Klíčová slova: Výzkum a vývoj v ČR, organizace VaV, zaměstnanci VaV, finanční prostředky pro VaV, výstupy VaV, vysoké školy, nástroje řízení VaV organizací, hodnocení českého VaV

Tato studie se věnuje posouzeni možností uplatnění českého VaV v podmínkách 21. století, které je charakterizováno globální konkurenceschopností jedinců, organizací a státních útvarů. Za těchto podmínek je národní výzkum a vývoj (VaV) postaven před nové úkoly a jeho existenční zdůvodnění je spojeno s uplatněním výsledků VaV v systému národních a regionálních ekonomik. Řešení takto definovaných úkolů klade zvýšené požadavky na vedení organizací VaV a to na všechny tři složky managementu.

Cílem studie je upozornit na faktory, které jsou dominantní pro úspěšné řešení, nebo propad. Český VaV se svým zaměřením dosud neorientuje na výše uvedené podmínky a neuplatňuje vhodné nástroje pro řešení úkolů. Výzkum není orientován, počty pracovníků ve vládním sektoru VaV jsou v nepoměru k ostatním sektorům, finanční zdroje jsou roztříštěné. Stát nevyžaduje zúčtování výkonu za poskytnutou finanční podporu a tak organizace VaV mohou nadále setrvávat na svých po desítiletí neměněných posicích. Je ukázáno, že chybějící SWOT analýza a marketingový přístup nedovolují vypracování strategické vize organizace a vedou k přežívání neproduktivních oborů.

Je ukázán vývoj VaV z hlediska počtu pracovníků a finančního zajištění. Český VaV byl v roce 2004 tvořen celkem 28.765 (FTE) pracovníky a 35,083 miliardami CZK (GERD), z toho 14,664 miliard CZK, tj. 0,53 % HDP tvořil státní příspěvek. Český VaV je rozdělen do tří skupin, podnikatelského sektoru (15.064 pracovníků a 22,344 miliard CZK), vládního sektoru (7.422 pracovníků a 7,425 miliad CZK) a vysokoškolského sektoru (6.104 pracovníků a 5,181 miliard CZK). Počty pracovníků a finanční prostředky pro VaV spojitě stoupají od roku 1998.

Významným článkem českého VaV jsou vysoké školy. Nezodpovědný a marnotratný přístup státu vede k inflačnímu nárůstu některých studijních programů, obzvláště pak doktorského, který dosáhl 8,4 % všech studujících. Toto vysoké procento se projevuje jak v přímých nákladech na studium, tak v nemožnosti nalezení odpovídajícího zaměstnání absolventů a dodatečných nákladech na jejich přeškolení. Nízký počet studujících technické a přírodovědné obory (čtyřikrát méně než ve Francii) se projevuje v nízkém EIS hodnocení inovačního potenciálu ČR.

Výsledky českého VaV jsou v mezinárodním srovnání velmi chabé a drahé. V práci je analyzována řada ukazatelů výkonu VaV, mezi nimi počet patentových přihlášek a udělených patentů, počty publikací a relativní citační index oborů, účast v mezinárodní spolupráci, atd. Dosařené výsledky jsou hluboko pod průměrem EU-15. Reflexe výsledků českého VaV v národní ekonomice je rovněž velmi nízká. Vývoz Hi-Tech výrobků je menší než ½ průměru EU-15, finanční objem zakoupených licencí je pětkrát větší (5,759 miliard CZK v roce 2004) než prodej domácích licencí. Vládní a vysokoškolské organizace VaV nevěnovaly a nevěnují pozornost uplatnění vlastních výsledků VaV. Absence TTO/TLO se potom projevuje neexistencí Hi-Tech spin-off a start-up podniků.

Předložená práce se věnuje přístupům a nástrojům, které mohou vést ke změně vnitřního stavu českých organizací VaV a jejich uplatnění v EU. Mezi ně pak obzvláště patří nástroje řízení organizací VaV, jejich management, strategie a spolupracovníci, cesta k veřejnému skládání účtů za výkon, marketing a jeho zásady a kapitalizace výsledků akademického výzkumu. Zohlednění naznačených impulsů oběma účastníky vývoje poslání národního VaV, tj. státem a organizacemi VaV, povede k uplatnění českého VaV v rámci EU a naopak.