Lorenzova křivka
V případě nesnází se přijdete poradit v konzultačních hodinách.

K vyjádření (územní) koncentrace lze využít jednoduchou Lorenzovu křivku. Oblouk křivky a úhlopříčka čtverce grafu vymezují plochu, která odpovídá míře koncentrace určitého jevu (ve statistice je to 1/2 tzv. Giniho koeficientu koncentrace). Čím je tedy plocha vymezená oběma křivkami větší, tím je i větší variabilita v prostorové koncentraci např. obyvatelstva.
Názorné je zejména vývojové srovnání několika časových průřezů nebo dvou odlišných regionů.
Lorenzův oblouk můžeme dobře využít při hodnocení koncentrace obyvatelstva. Jeho sestrojení provádíme v následujících krocích:

Do tabulkového procesoru nasázíme data za jednotlivé územní jednotky
 
obec počet obyvatel rozloha (km2) hustota zalidnění
Přišimasy 268 12,3 21,8
Škvorec 369 14,6 25,3
Vrátkov 158 24,3 6,5
celkem v území 12589 1524

Vypočteme hustotu zalidnění a seřadíme obce podle hustoty (to je velmi důležité). Vypočítáme relativní kumulativní četnosti pro počty obyvatel i rozlohu v jednotlivých řádcích.
 
obec počet obyvatel fi kumulativní (%) rozloha (km2) fi kumulativní (%)
Vrátkov 158 1,26 24,3 1,59
Přišimasy 268 3,38 12,3 2,40
Škvorec 369 6,32 14,6 3,36
Hradešín 1544 100,00 14,2 100,00
celkem v území 12589 xxx 1524 xxx

Nyní vynesu do grafu na osu x (vodorovnou) kumulativní četnosti rozlohy - pokud jsem řadil hustotu zalidnění vzestupně - nebo kumulované četnosti obyvatelstva pokud jsem řadil sestupně. V každém případě musím docílit toho, aby oblouk křivky byl v dolní pravé polovině grafu. Graf by měl tvořit pozvolnou křifku bez znatelných skoků. Pokud tomu tak není, sledujte ještě jednou postup sestrojení Lorenzova oblouku.
Graf sestrojte v tabulkovém procesoru - nejlépe XY graf.



Sestrojení Lorenzova oblouku můžete nastudovat i v následující literatuře:
Pavlík, Z., Rychtaříková, J., Šubrtová, A. (1986): Základy demografie. Academia. Praha. strana 463.
Vencálek, J., Nováková, B. (1981): Cvičení z geografie obyvatelstva. Pedagogická fakulta v Ostravě. strana 30.
Pavlík, Z., Kuhnl, K. (1981): Úvod do kvantitativních metod pro geografy. UK Praha. SPN. Praha. strana 110.
 
 7.11.2000