Proč je důležité volit (a kandidovat) do akademického senátu

Obrázek uživatele Jan Kriz

Ve dnech 12. - 15. prosince 2016 proběhnou volby do fakultního senátu. Kandidatury je možné podávat ještě pár dní - do pátku 25. 11. (pozor, podatelna úřaduje pouze do 12 hodin!).

Považuji za velmi důležité, aby byla účast ve volbách (počet kandidátů i počet voličů) co největší. Proč?

Studenti v senátu

Zástupci studentů u nás na Přírodovědě tvoří maximální zákonnou část - 50 % senátu. Jsou to obvykle studenti, kdo jako první upozorní na nespravedlnost, pochybení - např. V Brně, v Plzni a naštěstí jen v méně závažných věcech i u nás na fakultě. Ač jsou studenti často považování za tu manipulovatelnější část senátu, alespoň z mé zkušenosti tomu tak není. Pochybné snahy o “dobré rady” senátorům od členů vedení se můžou objevit vždy (a u nás to naštěstí není pravidlem - já osobně jsem se nikdy s ničím takovým nesetkal). U zástupců akademických pracovníků se k tomu ale přidává i jejich velké časové vytížení. Je bohužel smutnou realitou, že studenti věnují aktivitě v senátu často více času a jsou tak těmi, co kontrolují, předkládají podněty a nastavují zrcadlo. Nebojí se věci zveřejnit. Možná nemají takovou zodpovědnost za studijní programy, za pracoviště a granty - ale právě díky tomu jsou a budou nezávislejší.

Považuji za férové napsat, že vedení fakulty se senátem a studenty zatím komunikovalo - a ač s ním šlo nesouhlasit a v dílčích krocích ho kritizovat, tak v českém kontextu jsme na tom dobře.

Zkušení vs. noví senátoři

Fakultní politika je ale také řemeslem a dovedností. Každý nový senátor, pokud chce být aktivní a platný, potřebuje znát procedury, fungování fakulty, pozice (lidi) - kdo má za co odpovědnost (a kterých se dotazovat). Zkušení senátoři mnohem snáze řeší problémy a prosazují své myšlenky. Na druhou stranu, po pár letech v senátu se každý nutně odcizí od běžných problémů nastupujících prváků, začne vidět problémy “fakultní” optikou.
Nepřekvapí, že je ideální postupná obměna. V ideálním případě jsou zvolení staří (úspěšní) senátoři, kteří pomohou novým se rychle stát platnými členy, pomohou s procedurami a zajistí kontinuitu. Leckdy se hodí vědět, že o problému se již před lety diskutovalo a jak to dopadlo. Zkušené senátory nelze každoročně odbývat stejnou výmluvou - vědí, že to tady již bylo. Také mají často informace z jiných fakult a škol - a vědí, že něco “nejde” jen u nás, ale jinde s tím problémy nejsou.
Noví senátoři jsou ale ještě důležitější - přinášejí nový elán, nové myšlenky a především studenti - zajišťují reprezentaci nejpočetnější části akademické obce (běžných bakalářských a magisterských studentů).

Co senát čeká

Pravomoci senátu jsou popsány na jeho webu. Nové funkční období SKAS (2 roky) se kryje s nástupem nového děkana s novým kolegiem. Věřím a doufám, že spolupráce bude na Přírodovědecké fakultě bude pokračovat a v dílčích věcech se ještě zlepší. Ale pro to jsou potřeba oba partneři - takže ochotné vedení a kompetentní (a pracující) senát.
Děkan rozhoduje a vládne fakultě. Jmenuje si své proděkany a kolegium. On drží výkonnou moc, “legislativní iniciativu”. Předkládá senátu své návrhy, který je může a nemusí schválit (senát ale s vlastními přijít nemůže). 

První pololetí roku 2017 bude ve znamení velkého přepisování fakultních předpisů. UUdělat to musíme v návaznosti na novelu zákona a nyní měněnou legislativu na úrovni UK. Mnoho věcí se bude muset řešit nově a půjde se zamyslet nad současným řešením, jestli ho třeba neupravit. Noví senátoři budou mít jistě dost práce a také možnost věci ovlivnit (doufejme že k lepšímu).

Fungování senátu

Aby fakulta fungovala, tak musí senát začít u sebe. Musí být vzorem. Pokud nastavuje pravidla, musí dodržovat svá vlastní. Předsednictvo musí zajistit dodržování termínů a procedur. Senát musí komunikovat - jak s akademickou veřejností, tak s dalšími složkami na Univerzitě (děkan, univerzitní senát, vědecká rada a další). Nemůže se stát, že jsou pozdě podkladové materiály, že nejsou zveřejněny zápisy.

Demokratická společnost

Síla společnosti se pozná podle fungování a životaschopnosti institucí, které si sama pro sebe zřizuje. Akademická samospráva je takovým první demokratickým stupněm. Máme to štěstí, že existuje a (alespoň zatím) hraje rozhodující roli ve fungování fakulty.
Její prosperita ale stojí a padá s tím, jak jsou lidé - studenti i akademici - ochotni se jí účastnit. Ano, samozřejmě - aktivní účast stojí čas - pokud to senátoři myslí vážně, tak i mnoho času. Člověk získá zkušenosti, ale (díky bohu) není to cesta ke zbohatnutí. Je to určitá oběť pro celek. Ale bez obětí není svobody.

Koho volit?

Ideálně sebe. Jinými slovy - nejlepší je kandidovat a účastnit se aktivně. Jinak to je ale podobné jako v jiných volbách. Lepší volit ty, co znám a vím co od nich čekat. Dobré je volit jak zkušené, tak nové tváře. Měl bych si být ale jistý, že do toho chtějí jít a chtějí být aktivní. Lepší poctivý, aktivní senátor s kterým nesouhlasím, než ten s kterým souhlasím, ale půl roku o něm neuslyším.

Přihlásit se k odběru Comments for "Proč je důležité volit (a kandidovat) do akademického senátu" Přihlásit se k odběru Studentský web - All comments
Toto dílo je licencováno podle licence Creative Commons 3.0 Česká republika: Uveďte autora. Neužívejte dílo komerčně. Nezasahujte do díla.

Creative Commons License      Běží na Drupalu, open-source redakčním systému

Web je provozovaný Studentskou komorou Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.