středa 11.8.1999 ráno, louka v Szatymaz ;-)

    Musím vstát i kdybych nechtěl, maďarští komáři se za mnou dobývají až do spacáku ! Kouknu za sebe a vidím že vstávám tak akorát. Zvedá se vítr a černočerná mračna se valí přímo na nás. To nám to pěkně začíná. Žeby slibovaný konec světa ? Urychleně se dekuji a ostatní mě brzy do přístřešku astronomů následují.
    Slejvák na entou, postupně dobíhají opozdilci a spokojeně pod přístřeškem okapávají. Mračna nad námi nevěští nic dobrého, sdílíme smutek s astronomy. :-( Déšť zdá se trochu ustává, opisuju si přesné časové údaje začátku, maxima a konce zatmění pro tuto lokalitu a přesouváme se zpět na nádraží v Szatymaz.
    Osycháme v čekárně, snídáme a plánujeme co dál. Rozhodlo se, že budeme zatmění (lépe řečeno případnou díru mezi mraky ;-)) stíhat vlakem. Odjíždíme zpět, směr Kiskunfélegyháza. Z oken vlaku vidíme, že se místy oblačnost protrhává a je vidět sluneční kotouč. Naděje umírá poslední.

středa 11.8.1999, 11:29:54, začátek částečného zatmění Slunce
 
    Do začátku úplného zatmění zbývá hodina a 23 minut. O sledování úplného začátku postupného zakrývání slunečního kotouče jsme ochuzeni, neb Slunce se zatím důmyslně schovává za mraky. Po chvíli se oblačnost trhá čím dál víc a místy již pohledu přímo na Slunce nic nebrání. Kdo má oči loví z batohů a kapes diskety, speciální sklíčka a brýle pro pozorování Slunce. Brýle měly drobnou nevýhodu: při pozorování za jízdy bylo při vyšších rychlostech vlaku nutné držet je pevně v ruce, jinak hrozilo, že je odnese nebo natrhne kolem proudící vichr. ;-)
    V závislosti na druhu oči chránící pomůcky hrál sluneční kotouč všemi barvami. ;-) Dvě diskety na sobě ho zbarvily do krvavě červené (Kdosi prohlašoval, že pro bezpečné pozorování z oken vlaku musí být diskety naformátovány pod MS Windows), sklíčka do zelena, do žluta..., moje brýle z pražské Štefánikovy hvězdárny do čistě bílé.
    Pravděpodobně vlivem hlášek o oblačnosti a barvě  toho či onoho "mého" Slunce z různých částí vagónu dostala část pozorovatelů nutkání vyzkoušet pro jistotu pohled z více oken. Nezasvěcený pozorovatel by si asi při sledování našeho hemžení pomyslel, že je z každého okna vidět něco jiného. :-)
    Nemalá část oblohy je již bez mraků, odhadujeme pohyb těch, které by nám podívanou mohly překazit a rozhodujeme se kde vystoupit.
    Do slunečního disku už je vyhlodána celkem slušná díra, když vystupujeme v našem starém známém městečku Kiskunfélegyháza.

 

Příjezd do Kiskunfélegyházy
(marně se schovávám za spacákem, poznali mě ! ;-))

 
Konec 1.nástupiště se pozvolna mění
v pozorovací stanoviště...

 
Přípitek na konec světa... "Vy děláte, jako byste něco takovýho v životě
neviděli !" :-)

 
I louže se při zatmění může stát kořistí
fotografa. (stejně jako fotograf sám :-) )
Někteří "domorodci" dělali, jakoby se
nechumelilo. Vlastně nezatmívalo.

 
Částečné zatmění focené přes filtr

(nepříliš vydařený snímek, ale
lepší něco než nic ;-) )

    S blížícím se začátkem úplného zatmění se vydávám zkoumat, co na to okolní přiroda, mohu-li tak nazvat tu trochu zeleně za námi na levém snímku. Květy stromů ani květin se k žádnému uzavírání rozhodně nechystají a včely jsou pilné jako včely. Jenom nějaký pes-nádražák sedí u zdi a vyděšeně zírá na oblohu.
    Nezastíněná plocha slunečního disku se stále neúprosně zmenšuje, začíná se stmívat a citelně se ochlazuje. Intenzita slunečního světla klesá natolik, že nyní lze i pouhým okem po dobu několika sekund pozorovat sluneční disk a vnímat, že se Sluncem není něco v pořádku. ;-) Pár minut před začátkem úplného zatmění se nám menší mrak chystá zakrýt výhled. Pokřikujeme, foukáme a za krátko mrak k radosti všech zúčastněných ustupuje.
    Začíná jít do tuhého. ;-) Brýle, sklíčka a diskety už nepotřebujeme. Přichází "prstýnek-efekt" - vidět je jen prstenec z koróny a neustále se zmenšující nezakrytá okrajová část Slunce.

středa 11.8.1999, 12:53:06, začátek úplného zatmění Slunce

  A je to tady ! Konečně to (ne)vidíme ! ;-) Foťáky cvakají, tleskáme, pískáme, řveme "jóóóóóó !!!!". ;-))
Někteří až dosud flegmatičtí Maďaři se zvedají z laviček pod střechou nástupiště a jdou omrknout, cože se to děje. ;-) Úplná tma není, vidět je asi tak, jako při úplňku.

středa 11.8.1999, 12:54:18, maximum (střed zatmění)

    Na chvíli odtrhávám oko ze zářícího prstence a odbíhám zkontrolovat přírodu. ;-) Květy stromů ani květin se byť i jen částečným uzavíráním obtěžovat rozhodně nehodlají a pilné včely, které dělají, jakoby se na úplné zatmění Slunce dívaly každé poledne, mají totálně na háku. Zato vyděšený pes-nádražák někam zmizel a více nebyl spatřen. ;-)
 
 

Úplné zatmění
(realitě bohužel moc neodpovídá, prstenec
kolem měsíce byl mnohem tenčí)
Nádraží v Kiskunfélegyháze při úplném zatmění

 

středa 11.8.1999, 12:55:29, konec úplného zatmění Slunce

    Opět je tu "prstýnek-efekt", tentokrát však obráceně a pak už rychle nasazujeme brýle, sklíčka atd. Slunce se zas "dává dohromady" a divadlo je u konce. Přesněji řečeno až do 14:17:05 lze ještě pozorovat částečné zatmění Slunce, ale to už je teď ve srovnání s tím, co jsme viděli "zývačka". ;-)
    Dáváme konci světa ještě 10 minut. Nic. Zase nás podvedli. Vyrážíme směrem do centra Kiskunfélegyházy (Ovládáte-li někdo maďarštinu a víte, co to jméno v překladu znamená, mailněte mi please, docela mě to zajímá. ;-)) za nákupy a pak chvátáme zpět, neb odjezd vlaku směr Budapešť je na spadnutí.