Konceptuální rámce těchto projektů jsou behaviorální ekologie a srovnávací metoda.
Prakticky jsou možné dva postupy.
1) Pokud jsou k dispozici údaje pro velký počet druhů, mohou být tyto údaje vyneseny na fylogenetický strom. Vhodnými znaky jsou například sociální systém, míra pohlavního dimorfismu, typ sběru/lovu potravy nebo třeba přítomnost konkrétních pigmentů. Jinak řečeno musí jít o znaky, jejichž hodnoty se dají relativně dobře vyjádřit určitými kategoriemi nebo intervaly hodnot.
2) Pokud mají zkoumané znaky složitější charakter (například komplexní explorační chování), je obvykle srovnáváno menší množství druhů, které se mezi sebou liší v několika klíčových aspektech, u kterých předpokládáme vliv na zkoumaný znak (například otevřenost habitatu, míra predace apod.).
V obou případech metoda umožňuje rekonstruovat ancestrální stav znaků, odlišit znaky zděděné od společného předka od evolučních novinek a testovat obecnost jevů jako jsou manipulace s poměrem pohlaví (Nováková et al. 2009), ukládání potravy (Štorchová et al. 2009) nebo kompenzační pohyby hlavy (Frýdlová et al. 2019). Srovnávat lze též populace stejného druhu žijící v různém typu habitatu (Frynta et al. 2018).
Náš výzkum je v současné době zaměřen na:
- Lovecké strategie a související adaptace žab (Petra Frýdlová)
- Vliv synantropie na chování hlodavců (Daniel Frynta)
- Schopnosti sociálního učení u sýkor (Alice Exnerová)