Představení projektu

Suburbánní rozvoj představuje v současnosti nejintenzivnější proces transformující sídelní strukturu post-socialistických zemí (Ouředníček 2007, Ouředníček 2003, Ouředníček a Sýkora 2002, Kovács 1999). Zároveň jde o proces s výraznými dopady na životní prostředí metropolitních regionů, ekonomiku i společnost České republiky jako celku (Sýkora 2002). Mezi stěžejní procesy suburbánního rozvoje patří dekoncentrace rezidenční, pracovní a částečně i obslužné funkce z jádrových měst do jejich zázemí (rezidenční a komerční suburbanizace), která postupně rozšiřuje urbanizované oblasti do venkovského osídlení i volné krajiny. Hrozbou pro životní prostředí je především nekoordinovaný rozvoj výstavby rodinných domů, nákupních a logistických areálů, průmyslu a dopravních staveb a jejich živelná lokalizace do okolní krajiny, urban sprawl (Sýkora a Ouředníček 2007, Jackson 2002, TCRP 2002, 1998), která v některých případech negativně ovlivňuje půdní fond, rovnováhu vodního režimu, mikroklima a využití půdy nebo dopravní zatížení území (Bičík a Kupková 2006, Urbánková a Ouředníček 2006, Walker a Meyers 2004, CEU 2001). Suburbanizaci lze vnímat jako jeden ze dvou mechanismů růstu měst v celé historii (urbanizace a suburbanizace) a nelze jí zabránit (Ouředníček 2002). Naproti tomu urban sprawl (tj. živelné a nekoordinované rozpínání měst do okolní volné krajiny) je nutno považovat za problém, který je potřeba účinně potírat (Gremlica 2001, TCRP 2002).

Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) identifikuje jako jeden z hlavních nerovnovážných prvků konflikt zájmů mezi ochranou životního prostředí (zejména ochranou přírody a krajiny) a ekonomickým rozvojem (zejména budování dopravní infrastruktury a výstavba užitkových budov). V obecné rovině je tedy potřeba hledat v případě rozvoje suburbánních oblastí českých měst rovnováhu mezi ekonomickým růstem, zachováním sociální soudržnosti a environmentálními cíli. Životní prostředí proto chápeme v širokém smyslu jako celek složený z přírodního prostředí, člověkem vytvořeného (built environment) a sociálního prostředí. Suburbánní rozvoj má výrazné dopady na zábor půdy a mění i spotřební a produkční činnosti v příměstské a periferní oblasti (Bičík a Kupková 2006, World bank 1997). Zároveň výrazně ovlivňuje i urbanistickou strukturu a architekturu sídel (Baše a Cílek 2006, Hnilička 2005) i sociální stratifikaci obyvatelstva suburbánních sídel (Ouředníček 2007). Vedle tlaku nové výstavby na přírodní krajinu vstupují do sídel v zázemí českých měst prvky městské architektury i městské obyvatelstvo, což má výrazný vliv na venkovský ráz suburbánních sídel i sociální soudržnost obyvatelstva těchto sídel (Puldová a Ouředníček 2006, Blažek 2004).

Projekt hodnotí územní rozsah a intenzitu suburbanizace v České republice a identifikuje její důsledky z hlediska udržitelného rozvoje krajinné a společenské sféry. Cílem projektu je nalézt systém indikátorů pro hodnocení rozsahu a důsledků suburbanizace a navrhnout opatření vedoucí k prevenci a zmírnění jejích negativních důsledků. Významným cílem je zpřístupnit výsledky základního výzkumu širší odborné veřejnosti a předat je vhodnou formou uživatelům území.

Ve výzkumu budeme navazovat na výsledky dosavadní výzkumné činnosti jednotlivých členů týmu i širšího kolektivu odborníků Přírodovědecké fakulty UK a dalších spolupracujících organizací. Na regionální úrovni uskutečnila Evropská komise v 90. letech projekty Murbandy a Moland, v nichž se analyzoval prostorový rozvoj 25 evropských měst za dobu 40 let s využitím družicových dat (Kupková 2003). V rámci projektu Moland se ověřovalo několik prostorových indikátorů, které mají vztah k městskému prostředí včetně zvážení sociálních a ekonomických aspektů, mezi nimi i narůstání zastavěné plochy kolem měst (Kasanko a kol. 2006, Taubenböck a kol. 2006, Hanham a Spiker 2005, EEA & JRC 2002).

Projekt částečně vychází z relativně nové metody k hodnocení regionálních rozvojových strategií testovanou a rozvíjenou v mezinárodním projektu „Methods and tools for evaluating the impact of cohesion policies on sustainable development“ (SRDTOOLS) podpořeného 6. rámcovým programem EU, přičemž jednou z případových studií byla Česká republika, resp. proces suburbanizace v pražském metropolitním areálu (Blažek a kol. 2006a,b,c).

Podpůrným nástrojem bude zejména projekt Národního programu výzkumu II „Sociálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky“ (MŠMT, řešitel M. Ouředníček). Předkládaný projekt bude rozvíjet specifický problém suburbánního rozvoje s využitím poznatků o obecném kontextu sociálně prostorové diferenciace. Konkrétní zacílení na problematiku suburbanizace umožní hlubší poznání studovaného procesu a fundovanější návrhy opatření vedoucích k prevenci negativních důsledků urban sprawl.