K vyjádření (územní) koncentrace lze využít jednoduchou Lorenzovu křivku.
Oblouk křivky a úhlopříčka čtverce grafu vymezují plochu, která odpovídá
míře koncentrace určitého jevu (ve statistice je to 1/2 tzv. Giniho koeficientu
koncentrace). Čím je tedy plocha vymezená oběma křivkami větší, tím je
i větší variabilita v prostorové koncentraci např. obyvatelstva.
Názorné je zejména vývojové srovnání několika časových průřezů nebo
dvou odlišných regionů.
Lorenzův oblouk můžeme dobře využít při hodnocení koncentrace obyvatelstva.
Jeho sestrojení provádíme v následujících krocích:
Do tabulkového procesoru nasázíme data za jednotlivé územní jednotky
obec | počet obyvatel | rozloha (km2) | hustota zalidnění |
Přišimasy | 268 | 12,3 | 21,8 |
Škvorec | 369 | 14,6 | 25,3 |
Vrátkov | 158 | 24,3 | 6,5 |
celkem v území | 12589 | 1524 |
Vypočteme hustotu zalidnění a seřadíme obce podle hustoty (to je velmi
důležité). Vypočítáme relativní kumulativní četnosti pro počty obyvatel
i rozlohu v jednotlivých řádcích.
obec | počet obyvatel | fi kumulativní (%) | rozloha (km2) | fi kumulativní (%) |
Vrátkov | 158 | 1,26 | 24,3 | 1,59 |
Přišimasy | 268 | 3,38 | 12,3 | 2,40 |
Škvorec | 369 | 6,32 | 14,6 | 3,36 |
Hradešín | 1544 | 100,00 | 14,2 | 100,00 |
celkem v území | 12589 | xxx | 1524 | xxx |
Nyní vynesu do grafu na osu x (vodorovnou) kumulativní četnosti rozlohy
- pokud jsem řadil hustotu zalidnění vzestupně - nebo kumulované četnosti
obyvatelstva pokud jsem řadil sestupně. V každém případě musím docílit
toho, aby oblouk křivky byl v dolní pravé polovině grafu. Graf by měl tvořit
pozvolnou křifku bez znatelných skoků. Pokud tomu tak není, sledujte ještě
jednou postup sestrojení Lorenzova oblouku.
Graf sestrojte v tabulkovém procesoru - nejlépe XY graf.