maturitniotazky.cz > Biologie

 

               TKÁNĚ

-         soubory buněk stejného tvaru a funkce

-         v nejjednodušším případě – pouze 1 typ buněk, vytvoří tzv. základní tkáň (epitely, svalové tkáně), nebo je tkáň tvořena buňkami několika odlišných typů (nervové),a pak se rozlišují buňky hlavní a pomocné

-         tkáňové buňky:

A)    FIXNÍ (pevné) BUŇKY- zaujímají stálé místo, větší či menší mezibuněčné prostory vyplňuje tkáňový mok (zprostředkovává látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi) nebo mezibuněčná hmota (vzniká činností buněk)

    Propojení tkáňových buněk:

         1)INTERDIGITACE- prstovité výběžky, propojení - buňky lépe přiléhají

         2)DESMOZOMY- knoflíkovité útvary, tvořeny jemnými plazmatickými vlákénky,
          které se do něj sbíhají a jinak navazují na cytoskelet

         3)prostřednictvím MEZIBUNĚČNÝCH TMELÚ

         4)TERMINÁLNÍ UZÁVĚRY-podobné desmozomům, sbíhají se u vlákénka

 

B) VOLNÉ – TROFICKÉ BUŇKY- musí se pohybovat v tekutinách- pasivní nebo  i aktivní pohyb

    Mezibuněčné hmoty- produkovány samotnými buňkamia)vyplňují prostoryb)zpevňují
Amorfní- tekuté, polotekuté pevné látky, obvykle tvořeny org. látkami, někdy prostoupeny i anorganickými, především jsou to glukózoaminoglykany
Fibrilární- vlákna skleroproteinů, nejčastěji kolagenní – tvořeny bílkovinným kolagenem, poměrně ohebná vlákna, snesou tlak a)Elastická- bílkovinný elastin, ohebná vlákna, výrazně delší a tečí, vrací se do původní polohy  b) retikulární- bílkovinný retikulin- vlákna podobná kolagenním, bývají propletena

 

TKÁNĚ- krycí (epitelová), pojivová, svalová, nervová

EPITELY
  tkáně rozprostřené do plochy, tvořeny 1 nebo více vrstvami buněk obvykle stejného tvaru, seřazených plošně vedle sebe
-         Mezibuněčné hmoty- téměř chybí ( buňky k sobě musí těsně přiléhat), maximálně na spodní straně vláknité mezibuněčné hmoty- bazální membrána

-         Dělení podle počtu vrstev:
a)Jednovrstevné- jádra buněk jsou v jedné rovině
b)Víceřadé- 1 vrstva buněk, jádra v různých rovinách
c)Vícevrstevnaté- např. epitely obratlovců
d)Přechodné- tvořeny přechodným počtem vrstev buněk, např. epitel moč. Měchýře

-         Dělení podle tvaru buněk:
a)Kubické- krychlovitý tvar, např. ve vývodech žláz
b)Cylindrické- válcovitý tvar
c)Dlaždicovité

-         Dělení podle polárního rozlišení:
a)Bičíkaté      -mohou vířit, stahovat proud vody, mohou být pohyblivé i nepohyblivé
b)Řasinkové  -např. límečkové, protonefridia, mikroklky
c)Kutikulární na povrch vylučují vrstvu kutikuly (chitinová, rohovinová) , obsahují pigmenty
d) Nahé- bez povrchových struktur

-         Dělení podle funkce:
a)     
Krycí – na povrchu, chrání organismus před různými vlivy (např. pokožka)
b)      Výstelkové- podobná fce jako krycí – výstelky všech dutin uvnitř těla (sliznice)c)      Epitely žlázové- speciálně upraveny , velké buňky hruškovitého tvaru, obsahují speciální látky- sekrety
3 základní typy sekrece :
merokrinní – sekrety odváděny spec. kanálky- sekrece plynulé nebo v intervalech ( potní žlázy)
apokrinní- sekret se shromažďuje na jednom póli buňky, odstraňuje se i s výměšky ( mléčné žlázy)
holokrynní- sekret se hromadí v celé buňce,, naplněná buňka je vypuzena z epitelu a rozpadnutím uvolňuje sekret do okolí
žlázy– vznikají shlukováním žlázových buněk, rozeznáváme: alveolární, tubulární, tubuloalveolární
           exokrynní- (s vnější sekrecí, na povrch epitelu)
           endokrynní- (s vnitřní sekrecí. Do krevního oběhu
d)      Resorpční- různá fce (dých,..),vylučovací soustava
e)      Zárodečné- vyživují vyvíjející se zárodečné buňky
f)        Smyslové- schopny přijímat podráždění z okolí, např. u ploštice

 

POJIVOVÁ TKÁŇ

A) OPORNÁ TKÁŇ – každá tkáň je tvořena fixními buňkami a mezibuněčnými hmotami
-         Fixní buňka – často se složitými výběžky tvořícími hustou síť
-         Mezibuněčné hmoty – amorfní (mukopolysacharidy - polotekuté), k. hyalurová, k.chondroitinsírová, bílkoviny, někdy minerální látky
-         Fibrilární hmoty- vláknité- kolagen, elastin, retikulin
-         Mezoglea-  oporná tkáň láčkovců a hub, nejpůvodn. pojiva ( z fylog. Hlediska), polotekuté povahy, v ní umístěny různé typy buněk- nediferencované archeocyty, z nich např. spongoblasty, skleroblasty

Zárodečný mezenchym – mezoblastového původu ( 3. Zárodečný list), setkáváme se v zárodcích, výjmečně u některých dospělých živočichů – tělní parenchym ( ploštěnci)
Později se diferencují další typy pojiv a u některých případně i hladká svalovina
Fixní buňka- hvězdicovitého tvaru, propojují se v hustou síť, mezi nimi polotekutá mezibuněčná hmota, fibrilární hmoty pouze výjmečně

Vazivo- všude tam, kde je zatížení v tahu nebo tlakem.
Fixní buňky- mnohostěny = fibrocyty , mezibuň. hmoty- amorfní, různé typy fibrilárních hmot, určují, o jaký typ vaziva se bude jednat

a)      vazivo plsťovité- drobné fixní buňky, mezi nimi spleť kolagenních vláken, málo elastických, schopna zatížení v tlaku (škára, stěny některých cév, obaly orgánů)
b)      provazcovité – fixní buňky uspořádány do sloupců, mezi nimi propletena kolagenní vlákna, minimálně elastické, odolné v tahu ( šlachy, svalová pouzdra)
c)      elastické – podobné jako provazcovité, ale převaha elastických vláken, důležitá je elasticita (hlasivky, spojují obratle, stěny některých velkých cév)

Chrupavka- typická- pružná, odolává tlaku
- fixní buňky – chondrocyty- oválný tvar, izolované izogenní skupiny- vznikají dělením
- mezibuněčná hmota- chondrin- hl. složka kys. chondroitinsírová, fibrilární hmoty v menším množství
-         do chrupavky nikdy nevnikají cévy a nervy
-         na povrchu se nachází vazivová blána = ochrustavice, jejímiž funkcemi je výživa chrupavky a růst chrupavky
-     do nitra chrupavky cévy nevstupují, živiny se k chondrocytům dostávají difůzí
-         růst chrupavky : APOZICÍ – přeměna ochrustavice- především starší chrupavky
                               INTUSUSCEPCÍ-vytváření nových izogenních skupin, které pak vylučují novou mezibuněčnou hmotu
-         základní typy:
             hyalinní – namodralá, průsvitná, ontobeneticky a fylogeneticky chrupavka původní- vyvíjí se  z ní další  typy      chrupavek a kostní tkáň  , fibrilární hmota- především kolagenní vlákna (plži, hlavonožci- po celý život, také červi a mnohoštětinatí), u paryb a některých ryb tvoří skelet, u vyšších obratlovců- přechodná oporná tkáň- později nahrazovaná kostí, u člověka- hrtanové chrupavky, koncové pružné části žeber, nosní přepážka a některé kloubní plošky
             pružná (elastická)- méně průsvitná, nažloutlá, pružná,  vysoký obsah elastických vláken, u savců- ušní boltce, stěny velkých cév, hrtanová záklopka
                vláknitá (kolagenní) – neprůsvitná, bílá, vzdoruje tlaku i tahu, spojuje vlastnosti chrupavky i vaziva, u člověka vytváří meziobratlové ploténky, čéška a některé kloubní plošky 

 

 KOSTNÍ TKÁN
- oporné pletivo, tvoří kostru obratlovců
-         fixní buňky- osteocyty- oválné s cytoplazmatickými výběžky – ve zralých kostech zanikají- zůstávají drobné kanálky na přesun živin
-         mezibuň. hmoty- amorfní, tvořené oseinem- skládá se z kolagenu a kys. chondroitinsírové a také z minerálních látek (CaCO3, Ca3 (PO4)2 , menší množství CaF2 , Mg3(PO4)2, fibrilární hmoty chybí

-         houbovitá (spongiózní)- z trámečků kompaktní kosti, které se kříží a větví, na některých místech přechází v trny -  spiculy – porézní kost, mezi trámečky červená kostní dřeň – morek – retikulární vlákna + tukové a+ buňky ze kterých se diferencují  červené krvinky –erytrocyty, granulocyty a trombocyty tvoří výplně kloubových hlavic, výplně krátkých plochých kostí
-     pevná ( kompaktní) – osteocyty i mezibuněčné hmoty jsou vrstevnatě uspořádány

– lamely :
      a) povrchové 8-16 soustředných vrstev, vytváří hawersovy lamely, uvnitř vzniká tzv. hawersův kanálek – probíhají souběžně s podélnou osou kosti
      b) vmezeřené – vyplňují prostory mezi válci hawersových lamel, komplex lamel soustředěný kolem jednoho hawersova kanálku = osteon 
-kostí prostupují  i příčné kanálky – Volkmanovy a spojovací kanálky
-na povrchu kosti)- okostice (periost )., kterou prochází nervy i cévy. Cévy pak pronikají soustavou kanálků do nitra kosti, tvoří úseky dlouhých kostí mezi kloubními hlavicemi (tzv. diafýzy)

-         růst kosti:
     a) do délky -Osifikace – kostnatění začíná tím, že  do nitra chrupavky pronikají cévy, začíná ve středu a v kloubních hlavicích, chondrocyty se mění  v osteocyty, růst pokračuje jen v oblasti  růstové chrupavky   - do délky
     b) do šířky- přeměnou fibrocytů okostice vznikají  osteocyty – kost roste do šířky , kosti ploché vznikají přeměnou vaziv na chrupavku a dále na kost
     c) kosti ploché – (lebka…)- vznik přeměnou vaziva na chrupavku a poté na kost 

 -         Zubní tkáň – vzniká z mezodermu (krev , rozmnožování)a ektodermu (sklovina), endoderm- hlavně trávicí soustava
-         epitel se vchlipuje pod povrch čelisti a vznikají pohárkovité útvary, do nichž vnikají cévy, nervy – vzniká základ zubu, který později proráží ven,  člověka 2 řady  útvarů – vzniká mezenchym- základ
Stavba – na povrchu sklovina- hl. složka CaF2 , nejtvrdší tkáň v těle, pod ní jsou odontoblasty –fixní buňky vylučují zubovinu – dentin (pojivo,  mezodermální původ)       
             -  uvnitř zubu dutina- výživa- cévy, nervy, uchycení zubu v kosti zajištěno   tzv. cementem-tmelem–přeměněná vláknitá zubní tkáň, mezi cementem a kostní tkání čelisti je vazivová blána ozubice

A)VOLNÁ POJIVA
-         trofická = tělní tekutiny (trofos = výživa)
-         původ- mezodermální, vzniká přeměnou fixních pojiv
-         Funkce
         –    přívod živin a odvod odpadových látek
         -      přenášení dýchacích plynů
         -         rozvádí se hormony
         -         Obranyschopnost
         -         Udržování tělní teploty
         -         Krev – tkáňový mok- míza
        -       U nižších obratlovců- tkáňový mok – buňky vyloučí tekutinu, míza se  nevyskytuje samostatně
          -         Krvemíza –hmyz, hydrolymfa – mísí se voda s lymfou (např. ostnokožci)

 

 

SVALOVÁ TKÁŇ       viz. člověk

 -         vše se vyskytuje u člověka, kromě svalového epitelu , ten  není u obratlovců mimo některé žlázy a svalstvo duhovky – viz. zornicový efekt
svalová tkáň je tvořena svalovými buňkami (myocyty), z nichž jsou vytvořena stažitelná vlákna- myofibrily. Stažitelné buňky vznikají již u hub, u láčkovců je vytvořen svalový epitel
svalová vlákno (syncitium)- útvar,který vzniká z cytoplazmatických membrán, aktin, myosin – po dodání energie (Ca+) se zasouvají do sebe

-        hladká svalová tkáň- složená z protáhlých, většinou vřetenovitých hladkých svalových buněk s jedním jádrem, u bezobratlých tvoří útrobní a pohybovou svalovinu, u obratlovců je omezena na vnitřní orgány (stěny střeva, cév,..)
příčně pruhovaná svalovina – její stavební jednotkou je mnohojaderné svalové vlákno, někdy značně dlouhé. Je součástí pohybového aparátu obratlovců (kosterní svaly) i některých skupin bezobratlých (žahavců, mekkýšů, kroužkovců), u členovců je jediným typem svaloviny
srdeční svalová tkáň – typická pro srdce obratlovců, svalová vlákna jsou složena z jednojaderných úseků, mezi nimiž jsou příčné schodovité přepážky (interkalární disky)

 

  NERVOVÁ TKÁŇ

-typická nehomogenní tkáň- vedle vlastních neuronů jsou v ní i gliové buňky (fce – ochranná, oporná, výživná)
- nervová buňka – tělo+ výběžky (krátke dendridy, dlouhé axony)
-         výběžky mohou být nahé, nebo obalené myelinovou pochvou (schwamanovy buňky-vylučují tukovou vrstvu), v níž jsou ranvierovy zářezy, myelinová vrstva –izoluje, urychluje vedení vzruchu
-         gliové buňky-asi 5 typů (fce- mechanická ochrana, podporují výživu neuronů)
-         podle typu spojení rozeznáváme:

a)aferentní (senzitivní) neurony, spojené výběžky s receptory
b)eferentní (motorické) neurony, spojené s buňkami výkonných orgánů
c)interneurony, které jsou spojeny s jinými neurony

-         kontakt mezi neurony je zprostředkován synapsemi

 




Vrať se na seznam maturitních otázek.





vyhledávání:
...chcete-li vyhledat maturitní otázku, informace o konkrétní ąkole, oboru...

Odebírání zpráv e-mailem:
Zanecháte-li nám zde svou e-mailovou adresu, budeme Vám na ni zdarma zasílat náą pravidelný zpravodaj. Jeho obsahem jsou předevąím různé aktuality, novinky ze světa vysokého ąkolství. Tuto sluľbu lze kdykoliv odhlásit.
© 1998-2004: Ondřej Soąka, Roman Duąek.     ISSN 1214-4312.     Neručíme za správnost ani za původ studijních materiálů.
Reklama