WWW  >  Fakulta > Organizace a struktura > Sekce chemie [200] > Přehled oborů > Chemie v přírodních vědách
zpět vpřed

    Bakalářský studijní program:  CHEMIE

Obor:  CHEMIE V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH

> Charakteristika oboru
> Studijní plán
> Státní závěrečná bakalářská zkouška


Charakteristika oboru

      Absolvent bakalářského studijního oboru Chemie v přírodních vědách má ucelené vysokoškolské znalosti chemie anorganické, organické, fyzikální, analytické, makromolekulární, jaderné a biochemie. Dále si osvojil potřebné znalosti z matematiky, fyziky a výpočetní techniky. Praktické dovednosti získal absolvováním laboratorních cvičení ze všech chemických oborů. Absolvováním dalších povinně volitelných a volitelných předmětů je připraven na navazující magisterské studium příslušného zaměření nebo na uplatnění v praxi, především při odborné práci v chemických laboratořích základního i aplikovaného výzkumu, v útvarech státní správy nebo ve firmách zajišťujících distribuci laboratorních přístrojů a potřeb.


Studijní plán

      Studium daného bakalářského studijního oboru je založeno na kreditním systému, kdy si student sestavuje studijní plán na základě následujících pravidel:

  1. Studium se řídí Studijním a zkušebním řádem fakulty a jemu nadřízenými právními normami.
  2. Minimální počet kreditů, který umožňuje odevzdání bakalářské práce je 150,
    podmínkou pro konání státní závěrečné bakalářské zkoušky je získání 180 kreditů.
  3. Studijní plán sestává z povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů. Povinné předměty musí student úspěšně absolvovat v plném rozsahu daném studijním plánem. U povinně volitelných předmětů student volí vždy ze dvou alternativ, které se liší rozsahem výuky daného předmětu (počtem hodin přednášek a seminářů). V případě základní výuky anorganické, organické, fyzikální a analytické chemie je výběr povinně volitelných předmětů limitován splněním podmínek nezbytných k ukončení studia a tím umožnění konání státní závěrečné bakalářské zkoušky (viz níže). Volitelné předměty student vybírá z nabídky uvedené v učebním plánu nebo z nabídky dalších předmětů vyučovaných fakultou, v případě výběru z jiných vysokých škol po schválení garantem studijního oboru.
  4. Ve 3. ročníku studia volí student jeden z povinně volitelných bloků vypsaných odbornými katedrami, který je pak náplní studia v letním semestru. Absolvování zvoleného bloku orientuje studenta na zaměření dalšího magisterského studia případně umožňuje získat potřebnou specializaci pro uplatnění v praxi.
  5. Součástí studia je vypracování bakalářské práce ve 3. ročníků studia. Téma bakalářské práce si vybírá student v souladu se zvoleným povinně volitelným blokem. Témata vyhlašují katedry prostřednictvím SIS, na webovských stránkách chemické sekce, případně na katedrálních nástěnkách. Přihlásit se je možné přímo elektronicky (SIS, témata prací) nebo u odpovědného pracovníka katedry.

Státní závěrečná bakalářská zkouška

      Státní závěrečná zkouška studentů bakalářského oboru Chemie v přírodních vědách se skládá ze 6-ti částí. První částí je obhajoba bakalářské práce, dalších pět částí představuje vykonání základních zkoušek v průběhu studia z následujících předmětů: chemie anorganická, organická, fyzikální, analytická a biochemie.
Státní závěrečnou bakalářskou zkoušku může absolvovat student, který

  1. splnil podmínky dané zkušebním a studijním řádem PřF UK
  2. uzavřel studium v termínu stanoveném Harmonogramem akademického roku
    a řádně podal přihlášku ke státní bakalářské zkoušce
  3. získal minimálně 44 kreditů z povinně volitelných předmětů uvedených níže pod a) až d)

      Místo a doba konání obhajoby bakalářské práce jsou oznámeny na nástěnce katedry, na které byla bakalářská práce vypracována a to nejpozději 1 měsíc před jejím konáním. Obhajoba diplomové práce ve vyhrazené době 30 minut sestává z veřejné a neveřejné části řízení. Veřejná část probíhá před jmenovanou komisí, účastní se jí dále školitel a oponent práce, případně členové příslušné katedry a další hosté. V prvé části obhajoby informuje uchazeč o dosažených výsledcích. Následně jsou přítomní seznámeni s posudky oponenta a školitele a obhajující zodpovídá dotazy kladené oponentem. Poté následuje veřejná diskuse, kdy všichni přítomní mohou klást otázky týkající se obhajované bakalářské práce a vznášet připomínky k její kvalitě a prezentaci. Následuje neveřejná část obhajoby, na které členové komise po předchozím vyjádření školitele, oponenta a přítomných akademických pracovníků rozhodnou o klasifikaci bakalářské práce. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Po ukončení neveřejné části obhajoby je uchazeč seznámen s výsledkem obhajoby a udělenou známkou. Student má právo známku odmítnout a absolvovat obhajobu bakalářské práce v dalším, tj. opravném termínu.

      Dalších 5 částí státní závěrečné bakalářské zkoušky představuje vykonání základních zkoušek v průběhu studia z následujících předmětů:

Výsledky výše uvedených pěti částí závěrečné bakalářské zkoušky (celkové hodnocení v jednotlivých předmětech) jsou oznámeny předsedou komise po jejím zasedání, na které může být uchazeč v případě potřeby pozván. Termín zasedání komise s vyhlášením výsledků je oznámen na nástěnce příslušné katedry minimálně 1 měsíc před jejím jednáním. V případě, že z daného předmětu vykonal student v souladu s učebním plánem dvě základní zkoušky, jejichž průměr je nerozhodný, výslednou známku stanovuje komise s přihlédnutím k ostatním výsledkům studia, případně na základě ústního přezkoušení. Student má právo známku odmítnout a absolvovat část státní závěrečné bakalářské zkoušky v dalším, opravném termínu. V opravném termínu probíhají zkoušky ústní formou.

      Celkový výsledek státní závěrečné bakalářské zkoušky je stanoven na základě aritmetického průměru hodnocení obhajoby bakalářské práce a pěti dalších částí zkoušky následovně: známkou „výborně“ pokud je průměr lepší než 1,5, stupněm „velmi dobře“ pokud je průměr lepší než 2,5 a stupněm „dobře“ v případě průměru 2,5 a horšího. Klasifikace „neprospěl“ je stanovena tehdy, je-li třeba jen jedna část zkoušky hodnocena „neprospěl/a“.

      Student může státní závěrečnou bakalářskou zkoušku absolvovat v opravném termínu, nejdříve však 60 kalendářních dní po neúspěšném pokusu. Studijním řádem je povoleno absolvování maximálně tří termínů, jednoho řádného a dvou opravných.



V Praze 25. 8. 2005                        
doc. RNDr. Zdeněk Mička, CSc.
   
garant studijního programu a oboru