Toxoplasma gondii

Konečným hostitelem této kokcidie jsou výlučně kočkovité šelmy, v jejichž střevě dochází k pohlavnímu rozmnožování a vytváření tzv. oocyst, které jsou spolu s trusem produkovány do prostředí, kde se jimi může nakazit mezihostitel. Mezihostitelem se může stát v podstatě jakýkoliv teplokrevný živočich včetně člověka. Přenos parazita z mezihostitele (v přírodě nejčastěji hlodavce) do konečného hostitele – kočky probíhá formou predace. Podle manipulační hypotézy nemusí parazit nečinně čekat, ale může zvýšit šance přenosu manipulací chování mezihostitele. Skutečně se ukazuje, že chování nakažených hlodavců se v mnoha ohledech liší od chování hlodavců nenakažených.

Toxoplasmosa u člověka probíhá ve většině případů podobně jako běžné virové onemocnění za něž bývá často chybně diagnostikována. Po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst až do konce jeho života. Vážné následky může mít toxoplasmosa u osob s poruchami imunity (např. AIDS) nebo při podávání imunosupresiv a pod. V případě infekce matky v těhotenství může dojít k závažným poškozením plodu. Hlavními zdroji nákazy je především špatně tepelně upravované maso nebo potraviny kontaminované trusem nakažených koček. V závislosti na potravních zvyklostech a dalších faktorech se promořenost toxoplasmosou mezi různými zeměmi značně liší v České republice je nakažena asi třetina osob v některých zemích (např. ve Francii) je však nakaženo téměř 90% veškeré populace.