Projekty

Výzkum rukopisných kartografických děl z období raného novověku (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2016–2018)

Projekt se zabývá výzkumem z badatelského hlediska nedoceněných rukopisných kartografických děl z období raného novověku, které reprezentují především mapy panství jako jedinečný a dosud málo zpracovaný zdroj poznatků o historické krajině. V rámci otázek historickogeografického výzkumu je konkrétně zaměřen na studium vybraných map z pohledu vývoje kulturní krajiny. Zkoumá proměny využití krajiny i jejího vzhledu, postižení různých typů příčin těchto proměn i jejich vývojové dynamiky. Analýza těchto pramenů přinese nové poznatky zejména o proměnách venkovské krajiny, ale i o prostorovém uspořádání měst v předindustriálním období. Zároveň budou prameny podrobeny komparaci – vzájemné i s kartografickými díly novověkými, popř. současnými. Pro dosažení komplexního rozboru map bude věnována pozornost i otázkám historickokartografickým (osoby zhotovitelů či objednavatelů, kvalita a výpovědní hodnota jednotlivých děl). Na základě důkladné analýzy budou závěrem získané informace z raně novověkých děl zobecněny a bude posouzen jejich přínos pro současný výzkum. Tím by měly být mimo jiné informace, využitelné jednak při tvorbě a ochraně soudobé krajiny, především v oblasti urbanismu, rekonstrukcí venkovských krajin a památkové péče, jednak v oblasti rozvoje území (využití archivních pramenů a krajinného dědictví v podpoře cestovního ruchu ad.).

Křesťanství v každodenním životě mladých žen v Česku (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2016–2018)

Vliv náboženství na každodenní život žen je fenoménem, který doposud nebyl v geografii dostatečně prozkoumán. Jedná se o důležité téma sociálně geografického výzkumu, protože křesťanské hodnoty a náboženská identita lidí hraje stále větší roli v životě společnosti, dokonce i v sekulárním Česku. Genderové vztahy, jež jsou klíčové pro utváření každodenní zkušenosti žen, jsou tak formovány i křesťanskou kulturou a patriarchálními hodnotami, které marginalizují ženy. Projekt vychází z nové kulturní a religiózní geografie s využitím feministických přístupů. Cílem projektu je diskutovat a empiricky ověřit vliv křesťanství na každodenní život žen a jejich percepci prostoru v souvislosti s územní diferenciací religiozity a s vlivy odlišných církevních institucí. Zároveň se projekt pokusí o reflexi potřeb věřících mladých žen, které jsou determinovány často protichůdnými vlivy křesťanských tradic a sekulárních sil působících na společenskou hierarchii a uspořádání veřejného prostoru. Problém bude studován na příkladu mladých žen žijících v zájmových územích vybraných na základě religiozity. Propojení výzkumu náboženské identity, patriarchátu, každodenního života a vnímání prostoru poskytuje rámec pro aplikaci geografických přístupů. Projekt je inovativní jak tematicky, protože feministickým geografiím křesťanského náboženství nebyl v českém prostředí dosud věnován dostatečný prostor, ale i metodologicky, jelikož využívá metodu auto-fotografie, kterou kombinuje s hloubkovými rozhovory.

Koncept místa v kontextu transatlantických transformací: socio-kulturní aspekty proměn vybraných metropolí v průběhu 20. století (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2016–2018)

Projekt se zabývá konceptem místa a jeho proměn v kontextu transatlantických transformací, které doposud ve stanoveném měřítku stály stranou zájmu odborné veřejnosti. Reprezentantem místa je v daném projektu příklad tzv. amerického baru (American Bar), kdy tato instituce v první polovině 20. století, obzvláště v meziválečné době, symbolizovala nově etablovaný kulturní prvek. Fenomén postupně pronikal do celé společnosti a lze na něj nahlížet jako na cestující koncept místa setkání. Hlavním pilířem projektu je zohlednění socio-kulturních, ekonomických, demografických či politických hledisek barového prostředí jako osobitého projevu transatlantické komunikace. Stěžejní otázkou konceptu místa tudíž je, zda se na evropském kontinentu jednalo v meziválečném období o projevy amerikanizace, které se v jednotlivých lokalitách projevovaly naprosto unikátním způsobem, a zda vlna amerikanizace odrážela rostoucí životní úroveň obyvatel, zatímco se ve Spojených státech (místě původu) formovala tato kultura opět poněkud odlišně (komplikovaná situace v podobě \”suché\” Ameriky a \”žíznivé\” Evropy). Zároveň se nabízí otázka, zda šlo pouze o mimořádný projev transatlantických vztahů a vzájemné ovlivňování. Lze totiž předpokládat, že v evropském prostředí byl původní koncept modifikován.
Projekt je koncipován ve dvou rovinách. První je tvořena teoreticko-metodologickým rámcem, zaměřujícím se na diskusi a formulování východisek vztahujících se ke kulturní proměně a imaginativnímu i skutečnému šíření inovací ve společnosti. Druhá rovina zahrnuje empirický výzkum, díky němuž by měly být teoretické poznatky dány do souvislosti s reálnou historickogeografickou situací, kupříkladu upozornění na dispozice konceptu American Bar a nakolik byl v evropských měřítcích opravdu americký. Projekt zároveň nabídne kontextuální rozbor konceptu a přispěje k prohloubení poznatků o vývoji výše uvedeného konceptu místa jakožto důležité složky každodennosti v měřítku specifických transatlantických vztahů ve formě komparace vybraných metropolí, konkrétně v New Yorku, Londýně a Paříži. Právě v těchto městech existuje dostatek materiálů pro rozbor vývoje „instituce“ baru v jednotlivých lokalitách, resp. podkladů nepostradatelných pro jejich srovnání, od amerikanizace, jako přejímání konceptu v čase, až po význam baru pro vývoj územní identity obyvatelstva v daných metropolích v průběhu času (vyjádření jejich aktuálního společenského statusu a životní úrovně).


Význam grafických symbolů v procesu formování regionu, územních identit a mocenských vztahů v území: příklad Libereckého kraje
(Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2014–2016)

Projekt je zaměřen na výzkum role symbolů a symboliky (znaky, loga, vlajky, značky) v procesu institucionalizace regionů, formování územních identit a mocenských vztahů v území. Konkrétně pak na posouzení významu symbolů (přírodní, krajinné, historické, kulturní) a jejich odrazu v grafické symbolice Libereckého kraje. Na základě teoreticko-metodologických východisek výzkumů z oblasti „nové“ regionální geografie a regionálního marketingu a rozboru klíčových pojmů (symbol, identita regionu, regionální identita) bude vytvořena typologie symbolů (forma, obsah, motivace) a posouzen význam grafické symboliky pro formování regionů a územních identit v různých měřítkových úrovních. Na příkladu zájmového území samosprávného regionu Libereckého kraje budou nejprve zhodnoceny podmínky pro utváření územních identit a analyzovány symboly a grafická symbolika institucí v Libereckém kraji (obce, sdružení obcí/MAS, kraj, instituce ochrany přírody a krajiny) a percepce symbolů kraje obyvateli Česka (rozbor výsledků šetření CVVM 2012). Následně bude posouzen význam symbolů a symboliky regionu ve vědomí: a) aktérů územního rozvoje (představitelé institucí), b) obyvatel území (respondenti: studenti a pedagogové gymnázií). V závěru bude posouzen význam grafické symboliky v procesu formování regionů, územních identit a mocenských vztahů v území.

 

Regionální symbolika jako indikátor rozvojového potenciálu regionů (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2014–2015)

Projekt se zabývá problematikou potenciálu rozvoje regionů, zejména pak významem symboliky pro rozvoj regionu. Na problém nahlíží skrze proces formování regionu a regionální identity. Integrální součástí tohoto procesu je utváření a využívání symboliky. Právě využívání symbolů v podobě značek/znaků/log je ústředním tématem projektu. Umožňuje nahlédnout do struktury regionu z hlediska rozvojových aktivit. Odráží vzájemné vztahy aktérů/subjektů na poli rozvoje regionu, jejich motivace, ochotu a potenciál pro spolupráci i rozložení moci mezi nimi. Analýza využívání symboliky zároveň představuje východisko pro vysvětlení mnohých problémů v rozvoji regionů a nastínění možných řešení.
Projekt bude probíhat ve 4 etapách. První etapa se zaměří na rozbor teoreticko-metodologických východisek výzkumu a diskusi literatury, a to nejen z okruhu sociální a regionální geografie a regionálního rozvoje. Je třeba zohlednit oblast sémiologie, resp. teoretické aspekty symbolů, a zejména aplikačně zaměřený teritoriální marketing/branding. Druhou etapu bude tvořit extenzivní empirický výzkum. Soustředí se na sestavení přehledu znaků/značek/log využívaných subjekty zaměřenými na rozvoj regionů v Česku, zhodnocení prostorového rozložení symbolů a kategorizaci symbolů (významově, územně, řádovostně) i příslušných aktérů/subjektů. Na základě extenzivního výzkumu bude vybrán typ regionů i konkrétní modelová území pro třetí etapu, která se prostřednictvím intenzivního výzkumu zaměří na vysvětlení zjištěných vztahů. Čtvrtá etapa zhodnotí a shrne výsledky výzkumu.

 

Vliv vybraných činitelů edukačního procesu na způsob percepce Česka žáky (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2014–2015)

Předkládaný projekt se zabývá percepcí geografického prostoru žáky středních škol a faktory ovlivňujícími tvorbu jejich mentálních map Česka se zvláštním zřetelem na vybrané činitele edukačního procesu: učebnice a osobu učitele. Cílem projektu je postihnout souvislosti mezi typologií strategií využívání učebnic ve výuce a jejich vlivem na způsob percepce geografického prostoru. Na příkladu nadaných žáků v geografii je pak cílem zjištění faktorů vedoucím k prostorově přesnějších a časově stálejších mentálních map jakožto výsledků vnímání geografického prostoru.

Výzkumné centrum historické geografie (Grantová agentura ČR, 2012–2018; ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, v.v.i.)

Více informací je k dispozici zde.

Projekt rozvíjí výzkumy realizované v Historickém ústavu AV ČR a na UK v Praze, PřF. Cílem projektu je vznik společné institucionální platformy historickogeografického výzkumu v Česku a posílení jeho mezinárodní srovnatelnosti v publikační oblasti. Ve výzkumu bude kladen důraz zejména na: (i) teoretickometodologické přístupy, vývoj přístupů české HG v evropském a světovém kontextu s důrazem na koncepty \”nové\” historické, kulturní a regionální geografe; (ii) regiony, vývoj systému osídlení, sociogeografických, administrativních a hospodářských regionů, procesy jejich formování a změn, proces polarizace prostoru, změny hranic, problémová území (příhraničí, periferie); (iii) města, vývoj pozice měst v sociogeografickém systému, interpretace a explanace změn vnější polohy a vnitřní struktury měst a jejich zázemí; (iv) krajina, změny krajiny, jejich explanace a interpretace; (v) dědictví a územní identity, význam a utváření přírodního a kulturního dědictví, role dědictví v procesu formování územních identit a lokálním/regionálním rozvoji.

 

Vývoj, transformace a diferenciace náboženství v Česku v kontextu globálních a evropských proměn (Grantová agentura ČR, 2013–2015)

Hlavním cílem předkládaného projektu je především historicko-geografická analýza a syntéza hlavních struktur, trendů a procesů proměn religiózní krajiny Česka a to s přihlédnutím na obecné i dílčí teoreticko-metodologické směry geografie a sociologie náboženství. Významným výstupem bude především zobecňující geografický pohled na vývoj, proměny a diferenciaci náboženství v Česku a to jak formou atlasu náboženství v Česku, tak i monografií a encyklopedií zohledňující dílčí studie, které se budou mj. zabývat studiem nových náboženských směrů, religiózní i regionální identitou, rolí náboženství jako sociálního kapitálu, nárůstem náboženského pluralismu v kontextu globálních a evropských proměn. Projekt je teoreticky i metodicky ukotven především v geografii náboženství, sociologii náboženství, historické geografii, antropologii a religionistice. Interdisciplinarita projektu tak umožňuje komplexní přístup ke studiu dané problematiky a také širokou škálu výzkumných metod a šetření.

Geosociální regionalizace: obecné otázky, metodologické přístupy a jejich ověření (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2013–2014)

Geosociální regionalizace je velmi komplexní formou regionalizace, která nebyla doposud dostatečně prozkoumána. Její podstatou je regionalizace na základě převažující míry regionální identity, kolektivního pocitu sounáležitosti lidí s územím. Geosociální regiony jako produkty této regionalizace jsou homogenní ve smyslu vymezení území/oblastí se stejnou regionální identitou a jejími oběmi složkami (regionální identita obyvatel a identita regionu). Z tohoto pohledu je sociogeografická regionalizace jednou z jejích součástí, neboť vymezuje území na základě „objektivních“ (statisticky měřitelných) vztahů člověka k území a umožňuje hodnotit vývoj geografické organizace společnosti. Oproti tomu geosociální regionalizace zohledňuje vliv rozhodování subjektů/aktérů a pocitu sounáležitosti k území a také sebeprezentaci různých institucí působících v území navenek. O významu regionální identity se diskutuje nejen v obecné rovině teorií formování regionů, ale zejména v souvislosti s diskusí role endogenního potenciálu rozvoje území (aktivizace územních společenství). Cílem projektu je diskutovat rozdílné přístupy k regionalizaci území a na základě této diskuse konceptualizovat/definovat dosud téměř neprobádaný moderní koncept geosociální regionalizace a její metodiku. Konceptualizaci a metodiku geosociální regionalizace pak následně ověřit na příkladu tří zájmových území, lišících se především vývojovou kontinuitou regionální identity, jako základ pro další možné bádání v oblasti regionální identity a geosociální regionalizace.

 

Formování územních identit v oblastech s intenzivně přeměněnou krajinou: příklad severozápadních Čech (Grantová agentura ČR, 2012–2014; ve spolupráci s PřF UJEP v Ústí n. L.)

Projekt rozvíjí dosavadní výzkumy regionální identity, resp. koncepty nové regionální, nové kulturní a historické geografie. Zaměřuje se na analýzu procesu formování územních identit, zejména regionální identity a identity regionů, v oblastech s intenzivně přeměněnou krajinou v Česku. Řeší otázky týkající se identifikace vnitřního potenciálu rozvoje specifické oblasti severozápadních Čech. Míra sounáležitosti lidí s územím, které užívají, vnímání místní krajiny a jejích hodnot, percepce krajinných změn jsou předmětem výzkumu v modelových územích s odlišnou geografickou polohou, s odlišnou mírou krajinných změn i odlišným životním stylem obyvatel. Výstupy výzkumu budou publikovány v odborných časopisech a v souhrnné monografii.

Regionální identita v slovensko-polském pohraničí (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2012–2014)

Navrhovaný projekt sa bude zaoberať výskumom regionálnej identity slovensko-poľského pohraničného regiónu. Výskum regionálnej identity záujmového územia bude spočívať v štúdiu jej dvoch základných zložiek – identity obyvateľstva slovensko-poľského pohraničného regiónu a identity samotného regiónu ako sociálno-ekonomickej štruktúry, nadväzujúc na Paasiho koncept inštitucionalizácie regiónov. Konštrukcia regiónu bude chápaná ako vnútorne previazaný sociálny systém. Výskum regionálnej identity nebude pritom prebiehať iba vo vnútri vopred vymedzeného pohraničného teritória, bude obohatený aj o poznanie, ako je vnímaný región spoza svojich hraníc. Problematika projektu sa vo všeobecnosti venuje výskumu regiónu, konkrétne výskumu regionálnej identity a výskumu pohraničných a periférnych regiónov, projekt zasahuje aj do teoretickej bázy kultúrnej (existencia tradičných kultúrno-historických regiónov) a historickej geografie (vplyv historických udalostí na formovanie identity), v rámci ktorej zohrávajú významnú úlohu geopolitické vzťahy. Projekt bude brať na zreteľ prebiehajúcu sociálnu transformáciu regiónu vo svetle procesov ako je globalizácia, informatizácia a európska integrácia, na základe ktorých sa zvyšuje jeho kontaktná funkcia. Tiež bude nadväzovať na už realizované projekty zaoberajúce sa výskumom regionálnej identity a výskumom pohraničných a periférnych regiónov.

Lokální identita zeleně venkovských sídel (Ministerstvo zemědělství, 2011–2014; ve spolupráci s VÚKOZ, v.v.i. a ZF MENDELU v Brně)

Cílem projektu je formou metodiky doporučit východiska a metody obnovy vesnického prostředí se zaměřením na zeleň tak, aby byla v maximální možné míře využita unikátnost a lokální identita každého zkoumaného regionu. Na základě výzkumu v modelových územích budou formulována východiska pro harmonickou výsadbu zeleně, v jejímž charakteru a proměnách se odráží jak přírodní, tak i kulturní podmínky oblastí.

Poutní místa v kulturním dědictví české společnosti a jejich role v reprodukci územních identit (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2010–2012)

 

Cílem projektu je na příkladě katolických poutních míst v Česku diskutovat vztah církve a společnosti, postavení církevních památek v kulturním dědictví a roli symbolických míst v tvorbě územních identit a lokálním rozvoji. Poutní místa jsou totiž jedním z krajinných prvků, které k sobě i v převážně sekularizované české společnosti stále vážou pozornost jak věřících, tak obyvatel bez vyznání. Z různosti podstaty světských a církevních zájmů může pramenit řada konfliktů, které brání harmonickému využívání poutních míst.

 

Význam rekreační funkce sídel a obcí v procesu formování regionální identity a identity regionů v ČR (Grantová agentura ČR, 2009–2011)

Projekt dále navázal na dosavadní výzkumy druhého bydlení, jakož i koncepty nové regionální, nové kulturní a behaviorální geografie. V rámci projektu byla věnována pozornost především procesu formování regionální identity a identity regionů v oblastech s významnou koncentrací sídel a obcí v nichž převažuje rekreační funkce. Byly řešeny otázky týkající se identifikace vnitřního potenciálu rozvoje specifických lokalit a regionů, a to jak ve smyslu socioekonomickém, tak socio-kulturním. Analyzována byla jednak identita regionů, jednak míra sounáležitosti rezidentů a rekreantů s územím, které užívají. Závěry výzkumů byly diskutovány na seminářích a konferencích, publikovány v odborných časopisech. Souhrnné závěry budou zveřejněny v samostatné monografii.

 

Marginalizace obcí a regionů v kontextu redukce sítě základních škol v Česku od poloviny 20. století (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2008–2009)

Projekt se zabýval vzájemným vztahem mezi pozicemi obcí v systému územní organizace základního školství a jejich marginalizací v rámci systému osídlení. Byl analyzován vývoj sítě základních škol v Česku od poloviny 20. století a dopady jejích proměn na stabilitu a fungování lokálních/regionálních komunit. Zvláštní pozornost byla věnována fenoménu zanikání malých venkovských škol.

Územní ochrana – bariéra nebo nástroj rozvoje území? (Grantová agentura Univerzity Karlovy, 2007–2009)

Projekt se zabýval otázkou ochrany krajiny jako dědictví a problémem vzájemného vztahu územní památkové péče a územní ochrany přírody, resp. postavením územní ochrany jako nástroje rozvoje území. Cílem projektu bylo analyzovat stávající stav územní ochrany v Česku a zhodnotit její roli jako významného aktéra při managementu krajinných změn.

Diferenciace proměn religiózní krajiny Česka v transformačním období (Grantová agentura Akademie věd, 2007–2009)

Projektu byl zaměřen na analýzu hlavních trendů a procesů v religiózní krajině Česka v transformačním období. Pojem religiózní krajina byl při řešení projektu vnímán nejprve v širším slova smyslu především jako území i společnost vybraného většího územního celku (např. Česko), které je ovlivňováno obecně religiózními vlivy, a v užším slova smyslu se pak jedná o konkrétní sakrální objekty v určité lokalitě.

 

Hybné síly institucionalizace regionů: regionální identita a identita regionů v Česku v období jeho integrace do Evropy regionů (Grantová agentura ČR, 2006–2008)

Projekt dále rozvíjel koncepty nové regionální geografie. Předmětem výzkumu byl proces formování regionální identity obyvatel a identity regionů v Česku v období společenské transformace a v souvislostech evropského integračního procesu. Výzkumné cíle projektu byly definovány v několika bodech: 1) analyzovat vědomí sounáležitosti obyvatel s územím, ve kterém žijí; 2) analyzovat proces institucionalizace regionů; 3) identifikovat hybné síly institucionalizace regionů ve smyslu \”žitého\” prostoru; 4) analyzovat význam hranic v utváření identity regionů a 5) přispět k teoreticko-metodologickým otázkám historickogeografických a kulturněgeografických výzkumů. Výstupy grantového projektu byly publikovány v odborných zahraničních časopisech a v souhrnné monografii.