Profesor
   
 
   
 
   
 
   
 
   
 
   
 
   
 
   
 
   
 
     
 
Náměty na diplomovou práci

Vývoj plodu u žen s latentní toxoplazmózou

      Latentní toxoplazmóza (narozdíl od akutní) je u těhotných žen obvykle považována za zcela bezvýznamnou. Naše předběžná analýza klinických dat však naznačuje, že u infikovaných žen by v některých parametrech (např. rychlost růstu) mohlo docházet ke zhoršení vývoje plodu. I přes vysokou prevalenci toxoplazmózy v mnoha rozvinutých zemích byla této problematice doposud věnováno velmi málo pozornosti. Podrobnější poznatky v této oblasti jsou tedy nezbytné a mohou mít závažný význam i pro klinickou medicínu.


Vliv latentní toxoplazmózy na psychické a psychomotorické funkce

      V důsledku latentní toxoplazmózy dochází ke zhoršení reakcí nakažených osob. Není však známo zda jsou ovlivněny i další psychické funkce (pozornost, paměťové funkce atd.). Použití většího množství výkonnostních testů umožní zjistit, zda je vliv latentní toxoplazmózy selektivní nebo zda dochází k celkovému zhoršení výkonnostních funkcí.


Latentní toxoplazmóza a úrazovost (resp. nehodovost)

      Zjištění, že latentní toxoplazmóza zvyšuje riziko dopravní nehody může mít závažné praktické důsledky. Tyto výsledky je proto nutné ověřit na dalším rozsáhlejším souboru osob. Podobnou roli by mohla hrát také v případě pracovních úrazů.


Faktory odpovědné za predispozici k infekci toxoplazmou

      U některých infekčních onemocnění je známo, že predispozice k nim souvisí se serologickými markery (např. TBC a krevní sk. B). V případě infekce toxoplazmou podobné souvislosti nejsou známy. Nicméně v našem souboru dárců krevních destiček (jedná se o osoby s vyšším množstvím krevních destiček) byla zjištěna významně vyšší prevalence toxoplazmózy ve srovnání s normální populací. Tento fakt zůstává stále neobjasněn.


Mechanismy a důsledky působení Toxoplasma gondii na organismus hostitele.

      Doposud není známo, jakými molekulárními mechanismy ovlivňuje T. gondii chování infikovaných hostitelů. Některé výsledky získané na zvířecích i lidských modelech však naznačují, že by mohla měnit hladinu některých neurotransmiterů v mozku. Tuto problematiku je možno studovat jak prostřednictvím sledování specifických změn v chování laboratorních zvířat, tak přímými biochemickými metodami.


Pokud máte o daná témata hlubší zájem rádi Vám poskytneme podrobnější informace osobně.

Kontakt: flegr@cesnet.cz

sova