Mezi nejčastějších rezervoárové hostitele leishmanií patří hlodavci - bývají v endemických oblastech dostatečně početní a jejich nory slouží jako oblíbená líhniště larev flebotomů. Ne vždy ale nález leishmanií v určitém druhu hlodavce znamená, že takový druh skutečně slouží jako rezervoárový hostitel, tedy zdroj infekce pro další šíření parazita. Jedním z nejdůležitějších znaků dobrého rezervoárového hostitele je jeho schopnost nakazit flebotomy, což lze laboratorně testovat pomocí tzv. xenodiagnostiky – sání naivních flebotomů na nakaženém hostiteli. Mezi potenciálními rezervoárovými druhy hlodavců hledáme i druhy vhodné jako laboratorní model pro výzkum leishmanióz.
Náš výzkum je zaměřen na:
- Testování středoasijských druhů hlodavců jako hostitelů a laboratorních modelů pro různé druhy leishmanií.
- Testování vnímavosti evropských druhů hlodavců pro druhy leishmanií šířící se do Evropy.
- Stanovení minimálního množství leishmanií nutného k úspěšné infekci flebotomů při sání na hostiteli.
- Srovnání amastigotních stádií leishmanií z buněčných a axenických kultur s amastigoty isolovynými z experimentálně infikovaného hostitele.
