Nové akreditace - příležitost pro změny ve studiu (geografie) na PřF

Obrázek uživatele Jan Kriz

V roce 2016 prošla novela vysokoškolského zákona, která mimo jiné překopala systém akreditací. Aniž bych se pouštěl do detailů (možná posléze v diskusi), výsledkem je, že všechny studijní programy se musí do tří let nově akreditovat - podle nových pravidel.

Vzhledem k napjatému harmonogramu je fakticky nutné už v roce 2017 mít jasno, jak mají nové akreditace vypadat. 

Právě nyní je podle mého nejlepší čas na diskusi o tom, jak chce fakulta své studijní programy koncipovat a nastavit. Mám silný pocit (podpořený osobní zkušeností), že tak, jak se to letos nastaví, tak to bude minimálně dalších 10 let fungovat. Přišlo by mi jako nehorázná škoda a promarněná příležitost, kdyby se o budoucnosti vzdělávací činnosti na fakultě nevedla dostatečná a otevřená diskuse. Čímž myslím především zapojení většiny vyučujících, včetně doktorandů a dalších aktivních lidí se zkušenostmi se současným stavem. To vše samozřejmě pod vedením garantů. Otevřenost diskuse je však základem.

Dále se budu zabývat pouze vzděláváním na geografické sekci (případně přesahům do příbuzných studijních oborů). Tento apel na otevřenou koncepční diskusi však cílím obecně na celou fakultu.

Studium geografie dnes

Studijní programy a obory (nově budou existovat jen programy) na geografické sekci v posledních letech velmi narostly co do počtu. Zejména na úrovni bakalářského stupně v tomto vidím problém. Jednak za obecně největší devizu geografie považuji její široký záběr, který se v mnoha specializovaných oborech jaksi ztrácí. Z druhé strany vede velký počet oborů k problémům organizačním - s rozvrhováním učeben, s vytížením učitelů, se vznikem více či méně podobných, leč ”formálně odlišných” předmětů. Z pohledu studentů zde vzniká nutnost si před nástupem na vybrat obor - což vede k častějším “restartům” studia po roce či dvou. Deklarovanými výhodami bylo:

1. nalákání více uchazečů na “sexy název” a “možnost vybrat si jen to, co chci” (jinými slovy - zbavení se nutnosti obecného “širokého” základu). Toto je velmi diskutabilní a reálná data o vývoji počtu přihlášených takový výsledek jasně nepodporují. Přesněji řečeno - nikdy nebyla zpracována dobrá analýza, která by toto potvrdila. Zbývají dojmy z pohledu na data - a můj dojem je, že toto na geografii (v bakalářském stupni) nefunguje.

2. některé obory byly v poslední době společné mezi několika pracovišti. To považuji za velmi žádoucí. Přesto, pokud takové oborů je mnoho, tak trpí stejnými problémy. Domnívám se, že prakticky všechny obory na PřF by měly těžit z možnosti spolupráce napříč katedrami a sekcemi. Dokonce bych se nebál více do studijních plánů zapojovat i jiné fakulty (třeba jen doporučenými volitelnými předměty)

Zbývají nevyřčené “zlé” důvody - pro poctivost diskuse je uvedu a budu jen rád, když je všichni vyvrátí. A to ambice některých akademiků mít “svůj” obor, být garantem - a tedy důležitou součástí pracoviště. Případně mít své povinné předměty. A být tak nepostradatelný. Mnoho oborů tak generuje potřebu mnoha nenahraditelných akademiků. Což vede k nižší dynamice oboru. Nejsem zastáncem vekých a radikálních změn, přesto si myslím, že více dynamiky by albertovské geografii prospělo.

Možnosti budoucího uspořádání

V případě navazujících magisterských programů mi jejich užší vymezení a tedy vyšší počet dává smysl. Zaměřím se tak na možnosti změn bakalářského studia geografie a to v kontextu Studijního a zkušebního řádu UK, který bude účinný od 1. 10. 2017. Rád bych představil některé možnosti a instrumenty, aby bylo patrné, co vše “předpisy” umožňují. Věřím, že tak diskuse nebude zbytečně omezená na současný model na geografické sekci. Inspiraci jsem čerpal i z jiných fakult.

V rámci nového legislativního prostředí budou akreditované pouze programy. Nyní jsou akreditace dvoustupňové - programy se můžou dělit na obory. Již nyní je jasné, že záměrem a snahou jak nového Národního akreditačního úřadu, tak vedení UK je, aby NEDOŠLO k překlopení současných oborů (tedy nyní: Geografie kartografie, Fyzická geografie a geoinformatika, Sociální geografie a geoinformatika, Vědy o Zemi, Povrchová a podzemní voda, Demografie - ekonomie, Demografie - sociální geografie, Demografie - sociologie) na nové programy (čímž by velmi narostl počet programů). Je však v posledku na fakultách - garantech a děkanech, jaké řešení bude zvoleno.

Studijní a zkušební řád UK však zná i takzvané specializace. Bylo tomu tak i dříve a je tomu tak i nyní - narozdíl od oborů - ty legislativně neexistují a nelze je tedy nijak vytvářet na úrovni fakulty.

Specializace umožňuje jeden studijní program rozdělit na různé vzdělávací směry. Specializace může být definována různými skupinami povinně volitelných (PV) předmětů. Naopak povinné předměty se vážou vždy k celému programu.

Přičemž vhodným nastavením počtu kreditů a dělením na skupiny PV lze dosáhnout prakticky toho, že pro danou specializaci bude nějaký předmět prakticky povinný, ale pro jinou specializaci povinný není.

Vlastností specializací je to, že si je student volí během studia - typicky po prvním roce, ale fakulta si to může stanovit odlišně. Je také možné, aby fakulta zakázala či povolila změnu specializace.

Specializace může být tím “sexy” názvem, který je propagován směrem k uchazečům a je posléze vytištěn i na diplomu. Zároveň umožní studentům volbu až ve chvíli, kdy se alespoň bazálně seznámi s různými směry geografie. Při vhodném nastavení pak ty od počátku vyhraněné uchazeče nestaví před nutnost absolvovat celého “všeobecného” bakaláře.

Cesta vpřed pro geografii

Navrhuji, aby vznikl jeden geografický bakalářský program (minimálně za ge-ka, fyzickou, resp. a sociální geografii a geoinformatiku). Ten měl několik základních povinných předmětů - tak, aby se všechny vešly do 1. ročníku (ale nezaplnily ho zcela, navrhuji cca 30 kreditů). K tomu mě vede pozorování biologického modulového systému - který je v mnohém dobrý. Přijde mi ale, že určitá porce povinných předmětů je pro studium dobrá. A to ze dvou důvodů - jednak získání základního přehledu a základů vědecké práce (typicky povědomí o statistice) a druhak efekt socializační. 

Dále navrhuji, aby většina předmětů byla povinně volitelných (navrhuji cca 90 kreditů), rozdělených na více skupin. A právě výběrem specializace by se stanovil počet kreditů, které má student z dané skupiny získat. Větší část než dnes by pak byla ponechána na předměty volitelné - ideálně tak, aby bylo ve třetím ročníku možné účastnit se zahraničního pobytu (typicky Erasmus) nebo se věnovat své úzké specializaci, pokud má někdo zájem.

Takové uspořádání dává větší důraz na zodpovědnost studenta, jeho volbu (povinně) volitelných předmětů. Zároveň ale umožňuje přizpůsobit si studium pro svůj konkrétní zájem a směřování. Zejména u akademické geografie, kde neexistuje jedno typické povolání, kam absolventi směřují, je možnost pestré volby důležitá!

Věřím také, že navržený model přinese i praktické výhody pro fakultu. Marketingový potenciál navrženého řešení vydím jako větší než současného stavu (půjde propagovat sexy specializace, ale zároveň i odložení volby a možnost větší personifikace studijního plánu), může zjednoduššit systém mnoha formálně jiných ale fakticky obdobných předmětů. Umožní snazší vytváření nových volitelných a povinně volitelných předmětů. Snížením počtu povinných předmětů pak v některých případech může vést k větší konkurenci mezi předměty - a tedy zvýšení kvality vzdělávací činnosti.

Jako přílohu dávám k dispozici svoji práci z roku 2014, kde obdobné řešení nastiňuji. Z větší části jde o popis zpětné vazby od absolventů geografických oborů, což je v tomto kontextu také zajímavé čtení.

Jako nejdůležitější mi ale příjde - nyní, když je šance na změnu - o tématu otevřeně diskutovat - a to nejen na úrovni setkání garantů. Apeluji i na ostaní vyučující, aby se vyjádřili k budoucnosti vzdělávací činnosti na Albertově!

Komentáře

Jestli se petrifikované struktury chtějí posunout trochu kupředu, myslím, že je tu celá skupina lidí, kterých se v posledních letech “zbavili”, protože se je snažili přinejmenším nakřápnout… pro diskusi toho, jak by mohla nebo měla geografie v Česku vypadat, a nyní uvažuji především tu sociální, doporučuji seznámit se se souhrnnými učebnicemi geografie “ze západu”, kde sídlí 95% žurnálů ve kterých (humánní) geografie publikuje, pokud se tedy nerozhodla na svém písečku tak nějak vystavět dva žurnály, které si “vystačí”… idee inovovat by rovněž mohla pomoci větší vůle nahlížet alespoň do pár obhájených disertací z posledních let, kde jistě najdete nejen zajímavé skvosty a kvalitní práce, ale i jména lidí, kteří by byli ochotní a rádi by dělali věci jinak než jak tomu je stále na Albertově … v mém případě krom fem. a queer přístupů, o kterých již předpokládám alespoň víte ze slyšení, nabízím možnost přijít se v zimním semestru podívat na mou regionálku severní Ameriky, kterou přednáším vždy v AJ na FSV a mám již dva ročníky nadšených studentů… po kterých chci jen pramálo faktů, ale hodně porozumění procesů napříč fyz-soci. geografií… sociální geografie, tak jak je nastavena nyní, nebude schopna nadále čerpat ze svého po-revolučního nastavení - potřebuje inovovat, měnit se, zaměstnat lidi, kteří jsou seznámeni s teoriemi které od 70. let postupně změnili geografii k nepoznání, a nikoliv živit staré struktury, jejichž nekoncepční setrvačnost povede sociální geografii k místnímu rozkradení, z něhož budou čerpat rovněž kompetentní příbuzné vědy nejen v rámci prostorového obratu, který v nich trvá od těch 70. let.

Z mého pohledu, pokud se má něco opravdu změnit, bude důležitý obsah vyučovaných předmětů.

Zajímalo by mě, zda existuje nějaká shoda na tom, jaké předměty by měly pokrývat oněch cca 30 povinných kreditů.

Jsme na přírodovědecké fakultě, tvrdím, že to musí být přírodovědný základ. Jednotící je pro všechny další specializace u nás na sekci klíčový rozvoj exaktního myšlení. Zahrnul bych do této skupiny statistiku, geostatistiku, algoritmizaci. Těm musí předcházet matematika. Byl bych i pro nějaký filozofičtější základ metodologie vědy.

Za dobu, co jsem na fakultě, důraz na tuto oblast setrvale klesá.

Obrázek uživatele Jan Kriz

Shoda na povinných předmětech, těch (mých navržených zhruba) 30 kreditech je samozřejmě jednou z nejpodstatnějších otázek. Zejména protože povinný předmět je vnímám jako něco “neopomenutelného”. A mnoho lidí si - nutně - myslí, že k těm “úplným” základům patří především ten jeho předmět.

Proto také zmiňuji, že by to měly být ty obecnější předměty, metodologické, filozofické, logické, argumentační. V mnohém z toho pomůže dobře učená matematika. Nerad bych ale, aby spor o to, jestli má být matematika povinná nebo ne byl tím hlavním, na čem se přemýšlení o možných změnách zastaví.

Za sebe jako hlavní vnímám možnost odborné předměty dostat mezi povinně volitelné. A tím také do určité míry stimulovat konkurenci a snížit práh ke vstupu nových a inovativních předmětů do studijních plánů (nejprve jako volitelných a následně jako povinně volitelných). Věda (jak sociální, tak přírodní) se vyvíjí velmi rychle. Úspěšní absolventi (ať vědci nebo mimo vědeckou kariéru) často pracují na něčem, co se před pár lety vůbec neučilo. Myslím, že nejdůležitější je schopnost kriticky, “vědecky” přemýšlet a dokázat přemýšlet v různých souvislostech. Samozřejmě, vždy je potřeba “vědět”. Proto je potřeba získat 180 kreditů (a škola by se měla postarat o co největší redukci “lehkých” kreditů). Je ale potřeba, aby všichni v rámci těch 180 kreditů věděli témař to samé? 

Ono opakovaně při hodnocení studenty či absolventy (těmi zejména) nejsou jako problém vnímány předměty náročné. Problémem jsou předměty, které jsou zpětně vnímány jako takové, že člověka nijak neobohatily, že se nic nedozvěděl a nenaučil. A zejména předměty, kdy vyučující nevěnoval výuce dostatečnou péči.

Jan Kříž

Přihlásit se k odběru Comments for "Nové akreditace - příležitost pro změny ve studiu (geografie) na PřF" Přihlásit se k odběru Studentský web - All comments
Toto dílo je licencováno podle licence Creative Commons 3.0 Česká republika: Uveďte autora. Neužívejte dílo komerčně. Nezasahujte do díla.

Creative Commons License      Běží na Drupalu, open-source redakčním systému

Web je provozovaný Studentskou komorou Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.