Zelenáme

Obrázek uživatele Anna Lamačová
Úterý, 25 Říjen, 2011 - 10:30

 Heslo: „Mysli globálně – jednej lokálně“ vyjadřuje koncept udržitelného rozvoje, který ukazuje, že ke snížení dopadů různých lidských činností na životní prostředí může přispět každý. Na Přírodovědecké fakultě je v tomto směru stále co zlepšovat, proto děkan Přírodovědecké fakulty UK vyhlásil výzvu na podávání studentských ekoprojektů. Cílem je motivovat studenty, aby se aktivně zapojili a realizovali svoje nápady jak učinit chod fakulty šetrnější vůči životnímu prostředí.  
Návrhy je možné podávat do 13.11. , vybrané projekty získají finanční podporu 5-50 tisíc (v celkové výši 200 tisíc), která umožní studentům uskutečnit navržená opatření. Projekty se však mohou věnovat také vzdělávání a osvětě studentů nebo zaměstnanců v otázkách životního prostředí a udržitelnosti (např. změny způsobu práce a podobně).
Více informací je možné získat na  www.zelename.cz . Na uvedených webových stránkách jsou rovněž odkazy na příklady podobných realizovaných projektů na různých univerzitách.  Iniciativa „Zelenáme“ a uskutečněné návrhy budou představeny zástupci z řad studentů Přírodovědecké fakulty na akcích u příležitosti Dne Země  22.4. 2012 a na Světovém studentském environmentálním summitu v Lausanne v září 2012.

Komentáře

Projek na ozelenění fakulty nepopiratelně vstupuje do prostředí, kde je ekologisace vskutku nedořešenou otázkou.
Poněkud se však obávám, že iniciativy budou směřovány na problémy typu: žárovka na WC svítí zbytečně celou noc, neboť ji večer nikdo nezhasl a bude věnováno mnoho úsilí k zamezní tohoto prohřešku…
Prochází-li však člověk po chodbách naší fakulty a místo do výšin k žárovkám hledí kolem sebe, míjí desítky lednic, mrazicích boxů, klimaboxů… Jeden velký mrazící box na -80°C má spotřebu přes 1000 W a běží takřka nepřetržitě. Takových spotřebičů jsou v našich laboratořích spousty. Přesuneme-li se z chodeb a WC do učeben, osvítí nás opět desítky zářivek a spotřeba jedné takové učebny může opět přesahovat 1000 W. A omezení těchto spotřeb je neslučitelné se zaměřením fakulty. Podaří-li se nám vyřešit problém žárovky na WC, lze to přirovnat k uklízení třísek v kaceném lese.
Rád bych tudíž, abychom měli všichni na paměti hlavní skutečnost, že věda i vzdělávání jsou a vždy budou ze samotného principu a podstaty věci neekologickým luxusem, a i když vynaložíme velké úsilí, podaří se nám je ekologisovat pouze v marginálním měřítku.
Každý bychom se tudíž kromě otázky, zda-li jsme za sebou zhasli na WC, měli zamýšlet, jaký smysl má naše vzdělávání a vědecký výzkum a to při každém otevírání dveří od posluchárny či od mrazícího boxu: Zda-li netrávíme čas v posluchárnách jen z pohodlnosti, neboť je studium příjemnější než jiné zaměstnání, zda jsme si tuto fakultu nezvolili jen pro snadnost získání titulu a zda výsledky našeho bádání jednou společnosti a celé této planetě splatí dluh, který k nim mají.
Tudíž pro ozelenění fakulty bychom měli v prvé řadě dbát na to, abychom co nejodpovědněji a nejsvědomitěji využívali zdroje, které jsou nám poskytovány naše vzdělávání a bádání, jež jsou skutečným smyslem existence této instituce, a byli si vědomi způsobů, jak je jednou zúročit a navrátit.

Obrázek uživatele zdenek_janovsky

Plně souhlasím s předchozím příspěvkem.

Tentokrát jsme vyzýváni, abychom se zamýšleli nad problémem quasiekologisace výuky. Problém je to jistě závažný podobně jako otevírací hodiny studijního oddělení (to je alespoň problém praktický). Člověk si nějak nemůže nevšimnout, jaké problémy se k plebsu dostávají a jaké ne. Když přišla z Filosofické fakulty v zimě výzva k vyvolání celofakultní debaty ohledně podoby nového vysokoškolského zákona, tak byla na jednání akademického senátu smetena honorabilis panem proděkanem Folkem se slovy, že celofakultní debata je zbytečná, připomínky vypracuje kolegium a senát a obyčejní studenti a zaměstnanci nemají být rušení od práce. Ano, jistě by většina lidí vymyslela připomínky, které tam už dávno budou zahrnuty, ale jednou by se nad něčím zamysleli. Kdysi jistý režim razil zásadu, že čecháčci se musí skřípnout tak, aby pořád mohli dělat, mohli nadávat v mezích zákona, měli svoji dávku zábavy a nepřemýšleli… Tentokrát vytvoříme další inciativu, jíž se chopí ona diskutovaná iniciativní menšina (shromážděná hlavně v akademickém senátu) a ta předloží obyčejným studentům a zaměstnancům pěkně předžvýkané řešení.

Potenciální síla university vždy spočívála v lidech, jejich morální autoritě, schopnosti myslet, šířit myšlenky a napřít své síly k nějakému cíli, nikoliv v množství jednotlivých tuctových normalisovatelných výrobků. Nejsou pak takovýto lidé vzdělanější, motivovanější k celoživotnímu sebezdokonalování a konkurenceschopnější, abych to přeložil z toho nevzdělaného archaického jazyka? Nejnovější iniciativa vedení nás navádí k tomu, abychom vymýšleli podobné ptákoviny jako povinné nasazování si zelených čapek. Nadsázka je evidentní, proč tam ale nemohl být uveden nějaký rozumný nápad, alespoň by si ho hodně lidí přečetlo a třeba i realisovalo - nebo by ho snad někdo k naší potupě mohl obšlehnout a nebo rozumnější nápady nebyly? Proč jsme touto šablonou nabádáni věnovat mnohem větší pozornost ekonomickému rozpočtu a způsobu propagace projektu oproti zdůvodnění, k čemu to vlastně je?

Abych jen nekritisoval, rád bych přispěl také trochu k nápadům na ozelenění naší fakulty. Jak už poukázal v předchozím příspěvku Standa, naše konstitutivní spotřeba energie je mnohem vyšší než ta omezitelná, přesto některé segmenty by omezit šlo. Jedním návrhem budiž např. toto: ti studenti, kteří jsou zároveň zaměstnanci (např. všichni doktorandi na grantech) musí vždy dodat potvrzení o studiu svému zaměstnavateli, t.j. zpět fakultě. Database studentů je propojená s databasí zaměstnanců. Je otázkou, kolik energie se zbytečně vyplýtvá tím, že student musí dojít na studijní, nějakou dobu jednat s referentkou, následně přejít na Albertov a nějakou dobu jednat na osobním oddělení. Mezitím všem určitě běží světla a počítače. Kdyby si osobní oddělení toto tisklo rovnou samo, mohou studenti pracovat, referentka na studijnm oddělení také a na osobním oddělení je to bude stát stejně dlouhou dobu. Studijní referentka a student pak mohou jít dříve domů a ušetří tak fakultě peníze za energie.

Jiný návrh - vzhledem k tomu, že fakulta stejně není schopna zajistit dostatečně adekvátní prostory pro práci nezanedbatelného procenta svých zaměstnanců, tak by jim mohla vyplácet symbolický příspěvek za to, že některé dny v týdnu pracují z domova za své energie. Bude to lepší, než když se budou věčně rušit jednáními, telefonáty a pod. v přeplněných pracovnách a ve svém důsledku se zvýší efektivita práce za stejné energie (stejně mnozí studenti už pracují raději z domova).

Když už jsme vlastně u naší quasiekologičnosti - je to lehce nepochopitelné, ale pořád jsme cca 30. nejbohatší země na světě - zhasnutí žárovky na záchodě naši nízkou spotřebu energie zrovna dvakrát neozáří. Rozdíl mezi naší ekologičností a ekologičností křováků je diametrální. Proto navrhuji, abychom se naším životním stylem přiblížili křovákům, postavili si na fakultě v pracovnách a posluchárnách chýše, navlékli se, jak uznáme za vhodné a vypnuli topení. Úspora bude rasantní a ještě vyjádříme svoji solidaritu s kulturně erodovanými příkladnými obyvateli namibijské pouště. Ne, vážně - z toho mála fysiky, co si pamatuji, mi utkvělo v paměti, že tepelné ztráty teplejšího tělesa jsou přímo úměrné rozdílu teplot těles. Jinými slovy, když se dohodneme, že budeme budovy vytápět třeba na 15°C na místo 20°C a všichni se lépe oblečeme, tak bychom mohli docela ušetřit nižšími tepelnými ztrátami do okolí. Ani bychom nepotřebovali spousty prachů na propagaci a “zakoupení zelených čepic”, stačí se jen dohodnout. Pravda, musíme počítat cenu energií na napsání informačního mailu a vyhodnocení reakcí. A hlavně cenu přemýšlení lidí…

Je jenom na nás, kam kráčíme. Kam kráčí vedení této inciativy (potažmo spectabilis pan děkan) nemůže být jasnější než citací ze závěru textu k jejímu vyhlášení:

Co získáš?

Především neocenitelnou zkušenost s naplánováním, realizací a vyhodnocením vlastního projektu, která se Ti může hodit v téměř jakémkoliv budoucím zaměstnání (PROJEKTY dnes vládnou světu) .     A také dobrý pocit, že po sobě na fakultě možná zanecháš nějakou pozitivní stopu.

Nějak jsem si myslel, že tohle je naší morální povinností se naučit i bez dodatečných peněz a humbuku. Asi jsem na naší fakultě kvůli něčemu jinému než mnozí, nebo jsem možná na jiné fakultě.

Předem se omlouvám klasicky vzdělaným za svoji mizernou a pasivní znalost latinského jazyka.

Když už jsme u toho vytápění - mám dojem, že ve většině fakultních prostor panuje komunistický zvyk “budeme topit tak, abychom mohli v prosinci chodit v nátělníku”. Nechápu proč. Doma topíme na 15-20°C, všichni se příslušně oblékáme (vlněné kamaše, teplé ponožky a pohodlný svetr jsou zcela vyhovující domácí oblečení), a čerstvý vzduch získáváme max. pětiminutovým průvanem, při kterém se vyvětrá, ale místnost nestihne vychladnout.
Netýká se to jen přetopené fakultní budovy (přijde mi docela ironické, že pokud jdu ten který den do školy, tak vlněné zimní šaty s rolákem jsou nepřijatelný oděv, protože bych se v nich uvařila) a tudíž vedení fakulty, ale i studentů, kteří vyvíjejí nátlak směrem k dvouhodinovému používání větráku (místo pětiminutového otevření oken… a týká se i dřívějších let, kdy nebyla škola pod lešením) - a to se týká přestávky během přednášky, kdy každý může jít ozevlit nástěnky, pokud mu chlad přijde nesnesitelný.

To, že na té které přednášce necháme větrání vypnuté a o pauze otevřeme okno, to je věc, na které se všichni můžeme zdarma domluvit. Biti nebudou ani ti, kteří o akci nevěděli, protože si nemyslím, že by na naší škole - narozdíl od některých institucí v USA - byli studenti, kteří do budovy přebíhají z auta jenom v tričku, a nemají s sebou nic, čím by se mohli přiodít.
Zvláštním bonusem je, že studený vzduch a příval kyslíků působí příznivě na mozek (týká se jen těch, kteří chodí na přednášky za jiným účelem než hraní Farmville), a že přerušit dvouhodinové sezení dvouminutovou procházkou znamená výrazné snížení rizika vzniku křečových žil (zimomřivé dámy pozor!), případně i horších problémů.

Obrázek uživatele Celie

Proti krátkému intenzivnímu větrání nic nemám. V tom s Tebou souhlasím, že během přestávky, když člověk může utéct nebo se zahřát poskakováním, není problém provést intenzivní větrání.
S nastolením základní teploty 15°C ale nesouhlasím. Jednak proto, že (jak jsem psala ve svém dlouhém příspěvku), některým lidem, když se nehýbou, čepice a bunda k udržení tepla nestačí. Druhý důvod je, že když na sobě má člověk hodně vrstev, omezuje to jeho schopnost dýchat pokožkou (a lidský organismus není adaptovaný na to, aby to plíce utáhly všechno samy). Sama jsi zmínila význam kyslíku pro činnost mozku. Myslím tedy, že chodit na přednášky nalehko není úplně bezúčelné.

Chápu, že 15°C by už pro mnohé studenty bylo asi moc málo a nejspíš by to i odporovalo nějakým předpisům, ale zejména v budově Viničná 7 je opravdu zbytečně (a nepříjemně) přetopeno. A zřejmě nejsme se Zdeňkem jediní, kdo si to myslí (viz http://web.natur.cuni.cz/student/forum/ruzne/topeni-na-ucebnach-chodbach…).

Tak zavést “budeme se učit v bundách a kabátech” je ekozhovadilost. To je takový opačný extrém.
Já bych k vytápění / chlazení přistupovala stylem “topit tak, aby se v místnosti dalo pobývat v obleku se sakem” a “chladit tak, aby se v místnosti dalo pobývat v obleku bez saka”, což je zřejmě genderově nekorektní. To je tedy problém zejména různých firem zabývajících se administrativou, v prosinci aby tam člověk chodil v tílku na ramínka, a v červenci aby si bral s sebou nějaký svetřík >.<

Možná že 15°C by bylo použitelné jako “cílová teplota” pro učebny typu Fotochemie před populární přednáškou. Nevím jak je zařízená fakulta, ale už řádově desítky let lze topení dosti detailně naprogramovat, a existují na to různé návody “kolik tam bude lidí, a zda budou vyvíjet nějakou fyzickou aktivitu” co tam rvát za čísla, aby výsledná teplota (topení + teplo uvolněné ze studentů) byla “správná”.

Obrázek uživatele Roman_Matousek

Děkuji za reakci na iniciativu Zelenáme a řadu dobrých nápadů a postřehů.

Samozřejmě si jsme všichni vědomi, že značná část spotřeby energie na fakultě nejde omezit, protože je nutná pro vědeckou práci nebo výuku. To však není omluva pro ignorování problémů a plýtvání, které omezit můžeme - ať už je to zbytečné svícení nebo přílišné vytápění (i když zde platí také nějaké normy pro teplotu v místnostech). Příklad se zelenými čepičkami je schválně napsán v nadsázce, aby zbytečně nevyčerpal reálný problém nebo projekt, který by někdo mohl podat a realizovat (lze diskutovat, zda by uvedení smysluplného projektu jako vzoru vedlo k tomu, že jej někdo rád uskuteční, nebo spíše k tomu, že jej nikdo nebude podávat, aby “neopisoval vzor”).

Některé návrhy úspor jsou ale velmi zjednodušují (“není potřeba spousta prachů, stačí se jen domluvit”, že se bude méně topit) - bez propagace, seznámení se s alternativami, přínosy navrhovaných změn apod. není přece změna chování ani jistá, ani udržitelná. Dohodě totiž musí něco předcházet a něco následovat - a o tom jde přemýšlet jako o projektu, který  klidně může iniciativa Zelenáme podpořit.

Jsem rád, že někteří chápou naučení se přípravě a řízení projektů jako morální povinnost. Bohužel ale z vlastní zkušenosti vím, že takových lidí moc není, a navíc se toto nejde naučit teoreticky, ale musí se také prakticky vyzkoušet - na smysluplném projektu. Zdaleka ne všichni studenti se mohou nebo chtějí zapojit do podávání a vedení vědeckých projektů, a proto je dobré mít i jiné možnosti. A protože se jedná o projekt praktický-realizační (ne výzkumný-akademický), klademe důraz na realizaci (ekonomickou rozvahu) - nemusíme přece psát dlouhá pojednání o tom, že je dobré zbytečně nesvítit.

Dávat fakultě potvrzení, že na fakultě studuji je nesmyslné a zbytečné, i kdyby to nemělo negativní vliv na životní prostředí :)

Roman

PS jen nevím, proč nás všechny, kteří nejsme v senátu nebo vedení, nazýváš plebs - já si na fakultě rozhodně bezprávný nepřipadám

Obrázek uživatele Celie

Mě připadá hlavní chyba v tom, že je kladen důraz na formu, ne na obsah. To, že se “zelenání” má uskutečňovat formou projektů povede k tomu, že se vůle roztříští do projektů zaměřených na snadno realizovatlné kraviny (typu zelených čepiček), ale do něčeho většího se nikdo nepustí, páč se to do projektu nevejde. Třídění je zatím v kategorii Osamělé nápady hledající řešitele, páč si každý řekne “To je jasné, to napadne každého a projekt by měl přece být originální”. Takže studenti se sice naučí, jak dělat projekt (že je důležité, aby tam zazněla “klíčová slova” - v tomto případě typuju “propagace” a “fakultní logo” - a že si člověk má do řešitelského týmu napsat někoho, kdo má kamarády mezi patriciji), ale přínos pro životní prostředí to dost možná mít nebude a nikdo si toho nevšimne.

Kdyby šlo o efektivitu, tak by se třeba na fakultním webu mohly objevit různé informační stránky pro veřejnost, jako má třeba britské ministerstvo zdravotnictví zde o důležitosti ovoce a zeleniny na jídelníčku: http://www.nhs.uk/livewell/5aday/pages/5adayhome.aspx/

Namátkou by se tam mohla řešit třeba tato témata:
- vhodná úroveň topení / chlazení v místnostech
- ne/pravdivost tvrzení “Nevětrejte, pusťte klimatizaci, vždyť nám sem nalezou výfukové plyny” dle lokality
- vliv pálení plastů v kamnech na zdraví vaše a vašich dětí
- porovnávání starých a úsporných žárovek aneb “jak najít žárovku, která svítí jako stará stopadesátka?”
atd. určitě by se vymyslela spousta dalších věcí.

To je věc, která může být opravdu efektivní (ve věci šetření energií v rámci celé ČR), ale nedá se to kvantitativně vyjádřit, vykázat a chlubit se tím, takže u těch “chybně motivovaných” ekologistů to nebude mít úspěch. Hmm, a zjistit na webu českého ministerstva zdravotnictví zda je moje BMI v normě, to se mi zdá nemožné.

Když už jsme u toho, tak pochybné mi přijde i ekologické hledisko u přesouvání práce domů. Pokud lidé používají MHD, tak je většinou smysluplnější, aby tři lidé seděli v jedné laborce, než aby všichni byli u sebe doma a extra si svítili a topili. Ale to se taky nedá nikde vykázat jako “fakultní budova ušetřila X kilowatthodin”, ono je to “jenom” ekologické.

Obrázek uživatele Celie

Informace pro veřejnost by určitě byly užitečné, ale jestli jsem to dobře pochopila, tak cílem zelenací iniciativy (jedním z cílů, vedle učení se projektů) bylo odstranit rozpor, že veřejností uznávaná instituce (PřF) obsahující Ústav pro životní prostředí (tj. instituce, od které bych - být veřejností - očekávala, že bude ze všech nejlíp vědět, jak to s tou zeleností různých činností je) nemá například v některých budovách tříděný odpad. A to je situace vskutku ostudná. Když to mám někomu říct, cítím se podobně trapně, jako když se mě někdo zeptá na výuku jazyků. Já tuhle školu miluju, ale jsou chvíle, kdy na ní prostě nedokážu být hrdá.
Chtělo by to, aby lidé, kteří se ochranou životního prostředí odborně zabývají (jestli někdo takový je) sdělili podložené stanovisko zda má smysl třídit odpad nebo zda škody napáchané převozem tříděného odpadu do Číny na zpracování jsou větší, než škody napáchané likvidací tohoto odpadu ve spalovnách nebo jeho kumulací na skládkách. Podle toho buď propagujme třídění a sami třiďme nebo se otevřeně postavme proti třídění a netřiďme. A také by bylo fajn vědět co má a co nemá smysl třídit. Jiná je efektivita recyklace PET lahví a jiná polypropylenových obalů od tatranek. Odpad je jen příklad, podobně by se mělo přistupovat k žárovkám/zářivkám (co jsem slyšela, tak “malá topná tělesa” jsou i z ekologického hlediska přijatelnější při krátkodobém svícení, ale nikdo mi neřekl od jak dlouhého nepřerušeného svícení už je správné použít zářivku), fotobuňkám…
PřF by se MĚLA chovat zeleně. V tom se “zelenáči” naprosto souhlasím. Ale měla by se chovat INFORMOVANĚ zeleně. Nějaké srovnání, které by kvantifikovalo různé klady a zápory žárovek a zářivek (úspornost, životnost, výrobní “náklady” v ekologickém smyslu, nebezpečnost v roli odpadu…) přece musí existovat, ne? Musí existovat nějaká data o množství fosilních paliv spotřebovávaných při dopravě tříděného odpadu na místo zpracování. O množství ekláče, který se uvolní do ovzduší, pokud se ten odpad nevytřídí, nýbrž spálí. Ty informace už přece musí existovat, ne?
No dobře. Nemusí. Ale pokud tyhle věci ještě nikdo nezjišťoval, tak ten tvoreček, co se v pondělí narodil, nebyl člověk. Byla to sedmimiliardtá podovce (=protiklad nadčlověka). Sedm miliard podovcí se spokojí s divadlem pro svědomí. Děsivé.
Pokud Ty informace existují, řiďme se jimi. Ale to prostě nejde udělat formou “Koho něco napadne, ať na to udělá projekt. A když to bude konkrétní, viditelné, ověřitelné a měřitelné, děkan mu na to dá 5-50 tisíc.” Změny buď vyžadují daleko větší investice (zateplení budov, efektivnější mrazicí boxy) nebo v podstatě nevyžadují investice téměř žádné (“domluvit se” na kolik nastavíme topení, zrušit administrativní okliky v rámci fakulty). Tyto změny, které nevyžadují nákup zelených čepiček, ale představují o to větší investici něčího času a organizačního potenciálu. Zjistit kdo nastavuje topení, na kolik to nastavuje, jaké normy platí pro topení, prostudovat návod na regulaci topení, objednat instalatéra (nebo kdo tyhle věci dělá), informovat všechny, jichž by se to mohlo týkat, že si mají začít nosit spacák…. a miliarda dalších věcí, které si nedovedu představit, ale které by se postavili do cesty té změně a s nimiž by se někdo musel vypořádat. A to je něco, na co se peníze nedávají. Protože je považováno za neetické platit za něco, co člověk dělá proto, že to považuje za správné. Viz např. zamítnutí finanční podpory kroužku http://web.natur.cuni.cz/student/financni-podpora-studentskych-aktivit-v…
A tak se radši poskytnou peníze na zelené čepičky a ten, kdo s tím bude mít starosti bude odměněn eticky přijatelnou formou zkušenosti do CV.
Podle mě by to spíš chtělo zaměstnat někoho, kdo by to řešil na plný úvazek. Každý studentský projekt narazí na to, že nebudou vědět kdo je zodpovědný za regulaci topení, kdo zařizuje vyvážení odpadu, kdo hlídá dodržování norem na topení. Buď to vzdají nebo to udělají po svém. V druhém případě hrozí, že přijde inspekce a zavře fakultu, protože málo topila. Kdyby byl nějaký stálý “referent pro ozelenění”, tak by se časem v těchto věcech zorientoval. Studenti by se do toho mohli zapojit, ale koordinoval by to někdo, kdo by to dělal naplno a kdo by věděl co a s kým je potřeba domluvit. A byl by placený za nesení organizační zátěže. Ono to nevypadá, ale když se má takhle něco zařídit, tak je s tím děsnýho běhání, kam se hrabe slepička, která chtěla donést vody svému kohoutkovi. Jestli mi někdo nevěří, zkuste třeba zařídit, aby byly vytištěny, zalaminovány a pověšeny 4 cedulky formátu A4 s barevným obrázkem. Tím jsem odváděla svou mysl od důležitých problémů já tento týden. Strávila jsem s tím několik hodin. Úspěšnost 25% (tři cedulky někdo někam zašantročil než jsem je stihla vyzvednout). Bývala by to byla docela zábavná bojovka, ale já už bych vážně letos ráda udělala diplomku.
No prostě si myslím, že: Ano, PřF UK by měla jít světu příkladem jak být co nejšetrnější k životnímu prostředí (ne o tom jen mluvit, což teď ale také moc nedělá). Ale mělo by to probíhat stylem “Kolegové, zamysleme se.” nikoli “Děti, hrajte si.”

Takže v celé věci jde o to, aby se do Viničné daly kbelíky s nápisem Papír a Sklo? >.<
Mimochodem, když už jsme u toho, tak v Hlavově 8 se tato iniciativa asi trochu přehnala… nebo jsem já blbá… každopádně se mi tam nepovedlo “správně” vyhodit plechovku od red bullu, tak jsem jí musela nechat stát na parapetu (omluva uklízečce).

Akorát mě napadlo, že ve Viničné 7 se nedá natočit voda do velké (1,5 litru) PET lahve nebo velké cyklistické lahve; kohoutky jsou moc nízko, jako na benzínce apod., kde si máte takové věci kupovat.
V případě, že by bylo některé umyvadlo třeba vyměnit (kdyby to bylo třeba!!! a ne ekoprojekt typu “dám do bazaru tři roky staré auto a koupím si hybrid, ať jsem eko”), tak by se to mohlo napravit.
Jasně, to je pár případů, kdy si někdo jde koupit další flašku, protože se mu tu co má nepovede naplnit… ale je to jeden z těch případů, kterým by se dalo předejít, a to bez jakýchkoli nákladů nebo buzerace.

Obrázek uživatele Celie

S hlubokým zármutkem rovněž souhlasím s oběma příspěvky (myslím Standu a Zdeňka, než jsem to sepsala, objevily se další dva, ale na ty zareaguju zvlášť). Ne plně, ale z 99% ano.

Část toho jednoho procenta se týká Standova uklízení třísek v káceném lese. Jeden z mých oblíbených citátů je, že „Je lepší zažehnout byť jen malou svíčku, než proklínat temnotu.“ (Konfucius, myslím…) Představme si situaci, kdy svícení jedné žárovky způsobí poškození přírody odpovídající smrti jednoho lemura a provoz mrazicího boxu bude tisíckrát energeticky náročnější, než svícení žárovky. A představme si, že máme 1 mrazicí box a dvě žárovky. Žárovky jsou ve srovnání s mrazicím boxem zanedbatelné. Ale bude-li populace lemurů na počátku čítat 1002 jedinců, pak zhasnutí žárovek může zachránit druh. I zhasnutí jen jedné žárovky může mít smysl, bude-li oním jedním zachráněným lemurem oplozená samička.

Dělat drobné změny má smysl. ALE: Je třeba dát si pozor, jestli malou změnu k lepšímu nečiníme za cenu velké změny k horšímu. Změny bývají spřažené, jako transport iontů přes membránu. Může se stát, že budeme-li se soustředit na zhasínání žárovek, přestaneme se soustředit na práci, ta nám nepůjde od ruky, budou se nám hromadit nezpracované vzorky, v mrazicím boxu na ně nebude dost místa a tak budeme muset pořídit druhý mrazicí box…

Mám pocit, že tohle je velmi častý syndrom „zelených“ snah. Typicky se to projevuje pěstováním řepky, ze které se sice dělá děsně „zelená“ bionafta, ale na jejíž vypěstování se spotřebuje spousta té konvenční fosilní nafty.

Já považuji šetrnost k přírodě za velice důležitou, ale připadá mi, že je soustavně diskreditována. Když politici prosazují biomasu, aniž by věděli, co to je… když na demonstraci za zachování Klánovického lesa učitelka přivedla své žáky a přiměla je skandovat „V lese tráva neroste!“… když jsem se doslechla, že producenti elektrické energie svítili v noci na solární panely, aby produkovali dražší „zelenou“ energii… vždycky mi z toho bylo smutno, ale říkala jsem si, že to jsou politici, učitelky a průmysl – tedy skupiny, od nichž jsem nikdy nečekala nic dobrého. Ale minulý týden jsem se doslechla, že nejuvědomělejší z nejuvědomělejších, elita národa, aktivní studenti PřF UK… na svém pondělním setkání diskutovali o pítkách a fotobuňkách. A to mi připadá jako populistická náplast na svědomí par excellence.

Jestli se budou nějaké projekty realizovat, bylo by dobré se zamyslet nad tím, jaká bude suma ekologických stop. Tím myslím jestli se za dobu provozu automatu s předvolbou bez kelímku ušetří tolik kelímků, aby součet škod způsobených jejich výrobou a likvidací byl větší, než škody způsobené výrobou a likvidací nového automatu, který by tuto předvolbu umožňoval… Někde jsem slyšela, že sluneční elektrárna v klimatických podmínkách ČR nevyprodukuje za dobu své životnosti ani tolik energie, kolik bylo použito při její výrobě. Tak aby to s automatem s předvolbou nebylo také tak.

A také bych se ráda mírně ohradila proti Zdeňkovu návrhu snížit teplotu v učebnách na 15°C. Ekologická opatření by neměla znemožňovat fakultě plnit její funkci. A bude-li půlka studentů ležet doma s horečkou, protože nastydnou, tak fakulta svou funkci plnit nebude. A já třeba pokud sedím a nepohybuji se, tak i když se dobře obléknu, prochladnu. Vloni jsem byla na přednášce v Krči v klimatizované posluchárně, a i když jsem měla bundu a čepici, tak jsem nastydla. Druhý den jsem si donesla spacák a to už šlo vydržet. Ale nejde, aby každý den studenti tahali spacák. Když má člověk více zavazadel, nemůže se v MHD učit, neb musí přidržovat zavazadla a nezbývají končetiny na listování v učebnici. A přidržování zavazadel je podle mě neefektivním využitím času studentů. Řešením by možná bylo poskytnout studentům zázemí. Starší studenti, kteří mají zázemí v laborkách/pracovnách si tam mohou nechávat spacák i hrníček na nápoj bez kelímku. Mnozí bakalářští studenti však tuto možnost nemají a pro ně by snížení teploty v posluchárnách představovalo problém. Jenže tohle, stejně jako zateplení budov, redukci papírování na studijním nebo počet a efektivitu mrazicích boxů mohou těžko vyřešit studenti v rámci padesátitisícových projektů. Tak, jak je ta iniciativa nastavená, je to vážně jenom hra, za kterou člověk dostane hezkou položku do CVčka.

Možná jsem se dopustila nějakých omylů, vycházela z informací, které jedna paní povídala a ve skutečnosti to jsou pomluvy. Pokud tomu tak je, omlouvám se. Jsem laboratorní mykolog a o ochraně přírody toho zas tak moc nevím. Tak strašně moc prosím, jestli tohle čte někdo, kdo se v tom vyzná a kdo si nastudoval, že výroba automatů je šetrnější než výroba kelímků, napište sem a udělejte ze mě blbce. Nic si nepřeju tolik, než abych se mýlila a aby to, co se chystá, bylo víc, než jen divadlo pro svědomí…

Dovedu si představit, že by mohli vzniknout i smysluplné projekty, ale obávám se, že lidé, kteří by je byli schopní vytvořit a realizovat se nezapojí, protože většina takových lidí se už dobrovolně angažuje v jiných věcech a nemá čas a motivaci si přibírat další dobrovolné projekty.
Nechápu tedy, proč nemohou být realizátoři projektů finančně odměněni. Proč se najdou peníze na dle mého názoru nesmyslnou soutěž “Vyfoť fakultní tričko” (http://web.natur.cuni.cz/student/fotograficka-soutez-s-tricky-o-ceny-za-…), ale na toto ne?

Obrázek uživatele Pepik

Jak je na webu zelenáme.cz napsáno: Členové týmu mohou být odměněni účelovým stipendiem po vyhodnocení výsledků projektu, nezávisle na rozpočtu projektu.

Jedině takto lze snadno zaručit, že řešitelé realizovaných, efektivních projektů budou po zásluze odměněni a že si do projektu jen tak nenapíší neadekvátní odměnu (kladně či záporně neadekvátní).

Obrázek uživatele zdenek_janovsky

A kdo o tom rozhodne? Vševědoucí SKAS, jenž uděluje bez uzardění podporu sám sobě? (Vizte prosím peníze na soutěž pro Tomáše Macháčka.) Ať žijí “aktivní aktivním” - možná se naši politici mají, co učit, ohledně ideologického podpírání svého konání

Obrázek uživatele Roman_Matousek

Zdravím,

soutěž vyhlašuje děkan, takže děkan také rozhodne o výši odměny/stipendia pro řešitele. K tomu samozřejmě bude mít řadu podkladů jako závěrečnou zprávu od řešitelů projektu, názor hodnotící komise projeklů Zelenáme, prezentace a diskuze z konference plánované ke Dni Země 2012 atd.

RM

Obrázek uživatele zdenek_janovsky

Problém je v tom, že nezanedbatelná část lidí už nedokáže uvěřit tomu, že se zmiňovaná věc někdy dostane k spectabilis panu děkanovi jinak, než ve formě: rozhodli jsme takto - souhlasíte? Pokud ano, podepište a předejte a všichni se budeme usmívat. Samotný rozhodovací proces udílení výše odkazovaných podpor jest tomu skvělým dokladem (a ne jediným). Kdo je ono my v “rozhodli jsme” a na základě čeho jsme rozhodli zmizí jako vždy v propadlišti dějin jednání bez zápisů…

PROČ BY TO TENTOKRÁT MĚLO BÝT JINAK?

Obrázek uživatele Roman_Matousek

Tak jsem se podíval na ten “skvělý doklad” (podpora SKASu pro Biomach) a zjistil jsem, že na jedno kliknutí se dostanu jak ke kritériím (“na základě čeho”) a mechanizmu hodnocení (“kdo je to my”), tak k textům žádostí a výsledkům (tj. mohu srovnat, zda se deklarovaná kritéria hodnocení shodují s konkrétním rozhodnutím). Škoda, že takto transparentně neprobíhají všechna hodnocení a rozhodování - rozdělování zdrojů SKASu je příklad hodný následování. A v případě nadkritického rozšíření by - až na vždy existující výjimky - mohl vyřešit onu krizi důvěry.

 

 
Obrázek uživatele zdenek_janovsky

Po oficiální linii ano, po neoficiální ne a debaty nebo možná jejich absence, které probíhají uvnitř SKASu před udílením těchto podpor jsou věc jiná, stejně jako to, kdo nakonec se z oněch 14 lidí efektivně podílel na rozhodnutí. Na tohle přesně neexistují ty zápisy, a tak, i když se někdy člověk dozví, že údajně v případě Biomach (i v jiných) toto prošlo bez debaty a povšimnutí, protože zrovna všichni ve SKASu řešili něco jiného - nikdo nikdy to nemůže dokázat a jsme odkázáni na důvěru naší drahé instituci.

Jinak soulad oněch zdůvodnění s oficiálními kriterii je často těžko obhajitelný v momentě, kdy srovnáme více žádostí mezi sebou. Seznam udělení a neudělení rozhodnutí je pak těžko udržitelný v dané podobě.

A propos, že ta kriteria a sdělování odůvodnění tam byla hned od začátku a z iniciativy samého SKASu?

Byla by tam, kdyby na neprůhlednost nebylo předtím poukazováno?

Obrázek uživatele Roman_Matousek

Biomach dostal podporu na žádost, která splňuje kritéria hodnocení (nikdo zde nenapsal, v čem by nesplňovala), zároveň nikdo nezpochybnil oprávněnost podpory pro ostatní žádosti, ani se nedošlo k bezdůvodnému zamítnutí nějaké žádosti - takže dozhodnutí je dobré, ale přesto je to špatně….konečně začínám chápat pravý smysl těchto kafkovských příspěvků. Děkuji za příjemné a nenápadné připomenutí kvalitní literatury :) 

Ahoj Zdenku, ocenuji, ze nepises anonymy. A proto Ti mohu zcela adresne sdelit, ze na zaklade pozorovani z hodne velke blizkosti, mohu konstatovat, ze soucasny pan dekan neni zadne becko a neni automat na podpisy.

Petr

Obrázek uživatele zdenek_janovsky

Ke smůle nás všech se tato informace vůbec nevylučuje s tvrzením, na něž je reagováno.

Přihlásit se k odběru Comments for "Zelenáme" Přihlásit se k odběru Studentský web - All comments
Toto dílo je licencováno podle licence Creative Commons 3.0 Česká republika: Uveďte autora. Neužívejte dílo komerčně. Nezasahujte do díla.

Creative Commons License      Běží na Drupalu, open-source redakčním systému