Urbanistické obvody - (726; včetně částí 860 - 1997 změna) - skladebné územní celky vymezené podle odlišností historických, urbanistických a podle sociálně ekonomických faktorů, člení se proto do různých typů podle převažujících charakteristických znaků.

Urbanistické obvody byly zavedeny před SLDB 1970 v souvislosti s přípravou Integrovaného městského informačního systému (IMIS). UO umožnily zpracovat výsledky sčítání nejen podle hranic správních celků (obvodů), ale i za menší celky historické - katastrální území, i vymezené podle odlišností urbanistických a sociálních faktorů např. urbanistické distrikty, dopravní obvody aj.

Na území hlavního města vzniklo před sčítáním v roce 1970 502 UO, které se staly tzv. stálou statistickou jednotkou pro sledování základních sociálně ekonomických jevů. Z jednotlivých UO je možno skládat katastrální území i správní obvody Prahy.

Nejmenším územním celkem pro sčítání jsou sčítací obvody. Jeden nebo více sčítacích obvodů tvoří urbanistický obvod. Jeden nebo více UO naplňuje katastrální území; v případě, že KÚ je rozděleno hranicí správních obvodů umožňuje systém UO složit výsledky za části KÚ z více obvodů. Správní obvody Prahy pak jsou tvořeny několika katastrálními územími nebo jejich částmi. Některé UO se nacházejí na území několika katastrů nebo správních obvodů a byly proto rozděleny a označeny písmeny A, B, C, D, E, F.

Základní předností urbanistických obvodů je jejich skladebnost do vyšších celků, druhou důležitou vlastností by měla být neměnnost jejich územního vymezení. Mezi SLDB došlo pouze k zvýšení počtu UO v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města v roce 1974. Původní obce byly začleněny do informačního systému většinou jako jeden nebo více UO. Mezi SLDB 1980 a 1991 došlo k několika změnám: byly rozděleny velké urbanistické obvody vnějšího města na jádra osídlení a zbytek převážně nezastavěného území, v souvislosti s bytovou výstavbou byly pozměněny hranice katastrů a urbanistických obvodů zejména v oblasti sídlišť Černého Mostu, Jihozápadního Města a Chodova. Hlavním důvodem změn ve vedení hranic UO byl požadavek homogenní struktury jednotlivých UO, v některých případech byly nové objekty vyprojektovány tak, že protínaly původní hranice a bylo je nutné pozměnit.

Katastrální území - (112; včetně částí 133 - 1997 změna) - historický územně technický celek, za nějž je veden soubor údajů o nemovitostech zahrnující jejich popis a jejich geometrické a polohové určení podle zákona ČNR č. 344 ze dne 7. května 1992. Katastrální území je složeno vždy z jednoho nebo více urbanistických obvodů.

Katastrální území jsou často využívanou územní jednotkou zejména při retrospektivním hodnocení vnitřní struktury města. Jedná se většinou o původní obce a města jejichž katastrální hranice nebyla v průběhu času příliš měněna. Některá KÚ tvořila v minulosti pouze části obcí a podrobnější data sledovaná za obce jsou z tohoto důvodu obtížněji dostupná (např. Lipany, Hájek, Zadní Kopanina, Sobín...). Jiná KÚ vznikla naopak až v posledních letech, jako např. Kamýk (vyčleněn z katastrů Libuše a Lhotky) a Černý Most (vyčleněn z katastrů Kyje, Horní Počernice, Hostavice). Pokud sledujeme základní informaci o výměře katastrálních území v jednotlivých letech sčítání a v dalších záznamech, je nutno uvést, že ani ostatní katastry neprocházely vývojem beze změn. Velký vliv na změny ve vedení hranic měly zejména větší stavby v oblasti vnějšího města, územní rozšiřování města a úpravy správních hranic obvodů a městských částí. Z podrobného srovnání katastrálních území seskládaných z urbanistických obvodů v letech 1970, 1980 a 1991 vyplynulo, že 68 ze 112 katastrů nedoznalo v tomto období žádných změn ve vedení katastrální hranice, u 27 území byly hranice pozměněny částečně a 17 katastrálních území nelze bez předchozích přepočtů v jednotlivých letech porovnávat. K dalším změnám, které nebyly přehledně vyhodnoceny, jsme pronikli podrobným srovnáním map z roku 1945 a 1991. I tak jsou katastrální území základními prostorovými jednotkami, které je možné a vhodné použít pro vývojové sledování vnitřní struktury města.

Městské části slouží pro potřeby správy města a pro sledování vnitřní struktury nezajišťují optimální požadavky na prostorové jednotky. Mají zejména nehomogenní charakter z hlediska charakteru zástavby, velikosti, počtu obyvatelstva. Zejména ve velkých MČ se stírají rozdíly mezi skladebnými územími ve sledovaných charakteristikách.

V současnosti je vedena diskuse o počtu a velikosti městských částí Prahy. Disproporce mezi jednotlivými MČ jsou zejména v různé populační i územní velikosti celků. Z toho pramení i odlišná složitost v jejich řízení, nadměrná decentralizace při správě města a složitost při jednání o záležitostech týkajících se více částí (např. dopravní stavby).

Ke změnám ve vedení hranic dochází zpravidla před volbami do zastupitelstev městských částí (např. 1990, 1994).

Čerpáno z: