Komerční využití výsledků akademického VaV je spojeno s řadou úskalí, převážně komunikačního rázu mezi laickou financující majoritou a odbornou spotřebovávající minoritou. Vývoj přitom jednoznačně ukazuje postupnou změnu role poskytovaných finančních prostředků ve směru k nástroji řízení. Tato změna na druhé straně vyžaduje od akademického VaV nalezení a uplatňování nástrojů hodnocení nezaměnitelné role a prospěšnosti akademického VaV pro financující stranu.

V rámci dostupnosti zdrojů se hierarchicky uplatňuje řízení, lidé a finanční prostředky (obr.3). Vysoké školy tvoří v rámci VaV jeho nejpodstatnější část a to se odráží i ve změně poslání universit (obr.4,5), přičemž university v ČR stále ještě plní roli spojenou se zabezpečováním masového vzdělávání. Přestože počet zaměstnanců vysokých škol v ČR je v oblasti VaV procentuálně nejmenší, postupně se tato situace mění, je však velmi vzdálená od průměrných hodnot v EU (obr.6,7).Z hlediska diskuse dostupných finančních zdrojů je velmi často opomíjena skutečnost, že v ČR HDP stagnuje již po řadu let, finanční prostředky na VaV (GERD, BERD) jsou v konkurenčním vztahu k jiným mandatorním výdajům státu či k provozním prostředkům ve výrobních podnicích (obr.8,9).

Hodnocení výkonu akademického VaV je velmi komplexní a podmíněné stanoviskem hodnotitele. Avšak mezinárodními organizacemi prováděné hodnocení národní konkurenceschopnosti, či inovativního národního potenciálu vždy zahrnuje dále uváděná kriteria (obr.10), tj. reflexi VaV v národní ekonomii. ČR ekonomie se vyznačuje vysokou mírou každoročního platebního deficitu (obr.11), která je předmětem mezinárodních upozornění. Vedle toho však spojitě narůstá objem státní podpory VaV (6,238 miliardy CZK v roce 1996 na 12,578 miliardy CZK v roce 2001, takžka 75 miliard CZK od roku 1993). Porovnání těchto dvou ukazatelů naznačuje chybějící aplikaci VaV pro zboží s vysokou přidanou hodnotou. Tato skutečnost se odráží i ve výši výdajů na VaV podle průmyslových Hi-Tech oborů (obr.12), které nejsou v ČR významně zastoupeny. Ani další ukazatele, např. počet přihlášených patentů (obr.13, 14), publikační činnost (obr.15) neřadí ČR na přední místa výkonu VaV v mezinárodním srovnání.

Význam VaV pro další rozvoj se odráží i v řadě mezinárodních programů EU a NATO (obr.16), přičemž nejvyváženější vztah mezi poskytovanými finančními prostředky a získanými výsledky VaV je v oblasti aplikací výsledků výzkumu (obr.17), na něž lze uplatnit právní ochranu (obr.18, vpravo dole). Avšak v rámci uplatňování vlastnictví výsledků (právo hospodařit s výsledky má pouze jejich vlastník) dochází často ke střetu zájmů vycházejícího z uplatňování rozdílných kriterií hodnocení (obr.19). V ČR je tato situace o to komplikovanější, že v současné době nejsou uplatňovaná, či chybí řada podmínek a procesů pro aktivní uplatňování vlastnických práv IP produktů (obr.20).

Kapitalizace výsledků akademického VaV je prováděna jejich komercializací. Vedle odpovědí na otázky co a jak lze komercializovat, je nutné nalézt odpověď na otázku proč (obr.21). Hned na počátku je nutné zdůraznit, že hlavní důvod komercializace nelze vidět v získávání dalších finančních prostředků pro organizace VaV, ale v nastavení podmínek vyčíslení výkonu za pokytnuté finanční prostředky. Princip performance accountability je v systému otevřených demokracií a soutěžního vztahu k limitovaným daňovým příjmům zárukou sociální vyváženosti a politické stability. Jeho uplatnění vycházející v USA z Bayh-Dolova zákona (1981) a pokračující řadou legislativních opatření až k Government Performance and Results Act (1993) vedlo k výraznému nárůstu nových ekonomií (Knowledge Based Economy – KBE), avšak nikoli k finančnímu zajištění universit, pro něž příjem z komercializovaných výsledků akademického VaV nepřesahuje v průměru několik procent výdajů na VaV (obr.22).

Komercializace výsledků akademického VaV je komplexní zadání (obr.23) a není totožná s právní pomocí nabízenou institucionálními patentovými kancelářemi VaV při registraci patentových přihlášek. Proces komercializace je velmi úzce spjat s marketingovými zásadami investování (komercializace výsledků je spojena s náklady) a není redukovatelný na posouzení technické úrovně výsledku akademického VaV (obr.24). Za komercializaci zodpovědné oddělení organizace musí být nejen schopné klást zasvěcené otázky (obr.25), ale i vytvořit systém hodnotících kriterií (obr.26), která minimalizují možnost ztrát. Jelikož v českých akademických VaV organizacích marketingové přístupy nejsou používány, je vhodné pro maximalizaci komerčního využití výsledků akademického VaV použít smluvně zajištěné specializované kanceláře.

Komercializaci výsledků akademického VaV lze rozdělit na dvě základní skupiny, na materiál v jakékoli podobě (obecně fyzické plnění) a na data v jakékoli podobě (obecně intelektuální plnění). Pro komercializaci obou skupin výsledků je třeba splnit řadu podmínek a předpokladů. Komercializace materiálů se řídí požadavky pro material transfer agreement (obr.27), zatímco pro komercializaci dat se využívá jiných smluvních vztahů (obr.28,29). V této souvislosti je třeba poukázat na významnost uplatňování vlastnického práva výsledků VaV akademickými organizacemi, obzvláště ve vztahu k výsledkům získaným během magisterského a doktorandského studia, v rámci programů mobility a společných studijních programů (obr.30). Otázka vlastnictví IP práv nabývá na významu ve spojitosti s globalizací ekonomie a možným vstupem ČR do EU.

Technologii licencující kanceláře (TLO), a to jak v rámci VaV organizace, či mimo organizační smluvně zajištěné, řeší široký okruh otázek s významným dopadem na vlastní VaV organizaci. Podstatou tohoto dopadu není otázka zdali provádět komercializaci VaV výsledků, ale dilema akademických VaV organizací spojené se změnou existující kultury organizace při realizaci komercializace (obr.31). Prostředí akademických VaV organizací se v podmínkách KBE mění na dynamické, vyhledávající změny a nové možnosti, zdůrazňující svoji zodpovědnost a úlohu za národní rozvoj (obr.4,32). Povinností TLO je celá řada (obr.33) a pro začínající kanceláře je bezesporu výhodnější smluvně zajišťovat služby a povinnosti, které VaV organizace dosud sama nepokrývala.

Licencování je jednou z forem komercializace výsledků akademického VaV. Určení ceny licence vycházi z vyhodnocení základních parametrů licenční smlouvy (obr.36). Úspěšnost licencování, podobně jako jiných aktivit, je podmíněna spokojeností obou smluvních stran. Tato poznámka se vztahuje obzvláště na určení hodnoty licencovaného IP produktu. Mechanismus ohodnocení IP je relativně komplexní, algoritmy vycházejí z určení přidané hodnoty na dobu životnosti produktu a vyžadují znalost odvětví. Licenční poplatek je vždy vyhodnocován z hlediska míry zisku po zavedení licencovaného produktu. Ohodnocení IP produktu patří k nejčastěji delegovaným úkolům.

Licence je vždy vyhodnotitelná z hlediska výnosů pro licenci poskytující stranu. Formy plateb jsou rozmanité (obr.37) a jsou podmíněny strategiemi smluvních stran. Komercializace výsledků VaV vede vedle diskutovaných výhod i k problémům v rámci VaV organizací, které jsou spojeny se střetem zájmů a povinností pracovníků VaV organizací (obr.38).