Napište konečně ta skripta!
Tak tuhle mi někdo napsal do studentské ankety zlověstně: "sepsat konečně skripta!". To mě zarazilo, protože ani při sebevětším listování v paměti jsem si nedokázal vzpomenout, že bych kdy sepsání skript slíbil. Ovšemže sliby se mají plnit, ale proč se kdosi s takovou naléhavostí dožaduje něčeho, co jsem nejen neslíbil, ale ba ani nenaznačil? No dobrá, řekl jsem si, věc je asi jinde: od pedagoga se prostě sepsání skript očekává, a basta.
Dobře se pamatuju, jaké byly přednášky, k nimž nebyla žádná skripta: člověk na ně musel pečlivě chodit, aby si zapisoval; protože si zapisoval, neměl mnoho času přemýšlet o tom, co pedagog říká a zda to má nějaký smysl; a protože o tom nemohl přemýšlet, ani při studiu poznámek si vlastně nebyl úplně jist, zda tomu rozumí. To je všechno pravda, a je to samozřejmě špatně. Psát si poznámky na přednáškách je zavrženíhodné, protože se dělá zbytečně práce, kterou už udělalo tisíce lidí přede mnou, a ukracuje to ten čas, který má být smysluplně věnován především poslouchání a chápání (teda pokud si myslím, že přednášky k tomu mohou pomoci; pokud ne, nemá cenu na ně chodit, poznámky nepoznámky). Možná zločinní pedagogové nepíšou skripta proto, aby si zajistili velkou účast na svých veskrze nudných přednáškách a pak byli dobře hodnoceni, o libém pocitu důležitosti ani nemluvě!
Ano, je to všechno pravda, ale netýká se to jen žáků. I pedagog je v podobné situaci: psát skripta znamená vykrádat věci již stokrát napsané a smolit je do textu, kterým se má ulehčit práce těm, co si (oprávněně) nechtějí psát poznámky na přednáškách. Přitom se vykrádá z učebnic, jichž dneska pro každý obor existují desítky, ne-li stovky, takže psaní skript příliš velká tvůrčí práce není. Takže důležitá otázka je, proč se z těch učebnic neučit přímo? Některé z nich jsou dokonce ve velkém počtu v knihovnách (jen letos dala biologická sekce několik set tisíc na nákup učebnic). Nejsou-li (na což šťoural rád poukáže), ve věku scannerů a xeroxů asi není moc velký problém se jich domoci. Ve statistice a analýze dat, k níž se ona poznámka vztahovala, mi přijde psaní skript obzvlášť absurdní; v máločem existuje tolik rozmanité studijní literatury jako zde, spousta je v češtině (a tedy za české ceny) a druhá spousta je volně dostupná na netu. Samozřejmě: skripta mají cenu, když píší o něčem, o čem se nelze v běžně dostupných zdrojích nic dočíst. Ať už je to proto, že to napsané je skutečně nějak nedostupné, nebo proto, že obsah přednášky je natolik originální. Troufám si říci, že takových případů je ale asi docela málo, a psát o něčem, co je již stokrát napsáno, je v pravém slova smyslu zbytečné.
Nemůžu si pomoct, ale skripta mi přijdou obzvlášť rafinovaný způsob, jak z university (jejíž primární smysl je naučit přemýšlení a samostatnému zacházení s fakty) udělat pasivní nalejvárnu ve stylu úřednické školy Josefa II nebo rychlokursů padesátých let. Skripta jsou nástroj k výchově těch, kdo si myslí, že na všechno lze mít manuály a předpisy; stačí je sepsat, a hle: vzdělání je na světě. Ozývají se dokonce hlasy, aby vytváření skript se stalo úředně vyžadovanou součástí profesní kariéry pegadoga. Slyším v těch hlasech (krom možného tlaku na dostatek práce pro nakladatelství, jež skripta vydávají) absurdní touhu po právě tomto typu vzdělání.
Mně se nějak zdá, že hloupého memorování příruček bylo docela dost. Naopak: je třeba se aktivně pídit po informacích, hodnotit je a vybírat si z nich; to, a nikoli detaily analýzy variance, je to důležité, co si žák má ze studia odnést. A ostatně: co brání vzniku studentské iniciativy, dát dohromady pár poznámek z přednášky, sesypat dohromady a udělat skriptům podobný text svépomocí? (třeba ho pedagog rád přečte a opraví nesrovnalosti). Mnohé slovutné učebnice vznikly právě tak; pokud mě pamět neklame, tak třeba Saussurův Úvod do obecné lingvistiky.
Čili: přednáška má mít dobrý syllabus, aby žáci věděli, o čem že se to bude mluvit, a dobré odkazy na literaturu, aby věděli, kde tento naplnit patřičným obsahem. Jsou-li ovšem k přednášce skripta, znamená to, že pedagog chce mít za žáky pasivní a líné bytosti, adékáře ekologie či molekulární biologie.
TH
(Rád uvítám jakýkoli komentář na této adrese. Prosím v tom případě napište také, zda souhlasíte s tím, abych jej zde vyvěsil.)
Jaroslav Flegr:
Ahoj Tomasi
Zajimavy a urcite legitimni nazor. Jen strucne (a dal bych radeji prenesl diskusi na jine forum (ale v Rybe je na mne moc nakourino)) 1) Tvrdim, ze k prednasce musi byt ucebnice nebo skripta pokryvajici celou prednasenou latku, nikoli ze ji musi napsat (opsat ?) prednasejici.. 2) Nicim se tak pedagog sam neseznami s vlastnim oborem, jako kdyz pro nej sepise vlastni ucebnicenici (to tvrdi mimo jine sam velky Jan Klein) 3) Kdyz si nejsem jist kterou ze dvou cest je spravnejsi si vybrat, je kupodivu racionalnejsi zvolit to mene pohodlnou (abychom kompenzovali vahu toho, co na misky vah spravne nepatrilo)...
Jarda
Adam Petrusek:
Pridavam se k Tomasovi.
(A potrefena husa nejsem, zrovna k morskym ekosystemum jsem neco loni prelozil, takze dokonce muzu doporucit i neco malo titulu v cestine. Je pravda, ze me vzdycky pobavi vydeseny zrak nekterych studentu, kdyz doporucim anglickou knihu - byt i s tim, ze si ji ode mne mohou pujcit...)
Nic to ovsem nemeni na velmi zasluznem kroku, pokud nekdo dobry ucebni text oboru, ktery v cestine jeste neni, sepise - treba kvalitni Evolucni biologie v cestine citelne chybela, o tom neni sporu.
Adam
PS. ... jak jsem cetl ten tvuj text, tak jsem si vzpomnel, jak me pri prednasce z morskych ekosystemu pobavilo, kdyz se studenti ptali "a kdy nam nahrajete ty vase prezentace?" Taky jsem si nejak nevzpomnel, ze bych je nekomu slibil. Adam
Jiří Neustupa:
Ahoj Tomáši,
s potěšením jsem narazil na Tvůj názor o současných perspektivách a budoucnosti skript. Zda se mi, že kontroverze v téhle věci se v poslední době zvětšuje, a to jak mezi studenty, tak i (většinou o jednu či víc generaci staršími) přednášejícími. Jako poměrně vyhraněný zastánce extinkce skriptomorfnich materiálu jsem toho názoru, že lidé jsou dnes v zásadě rozdělení na dvě skupiny. Totiž na ty, kteří se snaží pochopit (a neodmítají) šokující rozsah změn v mezilidské komunikaci způsobené fenoménem internetu a na konzervativní skupinu lidí, kteří se tomu brání či věc nejsou schopni nahlédnout.
Všem zastáncům druhé skupiny doporucuju podívat se například na Wikipedii. Wikipedia a několik dalších obecně přístupných zdrojů možná už dnes obsahují v podstatě všechny informace potřebné k úspěšnému absolvování všech bakalářských i magisterských oboru na UK. Nebo tomu tak bude třeba do dvou tří let. Snahy vydávat v této situaci skripta jsou podobně třeba usilovnému ručnímu opisování knih řekněme v roce 1550. Ano, schopnost získat a vytřídit informace relevantní k nějaké přednášce je důležitější než ony informace samotné. V tomto kontextu bych spíš navrhoval vydávání skript v nakladatelství Karolinum řekněme k 1.1. 2007 zakázat a tuto organizací k všeobecně úlevě univerzitní akademické obce zrušit. :)
Posílám pozdravy, Jirka