Geografický výzkum periferních oblastí Česka


1. Sylabus přednášky a semináře

Sylabus předmětů oboru: sociální geografie

Volitelný předmět

Číslo: Z340P97

Název:

Jméno vyučujícího: RNDr. Vít Jančák, Ph.D., Mag. Tomáš Havlíček, Mgr. Pavel Chromý, RNDr. Miroslav Marada, Ph.D.

Rozsah výuky: 2/1 Z, ZK

Podmínky pro zápis: ukončený 1. ročník studia, zájem o magisterské studium sociální a regionální geografie na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v Praze

Podmínky pro zápočet: aktivní účast na seminářích, průběžná příprava a rozbor podkladových materiálů pro diskusi, 75% účast

Podmínky pro zkoušku: zápočet

Zkouška: písemná a ústní část


Obsah:

Cílem přednášky v obecné rovině je především bližší seznámení s fenoménem periferie v geografických vědách. Hlavní důraz je kladen na teoretické způsoby vymezení periferních území, stanovení jejich typologie a aplikační využití teoretických poznatků v regionálním rozvoji. Zvláštní pozornost bude věnována definici metod a přístupů k určení příkladových periferních oblastí EU a Česka. V rámci předmětu budou analyzovány a diskutovány výsledky terénního výzkumu periferních oblastí v Česku.

 

Metodické poznámky k pojetí výuky:

Pedagogové participující na výuce semináře se pokusili zvýšit aktivní zapojení studentů do výuky aplikací teoretických závěrů tzv. konstruktivistické pedagogiky. Konkrétně se jedná o využití tzv. třífázového modelu učení, který vychází ze znalostí, jak u vzdělávaného subjektu dochází k učení. V úvodu semináře, ve fázi evokace tématu, je vždy zařazena aktivita vyvolávající již známé znalosti, tzv. prekoncepty. S těmito prekoncepty je dále pracováno v druhé fázi procesu učení, ve fázi uvědomování si významu nových poznatků. Zde dochází k aktivnímu „střetu“ starých znalostí s informacemi nově uváděnými. Aktivní myšlenkové operace s poznatky vedou k nacházení a uvědomování si dalších znalostí, vztahů mezi nimi atd. K utvrzení těchto nových, bohatších a přesnějších poznatkových struktur vede závěrečná fáze výuky, tzv. reflexe. Konkrétní obsah jednotlivých fází výuky je patrný z harmonogramu semináře uvedeného v sylabu přednášky a semináře.

 

 


2. ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ LITERATURA

Blažek, J., Uhlíř, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. UK v Praze, Nakl. Karolinum, Praha, 211 s.

GEOFRAFIE 2001/1 – Monotematické číslo „Periferie“

HAMPL, M. a kol. (1996). Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 395 s.

HAMPL, M, GARDAVSKÝ, V., KüHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha.

HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. UK v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 328 s.

Hampl, M. (2003): Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor. Geografie–Sborník ČGS, 108, č. 3, ČGS, Praha, s. 173–190.

CHANG, CH. D. ed. (1994): Marginality and Development Issues in Marginal Regions. IGU, Taipei, Taiwan.

JUSSILA, H., MAJORAL, R., DELGADO-CRAVIDÃO, F. Eds. (2001): Globalization and Marginality in Geographical Space. Political, economic and social issues of development in the new millenium. Ashgate, Burlington, Singapore, Sydney, 304 s.

LEIMGRUBER, W (1993): Marginality and marginal regions: Problems of definition. In: Chang-yi David Chang (Ed.): Proceedings of study group on development issues in marginal regions. IGU, Taipei.

MUNZAR, J., VAISHAR, A. (1997): Rural Geography and Environment. Proceedings of the 2nd Moravian geographical conference CONGEO´97, Regiograph, Academy of Sciences of the CR, Institute of Geonics, Brno, 167 s.

New prosperity for rural regions. Nove možnosti za podeželje. Geographica Slovenica, 31, Institute of Geography, Ljubljana, 1999, 237 s.

SINGH, R. B., MAJORAL, R. eds. (1996): Development Issues in Marginal Regions. Oxford & IBH Publishing, New Delhi, Calcuta.

SOJKA, M. a kol. (2000): Dějiny ekonomických teorií. UK v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha, 298 s.

VAISHAR, A. ed. (2000): Vranov nad Dyjí/Jemnice: region v transformaci. Regiograph, Ústav geoniky Akademie věd ČR, Brno, 144 s.

VAISHAR, A., ZAPLETALOVÁ, J., MUNZAR, J. Eds. (2003): Regional Geography and its Applications. 5th Moravian Geographical Conference CONGEO´03. Regiograph, Academy of Sciences of the CR, Institute of Geonics, Brno, 197 s.

 

 


3. HARMONOGRAM SEMESTRU

Týden

Přednáška Téma

1

1

Úvod do tématu, cíle přednášky, organizační záležitosti

2

 

Zpracování prací

3

2

Fenomén periferie v geografii: definice, teorie, terminologie, přehled literatury

4

3

Periferní oblasti v různých řádovostních úrovních: příklad makroregionu EU

5

4

Periferní a jádrové oblasti Česka: statistické přístupy k jejich studiu

6

 

Zpracování prací

7

5

Vývoj regionální diferenciace Česka

8

 

Zpracování prací

9

6

Mikroregionální analýza, typologie periferií a rozbor specifik na příkladu modelových území

10

 

Zpracování prací

11

 

Prognózy rozvoje periferních oblastí

12

 

Závěrečné hodnocení

Tučně a barevně označené přednášky lze stáhnout a zobrazit v programu Powerpoint.

 

Podrobný Harmonogram přednášky a semináře


1. Úvod to tématu, cíle přednášky, organizační záležitosti

Datum: 1. týden v semestru
Téma: úvod: organizační záležitosti (organizace výuky v průběhu semestru, podmínky k zápočtu a zkoušce), definice periferie
Forma výuky: výklad, „brainstorming“, řízená diskuse
Úkoly:
– pokus o intuitivní definici periferie; které oblasti vnímáte jako periferní v rámci Prahy, svého okresu a kraje?
– zadání studia cijozazyčné literatury
Učitel: všichni


2.
Zpracování prací

Datum: 2. týden v semestru


3. Fenomén periferie v geografii: definice, teorie, terminologie, přehled literatury

Datum: 3. týden v semestru
Téma: hledání definice periferie, teoretické přístupy ke studiu tematiky periferie, terminologické otázky (periferie x marginalita), přehled základní literatury
Forma výuky: seminář s diskusí: podkladem pro diskusi jsou výtahy z článků, které se společně vyhodnotí; diskusí se dospěje k „univerzální“ definici, která pak bude konfrontována s publikovanými definicemi; ze srovnání vyplyne nová diskuse a případné korekce
Studenti dovedou:
– vysvětlit základní teoretické přístupy výzkumů polarizace prostoru (orientovat se v základní literatuře)
– posoudit hlavní rozdíly mezi jednotlivými teoretickými přístupy, posoudit „klady“ a „zápory“ jednotlivých přístupů
Úkoly: na mapě Evropy/světa intuitivně vymezte periferní oblasti a následně se pokuste zdůvodnit svůj postup; napište, která kritéria jste podvědomě využili
Pomůcky: slepá mapa Evropy/světa s městy či základní říční sítí
Učitel: Havlíček, Chromý


4. Periferní oblasti v různých řádovostních úrovních: příklad makroregionu EU

Datum: 4. týden v semestru
Téma: vymezování zaostalých oblastí v Evropě: kritéria používaná v EU, popř. OECD
Forma výuky: diskuse, přednáška (s využitím úkolu nakreslit na tabuli společný výsledek intuitivního vymezení; diskuse – vymezovat přímo nebo doplňkově k jádrům, diskuse nad použitými kritérii z úkolu a společný výběr kritérií hodnocení)
Studenti dovedou:
– vymezit jádrové a periferní oblasti v Evropě na základě různých aspektů
– zhodnotit vývoj polarizace prostoru v Evropě (v preindustriálním, industriálním a postindustriálním období) – posoudit vývoj a přesuny jádrových a periferních oblastí, příčiny a důsledky těchto procesů
– rozhodnout o aplikaci vhodných nástrojů řešení problémů periferních oblastí
– posoudit význam integračních procesů v Evropě pro rozvoj periferních území
Úkoly: na mapě Česka intuitivně vymezte periferní oblasti a následně se pokuste zdůvodnit svůj postup; napište, která kritéria jste podvědomě využili
Pomůcky: slepá mapa Česka s městy
Učitel: Jančák, Havlíček


5. Periferní a jádrové oblasti Česka: statistické přístupy k jejich studiu

Datum: 5. týden v semestru
Téma: hledání kritérií vymezení periferních oblastí
Forma výuky: diskuse, přednáška (s využitím úkolu nakreslit na tabuli společný výsledek intuitivního vymezení; diskuse nad použitými kritérii z úkolu a společný výběr kritérií hodnocení – hledání syntetických dat, agregátů atd., využití korelací charakteristik podle okresů; přednáška – příklady užití faktorové analýzy a areálové kartografické metody)
Studenti dovedou:
– navrhnout vhodné statistické ukazatele pro vymezení periferních oblastí a kriticky posoudit jejich vypovídací schopnost
– využít rozmanitých statistických metod (popisná statistika, vícerozměrné statistické metody) a kriticky interpretovat jejich výsledky
– navrhovat „měkká data“, kterými lze vhodně doplnit omezenou vypovídací schopnost/územní podrobnost dat „tvrdých“
Úkoly: z webových stran krajských úřadů stáhnou strategické plány a příště informovat, jak jsou v nich vymezena periferní (problémová, zaostalá atd.) území; pokud ve strategiích nebude uvedeno, vymezit periferie a jádra v rámci krajů intuitivně
Učitel: Marada


6. Zpracování prací

Datum: 6. týden v semestru


7. Vývoj regionální diferenciace Česka

Datum: 7. týden v semestru
Učitel: Jančák, Chromý
Forma výuky: řízená diskuse, přednáška (několik „minilekcí“)
Studenti dovedou:
– identifikovat problémové oblasti na území Česka
– rozlišit strukturálně postižené regiony a jednotlivé typy periferních území
– analyzovat příčiny a míru regionálních rozdílů v Česku v různých řádovostních úrovních regionů
– rozlišit sociální, ekonomické, politické a kulturní aspekty polarizace prostoru
– diskutovat význam změn územně správního členění na polarizaci prostoru
– orientovat se v základních dokumentech a nástrojích regionálního rozvoje a aplikovat je na příkladech konkrétních problémových územích v Česku
Úkoly: zpracování mikroregionální analýzy (ze zadaných podkladů), příprava syntetického hodnocení možností regionálního rozvoje modelových mikroregionů (podle zadané struktury).


8. Zpracování prací

Datum: 8. týden v semestru


9. Mikroregionální analýza, typologie periferií a rozbor specifik na příkladu modelových území

Datum: 9. týden v semestru
Učitel: všichni
Forma výuky: prezentace zpracovaných podkladů, diskuse, „kulatý stůl“, přednáška
Studenti dovedou:
– vymezit periferní území v úrovni mikroregionu
– identifikovat silné a slabé stránky území, příležitosti a ohrožení a stanovit potenciál pro rozvoj oblasti
– navrhnout řešení problémů periferních mikroregionů
Úkoly: zadání strategie rozvoje pro sledovaný region (provedení SWOT, určení priorit, směrů, cílů atd. a přiřazení konkrétních nástrojů a podpůrných fondů)


10. Zpracování prací

Datum: 10. týden v semestru


11. Prognózy rozvoje periferních oblastí

Datum: 11. týden v semestru
Téma: možnosti rozvoje, dotační tituly v Česku a v EU, ukázka „účinnosti“ kohezní politiky v EU
Forma výuky: seminář studentských prací, přednáška
Studenti dovedou:
– písemně vyjádřit svoje hodnocení, dikutovat ho a podpořit vlastními argumenty
Učitel: všichni


12. Závěr

Datum: 12. týden v semestru
Téma: závěrečná diskuse, hodnocení kurzu (písemná zpětná vazba), udělená zápočtů, termíny zkoušek
Učitel: všichni