Co zkoumáme?
Jedním z hlavních směrů výzkumu našeho týmu je studium kognice (tedy inteligence, paměti a myšlenkových pochodů při řešení problémů) ve vztahu k imunitě u ptáků, především u papoušků. U lidí mohou být změny v aktivitě imunitního systému spojeny se změnami nálad a chování, které mohou vyústit až v deprese. Papoušci trpí spektrem podobných poruch jako lidé. Není však známo, zda i u papoušků přispívá aktivace imunity k depresivním syndromům. Naše skupina hledá souvislosti mezi poruchami chování a kognice, aktivitou imunitního systému a složením střevní mikrobioty (bakteriální mikroflórou). Snažíme se najít probiotické bakterie, které by žádoucím způsobem usměrňovaly aktivaci střevní imunity a přispívaly tak u postižených papoušků k potlačení depresivních syndromů.
Proč právě papoušci?
Papoušci jsou patrně nejčastějšími ptáky chovanými v lidských domácnostech, zatímco ve volné přírodě patří k nejohroženějším ptačím řádům. Odhaduje se, že v lidské péči je chována asi polovina všech jedinců papoušků žijících na světě. Papoušci ovšem nejsou nijak zvlášť přizpůsobeni lidskému prostředí. Do nedávna obývali rozsáhlé tropické a subtropické oblasti celého světa, které různým druhům nabízely velice rozmanitou potravu. Stejnou nabídku mnohdy v civilizovaném světě člověk nesežene. V důsledku nepřirozeného složení potravy pak mohou vznikat různé trávicí obtíže. Dalším častým zdravotním problémem jsou poruchy chování. Papoušci jsou velmi inteligentní, a stejně jako u lidí se u nich mohou objevit projevy deprese. Mezi ty nejčastější patří sebepoškozující vyškubávání peří, nepřiměřená agresivita, apatie, stereotypní chování, anorexie anebo nadměrné křičení. V jedné americké studii bylo zjištěno, že 71 % majitelů papoušků zaznamenalo u některého ze svých zvířat některý z těchto typů patologického chování. Jedná se tedy o velice běžné poruchy, které si zaslouží naši pozornost.
Co je to střevní mikrobiota a jak může souviset s chováním
Ačkoliv to nemusí být na první pohled zřejmé, chování může souviset s potravou, resp. s tím, jak tělo a zejména střevní mikrobiota na potravu reaguje. Střevní mikrobiota je společenství mnoha druhů bakterií (např. laktobacilů, bifidobakterií, klostridií a mnohých dalších) a dalších mikroorganismů, které obývají trávicí soustavu zvířat i člověka. Každý druh si ale nese trochu jiné spektrum mikroorganismů a rozdíly najdeme také mezi jedinci uvnitř druhu. Některé bakterie jsou prospěšné, pomáhají nám trávit potravu a vyrábí pro nás různé vitamíny a mastné kyseliny, zatímco jiné mohou být zdraví škodlivé. Proti těm pak bojuje střevní imunitní systém. Až na výjimky bývají projevy aktivity střevní imunity spíše nenápadné, od slabé nevolnosti či nechutenství až po zcela normální stav trávení. Jelikož se však produkty střevních bakterií i imunitních buněk mohou dostat krví až do mozku, mohou procesy probíhající ve střevě ovlivňovat i chování. Mezi střevem a mozkem navíc existuje i přímé nervové spojení. U lidí je tento vztah zkoumán v souvislosti s mentálními poruchami a rozvojem deprese pod heslem „Food for mood“, kdy se předpokládá, že změny složení mikrobioty (např. v důsledku nevhodné stravy) mohou vést k poškození integrity střevní sliznice a následná aktivace imunitního systému pak ovlivňuje psychický stav člověka.
Na co jsme přišli?
Náš tým od roku 2017 spolupracuje s veterináři a několika zoologickými zahradami. Náš nedávný výzkum ukázal, že všichni papoušci, na rozdíl od ostatních ptáků a většiny obratlovců, ztratili ve své evoluci gen označovaný zkratkou CNR2. CNR2 je jedním ze dvou genů pro kanabinoidní receptory, které u obratlovců regulují neuroimunologické interakce. Ano, jedná se o stejné receptory, které v mozku reagují na THC (tetrahydrokanabinol) vyskytující se v konopí. Existují však i endokanabinoidy, které si tělo tvoří samo a které hrají klíčovou roli právě v regulaci nastavení mozku a formování chování. Ztráta genu CNR2 tak zřejmě u papoušků způsobila vyšší náchylnost k neurologickému zánětu a tím i snazší vznik poruch chování.
V našem výzkumu se dále zaměřujeme také na střevní mikrobiotu papoušků. Zjistili jsme, že trávicí obtíže i poruchy chování jsou u papoušků často spojeny se sníženou druhovou bohatostí bakterií ústní dutiny, nebo se změnami složení střevní mikrobioty. Zatím však není známo, zda poruchy chování způsobují změny v mikrobiotě, či naopak. Přestože se dnes k léčbě různých zdravotních problémů papoušků využívají probiotika, vědecky podložených informací o vztahu mikrobioty, zdraví a chování u ptáků je velmi málo. A to i v případě drůbeže, kde jsou probiotika ve velkém používána v komerčních chovech. Složení probiotik pro drůbež překvapivě vůbec nereflektuje výsledky výzkumů zaměřených na hledání bakterií, které se ve větším množství nachází u lépe prosperujících jedinců. Tato probiotika obsahují spíše bakterie, jejichž pozitivní účinek na zdraví byl prokázán u lidí (resp. laboratorních myší). Složení mikrobioty je ovšem druhově specifické a v případě ptáků mohou být prospěšné jiné druhy bakterií. Dosud nezodpovězených otázek je stále mnoho, a to je drůbeži ve vědě věnováno nesrovnatelně více pozornosti než papouškům.
Jak se můžete zapojit Vy?
Pokud Vás toto téma zaujalo, a chtěli byste přispět k pochopení příčin poruch chování a možností terapeutického využití probiotik u papoušků, můžete nám pomoci. Pro chovatele papoušků jsme připravili dotazník, jehož vyplněním nám pomůžete odhalit, jak často se jednotlivé poruchy chování u papoušků chovaných v ČR vyskytují, které druhy jsou k nim náchylnější, a jaká jsou dnes nejběžněji používána probiotika. Jsou pro nás velmi hodnotné i odpovědi od chovatelů, jejichž papoušci jsou zcela zdraví (tyto odpovědi jsou stejně důležité jako odpovědi týkající se postižených papoušků). V závěru dotazníku potom máte možnost zanechat nám na Vás kontakt, pokud byste se chtěli zapojit více, například poskytnutím vzorků mikrobioty (trusu) Vašeho papouška. Odkaz na dotazník je zde: https://forms.gle/dirQassfRaYoBNyy7
V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a pište na e-mail k.cerna@natur.cuni.cz (adresát Mgr. Kateřina Marková).