Nový koncept výuky jazyků na PřF

Obrázek uživatele David Hurný

Vážení studenti,

jak jistě víte, v minulých měsících se SKAS zasadil o vytvoření pracovní skupiny, která by měla vypracovat nové koncepty výuky cizích jazyků na PřF. Komise byla jmenována panem děkanem ve složení (bez titulů): prod. Martínková (předsedkyně), prod. Folk, prod. Obšil, prod. Mihaljevič, prod. Langhammer, senátor Hurný a senátor Oľhava. Na svém prvním setkání se dohodla na následujícím konceptu, který bude dále diskutován v rámci sekcí s garanty na SVR.

 

Současné závěry komise:

Vedení fakulty  vnímá svou funkci v oblasti jazyků jako podpůrnou a není nakloněno možnosti získávat na studium jazyků kredity. Veškerá výuka by se měla přesunout do celoživotního vzdělávání a bude dobrovolná. Bude nabízena celá škála pokročilosti kurzů (A1C2), přičemž doporučená úroveň kurzu na výstupu má být B1 pro bakalářské studenty, pro magisterské pak B2. Jednotlivé kurzy by pak byly buď zdarma nebo částečně zpoplatněny  a to v závislosti na úrovni kurzu. Jedním z diskutovaných modelů je ten, že kurz A0A1 bude plně hrazen studenty, A1A2 bude hrazen studenty Bc. z 50% a studenty NMgr. plně hrazen, A2B1 bude hrazen studenty Bc. z 20% a studenty NMgr. z 50%, B1B2 bude hrazen studenty Bc. z 50% a studenty NMgr. z 20% a podobně. Do budoucna by se také mohlo uvažovat s finančním bonusem při úspěšném ukončení daného kurzu.

Pro vstup do kurzu bude muset student splnit vstupní test, pokud jej nenapíše, může navštěvovat kurz s nižší úrovní. Vstupní testy by studenti měli psát hned v prvním ročníku, ideálně na úvodních soustředěních (zápisech do prváku). Dále bude snaha  podporovat  rozvoj odborných přednášek v angličtině. Jednalo by se o výběrové, neprofilové předměty (hlavně volitelné, ale z principu může jít i o povinně volitelné nebo povinné). Zkouška by byla pravděpodobně česky. Prozatím není vyřešena otázka toho, zda bude povinná zkouška z anglického jazyka. Tato otázka má být vyřešena v následujících dnech na sekčních vědeckých radách spolu s garanty oborů. V případě, že některé sekce/programy/obory budou požadovat ponechání povinné zkoušky z AJ, musí být výuka,  která studenty na zkoušku připraví, zcela zdarma a musí se přidělit adekvátní počet kreditů. Druhou možností je stanovit požadavek na jazykovou dovednost do podmínek pro přijímací řízení.

Vyučovaným jazykem bude angličtina.


A jaký je Váš názor na nově se rýsující koncept výuky cizích jazyků? Prosím, sdělte nám své připomínky a komentáře. Velice nám to pomůže při dalším jednání a sestavování budoucího systému výuky. Diskutovat můžete přijít také 11. 12. v 17:30 do posluchárny Věž (Albertov 6), kde bude probíhat prezentace výsledků SKAS, jejíž součástí bylo také toto téma.

Komentáře

Obrázek uživatele David Hurný

Nový koncept výuky angličitny - často kladené otázky

V současné době se ke svému závěru blíží i práce komise, která byla děkanem fakulty pověřena, aby připravila návrhy konceptů na výuku cizích jazyků na naší fakultě. Nedávno jsem nastínil první obrysy rýsujícího se konceptu. Jako reakce se ozvalo pár z Vás a kladli jste často stejné otázky. Proto jsem se rozhodl je zde uveřejnit a případně tak i rozpoutat diskuzi (je daleko přínosnější vést ji zde, kde se mohou připojit i ostatní, než prostřednictvím emailů). Dodávám, že v odpovědích vyjadřuji osobní postoj k celé situaci, případně tlumočím argumenty, které zastává vedení fakulty.

Začnu-li od začátku, tak první otázkou je, proč se má něco měnit na současném systému výuky?

V listopadu proběhla anketa SKAS, kde jsme se ptali, zda jste spokojeni se současnou výukou jazyků na fakultě. Výsledkem bylo potvrzení domněnky, že většina z respondentů je současným stavem nespokojena. Navíc velká část studentských senátorů také měla tento bod ve svém volebním programu. Otázka toho, jak zlepšit výuku se zde objevuje již několik let. Jen připomínám, že výuka je v současnosti nabízena pouze bakalářským studentům, kteří navíc prošli vstupním testem. Pro studenty magisterského stupně studia nebyla výuka zajišťována. Podíváme-li se na ostatní přírodovědecké fakulty u nás v republice (Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci), tak zjistíme, že poskytují výuku na několika úrovních a také nabízí i výuku dalších světových jazyků.

Kreditové ohodnocení výuky jazyků - ANO či NE?

Doposud byla samotná výuka ohodnocena 2 kredity (volitelný předmět), samotná zkouška pak kreditem jedním (u většiny oborů povinná). Pokud pan děkan schválí nový koncept výuky v současné podobě, tak by se veškerá (kromě povinné - viz další otázka) výuka přesunula do tzv. kurzu celoživotního vzdělávání. V rámci těchto kurzů by studenti nezískávali žádné kredity. Nutno říci, že politika vedení fakulty v tomto směru zastává názor - cizí jazyk není předmět odborně profilovaný a proto by studenti neměli na těchto předmětech sbírat kredity. Současně dodávají, že pokud by měly být kurzy angličtiny řádně ohodnoceny podle pravidel o kreditovém ohodnocení, tak vzhledem k časové náročnosti by se jednalo o mnohem vyšší počet kreditů. Podívám-li se na ohodnocení jiných předmětů, tak pak tento argument padá.

 

Má být zkouška z cizího jazyka povinnou?

Jde asi o nejspornější bod celé této problematiky. Část studentů je toho názoru, že pokud nebude povinná zkouška z angličtiny, tak studenti se budou snažit výuce vyhnout. V rámci pracovní skupiny panuje, pokud to tak mohu říci, názor, že nepotřebujeme “skvěle” anglicky mluvící studenty. Pakliže studenti budou zvládat práci s odbornou literaturou, budou schopni prezentovat své výsledky v angličtině či plnit další požadavky svých školitelů, tak není důvod někoho zkoušet. Navíc, nový koncept předpokládá zvýšenou mírou přednášek v angličtině (a to jak volitelných, tak povinných).  Právě tato skutečnost se má stát motivačním faktorem pro absolvování výuky v angličtině. Další novinkou má být v rámci přijímacího řízení do navazujícího magisterského studia povinnost doložit požadovanou úroveň angličtiny (certifikát, splněním kurzu v rámci bakalářského studia či si napsat test/pohovor v rámci přijímacího řízení)

 

Konečné rozhodnutí však leží v rukou jednotlivých garantů oborů. Pokud se rozhodnou mít povinnou zkoušku, je potřeba zajistit studentům výuku zdarma (nutno podotknou, že tato podmínka nějak nevyplývá z platné legislativy, ovšem zkoušet někoho z něčeho a neyajistit výuku asi není úplně ideální). Zde nastává problém - zajistit výuku od jaké úrovně? Podle mě od té, kterou požadovali (resp. na kterou upozorňovali) v rámci přijímacího řízení). A jsme u jádra problému - máme obory, u kterých se vedení domnívá, že tato skutečnost (upozornění na znalost angličtiny v rámci podmínek příjímacího řízení) značnou část studentů odradí. Současně však platit výuku od úplných základů je finančně velice nákladné.

Proč se podporuje výuka cizích jazyků ve srovnání s kurzy tělesné výchovy v tak malé míře?

Co se týče financování výuky angličtiny, tak v současnosti jsou náklady za 2 semestry výuky (letní a zimní) pro veškeré studenty, jenž si výuku zapsali, přibližně 1 milion Kč (bavíme se o bakalářském studiu, v magisterském není výuka nabízena a doktorské studium je financováno zvlášť). V této souvislosti je často zmiňována výuka tělesné výchovy (zřejmě z důvodu předmětu podobného charakteru - nejde o předmět s přímým odborným zaměřením studovaného oboru). Pro informaci mohu snad říci, že roční rozpočet KTV je něco málo přes 5 miliónu korun. V tomto případě zastávám názor, že výuka tělesné výchovy by se neměla podporovat méně, ale zkusit najít finanční prostředky na výuku cizích jazyků jinde, resp. peníze “vzít” i z jiných pracovišť, ne jen na jednom místě. Z tohoto pohledu je výuka angličtiny na fakultě podle mě značně podfinancována a máme-li prostředky na to financovat ve výše popsané míře KTV, je potřeba finanční rozdíl alespoň dorovnat.

Budou si kurzy angličtiny platit studenti sami?

Odpověď je ano i ne. Podle nového systému by měl mít každý obor stanovenou úroveň (a to jak pro bakalářský stupeň studia, tak i pro magisterský), které by měl student dosahovat. Kurz připravující studenta právě na tuto stanovenou úroveň z úrovně o level níže, by měl být fakultou nejvíce dotován (okolo 80 %). Kurzy o nižší úrovni by pak byly podporovány méně, kurzy o úrovni vyšší podobně.

Kdo bude výuku zajišťovat?

V současnosti zajišťoval výuku fakultě ÚJOP, celouniverzitní pracoviště. Nově by měla být vypsána veřejná soutěž - tudíž možnost by měli dostat všichni (tedy i ÚJOP).


Závěrem nutno dodat, že vznikající koncept je kompromis mezi názory několika skupin (studenti, vedení fakulty, katedry a garanti). Jako pozitivní věc vnímám především to, že výuka bude nabízena všem (na všech úrovních) a to jak v rámci bakalářského studia, tak studia magisterského. Otázkou nyní především je to, jakým  způsobem bude nastavena finanční spoluúčast studentů v rámci jednotlivých kurzů.

Obrázek uživatele DeathOfRats

Rozpoutávám diskusi.

Velmi si cením snahy vedení fakulty zlepšit výuku jazyků, rýsující se řešení ale rozhodně nepovažuji za šťastné.

Zkusím nějak v bodech shrnout své postřehy k problému:

1) Povinná zkouška?

Momentálně celá úspěšnost stojí a padá na rozhodnutí, zda zkouška z jazyka bude povinná. Pokud ano, budou mít možná studenti nějakou motivaci kurzy navštěvovat. Pokud ne, nedá se myslím počítat s tím, že by se někdo hrnul na “předmět”, který si musí zaplatit a nedostane za něj žádné kredity. Já bych se asi nehrnula, a to mě angličtina zajímala a zajímá hodně.

Pro studenty, kteří se o jazyk zajímají, by v tu chvíli mohla motivací být jedině nižší cena, než u běžných kurzů - ale jedině v případě, že by měli jistotu, že bude výuka opravdu za něco stát. To zatím není prověřeno.

 

2) Kredity

Tvrzení “Nutno říci, že politika vedení fakulty v tomto směru zastává názor - cizí jazyk není předmět odborně profilovaný a proto by studenti neměli na těchto předmětech sbírat kredity. Současně dodávají, že pokud by měly být kurzy angličtiny řádně ohodnoceny podle pravidel o kreditovém ohodnocení, tak vzhledem k časové náročnosti by se jednalo o mnohem vyšší počet kreditů.” považuji celé za naprosto absurdní.

Máme kredity za tělocvik (a ne, že nám je teď seberou!), když si zapíšu úplně cizí předmět na úplně cizí fakultě, kredity za něj taky dostanu. Ale za cizí jazyk na vlastní fakultě ne. No kde to jsme? Kdybychom to měli pořádně kreditově ohodnotit, tak by to bylo kreditů moc, tak za ně nedáme radši žádné.

 

3) Dobrovolnost, možnost volby

Dále mě udivuje absolutní spoleh na to, že studenti vědí, co je pro ně dobré, a co přesně z angličtiny potřebují. Proč si tedy nevybírají rovnou vše sami? Měli by přece vědět, že tu matematiku, laboratorní techniku, fyzikální chemii atd. budou potřebovat v dalším studiu, při psaní bakalářské práce a pro přijtetí na magisterské studium.

Od studentů, kteří se zaměřují na přírodní vědy, bych rozhodně nepožadovala, aby byli schopni sami ohodnotit, na jakou úroveň evropského referenčního rámce mají se svou angličtinou dojít, aby byli schopni číst články a prezentovat svou práci - naopak bych byla za to, jim v tom poskytnout “podporu” tím způsobem, že jim to naservírujeme jako povinné. Myslím si, že málokterý prvák na PřF má představu o tom, co přesně obnáší čtení cizojazyčné odborné literatury a už od začátku stojí o to, aby se v tomto směru někam posunul.

4) Požadovaná úroveň?

To vede k další věci - David uvádí, že není třeba, aby studenti uměli “skvěle” anglicky, pouze aby se naučili pracovat s literaturou a prezentovat. Co ale čtení odborných článků i prezentování ale vyžaduje, než dobrou znalost jazyka?! Samozřejmě nechceme studenty směřovat k tomu, aby uměli číst Dickense, takže by bylo vhodné, aby během hodin pracovali spíše s materiály s přírodovědnou tématikou. Stejně jde ale primárně o to, aby se naučili cizí jazyk, ne to, jak se anglicky řekne bílkovina nebo kapustňák. Pokud se během procesu naučí názvosloví, jména rostlin a zvířat, nebo třeba laboratorní nádobí, je to plus, ale to si mohou případně najít i na internetu. Horší je, když ta slova neumí dát do gramaticky správné věty, nechápou složitá souvětí, nebo při prezentování říkají za každým druhým slovem ‘like’.

 

Abych shrnula, co by podle mě bylo ideální:

Výuka pro studenty všech stupňů studia. Od úrovně cca B2 výše zdarma a s kredity (mohlo by být nastaveno různě pro Bc., Mgr. a Ph.D. studenty, jak se o tom mluvilo). Nižší úroveň placená, čím nižší úroveň, tím vyšší finanční spoluúčast.

Povinná zkouška z jazyka. Mohla by být na více úrovních a studenti by si vybrali, na co stačí - tím by se snad předešlo se tomu, že by zkouška byla tak jednoduchá, jak tomu bylo dosud. Vyšší dosažená úroveň by mohla znamenat třeba nějaké plusové body u přijímaček na NMgr.

Nic po studentech nechtít během studia a pak požadovat nějaké výkony v cizím jazyce u přijímaček na Mgr. mi přijde rozhodně podlé - raději ať si tím projdou během studia a pak to mohou doložit. Možná kdyžtak u Ph.D.

 

P. S.: Sama jsem výukou Aj na fakultě neprošla, protože mi neměla co nabídnout (takže jsem se uchýlila do jazykovky, na jeden předmět na FF a na matematickou Aj na MFF). Kvalitu současné výuky tedy můžu posuzovat jen podle toho, že spolužáci, kteří ji absolvovali a složili zkoušku, se až na pár vyjímek čtení cizojazyčné literatury bojí jako čert kříže - je to pro ně většinou příliš obtížné.

Sestra, která angličtinu vždycky nesnášela, maturovala z němčiny a anglicky mluvila jen v sebeobraně, šla na bakaláře z biologie do Budějovic. Aj měli povinnou celé tři roky a museli dost intenzivně pracovat, dostávali spoustu domácích úkolů a psali spoustu testů. Teď je za to ráda. Mimo to měla možnost chodit i na celkem začátečnickou francouzštinu - zdarma a myslím, že za kredity. Na Mgr. byla v Brně, kde měli angličtinu taky, ale bez tolika testů a úkolů, a i to jí přišlo jako krok zpět, protože bez soustavného procvičování z toho prostě vypadla. Když slyšela, jak málo možností je pro studium jazyků u nás, nemohla tomu uvěřit.

Obrázek uživatele David Hurný

Krátká reakce:

Především moc děkuji za názor, je poměrně těžké zjistit, co by si studenti představovali. Tak tedy od začátku - snaha vedení fakutly něco dělat s jazyky - zde budu torchu jízlyvý, ale pravdou je, že dokuď jsme vedení k tomu nevyzvali na senátu (SKAS), tak tuto problematiku řešit moc nechtěli (částečně to chápu, je to věčné téma, ale nelze do nekonečna problémy odkládat). 

A teď věcně k poznámkám:

1) Povinná zkouška 
Pokud studentovi jde převším o kredity, pak jej podle mého názoru nejzajímá to, zda se něco naučí či ne. Motivací by mělo býti to, zda mu je nabídnuta příležitost se za zvýhodněných podmínek vzdělávat (ano, pravdou je, že kvalitu kurzů dopředu neurčíme, ale pokud mi poradíte jak tento problém vyřešit, rád se poučím. Motivací by přeci jen mělo býti to, že se studenti něco naučí a dále pak skutečnost, že pokud budou chtít pokračovat v navazujícím studium, tak budou muset prokázat jazykové znalosti na stanovéné úrovni. Navíc v budoucnu bude i věgtší míra povinných a povinně volitených přednášek v angličtině. A pokud tohle student nebude zvládat, měl by pouvažovat nad tím, zda se nevzdělávat v obsti angličitny. 

 

2) Kredity

Osobně s Vámi víceméně souhlasím. Osobně si myslím, že původ pramení ve dvou sakutečnostech - chce-li fakulta mít kurzy částečně zpopletněné, tak musí být mimo klasické předměty a tedy bez kreditů. Dále pak je nereálné mít předmět za 0 kreditů a povnně. 

 

3) Dobrovolnost

Zde máte pravdu jen částečně. Studenti budou vědět, jaká úroveň je od nich očekávaná. Bude to určeno garnaty jednotlivých oborů. A máme zde školitele, kteří by měli také pomoci. A popravdě,na jaké úrovni je dnes nastavena (alespoň oficiálně) státní maturita z angličitny? Pokud se nepletu, tak na úrovni srovnatelné, na jaké je v současnosti povinná zkouška (a podotýkám jen u některých oborů) z angličitny. 

A upřímně ( tohle nějak neprosazuji v rámci pracovní komise)- neříkám, že se mi nový koncept líbí ve všech směrech, ale vysoká škola podle mě není od toho, aby vodila studenty “za ručičku”. Naopak, měla by je připravit na realitu. Je to sice možná drsné tvrzení, ale za tímto názorem si stojím. Nevidím tedy nic špatného na tom, že student nebude mít tento předmět povinně. Na biologii existuje modulový systém již několik let a poměrně dobře funguje. 

 

4) požadovaná úroveň

Zde nesouhlasím. Málo kdo používá správnou gramatiku a na věci to nějak nic nemění. Podle mě jde spíš o to, zda člověk dokáže prezentovat své myšlenky a porozumět přednáškám a odbornému textu (zde naprosto souhlasím s vedením). Učitě je přínosné, pokud má student chuť se vzdělávat i nad tuto úroveň. Zde by mu fakutla měla podle mě poskytnou “pomocnou ruku”. A zda to financovat zcela - to je již čistě politické rozhodnutí - prostředky by se jistě našly. Ale komu je vezmeme? Vzdá se jich někdo dobrovolně? Asi ne. Můžemu buď finacovat více kurzů (s různou finanční spoluúčastí) nebo jen pár vybraných a zcela. Co je lepší varianta? Můžeme také financovat jazyky  zcela a “osekat” rozpočet kateder a pracovišť - je to správné? K čemu tohle povede? Máme sílu tento boj vyhrát?….

Poždovaná úroveň - spučasný koncept počítá s tím, že čím nižší úroveň, tím nižší spouúčast.  Avšak dodávám - bude na každém stupni studia stanovena předpokládaná úroveň, které by měli studenti daného obru dosáhnout (zvyšující se od bakalařského studia přes magisterské k doktorskému). Kurz připravující z úrovně nižšší na úroveň předpokládanou bude nejvíce dotován ze strany fakulty. Nižší kurzy budo upodporovány méně (kurz pro úplné začátečníky bude hrazen studnty zcela). 

Ano  - u nás se podle mě na výku jazyků naprosto posledních pár let zapomnělo. Snažíme se proto s kolegy současný stav řešit. Nevím zda ideálně, ale už jen to, že se tato otázka podařila po pár letech otevřít je úspěch. (Mimochodem, jsou zde i senátoři, kteří vám řeknou, že když oni studovali, tak angličtinu nepiřebovali, tak proč se tímto problémem zabývat). Snažíme se podpořit angličtinu v co největší míře, ale ne vše jde úplně snadno (a možná se pletu, ale já si názory prosazuji poměrně dost radikálně =) ). 

 

V každém případě moc děkuji za rozpoutání diskuze. 

 

 

 

 

Souhlasím s Jiřkou. Navíc mi přijde, v situaci, kdy není školné, zcestné, aby si student musel platit za předmět, který ho  má připravit (zkušenosti s úrovní jsou sporné) na povinnou zkoušku. S tou úrovní je to těžké… Na porozumění textu je potřeba jak gramatika, tak slovní zásoba. A pro psaní a vyjadřování to také chce nějakou úroveň, aby se to falo číst/poslouchat, takže i na toho Dickense nebo jiného klasika časem dojde… Nestačí jen studovat odborné předměty. Stejně jako je tělocvik z dobrých důvodů (nejen pro terénní obory), tak máme řadu předmětů, které rozšiřují záběr (filozofie, …) a dávají širší pohled na svět. K odborné práci patří i dobrá úroveň cizího jazyka a fakulta jí musí zajistit svou výukou. Jinak je výuka nekompletní.

Obrázek uživatele David Hurný

Já s Vámi také souhlasím, že angličtina patří ke všeobecnému vzdělání a fakulta by měla zajistit výuku. Otázkou jsou ale finance. Názor vedení (kolegia) je, že úloha fakulty má být jen podpůrná. A budeme-li chtít zajistit zdarma, bude to znamenat navýšení financí pro angličtinu. Vezmeme-li finance katedrám, omezí nabídku svých odoborných předmtů. Nový koncept i tak počítá (podle odhadů) s navýšením na 1,5 až 2 násobek.

Obrázek uživatele Jan Kriz

Ano, jak už to na světě chodí - o peníze jde až v první řadě.

Zajímaly by mě ty odhady - co je za nimi za kalkulace a jestli jsou nějaké alternativní scénáře co nový model udělá s motivací studentů.

 

Vůbec bych rád připomněl, že původní SKAS iniciovaný návrh postupu byl takový, že pracovní komise (spíše úzká co do počtu členů) připraví několik alternativních řešení (od levného, kdy se fakulta jazyků zbaví až po štědrého, kdy se studentům zdarma nabídne mnoho a samozřejmě několik řešení mezi tím). Následně by proběhla diskuse v rámci akademické obce (asi zaštítěná senátem). Po proběhlé diskusi (a tedy zjištění zpětné vazby) by děkan svrchovaně rozhodl, které řešení zvolí. Ne na základě nějakého hlasování, ale prostě jen svého úsudku s vědomím toho, co se z diskuse dozví - je to prostě jeho politická zodpovědnost. 

Bohužel, v praxi bylo volání SKAS vyslyšeno pouze částečně - a to vytvořením komise, která připraví (jeden) budoucí model výuky jazyků na PřF.

Jan Kříž

Obrázek uživatele David Hurný

Ano, původní plánem bylo vytvořit několik konceptů, ze kterých by si pak vedení (pan děkan) vybral. Je škoda, že se tenhle model nepodařilo udržet a nyní se rýsuje pouze jeden. Co se týče diskuze - myslím, že pro diskuzi jsme jako SKAS udělali maximum - šlo to emailem, byla diskuze v rámci prezentování výsledků SKAS a informace jsme dávali sem i na fc. 

 

 

Obrázek uživatele Jan Kriz

Ano, osobně souhlasím s tím, že SKAS pro diskusi a především pro rozpohybování tohoto problému udělal maximum a studentským senátorům nechci nic vytýkat. Ono práce s anketou SKAS a jejím vyhodnocování bylo dost a diskuse naživo s děkanem také byla.

Spíše jsem to myslel jako doplnění informací pro ostatní diskutující, co byly původní záměry SKAS.

Jan Kříž

ad 1) Též bych se nehrnula, zejména na základě úvahy “když ten čas, který bych věnovala vydělávání na kurz angličtiny věnuji angličtině, tak se naučím anglicky lépe”. Obzvlášť když vezmu v úvahu, že samostudium bude časově flexibilní (a nebudu samostudovat nevyspalá po noční směně v tiskárně).

ad 2) Obzvlášť humorné je, že když se nasáčkuju na cizí jazyk na cizí fakultě (a on to bude jazyk typu pokročilá švédština nebo biblická aramejština, jinak tam nebude volno), tak za něj ty kredity dostanu.

ad požadovaná úroveň - myslím, že bychom se měli odpoutat od evropského referenčního rámce, protože chceme vlastně docela specifické věci.
Chceme čtení gramatiky, která je mnohdy velice pokročilá… nebo naopak spáchaná někým, kdo s ní také bojoval (už se mi stalo, že jsem našla hrubou chybu hned v první větě abstraktu). Na druhou stranu, není nutné používat stejně pokročilou gramatiku aktivně (slovem či písmem), stačí se vyjadřovat srozumitelně.
Dále - zkoušky, o kterých běžně uvažujeme (FCE/CAE/CPE) staví na rozmanité slovní zásobě z všemožných oborů. Nás ale absolutně nezajímá, jestli někdo umí konverzovat o narozeninové oslavě nebo o posledním filmu který viděl. “Pinzeta” je důležitější slovo než “kino”. V tomto ohledu by nám dobře posloužil TOEFL, kdyby nebylo toho, že certifikát je platný pouze dva roky, takže je (při ceně přes pět tisíc) nesmysl tlačit někoho do toho, aby si ho udělal. Nicméně za inspiraci ho považovat můžeme.

Kromě toho - pokud někdo nesměřuje na Erasmus - nastávají poměrně brzy poměrně vysoké nároky na chápání psaného textu (= psaní bakalářky), zatímco nároky na všechny ostatní aspekty (poslech, mluvení, psaní) jsou takřka nulové.

Obrázek uživatele Jan Kriz

U diskusí o jazyku jsem už celkem dlouho, teď mě ale napadla jedna možnost (zcela mimo připravovanou koncepci - mám ale pocit, že diskuse o jazycích se povede i nadále, tak poznamenávám i sem, v budoucnu se může hodit):

Co dát zkoušku jako povinně volitelnou pro všechny obory. Ve skupině povinně volitelných oborů by byla:

Zkouška na úrovni B1 za 1 kredit, zkouška na úrovni B2 za 2 kredity, zkouška na úrovni C1 za 3 kredity a na úrovni C2 za 4 kredity. Požadovaný minimální počet kreditů z této skupiny PV předmětů by byl 1 kredit. Případně by řada mohla začínat na úrovni A2 (přestože to bych považoval dost za přiznání toho, že máme skutečně minimální nároky a PřF UK by to podle mého degradovalo).

To by efektivně odstranilo nářky na to, že pro někoho je zkouška těžká a pro někoho směšně lehká a následně se diskutovalo, jestli se z jazyka může vyhazovat ze školy. A z druhé strany, jestli zkouška z jazyka na PřF něco znamená (dnes si myslím že ne - když někdo složil na PřF zkoušku, tak nedokáži říci, jestli je B1, B2 nebo něco jiného…).

Ano, vím, neřeší to výuku. Přijde mi škoda, že mě to nenapadlo před těmi cca 5 lety, kdy se jazyky měnily minule.  

Vlastně by to tak mohlo vyřešit dilema garantů, jestli dát zkoušku povinnou nebo ne - dát ji PV ;-)

Jan Kříž

Obrázek uživatele Jan Kriz

Rovnou ještě doplním, že pro potenciální sběrače kreditů, kteří umějí anglicky dobře, by se mezi tyto předměty mohla dát v SIS neslučitelnost.

Jan Kříž

Obrázek uživatele David Hurný

To se dostáváme ale zpět k otázce, zda je přijatelné, abychom měli povinnou zkoušku (s možností výběru úrovně), ale výuku ne zcela zdarma.

 

Obrázek uživatele Jan Kriz

Ano, tato otázka zůstává.

Toto řešení by ale mohlo pomoci v situaci, kdy by měla být proměnná minimální úroveň zkoušky mezi obory (např. v nějakých oborech by do této skupiny PV předmětů patřila zkouška od úrovně A2 a v některých by se začínalo na B2 - jen hypotetický příklad…). A zároveň dostatečná výzva, adekvátně ohodnocená - a jednoznačně řečeno, jakou úroveň zkouška má a neslevovalo by se z ní…

Navíc, pokud by naznačená otázka měla řešení takové, že pokud je zkouška, tak musí být výuka na danou úroveň zdarma (můj osobní výklad legislativy je, že toto neplatí, ale může to být zcela legitimní politické rozhodnutí vedení fakulty), tak lze říci, že výuka zdarma je “třeba” jen od nuly do nejnižší požadované úrovně.

Ale jak jsem naznačoval výše, je to spíše idea, která pasuje do starého systému. V rámci nového má omezenější možnosti použití. Ale i tak - protože mě to napadlo až teď (přestože to je vlastně logické), chci to někam zaznamenat, aby se to v případě dalších diskusích mohlo použít.

Jan Kříž

to je dobry napad.. Kazdopadne sberaci kreditu budou vzdycky a nechapu argumentaci ze jazyky si budou brat lide, aby lehce ziskali kredity.. Staci zavest povinnou dochazku a zaverecny test, jako to vlastne bylo doposud a urcite to bude neslouzit jako lehce ziskane kredity

Obrázek uživatele DeathOfRats

Tak jsem nad tím ještě přemýšlela a můj celkový dojem se současné situace je “chceme změnit výuku jazyků, ale nevíme, do po studentech chceme, a nemáme na to peníze”.

 

Abychom tu jen neteoretizovali o tom, co by vlastně studenti měli umět… Vzala jsem abstrakt prvního článku, který jsem měla po ruce a zeptala se pár kolegů přírodovědců, jestli mi můžou říct, o čem pojednává, a jestli jim to přijde těžké. Pochází z Journal of Fluorine Chemistry a je zde:

Title:
Regulating to reduce emissions of fluorinated greenhouse gases
Abstract:
The implications for climate change of the proposed European Union (EU) legislation on controls of fluorinated greenhouse gas (F-Gas) use and emissions are examined. Globally, F-Gases are expected to account for 0.5% of the effect of greenhouse gases by 2010. The EU’s contribution to this should be reduced by legislation to improve management of stationary refrigeration and air-conditioning.

 

Než napíšu, co jsem se dozvěděla, můžete se sami zamyslet, případně sem napsat, jestli tomu rozumíte, co je tam za obtížná a za odborná slovíčka, jaké jsou tam gramatické jevy, a když už tu mluvíme v těch písmenech, tak jaká úroveň evr. ref. rámce to asi je.

Obrázek uživatele David Hurný

K první části - penize jsou - ovšem záleží na co je použijeme. Na podporu jazyků, odobrných volitelných předmětů či na tělesnou výchovu? Ideálni by bylo, kdyby vše bylo zdarma. Ovšem, je vskutku motivace získání případných kreditů natolik silná, aby student daný předmět dokončit? Již nyní je spousta studentů, kteří si zapíši předměty a nakonec je nesplní (z jistého pohledu je to v pořádku, máme tuto možnost, nemusí nás vše oslovit a máme kreditový systém, ale pokud platíme externí výuku, což angličitna je, tak se celá věc prodražuje). Chápu tedy argumenty vedení fakulty zavést spolučast jako motivaci. Nejsem si však jist, zda to nepovede k demotivaci (to se uvidí časem). Jak jsem se snažil vysvětlit - doposud jsme finančně podporovali jen jistou část studentů (bakalářské studium, ti, co prošli vstupním testem - na ostatní se kašlalo). Nyní chceme podpořit i ostatní (bakalářské, magisterské na všech úrovních). “Škodní” tak budou jen ti, kteří byli doposud podporováni (budou si přispívat 20 %). A jelikož jsem zastánce názoru, že angličitna je důležitá, tak vnímám tuto snahu pozitivně (ale to asi není směrodatné, jsme členem pracovní skupiny, takže nevím, nakolik jsme objektivní).

Stanove ní úrovně - zde je volnost ponechána garantům. To jsou lidé, kteří by měli odhadnout na jakou úroveň by měli studenti v rámci angličitny dojít (oborově se to může lišit). A právě kurzy na požadovanou úroveň budou nejvíce dotovány ze strany fakulty. 

 

K  otázce znalosti gramatiky a podobně - je opravdu potřeba pro úspěěšnou práci ve vědeckém oboru projít testem FCE a podobně? Přiznám se, nemám v tomhle úplně jasno, ale spíše ne. A co mě k tomu vede? Byl jsme již několikrát toho, že se doktorndi naučí na tyto certifikáty, úspěnšě jimi projdou a poté používají angličitnu jen v rámci svého oboru (články, stáže, semináře a pod.). Bez problému. Ale kdyby jim dal někdo opět test z gramatiky, asi by neprošli. Jinak řečeno - gramatika je taky potřebná, ale asi v jiné míře, než když jde člověk studovat cizí jazyky. Kdybychom dsi toto určili jako prioritu, tak pak to jistě finančně podpoříme, ale v současnosti je angličitna vnímána jako prostředek.

Možná to působí, že jsem naprostý zastánce nového modelu výuky, ale i já k němu mám výhrady (když jsou jiné předměty kreditově ohodnoceny, tak proč ne jazyky, dorovnat finanční rozdíly, podporovat vyšší úrovně).  Ale celkově vnímám nový koncept jako změnu k lepšímu. 

 

 

Co by vlastně studenti měli umět - no, co se třeba řídit podle požadavků na postgraduál na zahraničních univerzitách (takže body dle TOEFL nebo IELTS)?

Pokud mi popis oboru říká, že absolvent je dobře připraven na postgraduální studium, očekávala bych, že… absolvent je dobře připraven na postgraduální studium.

Prijde mi to hrozne slozite… Pocita tento navrzeny system s nejakymi konkretnimi cisly studentu nebo tyto cisla jen tak nekdo vymysli.. Zajimal by me celkovy rozpocet jazykoveho ustavu a jake jsou moznosti, aby cerpali finance z ruznych zdroju.. Skola by urcite mela nabizet kurzy C1 pro ty nejlepsi studenty, prece nechce vychovavat jen prumerne studenty….
Chtelo by to do celeho systemu vnest trochu selskeho rozumu, jak rika nas primator..

Obrázek uživatele Jan Kriz

Ze zápisu jednání kolegia děkana dne 17.3. (dostupné po přihlášení).

Nová koncepce výuky cizích jazyků bude vedením fakulty prezentovávána na setkání s fakultní veřejností 4.4.2014 od 13 hod v budově Hlavova 8, chemický ústav, posluchárna CH1.

3. Nová koncepce výuky jazyků na fakultě

KD dlouhodobě diskutovalo a připravovalo novou koncepci výuky jazyků na fakultě. K této problematice byla ustavena pracovní skupina, která se skládala ze zástupců KD a ze zástupců studentské komory ASF. Tato skupina konzultovala svojí představu i s pracovníky UJOP, který pro fakultu výuku jazyků zajišťuje.

Usnesení:

- Výuka bude nepovinná, nekreditovaná a bude probíhat v rámci programů celoživotního vzdělávání (CŽV). Po formální stránce budou splněny všechny náležitosti, které jsou formě CŽV předepsány příslušnými předpisy.

- Studentům budou nabízeny kurzy pro skupiny 8 až 12 studentů v šesti úrovních, K1K6, od úrovně začátečník → A1 až po úroveň B2+ → C1.

- Bezprostředně před začátkem každého akademického roku (v září) bude organizováno několik termínů rozřazovacího testu zjišťující zájemcům úroveň znalosti jazyka. Rozřazovací test předchází zápisu do kurzu, podle jeho výsledku si student vybere příslušnou úroveň kurzu. Rozřazovací test bude možné vykonat jen jednou ročně.

- Buď rozřazovací test, nebo prokázání dané úrovně potvrzením o absolvování kurzu (nestačí doložená maturita) bude podmínkou zápisu na kurz CŽV. Kurzy CŽV budou otevřeny jen pro studenty Přírodovědecké fakulty UK.

- Studenti se budou finančně spolupodílet na nákladech kurzu. Spoluúčast bude činit od 20% (několik set korun za dva semestry) do 80%. Účelem finanční spoluúčasti studenta je zvýšit jeho motivaci a pravidelnost při navštěvování kurzu. Pro každý stupeň studia (bakalářské, magisterské a doktorské) je stanovena doporučená „trajektorie“ postupného zvyšování stupně znalosti jazyka, která je spojena s nejmenší, tj. 20% spoluúčastí studenta.

- Fakulta bude hradit fakultní spoluúčast na kurzu bez ohledu na to, zda student kurz úspěšně absolvuje. Stejnou úroveň kurzu fakulta dotuje studentovi jen jedenkrát.

- Od úrovně K4 budou kurzy oborově specifické (biologie, chemie, geografie + geologie + ochrana životního prostředí)

- Z organizačních a finančních důvodů bude stanoven maximální počet studentů, kteří se mohou na kurzy zapsat. V daném semestru může student navštěvovat jen jeden kurz CŽV. Výuka bude probíhat ve večerních hodinách v areálu Albertova.

- Na konci kurzu bude studentovi vydáno osvědčení (necertifikované) o dosažené úrovni znalosti jazyka (zkouška formou testu).

- Nová koncepce výuky v rámci systému CŽV bez kreditového hodnocení započne od akademického roku 2014/2015 pro všechny studenty fakulty. Finanční spoluúčast u jednotlivých kurzů i celý koncept studia budou moci být přehodnoceny po zkušenostech z roku 2014/2015.

 

Ustanovení týkající se řádného studia

Studenti bakalářských oborů zapsaní ke studiu před rokem 2014, kteří měli ve svém plánu povinnou zkoušku nebo zápočet z AJ, mají svůj studijní plán zachován beze změny a bude jim také daná výuka s pravidly platnými v okamžiku zápisu zachována. V doktorských studijních programech zůstává případná povinnost jazykové zkoušky definovaná danou oborovou radou.

——————————————–

Jan Kříž

Obrázek uživatele DeathOfRats

Díky za informace.

Jaký na to mám názor jsem už psala výše, každopádně by mě zajímala jedna informace, která v textu chybí. Bude ve studijních plánech pro studenty povinná zkouška z jazyka? Nebo se to bude lišit podle oboru? Nebo se garanti ještě nedohodli?

 

To totiž myslím značně ovlivní, s jakou motivací (a asi také v jakém množství) se budou studenti na jazyky hlásit.

Pokud zkouška nebude povinná, je toto z hlediska vzdělávání studentů v jazycích krok zpět.

 

Prezentace se bohužel nemůžu zúčastnit, takže pokud se tam někdo chystáte, můžete se na to prosím zeptat a pak zde poreferovat?

 

Obrázek uživatele Jan Kriz

Toto je pro mě také zásadní otázka. V usnesení není zodpovězena.

Co jsem slyšel v odpovědi na otázky při projednávání na senátu, tak jestli bude povinná zkouška je věcí garantů. Tedy s tím, že tam, kde zůstane povinná, tak dané sekce/katedry musí zajistit výuku od nuly až po level požadovaný zkouškou zdarma. Což jinými slovy je tlak na to, aby povinnost zkoušky ve studijních plánech nebyla.

Deklarovanou motivací pro studium angličtiny by mělo být:

  1. vnitřní motivace  - “budu to potřebovat pro svůj (vědecký) život”
  2. narůstající část výuky probíhající v angličtině
  3. možnost garantů do přijímaček na magistra (či na doktorské studium) zařadit pohovor v AJ

Jan Kříž

Obrázek uživatele David Hurný

Zkouška nebude povinná nikde. Motivací budou právě zmíněné 3 body.

Přihlásit se k odběru Comments for "Nový koncept výuky jazyků na PřF" Přihlásit se k odběru Studentský web - All comments
Toto dílo je licencováno podle licence Creative Commons 3.0 Česká republika: Uveďte autora. Neužívejte dílo komerčně. Nezasahujte do díla.

Creative Commons License      Běží na Drupalu, open-source redakčním systému

Web je provozovaný Studentskou komorou Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.