Vznik Katedry parazitologie a Katedry ekologie

včetně řešení Hydrobiologické stanice a přechodu E. Stuchlíka na ÚŽP

Tento návrh je komplexním řešením rozdělení současné Katedry parazitologie a hydrobiologie, které předpokládá:

Katedra parazitologie a hydrobiologie PřFUK vznikla při reorganizaci Přírodovědecké fakulty v padesátých letech minulého století. Začlenění oddělení parazitologie a oddělení hydrobiologie pod společnou hlavičku, nejprve Katedry ekologické zoologie a později Katedry parazitologie a hydrobiologie, bylo především výsledkem nezdaru zařadit tato dvě pracoviště do jiných celků. Charakter výuky a výzkumu v tehdejší době možná zdůvodňoval spojení parazitologie a hydrobiologie do jednoho základního pracoviště, a to vzhledem k určitému podílu faunistického výzkumu v parazitologii, spojenému často i s vodním prostředím. Vývoj obou oborů (parazitologie, hydrobiologie) však pokračoval ve dvou různých směrech. Zatímco parazitologie na PřF UK je dnes ve shodě se světovými trendy reprezentována dominancí přístupů experimentálně-biologických (imunologie, biochemie, molekulární biologie), hydrobiologie se profiluje jako disciplína biologicko-ekologická. To se odráží i ve faktu, že fakultní parazitologie a hydrobiologie nemají žádný společný výzkum a žádnou společnou výuku, jsou to tedy skutečně dva zcela nezávislé obory, uznané i akreditačními komisemi. Po finanční stránce je roční rozpočet dělen na tři části - parazitologie+hydrobiologie+sekretariát, které i ve fakultních účtech vystupují samostatně. Rozdělení katedry parazitologie a hydrobiologie s návazností na vznik dvou samostatných kateder je proto logickým krokem, který vychází ze současných trendů a profilace oborů. Účelem tohoto návrhu je sladit existenci samostatně fungujících pracovišť se smysluplným uspořádáním formálních struktur biologické sekce.

Návrh nepředpokládá jakékoliv ad hoc navýšení finančních prostředků pro nové katedry z titulu jejich vzniku; nejsou tedy žádné zvýšené nároky vůči sekci/fakultě. Obě pracoviště budou financována v rámci přídělu státní dotace biologické sekci, podle přijatých algoritmů.

 

 

Katedra ekologie

 

Myšlenka a snahy o založení Katedry ekologie existují na biologické sekci již od dob poválečné obnovy Univerzity a Přírodovědecké fakulty. Vzhledem k návrhu rozdělení stávající Katedry parazitologie a hydrobiologie je z hlediska Hydrobiologie nejlogičtějším a nejperspektivnějším řešením právě založení právě Katedry ekologie.

            Ekologie, jako samostatný biologický vědní obor, nemá na naší univerzitě institucionálně obsazenou niku. Zatímco její aplikovaná odnož – nauka o životním prostředí - je již dlouho zaštítěna samostatným ústavem, organizace výuky a výzkumu ekologie je dlouhodobě roztříštěna mezi několik kateder s různým systematickým zaměřením (zejména hydrobiologie, ekologie a etologie živočichů, geobotanika), které ekologii školí ve studijních oborech zúžených rámcem svých taxonomických skupin, či specifického habitatu (voda). Ekologie je přitom již svojí podstatou integrovaný obor, zkoumající interakce mezi jedinci, populacemi a společenstvy nezávisle na systematickém členění disciplín. Tomuto zájmu vychází vstříc již akreditovaný magisterský obor ekologie, kterému však doposud neodpovídá katedra, která by jej organizačně zaštítila. Většina jiných univerzit přitom takto pojatou organizační strukturu má.

Nově založená katedra by měla zájemcům z řad studentů garantovat systematické studium ekologie v magisterském a doktorském stupni studia, a to v návaznosti na ostatní pracoviště biologické sekce, které se na výuce ekologie podílejí. Ve spolupráci s ostatními katedrami biologické sekce bude pedagogicky a výzkumně pokrývat ekologii sladkovodních společenstev, ekologii hmyzu (včetně aplikací v biologické a integrované ochraně rostlin), populační, evoluční a behaviorální ekologii plazů, ptáků a savcůživočichů, ekologii velkých měřítek a některé aspekty populační ekologie rostlin. Jednotícím výzkumným rámcem se v příštích letech stanou zejména aplikace v oblasti ochrany přírody (např. biologické invaze zavlečených druhů).

Projekt nové katedry se opírá zejména o zřejmou atraktivitu ekologie pro zájemce o studium biologických oborů. Poptávka po odborném vzdělání v ekologii je dle názoru autorů projektu zřejmá již dnes a bude jistě do budoucna stoupat s rostoucí poptávkou ze strany veřejnosti. Ekologie jako „vývěsní štít“ je pro studenty - zájemce o odborné vzdělání daleko srozumitelnější a tedy lákavější než dosud je a v budoucnu by byla zcela samostatná hydrobiologie (což jeden z důvodů, proč nenavrhujeme Katedru hydrobiologie). Existence Katedry ekologie je též vitálním řešením rozdělení KP&H i po stránce ekonomické, kdy očekávaný příliv studentů zajistí finanční soběstačnost lépe, než by bylo v možnostech úžeji zaměřené samostatné hydrobiologie.

 

Akademická působnost Katedry ekologie

 

Pedagogicky bude zastřešovat existující akreditované studijní programy (SP) a obory (SO)

Doplňující údaje o výuce jsou k dispozici na webu http://limnolog.natur.cuni.cz/KE/vyuka.html Profilové předměty diplomního zaměření „ekologie populací a společenstev“ na WEB (POUZE NA WEB!!!) by byly:

„Populační ekologie živočichů“ (Jarošík)

„Populační biologie rostlin“ (Herben, Krahulec, Chrtek),

“Obecná ekologie a ekologie společenstev“ (Herben, Storch)

 „Ekologie velkých měřítek“ (Storch)

„Moderní statistické metody I,II“ (Jarošík),

„Biostatistika II (Herben)

Další doporučené předměty by vycházely z konkrétního zaměření diplomové práce

Navrhované předměty státní zkoušky navazujícího magisterského studijního oboru Ekologie

 

1.Společný předmět „Ekologie“ 

2.0.Specializační předmět:

·„Hydrobiologie“ (pro stejnojmenné diplomní zaměření)

·„Populační ekologie“ nebo „Ekologie společenstev“ (pro diplomní zaměření „ekologie populací a společenstev“)

3.0.Výběrový předmět (příklady)

·ekologie zooplanktonu

·ekologie hmyzu

·         ekologie rostlin

 

Výzkum

 

Navrhovaná katedra bude mít konsolidovanou skupinu (= současné oddělení hydrobiologie) orientovanou na ekologický výzkum v rámci vodních ekosystémů, především na plankton. Další vědecké zaměření bude orientováno na ekologii populací, včetně aplikací v oblasti ochrany vzácných druhů a regulace škůdců, a ekologii společenstev, s důrazem na makroekologii a vliv invazních druhů na strukturu a funkci ekologických společenstev. Důraz budeme dávat na organické propojení ekologických vědeckých témat společnými projekty (např. návrh nového VZ), např. v tématu biologických invazí nebo prostorové struktuře populací. Další údaje jsou k dispozici na webu http://limnolog.natur.cuni.cz/KE/vyzkum.html.

Výzkum do přílohy na web vyzkum.html: (doplň dle libosti, respektive aby v těch bodech něco bylo, já tam dám za oddělení taky něco Možná by tam mohl být vtělen už nějakým dílem i Petr Pyšek, potažmo ten David – ale záleží jak dopadneme na záměru s úvazky – ve smyslu abych „nezrušil“ hydrobiologii, zda to jde – aby to tedy nebylo v rozporu s předpisy (to mu ještě zavolám) a zda David by opravdu chtěl aktivně vědecky působit pod KE))

 

·Prioritou budou standardní vědecké granty propojující tématicky činnost celé katedry, a zajišťující kromě žádoucího ekonomického přínosu i ještě více žádoucí publikační výnos. Granty budou samozřejmě podávané tak, aby zajišťovaly – jako dosud - i diplomové práce. Přitom počítáme s tím, že přihlášky na granty „vyšší“ kategorie (GA ČR, GA AV ČR, 6RP), které by zahrnovaly zvýšené personální nároky na pracoviště (vytváření dočasných pracovních míst) budou konzultovány na úrovni katedry.

oPřehled stávajících grantů a grantů za posledních 5let

Martine, moje stávající granty jsou: GA ČR 522/01/0864 (2001-2003, hlavní řešitel), GA ČR 206/03/1216 (2003-2005, spoluřešitel), Mze ČR QD1350 (2002-2005, spoluřešitel), AV ČR S5007102 (2001-2004, spoluřešitel), 5. RP EVK2CT-2001-00128 (2001-2003, spoluřešitel), 6. RP contract no. 5006678 (2004-2008, spoluřešitel). Od roku 1999 jsem navíc měl GA ČR 37280 (1997-1999, hlavní řešitel), Barrande 98008 (1998-1999, hlavní řešitel), FRVŠ 1796 (2000, hlavní řešitel).

                                                        

 

·Spolupráce s AV a zahraničními pracovišti je samozřejmostí, nejlépe formou společných projektů.

oPříklady stávající spolupráce – i neformální  

Já mám: zahraniční School of  Biological Sciences, University of East Anglia, Norwich; INRA, Laboratoire de Biologie des   Populations, Antibes, Francie; a teď nově Friedrich Schiller Universitat, Jena, Německo. Domácí: Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha-Ruzyně, Botanický ústav ČAV Průhonice, Entomologický ústav ČAV České Budějovice, ČZU Praha-Suchdol.           

 

·Publikační činnost: důraz bude kladen na publikování v mezinárodních recenzovaných časopisech s IF.

oNějaké vybrané repre publikace

Moje publikace v impaktovaných časopisech za poslední dva roky (včetně dvou v tisku a jedné přijaté) jsou:

Pyšek P., Jarošík V., Kučera T., 2002: Regional pattern of invasion in temperature nature reserves. Biological Conservation, 104: 13-24.

Rana, J.S., Dixon A.F.G. & Jarošík, V. 2002: Costs and benefits of prey specialisation in a generalist insect predator. Journal of Animal Ecology, 71: 15-22.

Pyšek P., Kučera T., Jarošík V., 2002: Plant species richness of nature reserves: the interplay of area, climate and habitat in a central European landscape. Global Ecology and Biogeography, 11: 279-289.

Jarošík V., Honěk A., Dixon, A.F.G., 2002: Developmental rate isomorphy in insects and mites. American Naturalist, 160: 497-510.

Exnerová A., Jarošík V., Krištín A., 2002: Intraspecific variation in foraging mode of the Northern Wheatear, Oenanthe oenanthe. Ardea, 90: 275-284.

Honěk A., Jarošík V., Martinková Z., Novák I., 2002: Food induced variation of thermal constants of development and growth of Autographa gamma (Lepidoptera: Noctuidae) larvae. European Journal of Entomology, 99:  241-252.

Kocourek F., Láska P., Jarošík V., 2002: Thermal requirements for flight of six species of flee beetle of the genus Phyllotreta (Coleoptera: Chrysomelidae). Plant Protection Science, 38: 76-80.

Jarošík V., Honěk A., Dixon, A.F.G., 2003: Natural enemy ravine revisited: the importance of sample size for determining population growth. Ecological Entomology, 28: 85-91.

Jarošík V., Holý I., Lapchin L., Havelka J., 2003: Sex ratio in the aphid parasitoid Aphidius colemani in relation to host size. Bulletin of Entomological Research, 93: 255-258.

Pyšek P., Jarošík V., Kučera P., 2003: Inclusion of native and alien species in temperature nature reserves: an historical study from Central Europe. Conservation Biology, 17: 1414-1424.

Pyšek P., Sádlo J., Mandák B., Jarošík V., 2003: Czech alien flora and historical pattern of its formation: who came first to Central Europe? Oecologia, 135: 122-130.

Pyšek A., Pyšek P., Jarošík V., Hájek M., Wild J., 2003: Diversity of alien plant species on rubbish dumps: effects of dump age, environmental factors, and toxicity. Diversity and Distribution, 9: 177-189.

Hůrka K., Jarošík V., 2003: Larval omnivory in Amara aenea (Coleoptera: Carabidae). European Journal of Entomology, 100: 329-335.

Honěk A., Martinková Z., Jarošík V., 2003: Effect of temperature on development and reproduction of Gastrophysa viridula (Coleoptera, Chrysomelidae): testing for rate isomorphy. European Journal of Entomology, 100: 295-300.

Pyšek P., Brock, J.H., Bímová K., Mandák B., Jarošík V., Koukolíková I., Pergl J., Štěpánek J., 2003: Vegetative regeneration in invasive Reynoutria taxa: the determinant of invasibility at genotype level? American Journal of Botany, 90: 1487-1495.

Jarošík V., Honěk A., Tichopád A., 2003: Comparison of field population growths of three cereal aphid species on winter wheat. Plant Protection Science, 39: 61-64.

Honěk A., Martinková Z., Jarošík V., 2003: Carabids as seed predators. European Journal of Entomology, 100: in press.

Jarošík V., Kratochvíl L., Honěk A., Dixon A.F.G., 2003: A general rule for the dependence of developmental rate on temperature in ectotherms. Biology Latters – Proceedings of the Royal Society London B (Supplementum)

Hubert J., Jarošík V., Mourek J.,Kubátová A., Ždárková E.: Mite preferences to fungi are not correlated to fungal suitability for mite development. Pedobiologia, přijato do tisku.

 

Experimentální zázemí pro výzkum a výuku

oHydrobiologická stanice

oMožnosti na fakultě – slíbené dva klimaboxy pro hydrobiologii v suterénu V7

§Investice z budoucího VZ  - projekt experimentálního ekologického skleníku = zastřešení a zateplení dnešních bazénků na dvoře V7

§„Biomolekulárně-markerová“ laboratoř hydrobiologie (počítáme se zavedením normální laboratorního režimu) + zázemí celosekčních pracovišť (EM, Fluorescenční M, biomolekulární laboratoř)

§Spolupráce s AV ČR (HBÚ – viz např. dnešní využití Slapské terénní laboratoře, BÚ, a další; EÚ ČAV – využití chovů hmyzu pro diplomové a disertační práce; BÚ ČAV – využití experimentálního zázemí včetně pokusné zahrady)

§Stávající experimentální prostory diplomního zaměření Ekologie a etologie katedry zoologie

§Společné pracoviště Katedry zoologie PřF UK a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni „Laboratoř populační biologie přirozených nepřátel škůdců“

 

Personální obsazení

 

Z hlediska počtu a kvalifikace pracovníků by katedra měla hned od počátku jednoho docenta ekologie s perspektivou podání profesury v oboru ekologie v roce 2004 (Jarošík), přičemž habilitace dalšího docenta (Pyšek) je již podaná. Další docentura (Černý) pak bude podána do roku 2005/6.

Ze stávající Katedry P&H přejde do KE celkem 6 akademických pracovníků (tj. všichni současní kromě kolegy E. Stuchlíka, jenž přechází na ÚŽP (viz níže)), a Dr. Pražákové, jež odchází ke konci roku 2003 do důchodu. Kromě těchto 6 hydrobiologů se na založení nové katedry zúčastní další akademičtí pracovníci, a to Doc. Jarošík a dílčím úvazkem (do 50%) Dr. Petr Pyšek.  Katedra má k dispozici i sekretářku (100% úvazek) a technické síly. Celkem by tedy katedra měla hned při svém vzniku 8 interních akademických pracovníků, 1-2 laboranty, a sekretářku. Na činnosti katedry (pedagogické i vědecké) se i nadále. Kromě interních pracovníků bude část výuky, tak jako doposud, zajišťována externími spolupracovníky. budou podílet externí členové katedry (prof. Kořínek, Dr. Fuksa, Dr. Storch , Dr. Desortová, Prof. Blažka, Prof. Šimek, Dr. Pechar, Dr. Vrba)

S odchodem Dr. Fotta do důchodu (konec roku 2004) bude muset hydrobiologická skupina řešit především pokrytí oblasti ekologie fytoplanktonu. Nově připravované zaměření populační ekologie populací a ekologie společenstev do budoucna počítá s obsazením míst v oblasti populační ekologie a ekologie společenstev pracovníky se širším teoretickým zázemím, zahrnujícím dovednosti v oblasti statistického a analytického modelování ekologických jevů, a zároveň s praxí v konkrétní oblasti ekologie živočichů nebo rostlin. Další personální rozvoj bude samozřejmě úzce závislý na pedagogické a vědecké, a tedy tím i ekonomické úspěšnosti nové katedry.

 

 

Katedra parazitologie

 

Parazitologie je samostatným, jasně definovaným oborem, zabývajícím se studiem parazitických organismů (protozoa, helminti, členovci), kteří se uplatňují jako původci infekcí člověka a zvířat a studiem interakcí parazitů s jejich hostiteli. Obor má nezanedbatelný význam nejen mezi biologickými disciplínami, ale i jako součást humánní a veterinární medicíny. Parazitologie je zároveň interdisciplinárním oborem, který propojuje studium morfologie parazitů a jejich systematického zařazení, životních cyklů, molekulární biologie, biochemie a fyziologie, patogenního působení, epidemiologie a diagnostiky. Studium oboru tedy harmonicky spojuje jak klasické (popisné), tak moderní (experimentální) přístupy. Vznik kvalitní parazitologické školy v ČR je spojen s vynikající osobností prof. O. Jírovce.

 

Výuka

 

Katedra parazitologie bude v nezměněné podobě zastřešovat magisterský studijní obor "Parazitologie" v rámci studijního programu "Biologie" a doktorský studijní program "Parazitologie". V bakalářském stupni studia se bude podílet na výuce ve třech modulech (zaměření na organismy, molekulární biologii/biochemii, podpůrná výuka). Pracoviště v současnosti nabízí 26 semestrových kurzů základní i specializované výuky parazitologie a tato nabídka bude zachována i do budoucnosti. (http://www.natur.cuni.cz/hydrobiology/parpages/prehl-vyuk.htm).

 

 

Výzkum

 

Na současném oddělení parazitologie pracují 4 samostatné, mezinárodně uznávané skupiny, které pokrývají široké spektrum parazitologické problematiky: 1. helmintologická skupina zaměřená na výzkum schistosom (Horák),

2. protozoologická laboratoř molekulární a biochemické parazitologie (Tachezy),

3. skupina zabývající se biologií hmyzích přenašečů (Volf),

4. skupina molekulární fylogenetiky a evoluční parazitologie (Flegr).

Rovněž se rozvíjí studium ptačích parazitů (Svobodová) a tradičním předmětem zájmu zůstávají mikrosporidie (Vávra). Výzkum, v kterém jsou zapojeni magisterští i doktorští studenti, je podporován řadou našich i zahraničních grantových agentur (GAČR, FIRCA-NIH, Wellcome Trust aj.) (http://www.natur.cuni.cz/hydrobiology/parpages/introd-net.htm). Výše uvedené skupiny v celé míře přejdou do plánované katedry parazitologie.

 

Personální obsazení

 

Z hlediska interních habilitovaných sil zajišťujících povinnou a povinně volitelnou výuku je obor parazitologie zajištěn 2 profesory (Jaroslav Kulda, Petr Volf), 1 emeritním profesorem (Jiří Vávra), 1 docentem v probíhajícím profesorském řízení (Petr Horák) a 2 docenty (Jaroslav Flegr, Jan Tachezy); z externích vyučujících této kategorie předmětů je jeden docentem. K interním vyučujícím dále patří 2 odborní asistenti (Ivan Hrdý, Libor Mikeš), 2 asistenti (Jan Votýpka, Vladimír Hampl) a 1 samostatný vědecký pracovník (Milena Svobodová). Na výuce se dále podílí jeden zahraniční (Marc VanRanst, Belgie) a čtyři domácí (Petr Kodym, Vladimír Jindrák, Břetislav Koudela, Radomíra Vágnerová) externí pracovníci. (http://www.natur.cuni.cz/hydrobiology/parpages/staff.htm).

 

 

Přechod E. Stuchlíka na ÚŽP

 

Přechod Dr. Stuchlíka na ÚŽP je spojen jednak s posílením limnologického zaměření ústavu a dále tento krok sleduje snahu pracovníků biologické sekce, ÚŽP a geografické sekce o vytvoření podmínek pro akreditaci nového oboru limnologie na přírodovědecké fakultě v magisterském a doktorském stupni výuky. Akreditace oboru může být v současné době garantována dostatečným počtem habilitovaných sil a ÚŽP se jeví jako nejvhodnější mateřské pracoviště oboru. Limnologický výzkum má na přírodovědecké fakultě mnohaletou tradici a byl dosud v různých podobách rozvíjen v rámci biologické sekce na oddělení hydrobiologie katedry parazitologie a hydrobiologie, v rámci geografické sekce na katedře fyzické geografie a geoekologie a rovněž na ÚŽP. Hlavními výzkumnými zaměřeními jsou limnologický výzkum horských a vysokohorských jezer, horských potoků a velkých řek. Jako experimentální lokality jsou využívány rybníky v okolí hydrobiologické stanice pronajaté k tomuto účelu. Řešené projekty se týkají vlivu globálních změn a toxických látek na vodní ekosystémy, opírají se o činnost laboratoře na hydrobiologické stanici a jsou součástí mezinárodní vědecké spolupráce (granty RP EU, projekt Labe).

K realizaci cílů navrhujeme provést delimitaci odd. hydrobiologie katedry parazitologie a hydrobiologie a vytvořit finanční a organizační předpoklady pro přechod Dr. Stuchlíka na ÚŽP. Hydrobiologická stanice zůstane nadále hlavním působištěm Dr. Stuchlíka a bude plnit významnou funkci v zajištění specializované magisterské výuky, zejména praktických cvičení a některých přednášek, budou zde řešena témata magisterských a doktorandských prací a realizovány výzkumné projekty (viz níže kapitola o stanici).

 

Zajištění výuky: Dr. Stuchlík (habilitace 2004) si ponechá stávající přednášky, vzájemné využívání přednášek s katedrou ekologie bude předmětem konkrétních jednání. V dalších letech bude výuka limnologie v  závislosti na akreditaci oboru realizována podle samostatného plánu.

 

Personální obsazení:

           

Dr. Evžen Stuchlík – celý úvazek bude během přechodového období rozložen mezi biologickou sekci (a v ní dílem z prostředků navrhované Katedry ekologie) a ÚŽP podle dohody mezi těmito pracovišti; rámcové navržené schéma přechodu úvazku je pro 2004: 100% z Bi sekce, 2005: cca 80-85 % z Bi sekce, 2006 50-60% z Bi sekce, zda-li bude spoluúčast na financování v roce 2007 a dále bude předmětem dalších dohod a podoby algoritmu přerozdělení státní dotace v rámci fakulty i Bi sekce. Přesné znění dohody bude publikováno jako zvláštní interní dokument mimo tento návrh.

Mgr. Jakub Horecký – plat ve výši 100% nárokován na 3 roky v rámci grantové přihlášky GAČR.

Edita Šípková (laborantka na stanici) – mzda (stávajících 0,5 úvazku) podle stejného schématu jako u Dr. Stuchlíka. Michal Žižka (úklid na stanici, ¼ úvazku) podle dohody mezi sekcemi. Doktorandi David Hardekopf, Jolana Tatosová, Natálie Lapšanská – pobírají stipendium.

 

Technické zabezpečení:

Pracovna v místnosti 126 ve V7 (dočasně pro výše jmenované doktorandy), pracovny a laboratoře Hydrobiologické stanice + vybavení psané na ES (= přístrojové vybavení stanice), Peugeot Partner.

 

 

Hydrobiologická stanice UK

 

Vzhledem k  celofakultnímu využití (biologie, ÚŽP, geografie) navrhujeme zařazení Stanice mezi účelová zařízení fakulty (článek 10 Statutu), včetně zřízení samostatného nákladového střediska, a předkládáme návrh jejího Organizačního řádu:

 

Organizační řád Hydrobiologické stanice UK, Přírodovědecké fakulty

 

1.         Hydrobiologická stanice UK je pedagogicko-vědecké účelové zařízení Přírodovědecké fakulty, sloužící zejména jako experimentální a terénní základna pro studium vodních ekosystémů, a to jak pro řešení výzkumných projektů, jejichž nositelem je fakulta, tak pro praktické výukové kursy a diplomní práce všech stupňů studentů zapsaných na fakultě.

2.         Po administrativně-správní stránce je stanice zařazena pod biologickou sekci.

3.         Stanici vede správce, jehož jmenuje a odvolává děkan na návrh vědecké rady.

4.         Koordinačním, poradním a dozorčím orgánem Stanice je Staniční rada; jejím prostřednictvím fakulta rozhoduje o využívání stanice. Staniční rada je sedmičlenná, její členové jsou jmenováni a odvoláváni děkanem na návrh sekčních proděkanů biologie (3), geografie (1) a ředitele ÚŽP (2). Členem Staniční rady je též správce stanice.

5.         Staniční rada zejména:

a.         Schvaluje roční rozvrh pravidelné pedagogické činnosti (turnusová cvičení, exkurse)

b.         Vyjadřuje se k návrhům jednorázových vícedenních fakultních (vědeckých či pedagogických) akcí nespadajících pod bod 5a.

c.         Schvaluje využití stanice k činnostem jiným než uvedeným v bodě 1.

d.         Ve spolupráci se správcem navrhuje fakultě/sekci běžný provozní rozpočet stanice.

e.         Ve spolupráci se správcem navrhuje fakultě investiční akce, opravy a údržbu stanice, včetně finančních požadavků.

f.          Projednává takové změny (rušení, nákup, přestěhování, dlouhodobé výpůjčky) přístrojového vybavení a prostorových dispozic stanice, které by měnily stávající charakter výzkumného a pedagogického zaměření stanice.

g.         Ve spolupráci se správcem předkládá fakultní akademické obci každoročně výroční zprávu o pedagogické a vědecké činnosti, ekonomice a provozu stanice.

h.         Kontroluje činnost správce.

6.         Správce stanice zejména:

a.         Stanovuje Návštěvní řád stanice

b.         Dbá o provoz, pořádek, evidenci pobytu návštěvníků

c.         Dbá o hospodárné využívání finančních prostředků

d.         Dbá o zabezpečení Stanice.

 

 

 

 

Autoři návrhu (abecedně):

 

Martin Černý, Vojtěch Jarošík, Evžen Stuchlík, Jan Tachezy

 

 

V Praze dne 4.12.2003