maturitniotazky.cz > Biologie
Ptáci (
Aves )
-
jsou to teplokrevní
živočichové, velmi pohybliví
-
vývoj začíná koncem
druhohor z plazů
-
jsou dokonale
přizpůsobeni suchozemskému životu a osídlili celou Zemi
-
mají stálou a řízenou
teplotu těla (40 oC)
-
tvar těla je jednotný,
aerodynamický, přední končetiny jsou přeměněny v křídla
-
mimořádně namáhavému a
vysilujícímu pohybu ve vzduchu mají uzpůsoben výkonný metabolismus, duté kosti,
čtyřdílné srdce s jedinou (pravou) aortou, uložení létacího svalstva
v prsní krajině
-
mají vysoce rozvinutou
nervovou a smyslovou soustavu umožňující orientaci a pohotovou reakci
-
kůže ptáků je suchá, se
zpravidla jedinou žlázou - žlázou kostrční, jejíž olejovitý sekret zobákem
vytlačují a roztírají po peří, žláza je vyvinuta zejména u vodních ptáků,
jejichž peří vyžaduje pravidelné ošetřované, aby bylo nesmáčivé, kostrční žláza
může zakrnět
Tělo
ptáků je kryto peřím, které je produktem kůže jako šupiny u hadů. Pera
vyrůstají na místech kůže zvaných pernice. Místa, která jsou peřím pouze
překryta, se nazývají nažiny. (Stavba pera – Kostka II. str. 108, Bi pro
gymn. str. 164).
Typy per:
1. obrysová
a)
krycí – kryjí hlavu,
krk, tělo, nohy;
hlavní nositelé zbarvení, dávají tělu tvar
b)
letky – dlouhá pera
křídel, nesouměrný prapor
c)
rýdovací – vějířovitě
rozložená místo chybějícího ocasu, prodloužená a nesouměrná
2. prachová: pod
obrysovým peřím, tepelná izolace
Kostra: vyznačuje
se malou hmotností a velkou pevností
Hlava – všechny kosti
srostlé švy kromě dolní čelisti, protažené čelisti ® zobák, zrohovatělá pokožka, bez zubů
Páteř – obratle buď srostlé,
nebo spojeny chrupavčitě meziobratlovými ploténkami; krční: 10 – 26, první obratel se nazývá atlas
(nosič), druhý čepovec; hrudní:
3 – 10, málo pohyblivé, všechny nesou párová, dvoudílná žebra, tvořící hrudní
koš, jeho součástí je mohutná kost prsní, tvořící miskovitou oporu tělním
útrobám (srdci, žaludku, játrům) a vybíhající v mohutný hřeben, na nějž se
upíná létací svalstvo ptáka, za hrudními obratli následuje 6 obratlů bederních
a 14 křížových, všechny srůstají v mohutnou kost křížovou, pevně
srůstající s pánví, pánev je na vnitřní straně nesrostlá (otevřená), což
umožňuje snášení vajec s pevnou skořápkou, za kostí křížovou následuje 5 –
8 ocasních obratlů
Žebra – 3 – 9 párů, horní
díl se připojuje k páteři, dolní díl se připojuje k hrudní kosti
Končetiny – lopatkové
pásmo: šavlovitá lopatka je uložena párově podél páteře, klíční kosi jsou
srostlé ve vidlici (sáňky), mohutné párové kosti krkavčí nasedají na prsní kost; křídlo: kost pažní, loketní vřetenní, zápěstí
= dvě drobné kůstky, záprstí = srůst několika kostí, prsty – zachovány některé
články 1. – 3. prstu; pánevní
pásmo: srostlé s kostí křížovou; volná končetina: stehenní kost, holenní
srůstá s částí zánártí, lýtková je redukovaná, tyčinkovitá, zbytek zánártí
srůstá s nártními kůstkami = běhák, prsty: 1. obrácen dozadu, 2. – 4.
dopředu, 5. vymizel = noha anizodaktylní,
dva prsty dozadu (1. a 4.) a dva dopředu (2. a 3.) = noha
šplhavá (zygodaktylní), 4. prst
pohyblivý dopředu i dozadu – vratiprst, částečný srůst prstů = noha syndaktylní; poprvé vytvořen kolenní kloub.
Trávicí soustava začíná dutinou ústní, ohraničenou různě utvářeným a
vždy bezzubým zobákem. Patro ústní dutiny má u zrnojedů rohovité struktury,
umožňující louskání, příp. loupání semen. Do ústní dutiny ústí několik párových
ústních žláz, zvlhčujících slinami potravu. U vodních druhů jsou slinné žlázy
silně redukovány. Naopak velké jsou u datlovitých ptáků, u vlaštovek, které
jejich sekretem lepí stavební materiál svých hnízd. Jazyk je na povrchu zrohovatělý, tvar závisí na druhu potravy.
Z úst přechází trávicí trubice krátkým hltanem do jícnu, který je rozšířen
ve vakovité vole s funkcí shromažďování potravy a jejího změkčování,
nejlépe je vole vytvořeno u semenožravých a některých rybožravých. Za voletem
ptáků následuje žaludek, má dvě části: žláznatý a svalnatý žaludek. Ptáci v něm mají i drobné
kaménky a zrníčka písku, pomáhající potravu drtit. Vlastní trávicí procesy a
vstřebávání živin probíhají v poměrně krátkém, úsporně stavěném a
nerozlišeném střevě, do jehož počátku ústí slinivka břišní a velká dvoulaločná
játra. Ptáci většinou mají žlučník (kromě holubů, papoušků a pštrosů). Před
konečníkem se ptákům na střevě vychlipují dvě slepá střeva s nezbytnou
bakteriální florou, štěpící buničinu a produkující některé vitamíny. Trávicí
trubice ptáků končí kloakou. Do ní ústí párové močovody a vývody pohlavních
žláz a dochází i ke zpětnému vstřebávání vody. Výkaly jsou kašovité
s bělavým povlakem kyseliny močové.
Dýchací soustava ptáků je
ze všech obratlovců nejvýkonnější. Při dýchání se objem malých a pevných plic
prakticky nemění. Vzduch přichází do těla nosními otvory v zobáku ® do hrtanové štěrbiny. Z ní pokračuje poměrně
dlouhou průdušnicí. Následuje rozdvojení ve dvě krátké průdušky, které vstupují
do plic a v plicní tkáni se dále dělí. V místě rozdvojení průdušnice
je hlasoví ústrojí ptáků, které chybí pouze čápům, pštrosům a supům. Je tvořeno
hlasovými blánami, které jsou rozechvívány z plic vyráženým vzduchem.
Ptačí plíce jsou malé, hustě větvené a vystlané bohatě prokrveným dýchacím
epitelem. Jsou přirostlé ke stropu tělní dutiny. Hlavní větve průdušek
pokračují z plic do pěti párů vzdušných vaků.
Mechanismus dýchání: a) v klidu:
dýchací cesty ê plíce ê zadní vzdušné vaky ê plíce ê dýchací cesty ê ven (krev okysličována dvakrát – při vdechu i
výdechu)
b) při letu: dýchací cesty ê plíce ê zadní vzdušné vaky ê plíce ê přední vzdušné vaky ê plíce ê dýchací cesty ê ven (krev okysličována třikrát)
Cévní soustava je velmi
výkonná, obsahuje čtyřdílné srdce, dokonale oddělující plicní a tělní krevní
oběh. Z levé, silně svalnaté komory vystupuje pravý aortální oblouk. Mají
vyvinut ledvinový vrátnicový oběh. Vzhledem ke své mimořádně pohybové aktivitě
mají ptáci ze všech obratlovců poměrně největší srdce, nejvyšší krevní tlak a
rychlost tepu. Mají vyvinut lymfatický systém.
Vylucovací soustava je
tvořena párovými, protáhlými, třílaločnatými pravými ledvinami, které jsou
uloženy v pánevní části. Mají temně červenou barvu. Moč je odváděna
z ledvin do kloaky, kde je dále
zahušťována a jako kyselina močová, tvořící bělavý povlak na košovitém trusu,
opouští tělo. Poprvé se objevuje Henleova klička.
Nervová soustava je
mimořádně vyvinutá a má úzkou vazbu na hormonální systém. Koncový mozek je
sídlem všech ústředí kromě zrakového, povrch hemisfér je hladký; střední mozek má velké zrakové hrboly. Mozeček je na
povrchu listovitě zvrásněn (gyrifikován), čichové laloky silně redukovány.
Mícha sahá až do posledního ocasního obratle; 12 párů hlavových nervů; míšní a vegetativní nervy jsou dobře vytvořeny.
Smyslová soustava: vůdčím
smyslem je zrak, dobře vyvinut je i sluch; oči – velké,
velké množství světločivných buněk, vějířek, ostré, barevné vidění, tři
víčka – dolní pohyblivé, průhledná mžurka přetahována při letu nebo potápění; čočkovitý nebo kuželovitý tvar většinou zmenšuje
pohyblivost. Jsou vytvořeny všechny tři části ucha, rozvinuto rovnovážné
ústrojí; čich – většinou slabý; chuť – slabě vyvinuta
Hormonální soustava je
silně rozvinuta, fungují všechny žlázy, u nadledvinek není rozlišena kůra a
dřeň
Pohlavní soustava: ptáci jsou
gonochoristi. Samčí varlata jsou párová a mají fazolovitý tvar. V období
pohlavního klidu jsou šedá a malá. Před pářením se zvětšují a zbělají. Páření
se uskutečňuje přitisknutím okrajů kloak obou pohlaví (pštrosi a kachnovití
mají penis). Samičky mají funkční pouze levý vaječník. Zralé vajíčko vstupuje
do nálevkovitého ústí vejcovodu, v němž je oplozeno spermiemi. V jeho
středním oddíle se obalují bílkem, papírovou hmotou, postupně tuhnoucí ve
skořápku. Vejce prochází vejcovodem špičkou napřed. V závěrečném oddílu
vejcovodu se obrací a za sekrece hlenu je vypuzeno. V hmotě bílku je
žloutek stabilizován dvěma na pólech umístěnými šroubovitými poutky. Na povrchu
žloutku je zárodečný terčík, z něhož se vyvíjí zárodek. Kolem něj je
soustředných vrstvách vytvořen výživný žloutek. V těle samičky probíhá
vývoj do stadia dvou zárodečných listů. Není-li vajíčko zahříváno, vývoj se na
určitou dobu v této fázi zastaví. Další vývoj probíhá jen při zahřívání
tělem jednoho z rodičů, zpravidla samičkou (inkubace). Zárodek má zpočátku
značně velkou hlavu. Je těsně obalen amniovou blánou s plodovou vodou. Po
straně zárodku se vyvíjí další zárodečný vak, jímž je bohatě prokrven
allantois, umožňující dýchání. Zárodek postupně vyplní celý prostor vajíčka. Má
stočenou polohu s hlavou na břiše mezi končetinami. V závěru inkubace
atrofuje allantois a stráví se žloutkový vak. Mládě začne dýchat vzdušný kyslík
ze vzduchové komůrky na tupém konci vajíčka, dochází i k výrazné změně ve
stavbě soustavy cévní. Po vylíhnutí je mládě vlhké a slabé. V prvních
hodinách stravuje zbytky vaječného žloutku. Potom projeví zájem o potravu. Na
hnízdě je zahříváno i krmeno rodiči. Mládě postupně sílí, staví se na nohy,
opeřuje se a cvičí křídla. Hnízdo opouští ve stáří asi 3 týdnů.
Komunikace
a) akustická: hlavně hlasová – vábení samičky, komunikace rodičů a mláďat, obrana,
ochrana;
b) optická: výrazové postoje a pohyby, čepýření peří, zbarvení, roztahování křídel
Migrace
a) ptáci stálí: celý rok žijí v oblasti hnízdiště (vrabec,
straka)
b) ptáci přelétaví: mimo dobu hnízdění se potulují po větším území
(stehlík)
c) ptáci tažní: 2x ročně dlouhé, přesně směrované přelety, opouštějí
areál hnízdišť a opět se do něj vracejí (špaček, čáp, vlaštovka)
Význam ptáku:
-
udržují biologickou
rovnováhu
-
zničí řadu škůdců
(hmyz, hlodavce)
-
jsou součástí
potravních řetězců
-
užitkové druhy – maso,
vejce, peří
-
laboratorní výzkum
-
negativní význam: škody
na polních plodinách a ovoci, na rybách, přenašeči původců chorob.