Pro identifikaci lokalit s riziky segregace je nezbytné postihnout obyvatele ohrožené sociálním vyloučením, velmi detailně je lokalizovat v území měst a obcí a identifikovat jejich významné prostorové koncentrace. Pro zachycení obyvatel ohrožených chudobou a materiální deprivací systém využívá data o příjemcích příspěvku na živobytí. Jde o základní dávku pomoci v hmotné nouzi pro osoby/rodiny s nedostatečnými příjmy, které z nich nemohou zajistit základní životní potřeby. Konkrétně jde o počty společně posuzovaných osob pro poskytnutí příspěvku na živobytí (dále SPO PNZ).
Příjemci příspěvku na živobytí byli z několika důvodů zvoleni jako nejvhodnější indikátor cílové skupiny osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením, charakterizovány obtížemi při pořízení bydlení, jejichž koncentrace v prostoru měst a obcí může vést k nežádoucí segregaci. Jde o jednoduchý ukazatel, který integrálně zachycuje stav chudoby a materiální deprivace pro široké spektrum obyvatel v nerovném sociálním postavení a znevýhodnění, jako jsou nezaměstnaní, velké rodiny s dětmi, zranitelní senioři či zdravotně hendikepovaní. Je pravidelně monitorován MPSV ČR a umožňuje tak zachytit jak aktuální situaci, tak dlouhodobější vývoj. Je plošně dostupný pro celé Česko a zároveň umožňuje postihnout velký územní detail.
Analýza pracuje s údaji o počtech SPO PNZ v malých územích, tzv. základních sídelních jednotkách (ZSJ – 22,5 tisíce lokalit), které poskytuje MPSV ČR pro měsíce červen a prosinec, počínaje rokem 2015. Analýza a hodnocení tak umožňuje postihnout vývojové trendy. Údaje o přesných počtech SPO v ZSJ jsou poskytnuty pouze za ZSJ s minimálním počtem deseti SPO. U ZSJ s nižším počtem SPO než 10 není přesný počet SPO uváděn, a to z důvodu anonymizace individuálních dat).
Pro spolehlivost analýz a hodnocení jsou zcela zásadní údaje o počtu obyvatel v ZSJ. Ty jsou šetřené v rámci Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečňuje jednou za deset let, a údaje tudíž v některých územích velmi rychle zastarávají. Pro potřeby identifikace a hodnocení lokalit segregace byl připraven a využit specifický postup modelování počtu obyvatel v ZSJ, a to rozpočítáním počtu obyvatel na úrovni obcí a městských částí, za něž ČSÚ poskytuje průběžné každoroční populační bilance, do úrovně ZSJ na základě počátečního stavu obyvatel, obsazenosti, odpadu a přírůstků bytového fondu.
Aplikace Lokality rezidenční segregace používá pro zastoupení obyvatel s vyšším sociálním statusem ukazatel počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním (respektive podílu na obyvatelích se zjištěným vzděláním ve věku 15 let a vyšším) ze Sčítání lidu, bytů a domů 2011, opět za základní sídelní jednotky (ZSJ). Nové údaje budou dostupné až ze SLDB 2021. Tato aplikace, která je starší, používá jako údaje o počtu obyvatel v ZSJ data ze Sčítání lidu, bytů a domů 2011, která jsou pro požadovaný územní detail nejaktuálnější.
Základní sídelní jednotkou (ZSJ) se rozumí jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru. ZSJ je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení. Pro identifikaci ZSJ v území lze použít například Mapu základních sídelních jednotek ČSÚ https://apl.czso.cz/irso4/mproj2.jsp?pid=2&kodcis=47