maturitniotazky.cz > Biologie
PROMORFOLOGIE
-sledování symetrie těl
-rovina souměrnosti- obvykle aspoň jedna
-osa souměrnosti-těžce u člověka
-střed souměrnosti
-z hlediska souměrnosti můžeme organismy rozdělit do 3 skupin
1) KULOVITÁ (sférická ) souměrnost – zřídka, např.cysty prvoků, někteří mřížovci
2) PAPRSČITÁ (radiální) souměrnost – můžeme vést několik rovin souměrnosti – hlavní osa+ osy vedlejší (např. ostnokožci, žahavci)
Tělo- pól vegetativní s ústy, pól animální (aborální) – přichycení se k podkladu +shr. Smyslových buněk
3) DVOUPAPRSČITÁ (biradiální) souměrnost – lze vést 2 hlavní roviny souměrnosti, protínají se v pravém úhlu, pouze u některých žebernatek
4) DVOUSTRANNÁ (bilaterální) souměrnost – nejčastěji poze 1 rovina souměrnosti - vznikla proto, že na 1 pólu se začaly seskupovat smyslové a nervové buňky =)mozek, v souvislosti s tím cefalizace- vytvořila se hlava
- tělo: hlavový (kraniální, cefalický) oddíl, ocasní( tělní, zadní, kaudální ) oddíl
- tělo často členěno na opakované články- segmenty, kolmé na podélnou osu, pokud jsou všechny stejné-homonomní, nestejné- hteronomní
-uspořádání těla na jednotlivé články –metamerní (jednotlivé články=metamery)
ANATOMICKÉ NÁZVOSLOVÍ
Termíny určující polohu útvarů na trupu:
mediální – shodné se slovem souměrnost P a L strama
sagitální – rovnoběžné s rovinou mediální
transversální – svisle orientované, probíhá kolmo na mediální rovinu
horizontální – rovnoběžné s podélnou osou těla, kolmé na mediální rovinu
Směry:
Kraniální- směr k hlavě
Kaudální – směr k ocasu
Dorsální – směr k hřbetu
Ventrální – směr k břichu
Laterální – s útvary, které se nacházejí v transversální/horizontální rovině
Mediální – opak laterálního
Termíny užívané k orientaci na končetinách:
Proximalis – část blíže tělu
Distális – dále od těla
Medialis – směr k palcové straně
Lateralis – směr k malíkové straně
Dorsalis – směr k hřbetní straně
Palmaris – směr k dlaňové části
Plantaris – pro chodidla
ORGANOLOGIE
ORGÁNY – tvarově a funkčně odlišené části těla, tvar je přizpůsoben k určité funkci
- na stavbě se podílí velké množství různých buněk, každý orgán je tvořen hlavní tkání (srdeční svalovina) + vedlejšími tkáněmi, které mají doplňkovou funkci ( výstelka), vylepšují fci tkáně hlavní, jednotlivé orgány vznikají během zárodečného vývoje a z určitého zárodečného listu
- rozlišujeme původ: ektodermální, endodermální, mezodermální
regenerace- schopnost hlavně níže postavených živočichů
a) párové – homotypické ( oči, uši )
b) opakující se – homodynamické (obratle, články kroužk )
c) homologické – mají stejný ontologický i fyziologický vývoj ( prsní ploutve, přední končetiny savců, křídla ptáků), mohou se mírně lišit ve funkci
d) analogické – končetiny hmyzu- končetiny obratlovců oboje slouží ke stejné fci, ale mají jiný původ a jinou stavbu
e) rudimentální – orgány, které měly určitou fci u nižších živočichů, ale svou fci ztratily, přesto jsou zachovány ( slepé střevo – u přežvýkavců rozklad celulózy)
orgánové soustavy :
1) KRYCÍ , OPORNÁ A POHYBOVÁ
krycí s. – pokožka, škára, kožní deriváty
oporná s.- kosti, chrupavky, vápenité + chitinové útvary
pohybová s. – svaly + šlachy
2) PŘEMĚNY A VÝ MĚNY LÁTEK A ENERGIÍ
trávicí s. – části trávicí soustavy + žlázy související s TS
dýchací s. – žábra, plíce, vzdušnice+ přídatné cesty
oběhová s. – tepny, srdce, žíly, mízní cévy
vylučovací s. - ledviny
3) DRÁŽDIVÁ A REGULAČNÍ
nervová – mozek, nervy
smyslová – upravené smyslové orgány- zrak, chuť, hmat, sluch
žlázy s vnitřní sekrecí – podvěsek mozkový, nadledvinky
4) ROZMNOŽOVACÍ
rozmnožovací soustava – pohlavní žlázy, pohlavní vývody, kopulační orgány
fylogeneze – vývoj orgánů v závislosti na čase
ontogeneze – vývoj jedince od vzniku po zánik