinách, na Kralovickém potoce (pod městem;
přes 3 mg/l) a na závěrovém profilu v Borku. Zvláštní je poměrně nízká
koncentrace na Kaznějovském potoce.
Kyselinová kapacita do pH 4,5 (celková
alkalita) - KNK4,5 zaznamenala na horním toku zcela opačný chod naměřených
hodnot při odběru 12.5.2003 a 18.1.2004. Vyšší hodnoty jsou pak charakteristické
pro Kaznějovský a Kralovický potok.
Zhodnocení specifického zatížení
sedimentů analýzou získaných dat
Rozbor situace specifického zatížení
sedimentů vychází ze čtyřleté řady dat (jarních odběrů) poskytnutých podnikem
Povodí Vltavy, pobočkou v Plzni.
V povodí Střely nebylo, s výjimkou
Kaznějovského potoka, zaznamenáno zatížení sedimentu chromem. Zjištěné
obsahy se pohybovaly pod hranicí srovnávacích hodnot, jenom na Kaznějovském
potoce byly překročeny přibližně 5x. Podle indexu geoakumulace patřily
všechny profily do 0. třídy, jenom na Kaznějovském potoce do 2. Pozitivní
je setrvání profilu Střela Nebřeziny v 0. třídě celou dobu monitoringu
(2000-2003), navzdory mírně stoupajícímu charakteru.
Naměřené obsahy niklu, olova a rtuti
v povodí Střely převyšují mírně srovnávací hodnoty, samozřejmě s výjimkou
Kaznějovského potoka, kde je zvýšení velmi výrazné (až 6násobné v
případě niklu, 10násobné u olova a 3,5 násobné u rtuti). Igeo index hodnotí
studované profily 0. třídami v případě Ni a Hg; s výjimkou Kaznějovského
potoka (až 2. třídy) a částečně též Střely v Nebřezinách (1. tř. u Hg v
r. 2000). Zatížení sedimentu olovem spadá do 0. a 1. tříd, na Kaznějovském
potoce do 3., resp. 2. třídy. Nebřeziny zaznamenaly vzestup naměřených
množství Ni (Igeo stále 0. třída) a Pb (0. třída v r. 2000 a 2001, a 1.
třída v letech 2002 a 2003). Zjištěné obsahy Hg mají kolísavý charakter,
ale podle Igeo třída 1. v roce 2000, v letech 2001-2003 třídy 0.
V případě mědi, kadmia a zinku byly
ve studovaném povodí zjištěny zvýšené obsahy příslušných kovů, jednalo
se přibližně o 2násobky u mědi a kadmia a 3násobky u zinku.Vysoká množství
jmenovaných kovů byla opět zjištěna v Kaznějovském potoce (až 24násobek
u mědi, 25 násobek u kadmia a 10násobek u zinku). Igeo klasifikuje obsahy
Cu 1. třídami; na Kaznějovském potoce dokonce 4. třídou v r. 2000, resp.
3. v r. 2001 (v Borku 3., resp.2.). Sediment na Střele v Nebřezinách vyhovoval
v období 2000-2003 1. třídě Igeo. Množství Cd odpovídá ve studovaných profilech
převážně 1. třídě Igeo, na Kaznějovském potoce 5., resp. 3. třídě; v Borku
3., resp. 1. třídě. V Nebřezinách byl zachycen negativní posun (z 1. třídy
pro roky 2000 a 2001 do 2. v 2002 a 2003). Zn v sedimentu je podle Igeo
v povodí Střely klasifikován 2. třídami, na Kaznějovském potoce v r. 2000
třídou 3. Na Střele v Nebřezinách patří obsah zinku v sedimentu v období
2000-2003 střídavě do 2. a 1. tříd.
Povodí Střely lze v podélném profilu
souhrnně charakterizovat následovně: V horní části povodí leží profil Střela
Toužim pod, naměřené obsahy příslušných prvků v sedimentech zde bývají
vlivem tohoto města mírně vyšší. Zařazením do tříd Igeo se toto zvýšení
většinou ani neprojeví. Profily Střela Kojšovice a Střela Plasy pod
mívají nižší hodnoty měřených parametrů. Extrémně vysoké hodnoty zaznamenává
profil Kaznějovský potok Nebřeziny, který monitoruje látky vypouštěné z
chemického podniku AKTIVA Kaznějov. Profily Střela Nebřeziny a Střela
Borek pak mívají ještě vlivem Kaznějovského potoka zvýšené obsahy daných
parametrů. Výjimku představuje zatížení sedimentu zinkem - to je celkově
většinou hodnoceno 2. třídou.
Za úvahu ještě stojí fakt, že všechna
zmíněná maxima na profilu Kaznějovský potok Nebřeziny byla zjištěna 11.5.2000,
o rok později zde byly zjištěny hodnoty výrazně nižší. Tato skutečnost
by mohla mít souvislost s intenzifikací čistírny odpadních vod v AKTIVA,
a.s., díky které by mělo být v roce 2005 dosaženo stanovených limitů k
vypouštění odpadních vod podle nejpřísnějších českých, ale i evropských
norem. (www.aktiva.cz) Bohužel v letech 2002 a 2003 již Povodí Vltavy na
Kaznějovském potoce sediment neanalyzovalo, proto nemáme další srovnání
a případně potvrzení, že znečištění zde klesá.
Vyhodnocení zatížení sedimentů
těžkými kovy na základě vlastních odběrů a analýz
Zatížení sedimentů bylo v povodí
Střely sledováno na třinácti odběrových profilech, které byly stanoveny
na základě předpokládaných zdrojů znečištění, a charakterizují změny znečištění
v podélném profilu toku. Osm z nich se nachází přímo na Střele. Ostatní
odběrové profily byly rozmístěny na významných přítocích (Velká Trasovka,
Manětínský, Mladotický a Kralovický potok) pod městy, tj. potenciálními
zdroji znečištění. V případě Kaznějova bylo odběrové místo lokalizováno
pod průmyslovým podnikem.
Metody odběru vzorků a laboratorní
analýzy
První odběry se uskutečnily 29.11.2002,
druhé 12.5.2003. Odebrané vzorky sedimentu byly zpracovány podle metodiky
ČSN EN 13346. Nejprve byly v laboratoři vysušeny při 105°C. Vysušené vzorky
následně přesáty a nejjemnější frakce byla extrahována za varu směsí kyseliny
chlorovodíkové a dusičné. Poté, co byl takto pevný vzorek rozložen na roztok,
mohl být měřen obsah vybraných prvků atomovým absorpčním spektrometrem.
Konkrétně byly zjišťovány tyto parametry - měď, mangan, nikl, chrom, železo,
kadmium, olovo, zinek a arsen.
Shrnutí výsledků
V povodí Střely nebyly, s níže uvedenými
výjimkami, zaznamenány zvýšené obsahy mědi, niklu, chromu, olova a arsenu
v sedimentech. Igeo klasifikuje profily v povodí Střely těmito parametry
třídou 0. ("nezatížené"); pouze na Kaznějovském p. tř. 1. (Cu, Cr), tř.
2. (As - 12.5.2003), tř. 3. (Pb - 29.11.2002); v Nebřezinách tř. 1. (Ni,
Cr - 29.11.2002), tř. 2. (Cu - 29.11.2002), tř. 3. (Pb - 29.11.2002); v
Borku 1. tř. (Pb, As - 12.5.2003). V případě Pb pak ještě 1. tř. v Prachometech,
na Manětínském a Kralovickém potoce (29.11.2002).
U kadmia a zinku byly vyjma profilů
v Kaznějovském potoce, Nebřezinách a Borku celkově poněkud zvýšené i další
sledované profily. 3., resp. 2. třídy u Cd v Prachometech, resp. Kosmové
by mohly souviset s geogenním pozadím. Dolní část povodí je pod negativním
vlivem znečišťovatelů AKTIVA Kaznějov a Keramika HOB, Kaolin Kaznějov (až
4. tř. v Nebřezinách). U Zn byly zjištěny max. 2. třídy Igeo (Prachomety,
Velká Trasovka, Manětín. p. a Nebřeziny).
Vyšší obsah prvku v horní části
povodí ve srovnání s dolním tokem je charakteristický pro mangan a železo,
a souvisí s geologickou situací. Při srovnání naměřených maxim v povodí
se u železa jedná pouze o mírné převýšení, u manganu až o téměř pětinásobné
překročení hodnot uváděných Turekianem s Wedepohlem a Prangem. Minimum
obou prvků bylo zaznamenáno v sedimentu uměle vybetonovaného koryta Kaznějovského
potoka. Index Igeo řadí podle železa všechny profily do 0. třídy (jen Prachomety
12.5.2003 tř. 1.), u manganu na horním toku převážně do tříd 2., na toku
dolním do 1. a 0. tříd.
U všech sledovaných parametrů (vyjma
Mn a Fe) pozorujeme (jednoznačně) vyšší obsahy v profilech Kaznějovský
potok a Střela Nebřeziny. Obsahy zinku jsou v povodí vyšší ve srovnání
s ostatními sledovanými parametry. Při vlastních analýzách byly celkově
zjišťovány vyšší obsahy prvků nežli zjišťovali na povodí Vltavy (u Cd a
Pb obsahy výrazně vyšší - až o dvě třídy Igeo).
Tabulka 1 Zjištěné
obsahy těžkých kovů a arsenu v sedimentech (mg/kg) v povodí Střely a klasifikace
podle Igeo
Porovnání vztahu mezi zatížením
povrchových vod a sedimentů
Analýzou povrchových vod zjišťujeme
aktuální kontaminaci daného úseku vodního toku, pomocí sedimentů získáme
informaci o jeho trvalém znečištění. Pro srovnání můžeme použít výsledky
hodnocení kvality povrchových podle ČSN 75 7221 ze dvouletí 2001/2 a klasifikaci
podle indexu geoakumulace Igeo z roku 2001 (Pozn. v r. 2002 analyzovány
jen Nebřeziny).
• Povrchové vody byly v profilech
Toužim pod a Plasy pod klasifikovány jako " neznečištěné"
(I. tř.) a " mírně znečištěné" (II.
tř.), s výjimkou rtuti v profilu Toužim pod ("znečištěné", III. tř.).
Sedimenty byly pro všechny vybrané
prvky v profilech Kojšovice a Plasy pod hodnoceny jako "nezatížené" (0.
třída) a "nezatížené až mírně zatížené " (1. tř.), pouze v případě zinku
byl sediment v profilu Plasy pod ohodnocen jako " mírně zatížený " (2.
tř.).
• Profilem s nejhoršími výsledky
je v obou případech Kaznějovský potok Nebřeziny. Povrchové vody jsou v
tomto profilu "velmi silně znečištěné" (V. tř.) kadmiem, olovem, mědí a
chromem, "silně znečištěné" (IV. tř.) niklem a zinkem, a "znečištěné" (III.
tř.) rtutí.
Sedimenty jsou zde kadmiem a mědí
" mírně až silně zatížené " (3. tř.), olovem a zinkem " mírně zatížené
" (2. tř.), niklem "nezatížené až mírně zatížené " (1. tř.) a chromem a
rtutí podle měření z 21.5.2001 dokonce " nezatížené" (0. třída).
• A v profilech Nebřeziny a Borek
jsou povrchové vody vybranými prvky " mírně znečištěné" (II. tř.), výjimečně
i "neznečištěné" (I. tř.); pouze olovem v Nebřezinách "znečištěné" (III.
tř.).
Sedimenty jsou zde všemi vybranými
prvky "nezatížené až mírně zatížené " (1. tř.), některé dokonce "nezatížené"
(0. třída); pouze v případě mědi a zinku v Borku "mírně zatížené " (2.
tř.).
Celkově tedy jak sedimenty, tak
povrchové vody modelují situaci poměrně méně zatíženého toku až po ústí
Kaznějovského potoka, který je dominantní nejhoršími výsledky analýz. Dolní
část toku pak vykazuje vlivem Kaznějovského potoka také zhoršené výsledky.
Pozoruhodné jsou pak ale zvláštnosti, jako zcela opačné výsledky v případě
chromu a rtuti v Kaznějovském potoce - sediment "nezatížený" a povrchové
vody "velmi silně znečištěné" chromem, resp. " znečištěné" rtutí. Tyto
odlišnosti by se daly přičíst faktu uvedeném již na počátku této části
- rozbor povrchových vod informuje o momentálním zatížení a analýza sedimentů
o zatížení trvalejším.
V povodí Střely bylo sledováno celkem
13 odběrových míst, včetně vybraných přítoků. Jistě by bylo vhodné vyhodnotit
změny v podélném profilu toku s mnohem menší vzdáleností mezi jednotlivými
profily.
V případě analýzy povrchových vod
by bylo dobré dělat rozbory jedenkrát měsíčně, aby byly postiženy změny
parametrů během roku, výsledky by pak také mohly být porovnány s třídami
jakosti povrchových vod podle ČSN 75 7221. Probíhá-li více měření, je pak
také možnost vyvarovat se měření za vyšších vodních stavů, které pak zkreslují
konečné výsledky.
Tato skutečnost je patrná i z měření
Povodí Vltavy, kdy jsou v grafech pro znečištění povrchových vod těžkými
kovy zakresleny dvě charakteristiky středu - aritmetický průměr a medián.
První z nich pak bývá při zahrnutí extrémní hodnoty zkreslena.
V případě, že by každé odběry byly
ještě doplněny měřením průtoků v daných profilech, mohla by být dále vyhodnocena
závislost vybraných parametrů na průtoku. Ale vzhledem k rozloze povodí
by při naplnění výše uvedených připomínek značně narostl obsah práce.
Analýza vybraných hydrochemických
a hydrobiologických ukazatelů povrchových vod prokázala znečištění v oblastech
pod obcemi Toužim a Bochov v horní části povodí; a zejména potom v dolní
části povodí Střely - na Kaznějovském potoce a profilech ležících pod ním.
Dominantními příčinami jsou zdroje komunální v případě Toužimi a Bochova,
resp. průmyslové v Kaznějově. Znečištění z živočišné výroby ve Velké Černé
Hati se ve dvouletí 2001/2 celkem neprojevilo.
Pro analýzu zatížení povrchových
vod těžkými kovy byly k dispozici data z menšího počtu profilů. I v tomto
případě se projevil negativní vliv chemického podniku na Kaznějovském potoce.
Vybrané specifické organické látky
byly studovány pouze v závěrovém profilu Borek. Zatížení vybranými parametry
se zde neprojevilo; pouze podle PCB a PAU je zde voda mírně znečištěná.
I analýza vlastních odběrů povrchových
vod jednoznačně potvrzuje největší zdroj v povodí Střely - AKTIVA Kaznějov.
Dalšími důležitými zdroji jsou zdroje komunální - Kralovice, Toužim, Mladotice,
částečně též Manětín a Žlutice; v povodí Mladotického potoka pak ještě
znečištění ze Žihelského statku ve Velké Černé Hati. Profil Prachomety
zaznamenal vysoké hodnoty některých parametrů, pravděpodobně vlivem téměř
stojatého charakteru toku. Horní část povodí je ještě ovlivněna rybničními
soustavami. Svou roli hraje v povodí Střely zajisté i zemědělský ráz oblasti.
Studium specifického zatížení sedimentů
také potvrzuje dominantního znečišťovatele na Kaznějovském potoce (hl.
Cd, Cu, méně Pb). Povodí Vltavy již bohužel v letech 2002 a 2003 tento
profil nemonitorovalo, proto nemůžeme sledovat dále vývoj, který mezi roky
2000-2001 naznačoval výrazný pokles zátěže. V případě obsahů zinku v sedimentech,
byly zjištěny vyšší hodnoty v celém povodí, které odpovídají kategorii
"mírně zatížený sediment".
Srovnáním výsledků analýz
povrchových vod a sedimentů dochází ke shodě v případě určení největšího
znečišťovatele v povodí Střely. Rozbory se pak již rozcházejí při určení
konkrétní znečišťující látky (zejména u Cr a Hg); naopak shoda platí pro
silné znečištění kadmiem a mědí. Výsledky analýz sedimentů se celkově jeví
jako "mírnější", tedy "nižší" než u povrchových vod.
U všech sledovaných parametrů (vyjma
Mn a Fe) pozorujeme při hodnocení zatížení sedimentů na základě vlastních
analýz vyšší obsahy v profilech Kaznějovský potok a Střela Nebřeziny. Sediment
zde byl hodnocen jako "silně zatížený" - Cd, "mírně až silně zatížený"
- Pb, "mírně zatížený" - Zn a částečně též Cu a As. Sediment "mírně až
silně zatížený" kadmiem byl ještě zjištěn v Prachometech, resp.v Borku,
což může souviset s geogenním pozadím, resp. se znečištěním vlivem Kaznějovského
p. Obsahy zinku jsou v povodí celkově vyšší ve srovnání s ostatními sledovanými
parametry. Při vlastních analýzách byly zjišťovány vyšší obsahy prvků v
sedimentech nežli na povodí Vltavy (u Cd a Pb to byly obsahy výrazně vyšší
- až o dvě třídy Igeo). Pro mangan a železo je charakteristický vyšší obsah
prvku v horní části povodí ve srovnání s dolním tokem, který nejpravděpodobněji
souvisí s geologickou situací ve studovaném území.