Jiří Ševčík
CONSULTANCY, Na Strži 57, CZ-140 00 Praha 4
Katedra analytické chemie, PřF UK, Albertov 2030, CZ-128 40 Praha 2

Diskuse stavu českého vědy a výzkumu (VaV), trvající již řadu let, stále postrádá marketingový přístup. Z tohoto důvodu, jelikož není definován produkt (náplň a možnosti VaV, očekávané výstupy VaV, atd.), zůstává český VaV i nadále ”nákladovým” střediskem, jehož funkčnost je posuzována z hlediska vyrovnané bilance příjmů a výdajů. Za těchto podmínek jsou pracovníci VaV nákladovými položkami, nikoli nositeli inovačního potenciálu VaV. Domnívám se, že uplatnění marketingového přístupu i na pracovníky VaV je bezpodmínečným kriteriem pro efektivní činnost VaV, kterou i nadále vidím v aktivní účasti na technologických změnách, jejich hledání a rozšiřování.

Dominantnost tohoto hlediska vedla Francii, Itálii, Německo a Velkou Británii v květnu 1998 k podpisu Sorbonnského prohlášení, která v několika měsíčním období vyvolala explozivní řetězovou reakci, následovanou tzv. Boloňskou deklaraci a zrozením projektu Evropského prostoru vysokoškolského vzdělání (EHEA). Z aktivit zahájených na akademické úrovni čtyřmi zeměmi se stala nejdynamičtější evropská akce, v současné době zastoupená 33 evropskými vládami, nadnárodními organizacemi Council of Europe a EU se speciálním statutem a UNESCO, asociací universit EUA, asociacemi studentských organizací ESIB, ESN, AEGEE, a ekonomickými organizacemi OECD, NARIC, ENIC, EURASHE. Kombinace výše uvedených organizací a konkrétní úkoly řešené do Berlínské konference v září 2003 ukazují závažnost problematiky vzdělání populace pro inovační potenciál v Evropě, jehož využití je podmínkou trvalého rozvoje.

Hrubý domácí produkt (GDP) odrážející výkonnost národního hospodářství, je třeba relativovat paritní kupní silou občana. Podíl zahraničních investic na GDP potom bude ukazovat nejen na kapitálovou situaci v zemi, ale i na její orientaci, otevřenost a zdroj vhodné pracovní síly, za jejíž vyškolení je zodpovědný národní vzdělávací systém. Jelikož inovační potenciál vzrůstá s dosaženým stupněm vzdělání, bude podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovních sil, zastoupení studijních oborů, množství pracovních příležitostí a efektivita výzkumu ovlivňovat podíl Hi-Tech produktů na GDP členské země a tak ovlivňovat úroveň společenství.

V následujících grafech a tabulkách jsou prováděna porovnání mezi třemi skupinami zemí. Skupinou kandidátských zemí EU, skupinou vybraných EU zemí s nižší úrovní příjmů a skupinou vybraných EU zemí s vysokou úrovní příjmů. Analýza dat je prováděna jen z hlediska České republiky (CZ).

Hrubý domácí produkt (GDP) na paritní kupní sílu občana (CPPP) v euro, pro rok 1999⁽¹⁾

Výše zahraničních přímých investic (FDI) jako procento GDP, pro rok 1999⁽¹⁾

Výdaje na vzdělání jako procento GDP, pro rok 1999⁽¹⁾

Procento vysokoškolských studentů bakalářských (22%), magisterských (71%) a doktorandských (7%) programů v CZ ^(2,3)

Inovační potenciál vzrůstá s úrovní vzdělání, avšak k jeho uplatnění je potřeba vhodné prostředí. Jak je ukázáno v Obr. 5, současné CZ prostředí může pojmout kolem 800 výzkumných pracovníků (PhD) za rok, přičemž jich VŠ produkují 6 krát více.

Počty studujících obory chemie a biochemie a formy ukončení studia v Německu jsou uvedeny v následucících grafech. Obr. 6 ukazuje počet studentů začínající první ročník řádného studia chemie a počet absolventů magisterského a doktorského stupně studia chemie v průběhu posledních let. Křivka začínajících studentů prvního ročníku je v čerchované formě posunuta o pět let a dovoluje vyhodnotit úspěšnost studia (rozdíl mezi zelenou čerchovanou křivkou a plnou křivkou s trojúhelníkovými body), např. v roce 2001 mohlo teoreticky dosáhnout magisterského diplomu 2950 studentů, ve skutečnosti však složilo zkoušky pouze 1000 studentů (v roce 2005 je možné 3850 absolventů, očekáváno je však pouze 900). Specifickým rysem vývoje oboru chemie v Německu je období 1998 až 2004, kdy počet ukončených doktorandských studií je větší, než počet ukončených magisterských studií. Tento trend je způsoben jak zánikem pracovních příležitostí v bývalé NDR, tak i v dlouhé době studia. Jak je ukázáno, od roku 2004 je předpokládáno vyrovnání počtu absolventů magisterského a doktorandského studia chemie, avšak na podstatně nižší úrovni (v roce 2004 je očekáváno pouze 750 absolventů, ve srovnání s 2300 absolventy v roce 1998).

Počty studentů oboru chemie (Diplom-Chemie) začínajících studium v 1. ročníku (křivka 1.roč.), teoretický počet studentů, kteří by mohli končit (křivka teor.konc), počet studentů končících s magisterským diplomem (křivka Mgr dipl) a končících s doktorským diplomem (křivka Mgr dipl) v uvedených letech⁽⁴⁾.

Počty studentů oboru biochemie (Diplom-Biochemie) začínajících studium v 1. ročníku (křivka 1.roč.), teoretický počet studentů, kteří by mohli končit (křivka teor.konc), počet studentů končících s magisterským diplomem (křivka Mgr dipl) a končících s doktorským diplomem (křivka PhD dipl) v uvedených letech⁽⁴⁾.

Stejná metodika je použita pro vyhodnocení situace oboru biochemie na Obr. 7. Obor biochemie vykazuje na rozdíl od oboru chemie stále rostoucí zájem studentů, podstatně větší úspěšnost studia (rozdíl mezi křivkami teor a Mgr) a úměrný vztah mezi absolventy magisterského a doktorandského studia, který naznačuje dostatečné možnosti pracovního uplatnění magisterských absolventů. Podstatný rozdíl mezi sledovanými obory je v absolutních počtech, jak je ukázáno na Obr. 8.

Počty studentů oborů chemie a biochemie začínajících studium v 1. ročníku v Německu v uvedených letech⁽⁴⁾.

Nejen relativně menší počty studentů chemie a biochemie v Německu, ale i délka studia jsou faktory ovlivňující profesní karieru absolventů. Jak ukazuje Obr.9 magisterský stupeň studia biochemie je přibližně o 1,5 semestru kratší než studium chemie, které lze ukončit mezi 9,5 semestry až 15,3 semestry. Medián magisterského stupně studia chemie na 55 německých universitách se pohybuje kolem 11,3 semestrů. Doktorandké studium chemie trvá v průměru 7,5 semestru, přičemž nejkratší doba od začátku studia na VŠ do ukončení získání PhD diplomu je kolem 16 semestrů (na 6 universitách). Toto výrazné zkracování délky studia oboru “tzv. věčných studentů” vyplývá ze zájmu průmyslu získat pracovníky mladšího věku.

Délka studia oborů chemie a biochemie potřebná pro dosažení Mgr. a PhD diplomu na 55 německých universitách⁽⁴⁾.

Na vytvoření inovačního prostředí v CZ se však lidé s vysokoškolským vzděláním podílejí velmi zdrženlivě, koef. 1,2 (viz tabulka 2). Navíc CZ vykazuje nejvyšší procento středoškoláků (školy 2. stupně), 89% mezi lidmi v produktivním věku. Podmínky vytvoření inovačního prostředí v CZ jsou proto omezené a ani vysoký podíl finančních prostředků na výzkum v CZ (viz tabulka 3), nejvyšší mezi kandidátskými zeměmi EU, nevede k posílení výkonnosti CZ národního hospodářství (stagnující GDP). Státní příspěvek na výzkum (GERD) se přitom od roku 1996 do roku 2001 zdvojnásobil a dosáhl přes 12,5 miliard korun. Obr. 10 ukazuje jak vývoj objemu GERD tak i vývoj přerozdělovaných finančních prostředků na podporu VaV nejvýznamnějšími státními organizacemi.

Vybrané indikátory podílu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků na ekonomický vývoj kandidátských a členských zemí EU⁽¹⁾

Vývoj GERD v CZ a finančního objemu na podporu VaV spravovaného vybranými státním organizacemi^(5,6).

Velmi často jsou předkládána hlášení výkonnosti CZ výzkumu. Tento fakt má dvě kriteria, jedno vztažené k finančnímu objemu a druhé vztažené k počtu pracovníků zajišťujících VaV. Zatímco výkonnost CZ VaV vztažená k finančním prostředkům je uspokojivá (z mála peněz se přece jen něco udělá), je výkonnost na výzkumného pracovníka velmi nízká (viz tabulka 4). Počet patentových přihlášek v CZ od českých subjektů byl 556 v roce 2000, přičemž ve stejném roce bylo v CZ podáno 4382 přihlášek zahraničními subjekty⁽⁷⁾. Přitom právě počet patentů zajišťujících využití jedinečné techniky a technologie v rámci národního hospodářství je zárukou jeho rozvoje.

1. řádek – počet patentů na GERD relativně ke střední skupině zemí
2. řádek – počet publikací na GERD relativně ke střední skupině zemí
3. řádek – počet patentů na počet VaV pracovníků relativně ke střední skupině zemí
4. řádek – počet publikací na počet VaV pracovníků relativně ke střední skupině zemí

Cesta do EU je spojena s intensivním změnami životních návyků, včetně migrace pracovních sil a lze očekávat, že migrace bude nejpravděpodobnější s našimi sousedy, tj. Německem a Rakouskem. Proto bližší poznání návyků těchto sousedů a jejich požadavků na pracovního zařazení je nesporně nutné. V Německu⁽⁸⁾ bylo pro vysokoškolské absolventy technických směrů vyhodnoceno 30 232 nabídek za období červen 2000 až květen 2001, v Rakousku⁽⁹⁾ bylo hodnoceno 3 035 nabídek v období říjen 2000 až září 2001.

V Německu připadla takřka polovina (48,9%) z nabízených pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol na výrobní podniky. Přitom z celkového počtu nabídek byla požadována asi třetina inženýrů a třetina ekonomů. O zbývající třetinu se dělila řada jiných zaměření. Je třeba zdůraznit, že v této třetině se nacházející farmaceuticky vzdělaní absolventi byli 2,5 krát žádanější, než absolventi přírodovědeckého zaměření. Situace v Rakousku je jiná. Nabízené pracovní příležitosti jsou spíše ve službách, chemie a pharmaceutický průmysl tvoří pouze 3,2% nabídek, na rozdíl od 19,8% v Německu. Požadované zaměření je výrazně posunuto k inženýrským oborům, které rovněž, spolu s ekonomií, dominují budoucím požadavkům na zaměření nových vysokoškolských pracovníků. Přírodovědecké zaměření je v obou zemích požadováno asi 6 krát méně než inženýrské. Absolventy preferované zaměstnání je u firem, jako nositelů inovací, zatímco preference Max Planck Ges. byla pouze 15,4%. Lze shrnout, že vysokoškolští absolventi, největší inovační potenciál, jsou v diskutovaných zemích většinou spojeni s inovativním prostředím soustředěným do industriálních podniků.

Výše uvedená pozorování potvrzují i výsledky uplatnění absolventů oborů chemie a biochemie v Německu v roce 2001 (viz tabulka 5)⁽⁴⁾. Absolventi magisterských stupňů převážně směřují k doktorandskému studiu, což je však podmíněno situací na trhu práce. Zatímco německý chemický průmysl absorboval 55% absolventů v roce 1989, v roce 1993 to bylo pouze 16%. Doktorandské studium tak vyplňuje přechodné období do nalezení zaměstnání. Absolventi doktorandského studia chemie nacházejí hlavní uplatnění v průmyslu. Uplatnění ve výzkumných institucích (např. typu Frauenhofer Ges.) je nepatrné. Spojení omezeného počtu vysoce vzdělaných pracovníků (v současné době kolem 1000 absolventů, viz Obr. 6) s německým průmyslem zajišťuje nejen konkurenční výhody, ale i dostatečný inovační potenciál a odpovídající ohodnocení neinflačního množství PhD pracovníků. Průmyslu se tak daří soustředit se na bezkonkurenční, klíčové know-how omezeného sektoru a delegovat práce a služby, včetně výzkumu, které nejsou silným článkem firmy.

U vedoucích pracovníků je požadována značná interdisciplinarita. Obzvláště ve farmaceutických firmách, působících globálně včetně výzkumu, jsou pro efektivní řízení produkce a výzkumu požadovány vedle chemických znalostí i ekonomické znalosti výpočtu nákladů, hodnocení investic, právní zázemí obzvláště v oblasti bezpečnosti práce a duševního vlastnictví, marketingové řízení prodeje, nákupu produktů a služeb (včetně smluvně prováděného výzkumu) a personálu. To vede řadu doktorandů studia chemie a biochemie k paralelnímu studiu ekonomických a právnických oborů. Jak je ukázáno v tabulce 7 jsou firmám přinesené znalosti odpovídajícím způsobem ohodnoceny.

Vedle vysokého počtu studujících magisterské programy je i procento studentů doktorandských programů příliš vysoké. Z celkového počtu 201 914 financovaných studentů v CZ takžka každý čtrnáctý je studentem doktorandského studia. Přestože je doktorandské studium v CZ významně technicky a technologicky orientováno (viz Obr. 11) není tento potenciál významně uplatněn. Lze se pouze domnívat, že vysoké procento doktorandského studia (7,3%) je motivováno jinými aspekty, než získáním vysoké kvalifikace pro výkon profese.

Procenta profesního uplatnění absolventů roku 2001 oborů chemie a biochemie v Německu⁽⁴⁾

Nástupní platy vysokoškolských absolventů v Německu a v Rakousku v roce 2000/2001 a odpovídající plat v CZ relativovaný k výkonnosti hospodářství (GDP/CPPP), v euro⁽⁹⁾.

platové rozpětí v D a A	zastoupení %		odpovídající v CZ
do 1 453	4,7		do 363
1 526 až 2 180	69,2		381 až 545
2 252 až 2 906	21,4		563 až 727
2 979 až 3 633	3,1		745 až 908
více než 3 633	1,6		více než 908

Průměrný roční příjem (86 farmaceutických firem a 42 firem z oblasti zemědělství, genových a medicinálních technik) odborných a vedoucích pracovníků v roce 2002, v euro⁽¹⁰⁾.

zařazení		farmaceutický pr		biotechnologie
Odborný pracovník		54 000		59 000
Vedoucí pracovník		96 000		82 000

Zatímco nástupní platy v českých kapitálových firmách se blíží k částkám uvedeným v tabulce 6, jsou platy v akademickém sektoru nižší. Jejich zlepšení je však podmíněno výkonností národního hodpodářství a to je dosažitelné pouze zrychlením cyklu technických a technologických změn a tyto zase odpovídajícími výstupy VaV. Oddělení diskuse stavu CZ VaV od uvedených ekonomických souvislostí se podobá obyvateli oázy, který si neuvědomuje, že má poušť kolem sebe.

Lze se domnívat, že Česká republika, signatář Boloňské deklarace, která se stala iniciátorem Evropského prostoru vysokoškolského vzdělání se, obzvláště z hlediska vstupu do EU, bude snažit naplnit její cíle, tj.

• volný pohyb akademických pracovníků a studentů,
• jejich zaměstnatelnost a
• vzájemné porovnání úrovní a atraktivity vysokých škol

Úkoly řešené v rámci procesu Boloňské deklarace v mezidobí konferencí Praha-Berlín

• jejich výraznou orientaci a přispůsobení se evropskému konkurenčnímu prostředí,

• že otevřený evropský prostor vysokoškolského vzdělání povede k migraci obou, jak studentů, tak i absolventů tam, kde následné podmínky uplatnění budou lepší,

• že absolventi CZ vysokých škol budou obzvláště první leta svých profesních drah trávit v jiných zemích EU (budeme vychovávat vysokoškoláky pro EU?).

Bude-li sociálním dopadem tohoto vývoje potlačení xenofobie a ústup od všudy přítomné “české cesty” (včetně programů pro zajištění českých pracovníků pro CZ VaV), bude Boloňská deklarace větším úspěchem než mediálně diskutovaná role CZ zemědělství z hlediska výše podpory v EU.

• k výrazné migraci, která ve svých důsledcích povede
• ke zlepšení inovačního prostředí v CZ,
• k nárůstu Hi-Tech odvětví na území CZ,
• zvýšení GDP a
• rychlejšímu splynutí s EU.

Je nesporné, že české VŠ produkují inflační množství Mgr. a PhD absolventů, pro které není v národním hospodářském systému odpovídající uplatnění. Pro uplatnění PhD absolventů v EU jsou však nutné osvojení si i jiných, než odborně chemických znalostí a návyků. Toto požadované propojení a orientace na neakademické organizace VaV jako hlavní nositele inovačního potenciálu však nenachází ohlas ani u komisí doktorandského studia, ani v gremiích posuzujících roli AV ČR. V systému bezplatného vysokoškolského vzdělání představuje současná politika výchovy PhD absolventů nenávratnou investici.

1. European Commission, EU 17036 - Innovation policy issues in six candidate countries: The Challenges, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2001, 189 pp., ISBN 92-894-1753-6
2. www.msmt.cz/cp1250/web/30/Finpocstud02.xls
3. Higher Education in the Czech Republic, V. Mokošín (Ed.), Center for Higher Education Studies, Prague, CZ, 475 pp., ISBN 86-302-17-2
4. Fakten und Trends: Chemie-studiengaenge in Deutschland 2001, Nachrichten aus der Chemie 50 (Sept. 2002) 977-989, ISSN 1439-9598
5. J.Ševčík, Kapitalizace výsledků akademického výzkumu, in REDEM’01, Management ve výzkumu a vývoji, Ostrava 2001, 23-44, ISBN 80-85988-68-2
6. Prnka T., Šperlink K, Křenek P., Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v Čecké republice 2002, Repronis, Ostrava 2002, 159 pp., ISBN 80-86122-99-9
7. www.upv.cz
8. Arbeitsmarkt Deutschland, UNI Magazin 25 (Juni 2001), 36-39, ISSN 0948-2458
9. Arbeitsmarkt Oesterreich - Differenzierter Bedarf, UNI Magazin 26 (Feb. 2002), 36-39, ISSN 0948-2458
10. Beruf und Karriere: Wirtschaftschemiker in der Pharmaindustrie, Nachrichten aus der Chemie 50 (Sept. 2002) 1042-1045, ISSN 1439-9598