maturitniotazky.cz > Biologie
4. Nebuněčné formy bioplazmy a systém prokaryot
A) nebuněčné org.
oddělení VIRY ( VIRA)
B) buněčné org.
nadříše: PROKARIOTA
říše: ARCHEBAKTERIE ( ARCHEBAKTERIA)
říše: EUBAKTERIE ( EUBAKTERIA)
podříše: BAKTERIE ( BACTERIA)
podříše: SINICE (CYANOPHYTA)
Oddělení: VIRY ( VIRA)
- nebuněčné organismy, které se rozmnožují pouze v hostitelských buňkách
- nitrobuněční parazité ENDOPARAZITÉ
- nemají vlastní aparát pro synt. bílk. (ribozómy, tRNA) a ani metabolický aparát
- je to holý genetický program
- jednotlivá částice viru schopná infikovat buňku a množit se v ní = VIRION ( 20-30nm)
- viry bakterií = BAKTERIOFÁGY
- uvnitř virionu je nukleová kys. podle ní rozlišujeme - RNA viry ( většinou u rostl. virů)
- DNA viry ( živočišné viry)
- okolo nukl. kys. bílk. obal KAPSID skládá se z makromolekul bílkovin - KAPSOMERŮ
- ( některé viriony mají uvnitř kapsidu kromě nukleové kys. ještě několik enzymů, potřebných k zahájení reprodukce uvnitř hostitelské buňky), ( někdy je kolem kapsidu ještě membránový obal,tvořený bílkovinami a fosfolipidy) virové bílk. jsou specifické udělují viru ANTIGENICITU ( specifita)
Živ. cyklus viru:
1) klidová forma mimo hostitelskou buňku v neživém prostředí ( virion)
2) infikuje hostitelskou buňku a rozmnožuje se v ní
3) opět jako virion ( zmnožen) je po rozpadu ( lyzi) buňky uvolňován do prostředí
Průběh virové infekce:
1) Přilnutí viru na povrchu buňky hostitelská buňka musí mít na svém povrchu specifické receptory ( buňka je citlivá na virus). U viru je nositelem specifity ( antigenecity) membránový obal, u virů bez obalu kapsid. Některé viry (hl. RB) pronikají do buňky i nespecificky ( mechanicky).
PERMISIVITA BUŇKY = schopnost buňky uskutečnit genetický program nukl. kys. poté, kdy vnikla do buňky
2) Vniknutí viru do buňky - buď vniká jen NK ( u bakteriofágů) nebo celý virus ( ŽB) membránový obal a kapsid rozložen hydrologickými enzymy buňky
3) Podle gen.inf. v NK viru se v hostitelské buňce začnou syntetizovat enzymy jeden způs. rozpad chromozomu buňky. Virova NK se replikuje. Okolo každé NK se vytvoří kapsid. Hostitelská buňka praskne ( lyzuje) a viriony se uvolní do prostředí.
4) NK virů se někdy včleňují do NK ( chromozonu) hostitelské buňky a stanou se její součástí. Tento VIROVÝ CHROMOZOM je předáván dceřiným buňkám jako PROVIRUS = za urč. chem. a fyz. podmínek může provirus udělit hostitelské buňce nové vlastnosti -) BUŇKA NÁDOROVÁ
Zástupci virů:
BAKTERIOFÁGY
ŽIVOČIŠNÉ VIRY ( zoopatogenní)
- u bezobratlých, obratlovců, člověka
Nemoci člověka způs. viry
Viry se dostávají do těla přes sliznici kapénková infekce
OPAR DNA viry, vřídek, přes poškozenou sliznici
NEŠTOVICE člověk je má jen jednou, uloží si jejich informaci
DĚTSKÁ OBRNA dětská nemoc, očkování, nedá se úplně vyléčit trvalé následky, možnost smrti
RÝMA RNA viry, kapénková infekce, zvýšené množství hlenu
ENCEFALITIDA přenašečem je klíště, očkování na několik let, není 100%
VZTEKLINA přenášená většinou přes psy, kočky, lišky , zvířata se očkují, smrtelná, ochromuje nerv. systém
CHŘIPKA asijská, španělská, pův. světové chřipky většinou v Číně
ZARDĚNKY vyrážka, dospělí je snášejí hůře, nejsou léky
SPALNIČKY vyrážka, nejsou léky
PŘÍUŠNICE dětská nemoc
VIROVÁ HEPATITIDA ( zánět jater) A,B,C
A nejméně nebezpečná, příznaky podobné chřipce, člověk zežloutne
B, C méně pravděpodobná přenosnost
C ze začátku se moc neprojevuje, rozhoduje čas, rakovina způsobuje smrt
HIV AIDS napadá bílé krvinky 1 typ LYMFOCYTY - T4 (dirigenti) napadány HIV
= snížená obrany schopnost organismu T útočí přímo
- může v organismu spát několik let B vyrábí protilátky
ROSTLINNÉ VIRY ( fyloatogenní)
- viry RNA
- virus tabákové ( rajčatové, bramborové) mozaiky způsobuje skvrny a usychání listů
VIRIODY= pouze mol. DNA
MYKOVIRY viry hub
Podříše: BAKTERIE ( BAKTERIA)
- jsou HETEROTROFNÍ ( jako zdroj C přijímají org. látky) i AUTOTROFNÍ ( dovedou synt. org. látky CH2)
- některé mají schopnost fotosyntézy
Stavba: - jádro DNA
- v cytoplazmě PLAZMIDY = malé, do kruhu uzavřené mol. DNA ( mají schopnost pronikat z buň. do buň. , mohou existovat nejen samostatně v cytoplazmě, ale i včleněné do centrální DNA)
- zásobními látkami v cytoplazmě glykogen, kys. poly-beta - hydroxymáselná
- buň. stěna peptidoglykan ( murein)
- na buň. stěnou může být pouzdro ( bílk. a polysacharid) odolnost
- u někt. bakteriích vyčnívají nepohyblivé fimbrie nebo pohyblivé bičíky
- u autotrofních bakterií je někdy cytoplazmatická membrána vchlípená = TYLAKOIDY - obsahují BAKTERIOCHLOROFYL ( umožňuje přeměnu svět. En. Sluneč. Zář. Na en. Chemickou
- za nepříznivých podmínek ztratí buňka část vody, cytoplazma se zahustí, vytvoří další vrstvy chránící buňku. Buňka se mění ve SPORU, která se nemnoží. Spory mohou odolat teplotám až 100c a podchlazení 190C.Za příznivých podmínek se buňka opět změní v životaschopnou.
Rozmnožování bakterií:
nepohlavně dělení replikace DNA -) 2 chromozomy, -)přepážka -) dvě dceř. buň,
- za příznivých podmínek každých 20 min
pohlavně dva jedinci si vyměňují část genetického materiálu
Výživa bakterií:
1) AUTOTROFNÍ
- zdroj C CO2 ( min. látky)
a) FOTOAUTOTROFNÍ zdrojem energie světlo
b) CHEMOAUTOTROFNÍ en. získávají oxidací min. látek
2)HETEROTROFNÍ
- zdroj C org. látky
a) FOTOHETEROTROFNÍ energii získávají se slun. Záření
b) CHEMOHETEROTROFNÍ en. získávají ox. org. látek bez O2 kvašení
- s O2 - DÝCHÁNÍ
- FOTOTROFNÍ BAKTERIE ( bakterie schopné fotosyntézy) při fotosyntéze většinou neuvolňují kyslík, zdrojem H2 není H2O, ale H2S
( sirovodík) nebo molekulární vodík
Vztah k O2:
Bakterie - obligátně anaerobní žijí bez kyslíku = jed
- aerobní potřebují kyslík k životu
- fakultativně anaerobní žijí bez i s kyslíkem
Prostředí v nichž bakterie žijí
PŮDA
- v 1g až miliardy
- tvoří půdní společenstva podílejí se na mineralizaci rozklad organismů
1) SAPROFYTICKÉ živí se bílkovinami odumřelých organismů, uvolňují amoniak
2) NITRIFIKAČNÍ rozkládají amoniak na dusitany a dusičnany výživa rostlin
3) BAKTERIE VÁZAJÍCÍ VZDUŠNÝ N z dusíku vytvářejí vlastní bílkoviny a NK
- po odumření zpracovány AD1 a AD2
- AZOBAKTER žije samostatně v půdě
- HLÍZKOVÉ BAKTERIE žijí v symbióze s kořeny bobovitých rostlin
4) DENITRIFIKAČNÍ ochuzují půdu o dusík přeměňují dusitany a dusiřnany na dusík
Ad 1 4 = KOLOBĚH DUSÍKU
5) SIRNÉ BAKTERIE zpracovávají sirovodík, který je uvolňován při rozkladu bílkovin H S -) S-) sirany výživa rostlin
6) AKTINOMICETY produkují antibiotika využité člověkem
VODA
- ve sladké i slané vodě, zejména ve znečištěné využití při čištění odpadních vod
- TERMOFILNÍ ve vřídlech ( 100C)
VZDUCH
- dostávají se do vzduchu s prachem, nejvíce nad průmyslovými oblastmi, nejméně nad mořem a Antarktidou
- v místech přežívají saprofické, ale-i patogenní buňky = infekční prach vzniká zasycháním
- kapénková infekce 5 30 tis. Bakterií ( 1m3)
EXTRÉMOFILNÍ BAKTERIE
- termofilní, chladnomilné, snižující pH kysání zelí a mléčných výrobků
- HELICOBAKTER PYLORI žaludeční vředy
- halofilní extrémně vysoká koncentrace
- využití :- získána řada enzymů z termofilních
- při extrémně vysokých teplotách, v kriminalistice, při výrobě pracích prostředků
ORGANISMUS
- v symbióze s přežvýkavci a termity rozklad celulózy
- patogenní:- způsobují choroby zvířat ( sněti), rostlin ( hniloby, vadnutí, skornilost, nádory stromů) i člověka
LIDSKÉ TĚLO
a) kůže na vlhkých, teplých místech bakterie rozkládají pach
b) ústa mléčné bakterie ( rozkládají cukr na kys. mléčnou, narušují sklovinu)
c) dýchací cesty nosohltan, průdušky, do plic se nedostanou
d) střeva hlavní tlusté střevo
bakterie - hnilobné
- kvasné
-) napomáhají trávení, je třeba, aby byly v rovnováze pro správnou činnost těla
- výroba vitamínu K
- ESCHERICHIA KOLI kvasná bakterie, vyrábí vit. B a antibiotika
Bakteriální nákazy člověka
EPIDEMIE hromadné rozšíření nemoci
PANDEMIE až celosvětové rozšíření nemoci
ENDEMIE onemocnění vyskytující se jen v určité oblasti ( J Evropa)
- bakterie způsobují PATOGENNÍ onemocnění
Nákazy přenášené vzdušnou cestou
TBC očkování
ZÁŠKRT - -,,-
ANGÍNA inkubační doba 1.-3. Dny
SPÁLA ink. Doba až 7 dní
ZÁPAL PLIC způsoben streptokoky ink. Doba 1-2dny
ČERNÝ KAŠEL očkování
Nákazy přenášené alimentární cestou
( vodou, stolicí, potravou, ústy)
TYFUS ( břišní tyf) ink. Doba 14 16 dní
SALMONELOZA
ÚPLAVICE
ENTEROTOXIKÓZY způs. stafylokok otrava jednou z bakterií
Nákazy přes poraněnou kůži
TETANUS křeče v ústech, dýchacího ústrojí
KOŽNÍ NÁKAZY záněty, vředy, vřídky
Nákazy přenášené pohlavním stykem
SYFILIS ( příjice) má 3 stádia, zdrojem nákazy jsou lidé v 1. A 2. Stádiu, ink. Doba 3 dny, možná i smrt
KAPAVKA projevuje se zánětem pohlavních orgánů, pův. jsou diplodoky
Nákazy přenášené zvířaty
SNĚT SLEZINNÁ nejnebezpečnější je plicní forma smrt, u nás vzácná
Využití bakterií v průmyslu
- výroba kys. mléčné, acetonu, zrání sýrů, kysání mléka, výroba vitamínů, aminokyselni, antibiotik, inzulinu, čištění odpadních vod, výroba kys. octové, genetika ( genové inženýrství)
Podříše: SINICE ( CYANOPHYTA)
- autotrofní organismy produkce kyslíku ( O )
- vchlípením a odškrcením od cytoplazmatické membrány vznikl systém tylakoidů s chlorofylem ( koncetricky uspořádaných kolem jaderné hmoty)
- kromě chlorofylu obsahují sinice asimilační barviva - - karoten, proteinová barviva modrý FYKOCYAN, červený FYKOERYTRIN
- různá barviva různé zbarvení žlutozelené, zelené, modré, hnědočervené, červené
- zásobní látkou je sinicový škrob, buňky sinic uloženy ve slizové pochvě
Rozmnožování:
- jednobuněčné dělením, kolonie
- mnohobuněčné HORMOGONIÍ, tvorba klid. spor =AKINETY- spojení několika klid. buň.-) tlustá buň.s.
ZÁSTUPCI:
Jednobuněčné - vývojově starší, po dělení zůst. Pohromadě, spojené vrstvami slizových obalů
SINIVKA
MIKROCYSTIS vytváří na hladině stojatých vod " vodní květ" nebezpečný pro člověka, produkuje jedovaté látky- vyrážka
Vláknité vyvinuta pochva, buňky jsou uloženy za sebou
JEDNOŘADKA s houbovými vlákny tvoří lišejníky, jsou první vegetací osidlující holé skály, na Zemi již před 3 miliardami let, podílely se na sycení praatmosféry kyslíkem
DRKALKA
Oddělení: PROCHLOROFYTY ( PROCHLOROPHYTA)
- prokaryotické, autotrofní organismy
- stavbou buněk podobné sinicím, ale v tylakoidech obsahují chlorofyl a, b a karotenoidy
- nález chlorofylu b potvrzuje vývojovou spojitost s eukaryotickými organismy
- znám jediný druh, žijící na povrchu těl mořských sumek