Cíl projektu Pracovní hypotéza   Očekávané výsledky Význam projektu Metodika Řešitelský tým Způsob získávání dat Spolupráce Závěr popisu projektu Další informace Literatura

Cíl projektu      

Hlavním cílem projektu je zaplnit prázdné místo na poli poznání ilegální migrace a ilegálních ekonomických aktivit cizinců na národní i mezinárodní úrovni, diskutovat možné změny migrační situace i v charakteristikách a chování ekonomických aktivit ilegálních migrantů, které vyplývají ze současného rozšíření EU; analyzovat vliv a dopady těchto změn ve světle harmonizace migračních politik na evropské úrovni, ale rovněž ve světle rozdílů a dopadů odlišných situací a zkušeností v dané oblasti v určitých specifických směrech v České republice. Hlavním prostředkem k dosažení daných cílů je provedení komparativního kvalitativního výzkumu (viz níže) rovněž se zvláštním důrazem na předpokládaná specifika migrační reality Česka. Výzkum pokryje následující oblasti: analýzu  existujících dat kvantifikujících daný fenomén (ilegální migrace a ekonomických aktivit imigrantů) i metodiku zjišťování daných dat, analýzu „poptávky“ po nelegálních pracovnících – cizincích - v rozličných sektorech ekonomiky včetně motivů tohoto chování, analýzu role etnických, rodinných a dalších sociálních vazeb ve vztahu k ilegálním ekonomickým aktivitám v rozličných fázích migračního procesu, analýzu role subjektů, které práci/aktivity zprostředkovávají, analýzu motivace a strategií ilegálních migrantů zejména ve vztahu k jejich nelegálním ekonomickým aktivitám, analýzu jejich životních podmínek v nové společnosti, analýzu jejich sociodemografických a socioekonomických charakteristik, analýzu jejich vztahu k mateřské zemi v úzké vazbě s konceptem transnacionalizace, širší analýzu dopadů opatření migrační politiky a „sociální kontroly“ na ekonomické aktivity imigrantů (zejména vztah k politice formování trhu práce, migrační politice, zdravotní a bytové politice) a opačně, dopady ilegálních aktivit imigrantů na rozličné sociální substruktury státu. Komparativní analýzy situace v širším evropském kontextu umožní např. zjistit změny migrační reality a ilegálních aktivit cizinců v souvislosti s posledním rozšířením EU – Dojde k přeskupení toků v souvislosti s možnou změnou atraktivity uvnitř EU?; Změní se atraktivita jednotlivých zemí EU pro migranty z nečlenských států? Jak se konkrétně promítnou do migrace a následných aktivit změny režimu na státních hranicích? apod. Posledním cílem je nastínění možné budoucí situace na poli ilegální migrace a nelegálních ekonomických aktivit cizinců jak v Česku tak v širší evropské perspektivě. 

Pracovní hypotéza      

Vychází se z doposud známé reality a aplikovaných teoretických konceptů – viz níže: Mezi nejdůležitější hypotézy patří např.: Ilegální pracovní aktivity imigrantů jsou důležitou součástí ekonomiky státu; mezi nejdůležitější důvody příchodu ilegálních imigrantů patří touha vylepšit si kvalitu života (svoji nebo rodinnou); imigranti jsou především, nikoliv ale výlučně, aktivní na tzv. sekundárním trhu práce; jednotlivé etnické skupiny našly své specifické místo na českém trhu práce; velká část cizinců – ilegálních pracovníků zůstává pouze dočasně v Česku, je trvale úzce spjata se svojí mateřskou zemí; nová konstituce EU povede k částečnému přeskupení migračních proudů i dílčím změnám v chování ilegálních ekonomických imigrantů; boj s ilegální migrací a ilegálními ekonomickými aktivitami je velmi obtížný, nicméně lze nalézt a doporučit jistá opatření, která by danou situaci mohla vylepšit atd.

Očekávané výsledky

Výzkum přinese nové poznatky (jak v teoretické rovině, tak pro praxi) z oblasti ilegální migrace a ilegálních ekonomických aktivit imigrantů v Česku. Navíc umožní srovnat situaci Česka s některými vybranými státy EU. K nejvýznamnějším dílčím výsledkům bude patřit pokus o sofistikovaný odhad počtu ilegálně pracujících cizinců v Česku, odhalení mechanismů jejich příchodu a operování (zejména jejich flexibilita – postupné přechody do různých migračních režimů), poodkrytí specifik jednotlivých kontaktovaných etnických skupin, jakož i možné regionální rozdíly v projevech aktivit ilegálních imigrantů. K důležitým výstupům budou patřit doporučení, jak zdokonalit legislativu i praxi v souvislosti s bojem s ilegální migrací i nelegálními (zejména ekonomickými) aktivitami imigrantů. 

Význam projektu

Projekt mimo jiné přispěje k naplnění jednoho z šesti definovaných základních cílů české migrační politiky, kterým je boj s ilegální migrací. Pomůže poodhalit, kdo (s jakými socioekonomickými a demografickými charakteristikami) z cizinců dnes operuje ilegálně na českém trhu práce, proč přišel, jak se chová a patrně bude dále chovat a jaké mechanismy využívá při svých aktivitách a jaké to má dopady na českou společnost. Současně s tím bude naopak poodhaleno, jak dané regulace a opatření mohou ovlivnit stav a struktury ekonomických ilegálních imigrantů. Výsledky vyústí do obohacení jak teoretické (základní výzkum) tak i praktické roviny (aplikovaný výzkum – konkrétní doporučení pro legislativu i praxi). Tato doporučení budou činěna v širších souvislostech vlastně celoevropské migrační reality.

Metodika

Teoretickou oporu nachází projekt v heuristickém pojetí, které zahrnuje problematiku migrace i pracovního trhu a zahrnutí a testování několika důležitých teoretických přístupů. To, co mají všichni ilegální migranti společné je jejich migrační „background“. Migrovali ze svých mateřských zemí do cílové země jejich pobytu (často dočasného) – někteří z nich přešli hranice legálně, jiní ilegálně, někteří z nich mají pobyt legalizován, jiní nikoliv (k typologii cizinců-pracovníků viz Tapinos 2000). Pro nikoliv nevýznamný podíl daných imigrantů lze předpokládat, že příležitosti uplatnění se na daném trhu práce v imigrační zemi byly klíčovým důvodem jejich příchodu.

V projektu bude využito dvojího přístupu:

• tzv. makro-sociologického
• mikro-sociologického.

Při vědomí omezenosti vypovídací schopnosti výsledků při aplikování jakýchkoliv jednotlivých teoretických konceptů bude v rámci prvé filozofie využito zejména „push-pull“ modelu, který v jedné ze svých typických poloh využívá k vysvětlení migrace globální nerovnováhu a odlišné příležitosti, které se vyskytují na jedné straně v zemi cílové (vyspělé) a na straně druhé v zemi zdrojové (méně vyspělé). Tyto nestejné ekonomické, demografické, politické a kulturní podmínky (rovněž zvané „root causes“) fungují jako „push“ – vypuzující faktory v zemi zdrojové a naopak jako „pull“ faktory, přitahující migranty do země cílové. V dané souvislosti především dva postuláty: tzv. „job-vacancy-hypothesis“ a „income-differentials-hypothesis“ budou využity k vysvětlení podmíněností ilegální migrace a následných ekonomických aktivit migrantů (viz např. Borowski et al. 1997). V rámci daného přístupu a vysvětlení podmíněností migračního procesu bude rovněž vzat do hry velmi důležitý aspekt expanze moderních komunikačních struktur, které i v rámci probíhající globalizace umocňují „integraci hodnot“ (Hoffmann-Nowotny 1993) a napomáhají ke spouštění migračního mechanismu. Vše rovněž probíhá při relativně dostupné a levné mezinárodní dopravě. Dalším a na makro-úrovni jedním z klíčových aspektů podmiňujících migrační realitu je charakter existující migrační politiky a praxe v zemi původu, ale zejména v zemi cílové. Mnohé ze zemí se totiž liší v tom, jaké legální příležitosti imigrantům nabízejí či na druhé straně do jaké míry existenci nelegálního pobytu a ekonomických aktivit cizinců tolerují. „Charakter a poté kvalita a intenzita naplňování migrační politiky“ tak do velké míry ovlivňuje chování imigrantů (viz výše i ve smyslu „push-pull“ konceptu – např. Griffiths 1999).

Makro-sociologické modely pouze zachycují strukturální podmínky, které mohou vést k rozhodnutí o migraci. Samotné rozhodnutí i následný akt přesunu však musí být učiněn  jedincem (např. Massey a kol. 1993). Praktický model vysvětlení jedincova chování nabízí tzv. teorie „value-expectation“. Tato teorie je založena na předpokladu racionálního rozhodnutí o migraci a následném migračním chování. Potenciální migranti váží zisky a ztráty různých alternativ včetně dosažení svých definovaných migračních cílů a činí rozhodnutí migrovat nebo naopak setrvat v jejich mateřské zemi (Doomernik a kol. 1997). Tyto mikro-sociologické modely společně se strukturálními teoretickými aspekty se zdají být velmi vhodné pro vysvětlení pracovní migrace, na které se zaměřuje i tento projekt. Specifiku vazby imigrantů na trh práce zachycuje teorie dvojího trhu (dual labour market theory). Vyjadřuje polarizaci trhu práce do dvou světů, přičemž tzv. druhotný trh – charakteristický málo kvalifikovanou, po všech stránkách náročnou a také málo honorovanou prací bez větší perspektivy rostoucí kariéry je často vymezen imigrantům.

V migračním výzkumu je stále více pozornosti věnováno tzv. mezilehlým strukturám, tedy těm, které zprostředkovávají spojení mezi makro a mikro-úrovní (Massey a kol. 1993). V této spojitosti to jsou zejména migrační sítě (sociální vazby s příbuznými, známými či jednoduše s krajany), které hrají významnou roli např. skrze tzv. „řetězovou migraci“.  Právě teorie sítí se ukazuje i v mnoha jiných výzkumech ilegální migrace jako jedna z nejdůležitějších (např. Lederer-Nickel 1997, Conover 1987). Sítě poskytují zejména informační, finanční (ekonomickou), psychologickou a morální podporu, pomáhají organizovat denní život imigranta i jeho možné ilegální pracovní aktivity. Teorie sítí pak dostává nový obsah v nově se prosazujícím konceptu transnacionalizace (např. Vetrovec 2001), kdy se specifickým způsobem zintenzivňují vztahy mezi diasporou a mateřskou zemí, jakož se i více „polarizuje migrantova identita“ (operování v nové zemi versus v mateřské zemi versus v tranzitu).

Z dalších migračních teorií bude využita zejména institucionální teorie, která pomůže vysvětlit, do jaké míry jsou ilegální migrace a následné ilegální ekonomické aktivity procesy spontánní – organizované samostatně jednotlivými migranty nebo naopak organizované, zprostředkované sofistikovanými, k tomu uzpůsobenými strukturami.

Konkrétně se výzkum zaměří na imigranty, kteří pobývají v zemi legálně či nelegálně, nicméně v zemi provozují nelegální ekonomickou aktivitu, resp. v tomto směru zásadním či určitým způsobem překračují zákon. Důraz bude položen na nelegálně zaměstnané, určitá pozornost bude rovněž věnována podnikatelům. Hlavním prostředkem výzkumu bude:

• analýza sekundárních zdrojů (dosud vydané články, studie, výzkumné zprávy, existující databáze apod.);
• interview s experty jejichž práce se dotýká dané problematiky;
• interview s imigranty (obsahující jak strukturovanou část tak „nestrukturované příběhy“) případně doplněné o interview s jejich zaměstnavateli.

Řešitelský tým:

Dušan Drbohlav – organizační vedení projektu, komunikace s ICMPD, konceptuální otázky, příprava a vypracování dotazníku a strukturace interview, sběr dat, zpracování dat, interpretace dat, závěrečné zprávy a publikace.

Zdeněk Čermák – konceptuální otázky, příprava a vypracování dotazníku a strukturace interview, zpracování dat, interpretace dat,  závěrečné zprávy a publikace včetně jejich grafického ztvárnění.

Dagmar Dzúrová – zpracování dat, interpretace dat, závěrečné zprávy a publikace včetně grafických příloh, administrativní vedení projektu.

Eva Janská – komunikace s ICMPD, příprava a vypracování dotazníku a strukturace interview, sběr dat, interpretace dat, závěrečné zprávy a publikace.

Adriana Baršová – vypracování kapitoly o legislativě a praxi na poli řízení migrace a ekonomických aktivit imigrantů v širším kontextu EU.

Dita Čermáková – podíl na organizaci a sběru dat, vyhodnocení dat, závěrečné zprávy a publikace.

Lenka Lachmanová – podíl na organizaci a sběru dat, vyhodnocení dat, závěrečné zprávy a publikace.

Studenti geografie, vybraní experti a zatím anonymní příslušníci z řad kontaktovaných komunit imigrantů - podíl na organizaci a sběru dat.

Způsob získávání dat

Celý projekt proběhne v tříletém období. Existující sekundární zdroje budou analyzovány průběžně, ale zejména v prvních šesti měsících projektu. Interview s experty (reprezentanty např. ministerstev, odborů, obchodní komory, nevládního sektoru, mezinárodních organizací, reprezentantů akademické obce – všech těch, kteří intenzivně pracují na daném poli) proběhne jak individuálně („face-to-face“ interview), tak hlavně pomocí tzv. Delphi studie („objektivizovaný subjektivní pohled“ na danou problematiku – viz více např. Drbohlav 1997). Předpokládá se, že v Delphi výzkumu bude kontaktováno cca 30 expertů v minimálně dvoukolovém dotazníkovém šetření. Cílovou skupinou hlavní části výzkumu – interview s imigranty budou především tři hlavní skupiny: Ukrajinci resp. také další post-sovětští imigranti (patrně vůbec nejčetnější skupina ilegálně působících pracovníků), Vietnamci a Číňané a západní imigranti (především ze Severní Ameriky a západní Evropy). Výběr bude učiněn v místech předpokládané největší koncentrace za pomoci tzv. „snow ball“ metody. Výzkum proběhne ve dvou kolech po cca vždy 100 respondentech – a) v Praze a okolí, b) v ostatních vybraných městech a regionech Česka. Výzkum z velké části provedou vyškolení tazatelé – studenti geografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Bude rovněž využito prostředníků z řad daných etnických skupin (možnost důvěryhodnějšího přístupu do komunity a jazyková shoda). Výsledky budou mít většinou povahu kvalitativních výpovědí. Přítomné kvantitativní parametry budou zpracovány pomocí standardních statistických metod v programu SPSS. Zaručena bude naprostá anonymita respondentů. V rámci komparace budou metody částečně průběžně přizpůsobovány, a to také v závislosti na výsledcích čtyř mezinárodních workshopů reprezentantů zemí participujících v mezinárodním výzkumu (viz níže).

Časový harmonogram

Časový harmonogram je následující:

• Měsíc 1-6: 1. workshop, studium sekundárních zdrojů, sběr dostupných dat;
• Měsíc 3-10: Příprava expertního interview, provedení Delphi studie, syntéza výsledků, 2.workshop;
• Měsíc 6-20: Příprava interview pro imigranty/jejich zaměstnavatele, interview s imigranty/zaměstnavateli (vzorek cca 100 respondentů v Praze a okolí), zpracovávání získaných dat, 3. workshop;
• Měsíc 15-24: Analýza výsledků, vypracování prvé výzkumné zprávy – součást mezinárodní publikace, 4. workshop;
• Měsíc 24-36: 2. kolo interview s imigranty/zaměstnavateli (vzorek cca 100 respondentů v dalších městech a oblastech Česka), zpracování dat, sumarizace výsledků včetně doporučení pro zlepšení politik a praxe, vypracování celkové závěrečné zprávy, samostatná publikace v češtině.

Spolupráce

Výzkum v Česku provede katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pracoviště má již poměrně bohaté zkušenosti na poli výzkumu mezinárodní migrace doma i v zahraničí – viz např. životopis Drbohlava. K dílčí spolupráci budou přizváni jak studenti geografie (jako tazatelé v rámci realizace terénních cvičení), tak někteří další odborníci, kteří mají hluboké zkušenosti na daném specifickém poli. Jde především o Dr. Baršovou z Úřadu vlády ČR (analýza migrační legislativy a praxe v kontextu EU). Spolupráce bude rovněž navázána s některými dalšími experty specializujícími se na daná etnika i na některé samotné reprezentanty etnických komunit, kteří pobývají již delší dobu v Česku, ovládají jazyk a budou schopni a ochotni v některých případech spolupracovat jako prostředníci mezi tazateli a respondenty. Obecně výzkum v komunitě ilegálních migrantů je po všech stránkách velmi obtížný (všeobecná výrazná nedůvěra vůči reprezentantům majority). V rámci komparativní části bude probíhat klíčová spolupráce s pracovníky ICMPD (International Centre for Migration Policy Development) ve Vídni, kteří koordinují tento výzkum na mezinárodní úrovni - paralelně probíhá také v Rakousku a Maďarsku.

Závěr popisu projektu

Výsledky navrženého projektu budou zpracovány:

• ·        v celkové výzkumné zprávě a publikaci v českém a současně anglickém jazyce po uplynutí doby celého projektu. Součástí těchto výstupů bude i návrh opatření v oblasti migrační a dalších relevantních politik;
• ·        v dílčí výzkumné zprávě a kapitole publikace, která bude pod vedením ICMPD připravována do tisku v angličtině po ukončení druhého roku trvání projektu.  

Další informace

Pracoviště katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě UK v Praze poskytne projektu nutnou intelektuální a materiální základnu. Pracovníci mají s výzkumem mezinárodní migrace již bohaté zkušenosti (projekty pro domácí i zahraniční subjekty – např. MV ČR, MZ ČR, EC, NATO, IOM, UNHCR apod.) což se odráží i v jejich publikační aktivitě. Investičně nevyžaduje projekt žádné náklady, pouze se žádá o pokrytí neinvestičních nákladů. 

Literatura:

Borowski, A. et al.: The International Movements of People. In: Immigration and Refugee Polocy, Adelman, H. (ed.). Australia and Canada Compared. Vol. I, Toronto, Buffalo, University of Toronto Press, pp. 31-62.

Conover, T.: Coyotes. A Journey through the Secret World of America´s Illegal Alliens. Toronto,  Vintage Books 1987.

Doomernik, J. – Penninx, R. – van Amersfoort, H.: A Migration Policy for the Future. Possibilities and limitations. Brussels, Migration Policy Group 1997.

Drbohlav, D.: Imigranti v České republice (s důrazem na ukrajinské pracovníky a „západní“ firmy operující v Praze. Výzkumná zpráva grantu „Research Support Scheme“: No.: 662/1995. Praha 1997.

Drbohlav, D.: Immigration and the Czech Republic (with Special Respect to Foreign Labor Force). International Migration Review, Vol. 37, No. 1, 2003, pp. 194-224.

Drbohlav, D.: Migration Policy Objectives for European East-West International Migration. International Migration, Vol. 35, 1997, No. 1, pp. 85-108.

Griffiths, J.: The Social Working of Anti-Discrimination Law. In: Non-Discrimination Law. Comparative Perspective. Loenen, T., Rodrigues, P.R. (eds.). The Hague, Kluwer Law International, pp. 314-330.

Haines, D.W. – Rosenblum K.E. (eds.): Illegal Immigration in America, A Reference Handbook. Westport, London, Greenwood Press 1999.

Hoffman-Nowotny, H.J.: Weltmigration – eine soziologische Analyse, In: Migration aus der Dritten Welt: Ursachen, Wirkungen, Handlungsmöglichkeiten, Kälin, W, Moser, R. (eds). Bern, Stuttgart, Wien, Haupt Verlag 1993, s. 57-68.

Horáková, M.- Polívka, M. – Pfeifer, P.: Nelegální zaměstnávání cizinců jako překážka v jejich žádoucí integraci na trhu práce, část I. Praha, VÚPSV 2001 (a).

Horáková, M.- Polívka, M. – Čerňanská D. - Rudolf, V.: Nelegální zaměstnávání cizinců jako překážka v jejich žádoucí integraci na trhu práce, část II. Praha, VÚPSV 2001 (b).

Kroupa, A. – Horáková, M. – Šmolcnop, V. – Nesvadbová, L. – Rudolf, V. – Štěpánek, I.: Nelegální zaměstnávání a podnikání cizinců na českém trhu práce. Praha, VÚPSV 1997.

Lederer, H.W. – Nickel, A.: Illegale Ausländerbeschäftigung in der Bundesrepublik Deutschland. Bonn, Friedrich-Ebert-Stiftung.

Martin, P.: Bordering on Control, Combating Irregular Migration in North America and Europe. IOM Migration Research Series, No. 13. Geneva, IOM 2003.

Massey, D.S. – Arango, J. – Hugo, G. – Kouaouci, A. – Pellegrino, A. – Taylor, J.E.: Theories of International Migration : Review and Appraisal. Population and Development Review, Vol. 19, 1993, No. 3, pp. 431- 466.

Salt, J.: Trafficking and Human Smuggling: A European Perspective. International Migration, Vol. 33, No. 3, 2000, pp. 31-55.

Štěpánková, L.: Nelegální migrace. Ročníková práce. Praha, Přírodovědecká fakulta UK v Praze 2003.

Tapinos, G.: Irregular Migration: Economic and Political Issues. In: Trends in International Migration (SOPEMI), OECD (eds.). Paris, OECD, pp. 13-43.

Vetrovec, S.: Transnational Social Formations: Towards Conceptual Cross-Fertilization. WPTC-01-16-ESRC Research Programme on Transnational Communities. Oxford 2001.