Mapování přírodních ohnisek zoonóz přenosných na člověka v ČR
a jejich změny ovlivněné modifikací klimatu
IGA MZ ČR č. NT11425-5/2010
O projektu: cíle a koncept
Zaměření a cíle projektu
Úkolem řešitelského týmu katedry aplikované geoinformatiky a kartografie bylo připravit metodický postup zpracování družicových dat, potřebný pro zjištění vazby mezi prostorovým rozmístěním různých druhů vegetace v lesním porostu a mírou rizika nákazy klíšťové encefalitidy. Vytvořená metodika pak byla aplikována na družicová data pokrývající celé území České republiky. Cílem bylo získat zcela nový a jedinečný podklad pro hodnocení rizikovosti lokálních oblastí s větším prostorovým detailem než administrativní území obce s rozšířenou pravomocí. Vytvořená mapa je prvním produktem svého druhu, který poskytuje podrobnější prostorové informace o riziku onemocnění klíšťovou encefalitidou na území celé České republiky.
Koncept řešení
Metodický přístup k získání informací potřebných k sestavení mapy rizika onemocnění je postaven na faktu, že přenašeč nemoci klíšťová encefalitida - klíště Ixodes ricinus - se nevyskytuje všude, ale jen ve specifických oblastech, které poskytují přírodní podmínky vhodné pro jeho existenci. Počet jedinců klíštěte, které se na určitém místě vyskytuje a tím i míra rizika onemocnění, je přímo úměrný vhodnosti daných přírodních podmínek.
Jsou známé hlavní podmínky důležité pro život klíštěte, ale komplexní model všech vlivů na životní cyklus klíštěte zatím neexistuje. Významným reprezentantem vhodnosti přírodních podmínek pro klíště jsou různé druhy lesní vegetace. K nim se přidávají některé klimatické parametry a i výskyt vhodných živočichů, na nichž tento parazit přežívá.
Projektovým úkolem bylo specifikovat, která vegetační společenství podporují výskyt klíštěte a prozkoumat i možnou souvislost výskytu onemocnění klíšťové encefalitidy s některými dalšími parametry. K jejich určení na celém území České republiky byly použity družicové údaje.