• Z nabídky 6 zadání si vyberte libovolné 3 úlohy a zpracujte je podle pokynů, uvedených u jednotlivých úloh.Výsledky všech úkolů zpracujte nakonec do prezentace v PowerPointu, kterou přinesete ke zkoušce.
  
  
• Pokud si s něčím nebudete vědět rady, najděte si nejprve tutorialy na stránkách příslušných softwarů, v helpech, ve specializovaných online diskusích nebo na youtube, případně se poraďte se spolužáky. Nenajdete-li řešení, improvizujte. Snaha problém řešit jinými cestami může být hodnocena lépe než jednoduché vyřešení.
  Řešení podobných problémů je totiž důležitou součástí zkoušky - úkoly jsou výrazně těžší a  méně jednoznačné, než jaké byste řešili při klasické několikahodinové zkoušce v učebně, ale máte zase více času na jejich promyšlení a můžete využít veškeré dostupné informace. Zkouška se tak blíží reálným problémům, před kterými budete v budoucnu stát při práci s geoinformačním softwarem.
  
  
• Dotazy na přednášející e-mailem použijte, prosím, pouze v krajní nouzi a po zralé úvaze.  V případě dotazů typu kde je která funkce, jak se importuje soubor, kolik to má vyjít, mně nejde tahle funkce, apod. se, prosím, vraťte o odrážku výš.
  
  
• Kontakty pro zásadní dotazy:
  
• Doc. Langhammer - úkoly 1, 4 a 5 (langhamr@natur.cuni.cz)
  
• Dr. Hartvich - úkoly 2, 3 a 6 (hartvich@irsm.cas.cz)
  
  
• Hodně úspěchů při řešení příkladů!
  
  J.L. a F.H.  

Analýza výšky srážek na povodí Volyňky za období 1970-2000

1. Výpočet výšky srážek  na povodí.

Z vrstev, dodaných v archivu volynka.zip vypočtěte průměrnou výšku srážek na povodí Volyňky za období 1970-2000. Použijte přitom metodu Thiessenových polygonů.

2. Tematická mapa.

Vytvořte tematickou mapu průměrných srážek na povodí za období 1970-2002      

3. Podíl srážek na části území.

Vypočtěte, jaký podíl srážek v jednotlivých situacích (minimální, průměrné a maximální srážky za období 1970-2002) spadne na území NP Šumava.

4. Výsledky zpracujte do prezentace v MS PowerPointu

Data

Potřebná data naleznete v archivu volynka.zip.

Vlastnosti hrubozrnných sedimentů na Losenici

Data

Potřebná data naleznete v archivu losenice.zip.

Parametry údolní sítě

1. DMR

Stáhněte si podkladový rastrová DMR (Area1_10.grd), vytvořte bareovnou hypsometrii a generujte vrstevnice s 10 m intervalem.  

2. Vodní toky a povodí

Vytvořte pomocí nástroje ArcHydro síť vodních toků. Porovnejte ji s liniemi vodních toků z databáze (toky_1.shp), a snažte se pomocí nastavení rozhodovacího pravidla SetNull vytvořit síť co nejpodobnější tokům z databáze. Dále vytvořte *.shp toků a povodí. Polygony povodí spojte tak, aby vlastní povodí měly pouze toky nad 1 km délky, ostatní k nim připojte.

3. Analýza reliéfu povodí

Pro každé z těchto spojených povodí vypočítejte pomocí nástrojů Zonální statistiky průměrnou, maximální a minimální nadmořskou výšku a vytvořte kartogramy. 

4. Výsledky zpracujte do prezentace v MS PowerPointu.
 

Data

Potřebná data naleznete v archivu udolnisit.zip.

Analýza digitálního modelu reliéfu oblasti Pecný (využijte programy Surfer a ArcGIS)

1. Gridování.

Z dodaného datového souboru pecny.txt vytvořte digitální model reliéfu.
Vysvětlete, jakou interpolační metodu jste použili a proč a jaké parametry má výsledný grid.

2. Vizualizace.

Vizualizujte grid v podobě blokdiagramu a vhodně upravte legendu.

3. Výpočet sklonitosti.

Z gridu vypočtěte sklonitost terénu a vizualizujte ji.

4. Hypsografická křivka.

Vypočtěte hypsografickou křivku pro dané území.

5. Údolní síť.

Pomocí nástrojů Arc Hydro vytvořte vektorovou vrstvu údolnic.

6. Výsledky zpracujte do prezentace v MS PowerPointu.

Data

Potřebná data naleznete v archivu pecny.zip

Analýza multispektrálních dat družice Landsat TM z povodí Želivky

1. Vizualizace v nepravých barvách

Zobrazte snímek z povodí Želivky pomocí  syntézy v nepravých barvách tak, aby zvolená kombinace spektrálních pásem umožňovala dobře odlišit základní charakteristiky krajinného pokryvu. Uveďte, jakou kombinaci jste použili a proč.

2. Neřízená klasifikace.

Pomocí metody neřízené klasifikace analyzujte krajinný kryt snímku z povodí Želivky. Uveďte jaký klasifikační algoritmus jste použili a s jakými parametry, zejména která spektrální pásma jste vybrali, kolik tříd jste pomocí shlukování identifikovali a jaký je informační obsah těchto tříd.

3. Řízená klasifikace.

Pomocí řízené klasifikace identifikujte na satelitním snímku z povodí Želivky následujících 5 tříd krajinného krytu

• voda
• jehličnatý les
• holé plochy
• dva druhy zemědělských kultur

Pomocí trénování nejprve identifikujte homogenní plochy, reprezentující jednotlivé třídy a následně vyklasifikujte pomocí zvoleného algoritmu. Dokumentujte Váš postup pří zpracování, uveďte jaký algoritmus jste použili, s jakými parametry a jak homogenní byly zvolené třídy v klasifikovaných pásmech.

4. Výsledky zpracujte do prezentace v MS PowerPointu.

Data

Potřebná data naleznete v archivu zelivka.zip

Modelování skalního výchozu

1. Import plánu výchozu.

Stáhněte si plánek části údolí se skalními výchozy (vychozy_meters.bmp) v grafickém softwaru zjistěte rozměry v pixelech. Podle měřítka si přepočítejte rozměry skutečného zachyceného území. Ve SketchUpu vytvořte obdélník o vypočtených rozměrech a importujte do něj plánek.  

2. Digitalizace linií výchozu a vytvoření blokového modelu.

Zdigitalizujte obrysy bloků skalních výchozům bloků, a fluviálních akumulací. Pomocí funkce push/pull zdvihněte bloky do výšky napsané na každém bloku. 

3. Pokrytí modelu texturou.

Najděte nebo vytvořte vhodnou texturu pro skalní reliéf a sedimenty a pokryjte jí plochy bloků

4. Import modelů z 3D warehouse.

Importujte vhodné prvky pro doplnění krajiny z 3D warehouse (stromy, keře, kameny,...). Vytvořte několik různých pohledů na vaší krajinu se skalními výchozy. 

5. Výsledky zpracujte do prezentace v MS PowerPointu.

Data

Potřebná data naleznete v archivu vychozy_meters.zip