obsah N A R O Z E N Í

V demografické statistice je považováno za narozenou osobu dítě, o jehož narození zaslala vykazující jednotka (matrika) statistické hlášení o narození Obyv 2-12. Absolutní počty narozených jsou získávány sumarizací těchto individuálních hlášení Obyv 2-12. Úplnost zaslaných hlášení je kontrolována návazností pořadových čísel matričních; prakticky neexistuje možnost, aby za narozené dítě nebylo zasláno hlášení o narození a nebylo by tedy zaneseno ve statistice narozených.

Hlášení je zasláno za každé narozené dítě, zapsané do matriky. To musí splňovat kritéria, určená pro definici živě, resp. mrtvě narozeného dítěte. Jsou stanovena vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 ze dne 22. ledna 1988, v jejímž §2 je živě narozené dítě definováno:

"(1) Narozením živého dítěte se rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost
a) 500 g a vyšší anebo
b) nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu.

(2) Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena."

Mrtvě narozené dítě je v §3 vyhlášky definováno:

"Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší."

Data o narozených jsou při zpracování v ČSÚ tříděna podle:

a vzájemných kombinací těchto a dalších charakteristik

Ze setříděných absolutních dat jsou vypočítány ukazatele:

Hrubá (obecná) míra porodnosti (zkráceně "porodnost")

Počet živě narozených dětí, připadající na 1000 obyvatel středního stavu.

Hrubá (obecná) míra celkové porodnosti (zkráceně "celková porodnost")

Počet všech (tj. živě i mrtvě) narozených dětí na 1000 obyvatel středního stavu.

Mrtvorozenost

Podíl mrtvě narozených dětí mezi 1000 celkem narozených dětí v daném časovém intervalu a na daném území.

Základní statistické charakteristiky narozených v České republice v letech 1970 až 1999
Rok

Počet narozených

Hrubá míra

Mrtvorozenost

živě mrtvě celkem porodnosti celkové porodnosti
1970

147 865

 1 028 148 893 15,1 15,2 6,9
1975 191 776 1 093 192 869 19,1 19,2 5,7
1980 153 801 864 154 665 14,9 15,0 5,6
1985 135 881 607 136 488 13,1 13,2 4,4
1990 130 564 530 131 094 12,6 12,7 4,0
1995 96 097 300 96 397 9,3 9,3 3,1
1996 90 446 317 90 763 8,8 8,8 3,5
1997 90 657 273 90 930 8,8 8,8 3,0
1998 90 535 294 90 829 8,8 8,8 3,2
1999 89 471 303 89 774 8,7 8,7 3,4

Narození v manželství a mimo manželství

Rozlišování dětí narozených v manželství a mimo manželství je pro demografickou statistiku nezbytné. Je např. základním podkladem pro hodnocení vývoje manželské a mimomanželské plodnosti, z něhož lze vyvozovat poznatky o vývoji reprodukční funkce manželské rodiny v porovnání s ostatními formami partnerského soužití. V demografické statistice se dosud používá termín "legitimita", implikující dělbu na "legitimní" děti narozené v manželství a "ilegitimní" děti narozené mimo manželství. Je to termín nevhodný, zastaralý, demografická terminologie jej však zatím vhodnějším termínem nenahradila.

"Legitimita" narozených se posuzuje podle rodinného stavu matky v době narození dítěte. I přitom je rozhodující právní rodinný stav, nikoli forma faktického soužití. Nepřihlíží se k rodinnému stavu v době početí dítěte. Děti narozené po smrti svého otce nebo po rozvodu manželství jsou řazeny mezi děti narozené mimo manželství. Samozřejmě to platí i naopak: děti, počaté mimo manželství, pokud se narodí po sňatku rodičů, jsou řazeny mezi děti narozené v manželství. Nepřihlíží se přitom k biologickému otcovství, ale pouze k rodinnému stavu matky.

Hrubá (obecná) míra plodnosti (zkráceně " plodnost")

Definice je obdobná definicím ostatních hrubých měr v demografické statistice s tím rozdílem, že je zde počet narozených vztažený pouze na "rodivý" kontingent, za nějž jsou považovány ženy ve věku mezi 15 a 49 lety. Celkový počet živě narozených dětí je tedy dělen počtem žen ve věku 15 - 49 let.

Míra plodnosti podle věku (také "specifická plodnost")

Počet dětí živě narozených ženám v určitém věku, připadající na 1000 žen v tomto věku. Jde o důležitý a často publikovaný ukazatel i při mezinárodních porovnáních. Míry plodnosti podle věku je možno konstruovat za jednotky věku i pětileté věkové skupiny. Zatímco míry plodnosti podle jednotek věku se používají k dalším výpočtům (úhrnná plodnost; hrubá a čistá míra reprodukce), měr plodnosti podle pětiletých věkových skupin (počínaje skupinou 15-19 let a konče skupinou 45-49 let) se nejčastěji využívá při orientačním prostorovém a časovém srovnání. Děti, které se narodily ženám ve věku 14 let a mladším, se při tomto postupu zpravidla připočítávají k dětem narozeným ženám ve věku 15 let (resp. ve věkové skupině 15-19 let), naopak děti, narozené ženám ve věku 50 a více let, se připočítávají k dětem žen ve věku 49 let (resp. věkové skupině 45-49 let). Z pětiletých věkových skupin se však v posledních letech vychází jen výjimečně, v případech, že není známo podrobné věkové složení žen nebo podrobné věkové složení matek.

Přesnější a informačně nosnější je výpočet podle jednotek věku, bez sumarizace do jakýchkoli věkových skupin. Za ČR je tento výpočet publikován v kapitole I pramenného díla "Pohyb obyvatelstva ČR v roce...".

Úhrnná plodnost

Úhrnná plodnost představuje počet dětí, které by se živě narodily každé ženě během celého jejího reprodukčního věku (15-49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry plodnosti žen podle věku a zůstaly na úrovni roku, za který je úhrnná plodnost vypočítána. Předpokládá se dále nulová úmrtnost žen během reprodukčního cyklu. Je to hodnotný syntetický, dobře srovnatelný ukazatel v čase i v území, jehož pozitivem je i jasná výmluvnost a snadná pochopitelnost pro veřejnost.

Výpočet ukazatele je jednoduchý. Jde o sumarizaci měr plodnosti podle jednotek věku, jejíž výsledek je vydělen konstantou 1000 (protože úhrnná plodnost je ukazatel vztažený k jedné ženě, zatímco míra plodnosti je vztažena k 1000 ženám). Při výpočtu z měr plodnosti podle pětiletých věkových skupin je sumarizace jednotlivých měr násobena pěti, výsledek výpočtu opět vydělen tisícem.

Výpočet z pětiletých věkových skupin, který byl dříve běžný, se však již téměř nepoužívá.

Hrubá míra reprodukce

Hrubá míra reprodukce (dříve též "hrubá směnná míra") udává počet dívek, které by se průměrně narodily (živě) jedné ženě v dané populaci v průběhu jejího reprodukčního období za předpokladu zachování plodnosti žen podle věku, zjištěné v daném kalendářním roce. K výpočtu ukazatele je nutno znát míry plodnosti žen podle věku za narozené dívky . Tato veličina udává, jakou měrou nahradí generace dcer generaci matek, pokud odhlédneme od úmrtnosti dívek do věku matky při porodu.

Hrubou míru reprodukce je možno nepřímo vypočítat násobením úhrnné plodnosti podílem živě narozených dívek ze všech živě narozených v daném roce.

Čistá míra reprodukce

Od hrubé míry reprodukce je čistá míra reprodukce (čistá směnná míra) odlišena tím, že respektuje i úmrtnostní poměry v dané populaci a vyjadřuje, kolik dívek, které by se podle hrubé míry reprodukce narodily v průměru každé ženě, by se dožilo věku matky v době svého narození. K jeho výpočtu je vedle údajů nezbytných pro výpočet hrubé míry reprodukce nutno znát tabulkový počet žijících, jenž je součástí úmrtnostních tabulek.(1)

Úhrnná plodnost a obě reprodukční míry jsou pro svou informační nosnost a srovnatelnost často uváděny ve společné tabulce.

Úhrnná plodnost a reprodukční míry v ČR v letech 1970 - 1999
Rok Hrubá míra
plodnosti		 Úhrnná plodnost Hrubá míra reprodukce Čistá míra reprodukce
1970 60,1 1,913 0,941 0,914
1975 78,7 2,402 1,188 1,158
1980 63,2 2,096 1,018 0,980
1985 55,2 1,961 0,951 0,932
1990 50,3 1,893 0,922 0,909
1995 36,0 1,278 0,621 0,612
1998 34,5 1,157 0,562 0,556
1999 34,3 1,133 0,552 0,547

Konečná plodnost generace

Průměrný počet skutečně (živě) narozených dětí, připadající na jednu ženu narozenou v určitém roce za celé její reprodukční období. Jde např. o konečnou plodnost generace žen 1938 (žen narozených v roce 1938) atd. Za ženy ve věku 49 let a mladší, jejichž reprodukční období ještě neskončilo, se ukazatel "konečná plodnost generace" nepoužívá. S ukazatelem se hojně pracuje v demografických vědeckých analýzách, v běžných publikacích demografické statistiky ČSÚ nebývá uváděn.

Průměrný věk ženy při porodu, medián věku ženy při porodu, modus věku ženy při porodu

Podle zásad výpočtu průměrného věku se k aritmetickému průměru věku rodiček v ukončených letech připočítává konstanta 0,5 roku. Důležité je přesně definovat, zda jde o průměrný věk (medián, modus) při porodu dítěte v jakémkoli pořadí, při porodu prvního dítěte (průměrný věk prvorodiček), druhého dítěte, při narození vícerčat atd.

Vzhledem ke snaze o větší teoretickou čistotu se doporučuje počítat průměrný věk matek nikoli z primárních dat, ale jako vážený průměr, kde jako váhy vystupují míry plodnosti podle věku a nikoli absolutní počty dětí narozených ženám ve věku x let. Rozdíly jsou však u průměrného věku matek vyjádřeného na jedno desetinné místo zanedbatelné a výpočet z primárních dat je jednodušší.

Ukazatele věku žen při porodu dítěte (bez rozlišení pořadí) v ČR v letech 1990 až 1999
Rok Průměrný věk Medián věku Modus věku
ženy při porodu živého dítěte
1990 24,8 23,9 21
1995 25,3 25,4 21
1998 26,2 26,4 24

Úhrn ukončených těhotenství

Úhrn ukončených těhotenství se definuje jako součet počtu všech (živě i mrtvě) narozených a všech potratů. Je mírně nepřesný v tom, že nerespektuje narození vícerčat. Narodí-li se např. ženě dvojčata, do úhrnu ukončených těhotenství to vstoupí jako dvě narozené děti, tj. jako dvě těhotenství, i když šlo o těhotenství jediné. Název ukazatele neodpovídá tedy přesně jeho názvu.

Standardizovaná hrubá míra plodnosti

Standardizovaná hrubá míra plodnosti používaná při porovnávání dvou populací v prostoru nebo jedné populace v čase. Postup jejího výpočtu je obdobný jako postup výpočtu standardizované hrubé míry úmrtnosti, popsaný v předchozí kapitole.

<<< OBYVATELSTVO   ZEMŘELÍ >>>

1. V populacích, kde je nízká kojenecká a dětská úmrtnost - mezi něž patří i obyvatelstvo České republiky - je rozdíl mezi hrubou a čistou mírou reprodukce jen malý a postupně se dále zmenšuje.

© Český statistický úřad, 2001