Tvorba tematické mapy z propojených vrstev

Cíl:

Ukázat si možnosti tvorby tematických map na základě výsledků prostorové analýzy mezi více vrstvami. Zadáním je vytvořit tematickou mapu ročního úhrnu látkového odnosu dusíku z dílčích povodí Střely a následně mapu specifického látkového odnosu. Pro výpočet můžeme uvažovat, že průměrná produkce celkového dusíku jedním obyvatelem za jeden den je 12 mg. Kromě výpočtu hodnot produkce dusíku můžeme vyzkoušet stejný postup na látkovém odnosu fosforu (produkce 1,6 g/os./den) nebo BSK5 (60 g/os./den).

Řešení:

Vytvoření tematické mapy na základě prostorového propojení mezi dvěma vrstvami při vytváření tematické mapy v GIS MapInfo Professional. Vstupní data představují dvě vrstvy - první je vrstva rozvodnic, druhá vrstva ploch obcí.

Postup:


1. Načtení dat
2. Tvorba tematické mapy
3. Sloučení vrstev
4. Zadání výrazu
5. Úprava intervalů
6. Výsledná mapa
7. Výpočet specifického látkového odnosu
8. Uložení pracovního prostředí

1. Načtení dat

Otevřeme vrstvy "rozvodnice" a "plochy_obci". Vrstva rozvodnic obsahuje plochy dílčích povodí toku Střely, vrstva ploch obcí potom kromě ploch administrativních území jednotlivých obcí dále údaje o počtu obyvatel v roce 1991. Na strukturu tabulek se můžeme podívat buď pomocí příkazu Window - New Browser Window, nebo klávesy F2.


 

nahoru

2. Tvorba tematické mapy


V menu Map vybereme Create Thematic Map a zvolíme tvorbu mapu intervalů - "Ranges". Jako styl zvolíme například některý typ výplně plnými barvami:

nahoru

3. Sloučení vrstev

V dalším kroku zvolíme tabulku a pole, podle kterých se tematická mapa konstruuje. Jako základní tabulka, jejíž objekty se budou tematicky obarvovat je použita vrstva "rozvodnice". Jako pole není vybrán některý ze sloupců tabulky, ale výraz "Join...", označující, že hodnota bude vypočtena na základě sloučení více vrstev.

 

Dialog pod tlačítkem Join obsahuje informaci o tom, na základě jakých informací z jakých vrstev budou data sloučena. V okénku Get Value From Table zadáme, ze které vrstvy se budou data připojovat, po stlačení Join potom určíme, na základě jaké podmínky se tak stane. První pár oken (where xxx matches yyy) označuje výběr na základě databázových údajů (když se shodují kódy nebo názvy objektů), druhá část potom označuje výběr prostřednictvím prostorových - geografických operátorů. V našem případě zvolíme ...object from Plochy_obci Intersects object from rozvodnice..., což znamená, že se pro výpočet vyberou objekty z obou vrstev, které se vzájemně protínají (leží úplně nebo alespoň částečně uvnitř):

 

Protože plochy rozvodnic se prostorově nekryjí s plochami obcí, použijeme pro výpočet hodnoty funkci "proportional sum", která z hodnoty, převzaté ze spojené vrstvy spočítá pro daný objekt část, odpovídající poměru plochy obou objektů:


 

nahoru

4. Zadání výrazu

Nyní konečně zadáme vlastní výraz. Pro produkci celkového dusíku je jednoduchý - počet obyvatel x 365 x 0,12:

nahoru

4. Úprava intervalů

Změníme způsob výpočtu intervalu. Oproti implicitně zadané hodnotě zkusíme zadat rozdělení podle přirozeného rozdělení, případně vlatní zadání intervalů:

nahoru

6. Výsledná mapa

nahoru

7. Výpočet specifického látkového odnosu

Kromě celkového odnosu látek z dílčích povodí můžeme vypočítat specifický látkový odnos, který označuje průměrný roční odnos látek z kilometru čverečného plochy povodí. Pro sestrojení použijeme již vypočtený údaj ročního odnosu zkombinovaný s výpočtem plochy povodí pomocí geografického operátoru.
Zrušíme tematickou mapu v Layer control a vytvoříme mapu novou, tentokrát již ne pomocí sloučení (join), ale pouze prostřednictvím výrazu (expression):


 

Zadání výrazu je prosté - podíl ročního odnosu a plochy povodí. Roční odnos látek je v posledním sloupci tabulky rozvodnice, operátor lomeno (/) zadáme z klávesnice, plochu povodí získáme z roletového mehu "Functions" - Area. Ve výrazu zaměníme jednotky "sq mi" - čtvereční míle za "sq km" čtvereční kilometry":


 

Případně upravíme legendu:

 

Celý postup vyzkoušíme i pro jiné ukazatele (celkový fosfor, BSK5)

8. Uložení pracovního prostředí

Veškerá nastavení uložíme do pracovního prostředí, abychom mohli vytvořenou tematickou mapu příště načíst se všemi nastaveními, která jsme provedli.

HOTOVO!


[nahoru]
[zpět]

(C) Jakub Langhammer, 26.3.2002