Současná analytická chemie zasahuje do všech oblastí lidské činnosti. Analytika je návazný systém postupů a metod a její rozvoj je podmíněn vývojem ve všech dílčích stupních analytického postupu (Obr. 1). Zásadní otázkou analytického postupu však není diskuse interdisciplinárních vazeb, ale míra interpretovatelnosti přesných a unikátních výsledků analytických metod na vzorkovaný celek a nikoli na připravený analytický vzorek.

Rozšířené používání extrakčních metod v analytických postupech analýz složitých matricí je spojeno s interpretovatelností výsledků analýz na vzorkovaný celek. Tento problém není spojen s technickým provedením analýzy, či extrakčního zařízení, ale vyplývá z principu metody, založené na chemické rovnováze. Závislost výsledku analýzy na podmínkách systému (teplota, tlak, složení systému-aktivitní koeficient)

• vyžaduje specifikovat tyto podmínky s výsledkem a
• omezuje stupeň zobecnění výsledků.

Základním krokem při aplikaci SPE je chromatografická analýza matrice na stejné fázi, jaká tvoří SPME vlákno. Cílem této analýzy je poznání rozsahu retenčních faktorů matrice a tak odhad diskriminace v zakoncentrování jednotlivých analytů.

Kalibrace metody SMPE je velmi komplexní a nákladná. Ze všech možných řešení je použitelná pouze metoda standardního přídavku směsi tvořené známou koncentrací všech analytů přítomných v matrici vzorkovaného celku a následnou MLRA. Chyba způsobená nesprávnou kalibrací se pohybuje v několika násobcích měřené hodnoty.

Výše ovedená omezení aplikovatelnosti výsledků nelze přehlížet a nerespektování této zásady při argumentaci ve správních řízeních se rovná bulvární kachně.