Oxidy halogenů
Oxidy halogenů jsou velmi nestálé sloučeniny. Například oxid chloričitý exploduje ihned při kontaktu s organickými látkami. Jedinou výjimkou je oxid jodičný I2O5, který je relativně stálý.
| Oxidační číslo | I | IV | V | VI | VII |
|---|---|---|---|---|---|
| Chlor | Cl2O | ClO2 | - | Cl2O6 | Cl2O7 |
| Brom | Br2O | BrO2 | - | - | - |
| Jod | - | - | I2O5 | - | - |
Jsou známé ještě další binární sloučeniny halogenů s kyslíkem, ale ty se vzhledem k jejich struktuřa a vlastnostem nedají považovat za oxidy.
Např. sloučeniny fluoru s kyslíkem (OF2 a O2F2) považujeme za fluoridy kyslíku vzhledem k vyšší elektronegativitě fluoru. Dále jsou to sloučeniny Cl2O4, I2O4 a I4O9, jejichž vzorce by se měly formulovat spíše jako (ClO)ClO3, (IO)IO3 a I(IO3)3 - patří tedy spíše mezi soli než oxidy.
Zdroje obrázků:1) ©PT
