To hlavní jsme v Maďarsku viděli, hurá k moři. Rychlík směr Záhřeb nečeká a brzy necháváme Budapešt daleko za sebou. ;-) Za krátko se nám naskýtá báječný výhled na takové menší moře - podvečerní Balaton.
 
Balaton z okna rychlíku

   Do Záhřeba přijíždíme v noci a po kratší čekačce pokračujeme nočním vlakem do Rijeky. Vlak je poloprázdný a k naší spokojenosti zjišťujeme, že cesta bude trvat více jak sedm hodin, takže se i celkem pohodlně a pod střechou vyspíme.
   Začíná svítat, když se vlak proplétá klesajícími serpentýnami krásnou krajinou a v dálce se již rýsuje pobřeží Jaderského moře. Ještě několik zývnutí a již brzdíme na nádraží přímořského městečka Rijeka.
   Na bližší seznámení s městem bohužel není čas, co nevidět odjíždí další spoj směr Pula. Tentokát jde o autobus, který v úseku Rijeka-Lupoglav nahrazuje vlak. Jsme rádi, že už jsme mezi Slovany. V chorvatštině se Čech přece jen místy "chytá". ;-)

 

Lupogláááv, přesedááát ! ;-)

 
O pár hodin později přijíždí lokálka na "zeljeznicky kolodvor" v Pule. Chvíli se kocháme krásami města (je tu např. i koloseum, označované jako "Amfiteatar" nebo "Arena") a pak už rychle k vodě. ;-)

 
Doky v Pule
Slané, mokré, nazelenalé ! Mořééé ! ;-)

 
Den se krátí, mám nejvyšší čas začít hledat nějaký kemp, protože pokračovat s ostatními do Splitu již nemám v úmyslu. Nejblíže našeho stanoviště u moře nacházím autocamp Stoja. Za každým druhým stromem slyším češtinu ;-) a hlavně se mi tam líbí. Nacházím si místo kousek od břehu a rozbíjím stan. Zbývající dva dny trávím ve vodě i na břehu, ;-) poslouchám racky a šumění moře a jsem celkem rád, že si konec světa zatím dává na čas....

Závěrem se ještě vrátím k chorvatštině, protože se mi líbí. ;-)


 

Za poskytnutí většiny fotek patří můj dík Šárce a Vaškovi.