Želivka

Zaniklá – zatopená kulturní krajina hlubokých říčních údolí

Charakteristika krajinného rázu | Krajina vodní nádrže Švihov (Želivka)

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Krajina vodní nádrže Švihov (Želivka)

Krajinný ráz tohoto území se zásadně změnil v období socialismu ve druhé polovině 20. století výstavbou téměř 40 km dlouhé vodárenské nádrže Švihov na Želivce, největší vodárenské nádrže ve střední Evropě. Vznikla zde vodní plocha cca 1600 ha, která zatopila tradiční kulturní krajinu říčního údolí Želivky, utvářenou po staletí od středověké kolonizace. Vodní nádrž zatopila malá venkovská sídla, mlýny, pily a dopravní cesty vedoucí údolím Želivky a přerušila sít cest, které protínaly údolí. Zmizel zde jedinečný fenomén mírně zaříznutého říčního údolí, který byl ovšem nahrazen krajinářsky neméně výrazným a dominantním fenoménem údolní nádrže.

Změna krajinné funkce reprezentuje posun od původní produkční funkce zemědělské doplněné funkcí sídelní k prvořadé funkci vodohospodářské. Té je podřízeno i hospodaření v bezprostředním okolí nádrže, které je v prvním pásmu hygienické ochrany nepřístupné a kompletně zalesněné. Zákaz vstupu s výjimkou pracovníků s příslušným povolením (především pracovníci Povodí Vltavy) tak vytváří určitou obdobu kdysi nepřístupného pohraničního pásma.