maturitniotazky.cz > Biologie

2. Buňka ­ základní stavební u funkční jednotka organismů

 

Buňka prokariotická

- vznik před 3,6 ­ 3,8 mld let

 

STAVBA

- protoplast = celý živý obsah buňky

- biogenní prvky ­ C,O,N,H,S,P

- jaderná hmota, ribozómy, cytoplazmatická membrána, buněčná stěna, slizový obal

Cytoplazma ­ je viskózní, koncentrovaný roztok mnoha malých i velkých molekul, vyplňuje prostor buňky

Jaderná hmota ( nulkeoid) ­ jediná do kruhu stočená šroubovice DNA , je jediným chromozomem

- jsou zde ribozómy ­ v klidovém stadiu několik set, v rostoucím až 30000

Cytoplazmatická membrána ­ izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího, má polopropustné vlastnosti

Buněčná stěna ­ tuhý obal, uděluje buňce tvar a chrání ji před vlivy vnějšího prostředí

 

Buňka eukariotická

 

= buňka živočivhů, rostlin a hub

CYTOLOGIE = nauka o buňce

 

CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUNĚK

Funkce: 1) Konstrukční ( stavební)

- bílkoviny, lipidy, polysacharidy

2) Metabolická

- uskutečňují a regulují chemické procesy : AK, NK, biokatalizátory

3) Provozní

- v buňce zpracovány a slouží zejména jako zdroj energie ­ cukry, tuky

 

 

Zastoupení chem. sloučenin

b. živočišná b. rostlinná

H O 60% 75%

Min. látky 4% 2%

Org. látky 36% 23%

Z toho bílkoviny 18% 4%

NK 1% 1%

Tuky 11% 1%

Cukry 6% 17%

 

 

H O funkce:

 

Min. látky:

prvky, které jsou v buňce, jsou prvky BIOGENNÍ = nezbytné pro život

 

Bílkoviny:

 

NK:

- DNA, RNA

-funkce: - RNA - syntéza bílkovin ( určije řazení)

- tvoří se v jadérku as je v cytoplazmě a v ribozómech

 

- DNA - řídící, dědičná

- je zejména v jádře, v plastidech, mitochondriích i volně v cytoplazmě

 

Lipidy:

funkce: - zásoba energie ( zdroj)

- stavební ­ fosfolipidy jsou součástí biomembrán

- součástí některých důležitých látek např.: STEROIDY ( hormony, vitamín D)

barviva ­ KAROTENY, XANTOFYLY

vosků

LANOLIN ( v ovčí vlně)

 

 

Cukry ­ sacharidy:

 

 

STRAVBA EUKARIOTICKÉ BUŇKY

obecná stavba: - obaly

- cytoplazma

- organely

- inkluze

- vakuoly

 

CYTOPLAZMA

složení: - H O ­ 85 ­ 95%

- min. látky

- org. látky ­ bílkoviny, enzymy, cukrym tuky, barviva

- je u všech buněk

= koloidní roztok bílkovin

 

C - GRANULOPLAZMA ­ zrnitá, kolem jádra

- HYALOPLAZMA ­ bezbarvá, celistvá, pod povrchem

 

CYTOSOL = CYTOPLAZMA

 

Funkce: 1) v cytoplazmě jsou uloženy všechny organely ­ prostředí pro organely

2) cytoplazma je v pohybu, umožňuje transport látek a pohyb organel

3) u některých buněk umožňuje ameboidní pohyb ( měňavka, bílé krvinky)

4) probíhají v ní důležité metabolické pochody ( přítomnost enzymů)

 

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

- není vůči cytoplazmě ohraničená ­ plynulý přechod

- je u všech buněk, je polotekutá

- polopropustná - propouští H O

stavba: - patří mezi tzv- JEDNOTKOVÉ MEMBRÁNY ( někt. organely)

- bílkovinná vrstva není jednolitá ­ póry

- na povrchu buněk, které nemají buň. stěnu jsou různé GLYKOPROTEINY, jejichž cukerná složka vytváří vrstvu GLYKOKALIX ­ obsahuje receptory, jimiž buňka přijímá informace

funkce: - ochranná

- řídí průchod látek

- vytváří osmotickou bariéru buňky ­ je zodpovědná za osmotické jevy v buňce

 

BUNĚČNÁ STĚNA

- je pouze u buněk rostlin a hub

funkce: ochrana, obal, udává tvar buňky

 

Složení buněčné stěny rostlinných buněk:

- celulóza ( zpočátku jen z celulózy), později tloustne

- organické látky = IMPREGNACE : hemicelulózy, lignin ( dřevo stromů) , pektin

( plody ovoce) , kutin ( vosky)

- buněčná stěna tloustne nerovnoměrně

- PLAZMODEZMY ­ cytoplazmatická vlákna, spojují protoplazmu sousedních buněk

- buněčná stěna buněk hub je tvořena chininem

 

BUNĚČNÉ ORGANELY

- živé části buněk

2 typy: MEMBRÁNOVÉ ­ tvořeny jednotkovými membránami ( na povrch membrán se váží enzym. komplexy ­ funkční jev na membráně)

FIBRILÁRNÍ ( vláknité) ­ tvořeny vlákny bílkovin

 

MEMBRÁNOVÉ ORGANELY

 

MITOCHONDRIE

- pohyblivé organely ­ mění polohu a tvar

stavba: tvořeny dvěma jednotkovými ( plazmatickými) membránami

Vnější membrána ­ propustná pro všechny mol. urč. velikosti - jeto umožněno kanálky v lipidové dvojvrstvě

Vnitřní membrána ­ selektivně propustná

- enzymatické komplexy ­ potřebné k oxidativní fosforizaci ( místem přenosu) , ATP syntéza, transportní proteiny

- je nejdůležitější v mitochondrii

- tvoří krysty a tím se zvětšuje plocha mitochondrie

 

funkce: - elektrárna buňky ­ vyrábí energii = buněčné dýchání

= oxidace org. látek ­ hlavně oxidace glukózy

+ chem. Energie, nelze buňkou využít, okládá se do makroergních fosfátových vazeb ADENOZINTRIFOSFÁTU (ATP) a ADENOZINDIFOSFÁTU ( ADP) přijme energii -) ATP, když buňka potřebuje energii, rozštěpením ATP na ADP ji získá.

K rozkladu glukózy může dojít i anaerobně, tvoří se méňe energie na tzv. kyslíkový dluh

 

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM ( ER )

- je to soustava váčků, plochých cisteren a kanálků, je napojeno na jadernou membránu, která během dělení buňky přechází do ER, po rozdělení se z ER znovu vytváří.

ER - drsné ( s ribozomy)

hladké ( bez ribozomu)

 

funkce: drsné ­ syntéza bílkovin

hladké ­ syntéza tuků a cukrů

- nejrozsáhlejší systém

- bílkoviny, syntetizované na ribozómech vstupují do váčků, kanálků ER a jsou tam upravovány, kontroluje kvalitu proteinu

 

Proteiny z ER jdou do

 

GOLGIHO APARATU ( GA )

- je to soustava cisteren, váčků a kanálků

funkce: 1) Postsyntetická úprava bílkovin z ER ( např.: tvorba hormonů)

2) Syntéza polysacharidů ­ materiálu buněčné stěny rostlinných buněk

3)Extreční ­ rozvod mimo buňku ( výdej jiným buňkám)

 

LYSOZOMY

- 40 enzymů ve váčcích

- jen u živočišných buněk a u buněk hub

- jsou to kulovité váčky s enzymy

- vznikají oddělením z ER nebo GA

funkce.: 1) účast na buněčném trávení ­ rozklad látek

2) trávení vlastních buněčných struktur ( přestárlé, poškozené)

3) po smrti buňky umožní její rozklad

- nejsou v rostlinných buňkách ­ zde jsou nahrazeny vakuolami

PLASTIDY

- jsou pouze v rostlinných buňkách

a) LEUKOPLASTY ­ neobsahují žádná barviva, jsou v podzemních částech rostlin

funkce:- zásobní, hromadí se v nich zásobní látky ­ škrobová zrna

b) CHROMOPLASTY ­ obsahují oranžová, červená a žlutá barviva ­ XANTOFYLY ( do žluta)

- KAROTEINY ( do červena)

- hlavně v plodech, květech, kořenech

- při fotosyntéze zachycují světelný elektron

c) CHLOROPLASTY ­ zelené barvivo chlorofyl, jsou v zelených částech rostlin

- funkce.: FOTOSYNTEZA

 

JÁDRO ( nucleus, kargon)

- obvykle jedno, ale i více ­ mnohojaderné buňky

- PLAZMODIA ­ vznikají opakovaným dělením jádra

- SYNCITIA ­ splynutím buněk

funkce.: řídí činnost buňky ( metabolizmus), nositelem dědičné informace, účast na rozmnožování

 

Karyoplazma ­ obsahuje tzv. CHROMATIN ( je tvořen NK a bílkovinou)

- EUCHROMATIN ( rozptýlené) ­ částečně tvoří chromozómy

- HETEROCHROMATIN ( při dělení jádra se z něj tvoří chromozomy)

Jadérko = fibrilární organely ( vláknité)

Funkce.: nejasná

 

 

 

 

 

 

 

FIBRILÁRNÍ ORGANELY

 

Patří sem:

CYTOSKELET

CENTROZOM

DĚLÍCÍ VŘETÉNKO

JADÉRKO

BRVY, ŘASINKY, BIČÍKY

 

CYTOSKELET

- prostorová síť bílkovinných vláken v cytoplezmě

funkce.: - opora, kostra buňky

- umožňuje pohyb cytoplazmy, změnu tvaru buňky

vlákna.: 1) MIKROTUBULY ( trubicovitá vlákna)

- tvořená bílkovinou - tubulín

- pod cytoplazmatickou membránou pod povrchem buňky

- funkce: umožňuje pohyb cytoplazmy, kostra, tvoří se z nich vlákna dělícího vřeténka

2) MIKROFILAMENTA

- tvořená bílkovinou - aktin

3) VLÁKNA PŘECHODNÁ ( INTERMEDIARNI FILAMENTA)

- tvořená bílkovinami pro každou buňku jiné ( speciální)

- funkce: tvoří kostru buňky

- stejná vlákna jako cytoskelet tvoří BIČÍKY a ŘASINKY (brvy), jejich základem jsou dvojice centrálních mikrotubulů + 9 dvojic mikrotubulů po obvodu ­ vše je obaleno membránou

 

CENTROZOM ( CYTOCENTRUM, DĚLÍCÍ TĚLÍSKO)

- uplatňuje se při dělení buňky

- pokud se buňka nedělí, nachází se v blízkosti jádra

tvořen: 2 centrioly

9 dvojic mikrotubulů v kruhu

- obaleno hustou cytoplazmou

- při dělení buňky se centrozom rozdělí, každý putuje na opačnou strany buňky, mezi nimi se tvoří dělící vřeténko -) u rostliných buněk se tvoří z plazmatických čepiček na pólech buňky

 

 

BUŇĚČNÉ INKLUZE

- neživé části buňky

= látky - odpadní ( soli, pigmenty)

zásobní ( bílkoviny, škrob, glykogen, kapky tuků)

strukturní ( celulóza)

 

 

VAKUOLY

- u rostlinných buněk, u buněk hub, výjimečně u živočišných ( jsou specializované) např. u prvoků

- vakuoly v rostl. buňkách:

soubor vakuol= VAKUUM

vakuola: - obal = tonoplast

- buněčná šťáva ­ voda, soli, krystalky, cukr ( důležitý v buňkách kořenového systému)

- ve vakuolách barviva, enzymy ­ funkce lysozomů

- v mladých buňkách více vakuol ­ malé, splívají v jednu ­ vyplní celou buňku, ostatní části zatlačeny k povrchu

 

 

 

ROZDÍLY MEZI ŽIVOČIŠNOU A ROSTLINOU BUŇKOU

1) u ŽB chybí buměčná stěna a plastidy

2) RB chybí lysozomy a dělící tělísko

3) jádro ŽB má více chromatinů

4) ŽB mívá povrchové organely

5) v ŽB mohutněji vyvinuto ER a GA

6) GA je mohutnější v okolí celého jádra, u RB často členěn na podjednotky ­ DIKTIOZOMY

7) u ŽB více mitochondrií

 

 

ROZMNOŽOVÁNÍ BUNĚK

3 typy dělení:

1) AMITÓZA ­ přímé dělení ­ vzniknou 2 dceřinné buňky

2) MITÓZA ­ nepřímé dělení

- součástí buněčného cyklu ­ cyklus od jednoho dělení buňky k druhému

 

G1 fáze - presyntetická

- zaujímá (30 ­ 40%)

- " klidové období" po mitóze

S fáze - syntetická fáze ( antefáze)

- zaujímá ( 30 ­ 50%) buměčného cyklu

- zdvojnásobí se DNA v jádře

G2 fáze - postsyntetická

- (10 ­ 20%)

- " klidové období" před mitózou

M fáze - mitóza

- 4 části ­ profáze, metafáze, anafáze, telofáze

 

CHROMOZÓM

- pentlicovitý vláknitý útvar, vzniká při mitóze v jádře

- v každé tělní somatické buňce je 2n chromozómů

- člověk má 46 chromozomů v každé buňce

- 2 ramena ­ podélně rozdělené na chromatidy

- CHROMONEMY ­ vlákna ­ rozlišujeme je podle barvitelnosti

- EUCHROMATIN - EUCHROMATINOVÉ ÚSEKY ­ dobře barvitelné, obsahují DNA

- HETEROCHROMATIN - -,,- - špatně barvitelné - RNA

- počet chromozomů je stálý pro určitý druh

- v somatických buňkách je diploidní počet chromozomů ­ 2n

- v pohlavních buňkách je haploidní počet chromozomů - n

 

MITÓZA

PROFÁZE ­ nejprve dochází ke zvětšení buň. jádra, zvětšení cytocentra ( centrozomu)

- rozpad jadérek

- z chromatinové hmoty se tvoří dlouhé vláknité útvary, zkracují se -) CHROMOZOMY

- chromozomy se rozštěpí mezi chromatidami, ale v místě centromery zůstávají spojeny

- končí rozpadem jaderné membrány

 

METAFÁZE - seřazení chromozomů do EKVATORIALNI ROVINY ­ rovina kolmá na osu vřeténka

- zachycení chromozomů trakčnímy vlákénky na vlákně dělícího vřeténka

 

ANAFÁZE - chromozomy se rozdělí i v oblasti centromery

- dochází k rozestupu chromozomů k pólům buňky

 

 

 

 

TELOFÁZE - dochází k rekonstrukci dceřiných buněk

- chromozómy se shlukují, rozplétají se, rozpadnou se na chromatin

- kolem se tvoří jaderná membrána jadérka

- rozpadne se dělící vřeténko -) vznik dvou dceřiných buněk se stejným počtem chromozomů, jako měla mateřská buňka

- tvoří se přepážka

- na konci telofáze se buňka rozdělí na 2 dceřinné

 

- při telofázi se buňka protahuje a tvoří se přepážka:

u ŽB ­ do středu buněk ­ CENTRIPETÁLNÍ RŮST

 

u RB od středu buněk ­ CENTRIFUGÁLNÍ RŮST

 

DĚLENÍ JADER = KARYOKINÉZE

DĚLENÍ BUNĚČNÉHO JÁDRA = CYTOKINEZE

 

CHROMOZOMY

CROSSING OVER = možnost vyměnit si části nesesterských chromatid, tj. chromatid jednoho a druhého párového chromozómu

 

MEIOZA

- redukční dělení

- dochází k redukci chromozomů na 1/2 -) z buněk prapohlavních 2a vznikají buňky pohlavní n

 

PRVNÍ ZRACÍ DĚLENÍ

PROFÁZE I. - rozpustí se jaderná membrána a jadérko

- chromozómy se stávají vyditelnými

- homologické chromozomy se přikládají svými centromerami k sobě = chromatidové tetrády

 

METAFÁZE I. - tetrády se svými centromerami uspořádají v centrální rovině buňky

 

ANAFÁZE I. - nastává oddělení tetrád

- zkracující se mikrotubuly dělícího vřeténka táhnou chromozomy k opačným koncům buňky

- každý chromozom sestává ze dvou chromatid

 

TELOFÁZE I. - mateřská buňka se rozdělí na dvě dceřiné haploidní buňky

 

DRUHÉ ZRACÍ DĚLENÍ

- klasická mitóza

 

- výsledkem meiozy jsou 4 kvalitativně odlišné haploidní buňky

 

 

DOPLNĚNÍ

 




Vra se na seznam maturitních otázek.





vyhledávání:
...chcete-li vyhledat maturitní otázku, informace o konkrétní škole, oboru...

Odebírání zpráv e-mailem:
Zanecháte-li nám zde svou e-mailovou adresu, budeme Vám na ni zdarma zasílat náš pravidelný zpravodaj. Jeho obsahem jsou především různé aktuality, novinky ze světa vysokého školství. Tuto službu lze kdykoliv odhlásit.
© 1998-2004: Ondřej Soška, Roman Dušek.     ISSN 1214-4312.     Neručíme za správnost ani za původ studijních materiálů.
Reklama