obsah P O T R A T Y

Absolutní počty těhotenství ukončených potratem jsou získávány sumarizací individuálních "Žádostí o umělé přerušení těhotenství (UPT) - hlášení potratu a mimoděložního těhotenství", které spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Pořízené záznamy hlášení předává Českému statistickému úřadu pro zpracování v rámci demografické statistiky. Podle ČSÚ je počet potratů vždy vyšší než podle ÚZIS, protože ÚZIS zpracovává pouze údaje o potratech u občanek ČR ("tuzemek"), zatímco ČSÚ zpracovává celý soubor potratů bez ohledu na státní občanství.

Za potraty jsou v demografické statistice považována předčasná ukončení těhotenství, klasifikovaná lékařem jako ukončení těhotenství potratem a za která ÚZIS obdržel příslušná hlášení.

Potrat je definován vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 v § 4:

"1) Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž

a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů,

b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale       nepřežije 24 hodin po porodu,

c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

2) Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů. "

Při zpracování v ČSÚ se údaje o potratech člení podle:

a vzájemných kombinací těchto a dalších charakteristik v územním třídění.

Podle druhu ČSÚ potraty člení dělí na:

umělá přerušení těhotenství (též "indukované potraty", "interrupce")

samovolné potraty (též "spontánní potraty")

ostatní potraty - při úrazu ženy nebo zjištěné ilegální interrupce. Od roku 1992 se mezi "ostatní potraty" zahrnují ukončení mimoděložních těhotenství. Z počtu "ostatních" potratů se zpravidla neodvozují relativní ukazatele.

Možnost umělého přerušení těhotenství - indukovaného potratu - na žádost ženy byla v ČR upravena zákonem č. 68/1957 Sb, uvedeným do praxe v roce 1958.Od tohoto roku proto počet potratů výrazně vzrostl; podle dřívějšího zákona č. 68/1950 Sb. byly vedle spontánních potratů umožňovány pouze interrupce ze zdravotních důvodů. Termín "umělé přerušení těhotenství" je stanoven zákonem. V demografické statistice se však používá i termín "indukovaný potrat", který je přesnější a odpovídající mezinárodní praxi. Od tohoto termínu je odvozen ukazatel "indukovaná potratovost", zatímco od termínů "umělé přerušení těhotenství" nebo "interrupce" název relativního ukazatele odvodit nelze. Občas se používají termíny "umělý potrat", "umělá potratovost", které však jsou nepřesné z jazykového hlediska.

Prováděcí předpisy zákona č. 68/1957 Sb. však podmínky interrupce omezovaly, zejména zřízením tzv. interrupčních komisí, které oprávněnost každé žádosti o interrupci posuzovaly. Přesto se uzákonění interrupcí projevilo prudkým poklesem počtu narozených na konci padesátých let. V době, kdy neexistovala moderní antikoncepce, se interrupce staly antikoncepcí "ex post" a v Československu, stejně jako ve většině východoevropských zemí, se umělá přerušení těhotenství velice rozšířila.

Od roku 1987 je zákonem č. 66/1986 Sb. přístup k interrupcím uvolněn, záleží pouze na rozhodnutí ženy. Přesto počet interrupcí v devadesátých letech výrazně klesá, jednak vlivem rozšíření moderních antikoncepčních prostředků, jednak zavedením povinného příspěvku ženy na provedení potratu z jiných než zdravotních důvodů.

Za zvláštní formu interrupcí byly ve statistickém zpracování do roku 1997 považovány tzv. miniinterrupce, tj. umělá přerušení těhotenství trvajících méně než 8 týdnů. Vzhledem k nejednotnému výkladu a k nejasnostem při mezinárodním porovnání, od roku 1998 se termín "miniinterrupce" nepoužívá.

Při posuzování výše potratovosti a zejména při mezinárodním porovnávání je nutno si uvědomit, že ČR patří mezi několik málo zemí, které potraty sledují v úplnosti. Mnohé jiné země publikují data pouze za interrupce, přičemž za ně někdy nepokládají přerušení těhotenství do 8 týdnů, jiné země uvádějí pouze data, získaná ze státních zdravotnických zařízení a jsou i země, které data o potratech vůbec nezveřejňují. Nepřehledná je situace v zemích, kde jsou interrupce zakázány nebo omezeny. Proto každé mezinárodní porovnání ukazatelů potratovosti je sporné.

Základními ukazateli u potratovosti jsou obdobně jako u jiných demografických procesů hrubá míra a míry podle věku.

Hrubá míra potratovosti ( indukované potratovosti, samovolné potratovosti)

Počet potratů (umělých přerušení těhotenství, samovolných potratů) na 1000 obyvatel středního stavu. Pokud se počet potratů vztahuje na rodivý kontingent (ženy ve věku 15-49 let), označují jej někteří demografové obecná míra potratovosti (tj. v nesouladu s obecnou praxí, kdy se označení "obecná" používá jako synonymum výrazu "hrubá").

Míry potratovosti ( indukované potratovosti, samovolné potratovosti ) podle věku ženy

Počet potratů (umělých přerušení těhotenství, samovolných potratů) žen v určitém věku na 1000 žen středního stavu ve stejném věku

Míry potratovosti ( indukované potratovosti, samovolné potratovosti ) podle rodinného stavu ženy

Počet potratů(umělých přerušení těhotenství, samovolných potratů) žen určitého rodinného stavu (svobodných, vdaných, rozvedených, ovdovělých) na 1000 žen stejného rodinného stavu

Úhrnná potratovost (úhrnná indukovaná potratovost, úhrnná samovolná potratovost)

Obdoba ukazatele úhrnná plodnost, při výpočtu místo měr plodnosti podle věku se dosadí míry potratovosti (indukované potratovosti, samovolné potratovosti) podle věku.

Index potratovosti (indukované potratovosti, samovolné potratovosti)

Ukazatel vyjadřuje index potratovosti, t.j. počet potratů (indukovaných potratů, samovolných potratů) připadající v daném časovém intervalu a v daném území na 100 celkem narozených dětí v témž intervalu a v témž území.

Potraty v ČR v letech 1970 - 1999
Rok Počet potratů celkem V tom počet
samovolných potratů ostatních potratů umělých přerušení těhotenství UPT do 8. týdne těhotenství
1970 89 509 17 597 19 71 893 .
1975 76 342 20 812 19 55 511 31 753
1980 86 503 17 561 12 68 930 37 289
1985 99 357 16 281 34 83 042 55 230
1990 126 055 14 772 15 111 268 87 933
1995 61 590 10 571 1 488 49 531 41 735
1998 55 654 11 128 1 567 42 959 35 752
1999 52 103 11 173 1 548 39 382 32 579

Zásadní zvýšení počtu samovolných potratů, v tabulce patrné u roku 1995, bylo způsobeno zařazením mimoděložních těhotenství do této skupiny od roku 1992. V letech 1987 až 1991 byla mimoděložní těhotenství řazena mezi umělá přerušení těhotenství.

Ukazatele potratovosti v ČR v letech 1970 - 1999
Rok Hrubá míra potratovosti

Index potratovosti

Úhrnná potratovost

celkové indukované celkové indukované celková indukovaná
1970 9,1 7,3 60,1 48,3 1,273 1,031
1975 7,6 5,5 39,6 28,8 1,034 0,761
1980 8,4 6,7 55,9 44,6 1,151 0,915
1985 9,6 8,0 72,8 60,8 1,360 1,132
1990 12,2 10,7 96,2 84,9 1,773 1,546
1995 6,0 4,8 63,9 49,9 0,840 0,677
1998 5,4 4,2 61,3 47,3 0,745 0,578
1999 5,1 3,8 58,0 43,7 0,696 0,529

<<< ZEMŘELÍ   SŇATKY >>>


© Český statistický úřad, 2001