Úvod
Hospodářské poměry kladenského regionu
Nezaměstnanost obyvatel kladenského regionu
Dopravní dostupnost Kladna
Průmyslové zóny Kladna
Závěr
Literatura a ostatní prameny

Téma nezaměstnanosti a dopravní dostupnosti patří k aktuálním problémům socioekonomické geografie. V kladenském regionu došlo k výrazným změnám v hospodářství, které se odráží v nezaměstnanosti obyvatel regionu a následně mají vliv i na dopravní dostupnost Kladna.


Hospodářské poměry kladenského regionu

Hospodářské poměry kladenského regionu, zaměřeného vždy na těžký hutní a těžební průmysl, byly do značné míry negativně ovlivněny rozpadem a postupnýmzánikem českého ocelářského „gigantu“ - POLDI Kladno. Rozpad POLDI a prakticky i zánik světové značky známé od roku 1893 způsobila řada faktorů - problémy tuzemského strojírenství, rozpad trhu ušlechtilých ocelí v rámci programů bývalé RVHP po roce 1989 a možná i nezájem tehdejších politických špiček udržet hutní výrobu v kladenském regionu. Nešťastná byla pro POLDI Kladno určitě nezvládnutá privatizace, kdy významná část podniku byla prodána přímému zájemci - společnosti Bohemia Art. Její hospodaření znamenalo postupné utlumování výroby provázené narůstajícími dluhy jak vůči státu, tak i dalším subjektům, a následné vyhlášení konkurzu na majetek všech podniků skupiny POLDI - POLDI OCEL s.r.o., Huť POLDI - Ušlechtilé oceli s.r.o., Konstrukční oceli POLDI s.r.o. a POLDI STEEL a.s. Postupné omezení až zastavení výroby v Poldi vedlo pochopitelně i k vysokému nárůstu počtu nezaměstnaných v regionu. Značná část kladenského obyvatelstva se dostala do finančních nesnází, což následně ohrozilo i řadu středních a drobných podnikatelů. Na konci roku 1997 vstoupil do likvidovaného podniku Huť POLDI - Ušlechtilé oceli s.r.o. metalurgický podnik Železárny Hrádek a.s. s cílem obnovit v této provozovně výrobu, což se sice podařilo, ale ne trvale. Výroba byla postupně snižována až došlo k jejímu úplnému zastavení a propuštění většiny zaměstnanců.

Ve 2. polovině roku 1999 vstoupila do bývalé POLDI německá společnost SCHOLZ Stahlzentrum Ost s.r.o., jejíž aktivity v areálu bývalé POLDI se soustřeďují především na likvidaci nerentabilních provozů.

Výroba válcované oceli probíhá v sochorové a středojemné válcovně na Dříni. Na počátku roku 1998 zde Třinecké železárny začaly s přípravou výroby válcované oceli. I přes řadu problémů se tomuto moravskému hutnímu „gigantu“ podařilo zahájit a udržet výrobu válcované oceli v Kladně.

V tehdejší POLDI SONP Kladno ještě v polovině 80. let 20. století byla zaměstnána velká část obyvatel Kladna i přilehlých obcí a okolí - přibližně 20 tisíc (kol., 2000). Za přibližně deset let však tomu bylo zcela jinak. Dnes v podnicích transformovaných z bývalé Poldi Kladno pracuje necelých 15 % původního počtu zaměstnanců.  

90. léta minulého století se v kladenském regionu vyznačují i útlumem těžby černého uhlí a postupným uzavíráním některých do té doby fungujících hlubinných dolů: V roce 1990 ukončily těžbu Důl Zápotocký v Kladně - Dubí, v roce 1997 Důl Mayrau ve Vinařicích a Důl Ronna v Kladně - Švermově. Uhelné hornictví se jako nezaměnitelná součást kladenského metalurgického komplexu transformovalo na začátku 90. let 20. století společně s ostravskými doly na Českomoravské doly a.s. Hlubinná těžba černého uhlí na Kladensku v současné době probíhá pouze u obce Libušín - Důl Kladno (známý pod pojmem Důl Schoeller nebo Důl Nejedlý I) a u obce Tuchlovice - Důl Tuchlovice (původně Důl Jaroslav, pak Důl Nosek).
V 90. letech 20. století zanikl také Sázavan Kladno a Masokombinát Kladno.


Nezaměstnanost obyvatel kladenského regionu

Ze všech sledovaných let se nejmarkantněji zvýšila nezaměstnanost kladenského regionu v průběhu roku 1997 - o více než 4 %.

Kladenský region byl vždy znám kvalifikovanými pracovníky v oboru hutnictví a hornictví. Zanikla řada oborů odborných učilišť, které připravovaly mládež ve výše uvedených oborech právě pro zdejší těžební a hutní průmysl. Oproti roku 1996 stoupl v roce 1997 počet nezaměstnaných vyučených mužů 2 ¼ krát (graf č. 1). Tento jev můžeme přisoudit propouštění dělnických profesí v hutích a horníků v dolech. Pokud tato skupina obyvatel vyučena v oborech hornictví a hutnictví nepodstoupí rekvalifikaci, má velmi ztížené podmínky pro nalezení nového zaměstnání. Také by zde mohl hrozit současný trend, že na většině učilišť po absolvování nástavbového studia lze dosáhnout maturity v příslušném oboru a tito jedinci pak mají přednost před pouze vyučenými, i když zastávají práci vyučených. Většina nezaměstnaných ukončila základní školu (asi 1/3 nezaměstnaných) nebo dosáhla vyučení (rovněž 1/3 nezaměstnaných). Nezaměstnaní středoškoláci tvoří 1/5. S dosažením vyššího vzdělání klesá nezaměstnanost. Jen 2 % připadají na nezaměstnané vysokoškoláky. Počet volných pracovních míst je nepřímo úměrný k počtu nezaměstnaných (graf č. 2). V rámci volných pracovních míst je nejvíce míst pro vyučené (přibližně 2/3 volných pracovních míst). V dnešní době je už hodně středoškoláků, kteří nechtějí vzít místa pouze vyučených. Žáci základních škol se málo hlásí do učebních oborů. Podniky nevykazují požadavky na vyučené v jednotlivých řemeslech.

Nejvíce nezaměstnaných je mezi mladými lidmi ve věku do 24 let, u žen do 29 let (graf č. 4). Do této věkové skupiny patří děti silných poválečných ročníků. V polovině 70. let 20. století byla přijata různá propopulační opatření, tudíž početně velmi silná věková skupina obyvatelstva zahrnuje i velké množství nezaměstnaných. Jsou to lidé bez praxe a bez zkušeností, tudíž mají ztíženou situaci pro zapojení se do pracovního procesu. Mladé ženy čeká mateřská dovolená, mladé muže zase základní vojenská služba či civilní služba a proto je řada zaměstnavatelů odmítá zaměstnat na krátkou dobu. Ženy v tomto věkovém období mívají malé děti, proto musí vybírat zaměstnání s vhodnou pracovní dobou nebo jsou nuceny žádat zaměstnavatele o upravení pracovní doby. Pro zaměstnavatele hrozí též riziko zvýšené nepřítomnosti žen v práci kvůli nemocnosti jejich dětí. Ve všech sledovaných letech převažuje počet nezaměstnaných žen nad muži.

V posledních čtyřech letech jsou pro zaměstnavatele perspektivní a reprezentativní zaměstnanci starší 35 let. Po 45. roce života lidé shání zaměstnání hůře. Lidé, kteří v dnešní době dosahují věku 45 - 54 let, jsou silnou poválečnou generací, narozeni po roce 1945. V této věkové skupině je velký počet nezaměstnaných, neboť i samotný počet obyvatel je vysoký. Nezaměstnaných nad 55 let, zvláště žen, už není tolik vzhledem k ostatním věkovým kategoriím, protože postupně odcházejí do starobního důchodu.

Ve sledovaných letech můžeme pozorovat změny zářezů věkových pyramid obyvatelstva kladenského regionu (grafy č. 3, 4). Zatímco do roku 1995 zářez tvoří obyvatelstvo do 15 let, od roku 1998 populace do 20 let. Zde je vidět, že natalita v posledních letech stále klesá. To se odráží i ve změnách struktury nezaměstnaných, neboť v letech 1993 - 1995 bylo nezaměstnaných mladých lidí do 19 let okolo 18 - 19 % a od roku 1997 klesá tento relativní údaj z necelých 9 % na necelých 5 % v roce 2000 a zvětšuje se následující skupina nezaměstnaných, především mužů, ve věku 20 - 24 let.


Dopravní dostupnost Kladna

Kladno má v současnosti nejlepší frekvenční dostupnost s Prahou. Více než 100 autobusových spojů jezdí denně mezi Kladnem a Slaným, neboť se jedná o dvě největší města a centra regionu. Spojení Kladna s ostatními městy kladenského regionu (kromě Velvar) se pohybuje v rozmezí od 51 do 100 autobusových spojů/pracovní den, s vybranými obcemi a jejich nedalekými doly v rozmezí od 26 do 50 autobusových spojů denně. Nejhorší frekvenční dostupnost v autobusové dopravě má Kladno s Velvary, městem nacházejícím se v severní části okresu - s nevýhodnou dopravní polohou vůči Kladnu, a s ostatními sledovanými městy sousedních okresů. V železniční dopravě mají nejlepší frekvenci osobních vlaků města nacházející se na trati č. 120 Praha - Chomutov.
Právě v druhé polovině 90. let minulého století se pro Kladno stalo velice atraktivní hlavní město České republiky - Praha. O tom svědčí výrazné zlepšení frekvenční akcesibility (dostupnosti) Kladna s Prahou především autobusovou, ale i vlakovou dopravou (grafy č. 5, 6). Porovnáme-li roky 1990/1991 a 2000/2001, zjistíme, že stoupl počet autobusových spojů mezi Kladnem a Prahou - Ruzyní o 140 % (z 91 na 220 spojů/pracovní den). Nárůst o 2/3 původních pravidelných autobusových spojů zaznamenáme v uvedených letech i na trase Kladno - Praha, Dejvice. Autobusová frekvence rovněž převyšuje 200 spojů v pracovní den. Pro cestu za zaměstnáním do středu Prahy volí lidé nejčastěji železniční dopravu s cílovou stanicí Masarykovo nádraží, popř. hlavní nádraží. Zde se za posledních 10 let dvojnásobně zvýšil počet vlakových spojů. Nejfrekventovanější cílovou stanicí při cestě z Kladna do Prahy je Praha - Dejvice, s možností následně využít městské hromadné dopravy. ČSAD Kladno a.s. však zabezpečuje přibližně stejný počet spojení do Prahy - Dejvic. Na výrazném zvýšení frekvence pravidelné autobusové dopravy se 80 spoji denně podílejí soukromí autodopravci: POHL a EXPRESCAR. Většina lidí dává přednost soukromým autodopravcům a to nejen z důvodu lepší časové dostupnosti, ale roli hraje především ekonomické hledisko (nižší ceny jízdného). Soukromí autodopravci nezastavují v takovém množství stanic jako ČSAD a deviatilita (nepřímočarost) dopravní trasy je menší. Ve zvyšování počtu spojů mezi Kladnem a Prahou se výrazně odrazil pokles volných pracovních míst okresu Kladno a nezaměstnanost obyvatel Kladna v místě jejich bydliště.

Obyvatelstvo Kladna využilo blízkosti Prahy, mnohdy i lepšího finančního ohodnocení a začalo si v hlavním městě  hledat zaměstnání. Řada lidí se uchýlila do různých firem, kterých tam po roce 1990 vznikalo nespočetné množství. Hodně obyvatel Kladna využilo nejen blízkosti, ale i ostatních výhod a pracuje na letišti v Praze - Ruzyni, na západním okraji Prahy.

Samozřejmě, že i v Praze se počet volných pracovních míst omezil a je vyčerpatelný. Nicméně pracující, kteří zde zaměstnání našli a nejezdí osobním automobilem, využívají denně pravidelné hromadné dopravy. Praha přitahuje velké množství studentů, kteří z Kladna denně dojíždějí. Praha nejen vždy byla a je univerzitním a vysokoškolským městem, ale vznikla tam celá řada různých druhů škol, které v ostatních městech nejsou. Jedná se převážně o střední školy a nástavbové kurzy na středoškolské vzdělání.

Naproti tomu opačná situace ve změnách frekvenční dostupnosti nastala mezi Kladnem a Dolem Mayrau ve Vinařicích. Zatímco v letech 1981/1982 a 1990/1991 se počet spojů mezi Kladnem a Dolem Mayrau pohyboval okolo 50 spojů denně tam i zpět (celkem přes 100 spojů/pracovní den), v roce 2000/2001 je to necelá polovina. V souvislosti s útlumem dolování vznikl v areálu bývalého Dolu Mayrau Skanzen Mayrau uchovávající unikátní technické zařízení. Chybějících 60 pravidelných autobusových spojů je právě odrazem útlumu těžby a zavření tohoto dolu.

K obdobné situaci dochází i na trase Kladno - Důl Tuchlovice, kde jezdí denně o 10 autobusů méně v každém směru. Na tomto hlubinném dole těžba černého uhlí probíhá jen v omezeném rozsahu.

Rovněž se zhoršila frekvenční dostupnost Kladna s Buštěhradem. V Kladně - Dříni v blízkosti Buštěhradu byla vystavěna v 80. letech 20. století Poldi II. Dojíždělo sem značné množství pracovní síly nejen z Kladna, ale i Prahy a dalších míst. Nyní sice na Dříni působí Třinecké železárny, ale zaměstnávají pouze 546 zaměstnanců (5.1.2000). Spoustu pracovních příležitostí v současnosti nalézají obyvatelé Buštěhradu přímo v místě bydliště, tudíž většina jich nemusí za zaměstnáním dojíždět. V bezprostředním okolí města se nachází několik významných podniků. Příkladem úspěšně rozvíjející se firmy je Martin Peroutka, zabývající se papírenskou a polygrafickou výrobou.

Časová dostupnost Kladna s okolními centry pravidelnou autobusovou dopravou odpovídá ve většině případů vzdálenostní dostupnosti těchto míst. Nejhorší časovou dostupnost osobní železniční dopravou zaujímá v rámci kladenského regionu Kladno se Slaným a Velvary. Zde hraje roli velká deviatilita železniční trati.
V průběhu sledovaného období došlo pouze k nevýrazným změnám v časové dostupnosti Kladna s okolními centry (grafy č. 7, 8), které je ve většině případů zapříčiněno modernizací vozů i komunikací.
 

Průmyslové zóny Kladna

Podstatnou část území města Kladna - 500 ha (r. 2000) tvoří stará průmyslová zóna. Průmyslová zóna Kladno - východ je určena pro průmyslovou výrobu, výrobní služby, sklady a těžbu. Hlavní funkcí tohoto území je vytvoření podmínek pro průmyslovou výrobu hromadného, továrního velkosériového charakteru. Vzhledem k tomu, že na převážné většině tohoto území průmyslová výroba skončila nebo je v hlubokém útlumu, město Kladno podporuje v současné době investice, které v průmyslové zóně povedou k obnově průmyslové činnosti.

Nejvýznamnější novou investicí v této průmyslové zóně je energetický zdroj společnosti ECK Generating s.r.o. Začátkem 90. let vstoupilo do procesu privatizace několik investorských firem ze zahraničí, jež měly zájem o investování do rekonstrukce a rozvoje energetického sektoru závodní energetiky bývalého státního podniku POLDI Spojené ocelárny Kladno. Počátkem roku 2000 byly odstraněny poslední nedostatky a energetický zdroj přešel do trvalého provozu. Nový zdroj by mohl po příštích minimálně 20 let zajišťovat spolehlivé dodávky tepla a elektrické energie pro město Kladno a přilehlou průmyslovou zónu.

Mezi městem Kladnem a Velkým Přítočnem se nacházejí pozemky určené pro průmyslovou zónu Kladno - jih. Rozloha této nové průmyslové zóny je přibližně 40 ha. V  roce 2000 zde vzniklo 1500 nových pracovních příležitostí. V lokalitě lze předpokládat ještě dalších přibližně 1000 pracovních míst. Tato nová průmyslová zóna patří v rámci České republiky mezi nejlépe hodnocené (kol., 2000). V současné době v této lokalitě produkují své výrobky následující společnosti. Německá společnost Dr. Oetker se zabývá potravinářskou výrobou, japonská společnost Showa Aluminium Czech výrobou hliníkových klimatizačních jednotek pro automobily, holandská společnost Transito Properties Czech výrobou a montáží přesných součástek pro elektrotechniku, belgická společnost BARCO GROUP přesným zpracováním elektronických součástek. Ještě v létě 2000 připravovaly své haly dva nejnovější podniky Kladenska. Francouzská společnost SAGEM opravuje mobilní telefony a vyrábí nové mobilní telefony. Dánská společnost LEGO PRODUKCE se zabývá kompletací a balením dílů dětské stavebnice.

Území obou průmyslových zón Kladna jsou z hlediska dopravního spojení velice výhodně umístěna a jsou vybavena veškerou potřebnou infrastrukturou.


Závěr

S útlumem hutního a těžebního průmyslu se začíná v kladenském regionu zvyšovat nezaměstnanost. Se zvyšující se nezaměstnaností v regionu klesá počet volných pracovních míst. Zvyšuje se dojížďka obyvatel Kladna za zaměstnáním. To se odráží ve změnách dopravní dostupnosti Kladna, neboť se rapidně zvyšuje počet spojů do nedalekého hlavního města ČR - Prahy a naopak se snižuje počet spojů tam, kde se výrazně omezila výroba či těžba. Zdá se, že nepříznivé ukazatele míry nezaměstnanosti kladenského regionu nejsou trvalého charakteru. Rýsuje se zde reálná šance na zmírnění negativních dopadů pro obyvatelstvo i hospodářství regionu. V kladenském regionu by do budoucna mohlo dojít ke snížení míry nezaměstnanosti zahájením provozu některých nově vystavěných podniků v jižní průmyslové zóně. Následně by se mohlo zmírnit do budoucna i dojíždění obyvatel Kladna za zaměstnáním za hranice regionu. V důsledku restrukturalizace se tak Kladno jako bývalé centrum hutního a těžebního průmyslu začíná orientovat na průmysl lehký. S tím souvisí nutná rekvalifikace obyvatel.


Literatura a ostatní prameny

BRINKE, J. (1999): Úvod do geografie dopravy. UK, Praha, 114 s.
FIALOVÁ, H. (1998): Malý ekonomický výkladový slovník. A plus, Praha, 167 s.
KOL. (2000): Okres Kladno na prahu nového milénia aneb Kladensko a Slánsko v roce 2000. GELTON, Nové Strašecí, 208 s.
MIRVALD, S. (1986): Cvičení z ekonomické geografie. I. Geografie dopravy. PF, Plzeň, 56 s.
POSOVÁ, D. (2001): Hodnocení nezaměstnanosti a dopravní dostupnosti v okrese Kladno. [Diplomová práce.] Katedra geografie PF UJEP, Ústí nad Labem, 120/79 s.
SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. (1991): Ekonomie. Svoboda, Praha, 1011 s.

Jízdní řád ČSAD 1981/1982. Středočeský kraj l. ČSAD, Praha.
Jízdní řád ČSAD 1990/1991. Středočeský kraj 1. ČSAD, Praha.
Jízdní řád ČSAD 2000/2001. Střední Čechy 1. ČSAD, Praha.
Jízdní řád ČSD 1981/1982. NADAS, Praha.
Jízdní řád ČSD 1990/1991. NADAS, Praha.
Jízdní řád ČD 2000/2001. NADAS, Praha.
jízdní řády soukromých autodopravců
materiály Úřadu práce Kladno (ÚP)
materiály Českého statistického úřadu - oddělení Kladno (ČSÚ)
materiály referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu Kladno (RRR OkÚ)


Darina POSOVÁ
katedra geografie
Pedagogická fakulta
Univerzita  Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Poznámka: Ve sborníku vyšla zkrácená verze příspěvku o grafy č. 5, 6, 7, 8.




    Zpět na domovskou stránku.

Vznik stránky: 2002, poslední aktualizace: 6.1.2003.