maturitniotazky.cz > Biologie
FYLOGENEZE KRYCÍ SOUSTAVY
- u nižších organismů se funkce krycí, oporná a pohybová překrývají
funkce a) ochrana před poškozením
b) ochrana před velkým pronikáním tekutin
c) ochrana před mikroorganismy
d) ovlivňuje dýchání
e) slouží k termoregulaci
BEZOBRATLÍ – jednovrstevná pokožka ( epitel), liší se utvářením povrchu – např. řasinkový epitel ( pohyb), může se nad pokožku vylučovat vrstva kutikuly (např. chitin, nebo rohovina- méně často), výrůstky, často bývají napojeny na smyslovou soustavu ( nebo podobné buňky přeměněny k jiným fcím), žlázy – jednobuněčné nebo mnohobuněčné, vylučují slizové látky, u některých skupin mohou mít žlázy speciální fci (snovací bradavky členovců, jedové žlázy, pachové,..)
STRUNATCI – vytváří se kůže – svrchní pokožka (epidermis) + spodní škára (cutis)
mnohovrstevná pokožka – (ektodermální původ) snadněji obnovuje fci po
poškození, snadněji se obnovuje (dělí se směrem k povrchu- odlupují se), velice často
rohovatí
Škára – (mezodermální původ) vazivo – vlásečnice,nervová + smyslová vlákna,
ukládá se podkožní tuk
Deriváty pokožky – vlasy, nehty, jsou vždy z rohoviny, chlupy, kopyta, rohy,
ostny, šupiny (plazi, savci), peří, povrch krunýře u želv, kožní žlázy , chlupy jsou
vnořeny do škáry (cévy, nervy)
Deriváty škáry – podílí se buď vazivo nebo kost ( příp. chrupavka) , šupiny ryb a
paryb, krunýř želvy (základ), ostnokožci – škárové destičky, parohy (roh=kostěný
základ –dutý útvar, paroh=plný, tvořené kostí)
PRVOCI - povrch těla kryt jednotkovou cytoplazmatickou membránou.
Pelikula – pružná blanka na cytoplazmatické membráně, udržuje určitý tvar těla
HOUBY (polifera) – povrch tvořen zploštělými buňkami, mezi nimiž jsou:
Porocyty – buňky ve tvaru dutých válců, otvůrky – ostie - přichází voda, jsou uzavíratelné (regulace), na povrchu obrvený epitel – pohyb, po přisednutí jej ztrácí
ŽAHAVCI – povrch kryt jednovrstevnatým bezbarvým epitelem bez brv, tvořen plochými buňkami, schopnost přetvářet se k různým funkcím ( např svalové b., smyslové b., nervové b. žahavé b. knidoblasty – naplněné tekutinou- na základě podráždění- stažení víčka- hrot se nabodne- vstříkne se tekutina)- asi 5 typů žahavých buněk ( liší se velikostí i fcí), korálnatci- vytvořena pevná schránka (opora těla)
ŽABERNATCI - gastrulovci, podobný povrch těla jako žahavci, ale mají lepkavé
buňky = colloblasty, kořist se přilepí na chapadla, obrvený epitel umožňuje pohyb
PLOŠTĚNCI - ploštěnky, motolice, tasemnice – jednovrstevná pokožka, ploštěnky- nahá pokožka, v cytoplazmě – tyřinkovité útvary = rhabdity- v případě ohrožení se vymršťují mimo tělo a vytvoří slizové pouzdro, v pokožce pigmentové buňky motolice, tasemnice – různě silná vrstva kutikuly (produkuje pokožka) tvořené rohovinou, chrání tělo proti vysychání, rohovitá kutikula – příchytání (háčky a zoubky na kutikule).
PÁSNICE – něco mezi ploštěnci a hlísty, jednovrstevná pokožka, tvořená obrveným epitelem- velké množství slizových buěk
HLÍSTICE - jednovrstevná pokožka, různě silná vrstva kutikuly
MĚKKÝŠI – 3 základní typy epitelu: nahý, řasinkový (volně na těle) a kutikulární epitel
(vytváří různé schránky), v pokožce velké množství slizových žláz- slizové látky -
zlepšení pohybu
KROUŽKOVCI – jednovrstevná pokožka, kutikula- rohovinová i chitinová.
Mnohoštětinatí červi – v moři, opaskovci v zemi-slizové žlázy usnadňující pohyb,
pijavice – kutikula poměrně silná, růst pomocí svlékán
ČLENOVCI – velmi silná vrstva kutikuly- chitinové, prostoupené CaCO3, na povrchu
– voskové útvary, svlékání – juvenilní hormon
OSTNOKOŽCI, DRUHOÚSTÍ – jednovrstevná pokožka, škára- velice tenká vrstva
vaziva, přeměnou vaziva vznikají vápenité destičky-opora těla,
pedicelaria=klíšťkovité útvary na povrchu, slouží k odstranění zbytků potravy
z povrchu těla
PLÁŠTĚNCI - jednovrstevnatá pokožka – vylučuje rosolovitý plášť, je tvořen
tunicinem, škára se nevytváří
BEZLEBEČNÍ - jednovrstevná pokožka – velké množství hlenových žláz, škára velmi
tenká
OBRATLOVCI - povrch těla kryt kůží – mnohovrstevnatá pokožka, dostatečně
vytvořená škára
KRUHÚSTÍ – mnohovrstevná pokožka, prostoupena velkým množstvím hlenových žláz
PARYBY - základ – plakoidní šupina – podobná zubu, vnitřní stavba (zubovina,
dutina s nervem a výrustky), usnadňuje plavání
RYBY – většinou kostěné šupiny , ganoidní – chrupavčité (jeseter), cykloidní a
kteroidní (kostěné, mezodermálního původu), velké množství hlenových žláz -
zmenšují tření – usnadňují pohyb, šupiny- tenké, částečně se překrývají – chrání i
umožňují pohyb v dostatečné míře
OBOJŽIVELNÍCI – pokožka nerohovatí!, vylučují slizové látky – trvale vlhký povrch
– vláčná pokožka ( také kvůli dýchání), obrana- přeměna slizových žláz na hlenové,
jedové žlázky
PLAZI, PTÁCI – dýchací funkce přenesena na plíce- pokožka začala více rohovatět -
výrazně- šupiny podloženy kostěnými destičkami (jiný původ než šupiny ryb a
paryb – ektoderm), nemají žádné žlázy (až na výjimky), útvary šupin – peří,
chlupy, peří = přeměna šupin – lepší tepelná izolace(ektodermální původ)
a) prachové-plumae-tvořeno z ostnu a krátkých větviček opatřených paprsky, izolační funkce,
b) obrysové – pennae – dutá část – brk, plná část – větví se na paprsky a háčky , po celém povrchu těla a na letkách, na ocase jsou rýdovací pera, nemají žádné kožní žlázy , pouze ptáci žijící ve vodním prostředí mají mazovou žlázu kostrční (nejdou ke dnu)
SAVCI –odpojili se od vývoje plazů , chlup (ektoderm původ)- zanořuje se do kůže,
chlupová pochva ke každému chlupu – sval- vzpřimovač chlupu (zima-izolace,
obrana) , podsada- kratší, jemnější–izolační funkce, pesíky- delší (např. proti
vodě). Velké množství kožních žláz – potní, mazové, pachové,
mléčné (přeměněné potní).