Magnetit
(také magnetovec) je minerál železa, chemicky oxid železnato-železitý. Je používaný jako železná ruda.

Magnetovec
viz magnetit.

Makrocyklus
je druh komplexní sloučeniny, která je stabilizována chelátovým efektem (z řečtiny chele=klepeto). Ligandy jsou k centrálnímu atomu vázány polydentátně, tzn. že jeden ligand se váže zároveň dvěma i více donorovými atomy.

Máslo antimonové
je chemicky SbCl3 (chlorid antimonitý).
další informace (česky)

Máslo cínové
je chemicky SnCl4.3H2O (trihydrát chloridu cíničitého).
další informace (česky)

Máslo vizmutové

je chemicky BiCl3 (chlorid bismutitý).
další informace (česky)

Máslo zinkové

je chemicky ZnCl2 (chlorid zinečnatý).
další informace (česky)

Měď
latinsky CUPRUM, značka Cu, protonové číslo Z=29, el.konf. [Ar]3d10 4s1, postavení v PSP: 4.perioda, I.B (11) skupina; Cu2+(aq) mají modré zbarvení (například vodný roztok CuSO4 - modrá skalice).

MEMS
(neboli mikro-elektro-mechanické systémy) je technologie výroby křemíkových mikro-elektromechanických prvků jako: pohybové senzory, mikročerpadla, mikropohony, mikrocívky aj. Při této technologii se často používá leptání fluorem.
další informace (česky)

Metabolizmus
neboli látková přeměna, je soubor všech enzymových reakcí (tzv. metabolických drah), při nichž dochází k přeměně látek a energií v buňkách a v živých organizmech.

Metaloceny
je skupina komplexních sloučenin, která patří do podskupiny organokovových sloučenin např. ferrocen.

Meziprodukty reakce
jsou nestálé látky, které vznikají v průběhu reakce z látek výchozích. Ve skutečnosti jsou produkty určitých dílčích reakcí, jimiž se postupně přeměňují výchozí látky v produkty. Mluvíme pak o reakčním mechanismu. Meziprodukty se v další dílčí reakci mohou rozpadnout již za vzniku produktů celkové reakce. Proto je nazapisujeme ani mezi výchozí látky ani mezi produkty celkové reakce. Na tvorbě meziproduktů reakce se účastní i katalyzátory.

Minerál
nejčastěji sloučenina (ale může být také prvek), která vznikla bez přičinění člověka, je homogenní, dá se popsat chemickým vzorcem a je neživá. Např. fluorit.

Množství látkové
je veličina (značka n), která udává počet částic látky. Jednotkou je mol. Jeden mol je množství látky tvořené počtem 6,022.1023 částic (atomů, molekul).

Modř berlínská
pigment (barvivo) o vzorci
KFe[Fe(CN)6] vzniklý reakcí iontů železitých se "žlutou krevní solí". Výše uvedený vzorec je tzv. rozpustná forma, na které se dá dobře demonstrovat vědecky dokázaná shoda s Thurnbullovou modří (srovnej s modří Thurnbullovou).

Modř Pruská
viz modř berlínská.

Modř Thurnbullova
pigment (barvivo) o vzorci
KFe[Fe(CN)6] vzniklý reakcí iontů železnatých s "červenou krevní solí". Výše uvedený vzorec je tzv. rozpustná forma, na které se dá dobře demonstrovat vědecky dokázaná shoda s berlínskou modří (srovnej s modří berlínskou).

Mol
je jednotka látkového množství.

Molekula
je vícejaderná částice, která je buď elektricky neutrální, nebo má kladný nebo záporný náboj. Podle polarity náboje mluvíme o molekulových (složitých, víceatomových,vícejaderných) kationtech, např. NH4+ a molekulových (složitých, víceatomových, vícejaderných aniontech, např. SO42-.

Monelův kov

viz kov Monelův.

Monodentátní

je druh ligandu, který je schopem se v určitý okamžik vázat k centrálnímu atomu pouze jedním donorovým atomem např. Cl-.

Monomer

je výchozí látka (jednotka), ze které jsou tvořeny makromolekulární látky tzv. polymery.