se používá k důkazu silných oxidačních činidel.
Principem je oxidace jodidu v daném papírku na jod, který se dostává do struktury
škrobu a směs jodu se škrobem vytváří modré zbarvení.
je dvojice elektronů, které mají opačný spin. Tyto jednotlivé elektrony se
liši svým spinem. Např. dva elektrony v orbitalu s tvoří elektronový pár,
šest elektronů v orbitalech p tvoří tři elektronové páry.
je chemický proces, kdy dochází na povrchu kovu k vytvoření souvislé,
neporézní vrstvy oxidu, která snižuje či úplně zamezuje korozi příslušného kovu.
Na vzduchu dochází k pasivaci např. u Al, Cr apod. Železo je pasivováno
koncentrovanou kyselinou sírovou.
jsou vodorovné řady prvků v periodické tabulce. Existuje sedm period, které
se značí pořadovými čísly 1 až 7. V periodě zaplňují valenční elektrony atomů
prvků ty orbitaly, které leží v energetickém rozmezí ns až np, kde n je číslo
periody, v níž je prvek umístěn. Např. v druhé periodě zaplňují prvky orbitaly
2s a 2p, ve čtvrté periodě orbitaly ležící v energetickém rozmezí orbitalů 4s a 4p,
tedy i orbitaly 3d.
jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných
a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů,
bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují
v zemědělství.
spadají do skupiny dříve označované otravné látky nově bojové chemické látky. Jsou to vysoce toxické látky,
které jsou záměrně vyvinuté k zasažení a cílenému poškození, případně usmrcení, živých organismů.
Byly použity v obou světových válkách (např. chlor, fosgen, sarin apod.).
He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn, patří mezi nepřechodné prvky 18. (VIII.A) skupiny.
Pro tyto prvky se dříve používal pojem prvky inertní, protože panovala domněnka,
že tyto prvky nemohou tvořit sloučeniny. Dnes však známe od většiny těchto
prvků řadu sloučenin, a proto se název inertní plyny již nepoužívá.
je např. tvořen kovovou elektrodou ponořenou do roztoku soli kovu,
který tvoří elektrodu. Např. elektrodu může tvořit měď ponořená do roztoku síranu měďnatého.
Spojením dvou vhodných poločlánků lze získat galvanický článek, který je schopný
produkovat elektrickou práci.
je skupina perzistentních látek vznikajících chlorací bifenylů.
Jsou chemicky stálé, tepelně odolné, přilnavé a nehořlavé.
Používají se jako aditiva do barev a laků nebo také jako náplň transformátorů,
kondenzátorů a dalších zařízení. obrázek Polychlorované bifenyly, další informace (česky)
parts per billion (z angličtiny, česky „dílů či částic na jednu miliardu“),
zkráceně též ppb, je výrazem pro jednu miliardtinu celku. V podstatě je to vyjádření koncentrace.
parts per million (z angličtiny, česky „dílů či částic na jeden milion“),
zkráceně též ppm, je výrazem pro jednu miliontinu celku. V podstatě je to vyjádření koncentrace.
parts per trilion (z angličtiny, česky „dílů či částic na jeden bilion“),
zkráceně též ppt, je výrazem pro jednu biliontinu celku. V podstatě je to vyjádření koncentrace.
je určen vznikem určitého potenciálového rozdílu např. mezi kovem a jeho roztokem
jeho soli. Tento potenciálový rozdíl se nedá přímo měřit a určuje se z rovnovážného
napětí článku sestaveného z určité elektrody a ze standardní vodíkové elektrody.
Orbitaly se stejnou energií, tedy např. orbitaly p a d se stejnou hodnotou
hlavního kvantového čísla, se nejprve všechny obsazují jedním elektronem a teprve
pak v nich vznikají elektronové páry.
V jediném orbitalu, jednoznačně určeném hlavním, vedlejším a magnetickým
kvantovým číslem mohou být maximálně dva elektrony, které vytvářejí elektronový pár a liší
se od sebe spinovým magnetickým číslem.
Orbitaly s nižší energií se zaplňují elektrony dříve než orbitaly s energií vyšší.
Pro zaplňování orbitalů elektrony platí dále Pauliho princip a Hundovo pravidlo.
jsou látky, jejichž atomy obsahují výlučně atomová jádra o stejném protonovém čísle.
Jejich nukleonová čísla mohou být různá. Mluvíme pak o izotopech daného prvku.
jsou prvky PSP, které se zásadním způsobem podílí na stavbě živé přírody.
Tvoří přírodní sloučeniny jsou a nezbytnou složkou potravy.
Patří sem mimo jiné i všechny halogeny kromě astatu.
jsou prvky, jejichž atomy v základním stavu mají valenční elektrony v orbitalech ns
a (n-1)d.Jinak označujeme tyto prvky jako prvky přechodné. Ve starších periodických
soustavách jsou označovány jako prvky vedlejších skupin a v některých současných
soustavách jsou označovány jako prvky B skupin. Např. železo.
jsou prvky, jejichž atomy v základním stavu mají valenční elektrony v orbitalech ns,
(n-1)d a (n-2)f. Označují se jako lanthanoidy a aktinoidy. Většinou jsou tyto prvky
vyjmuty z periodické tabulky kvůli jejímu zkrácení. Např. uran.
jsou takové prvky, jejichž atomy v základním stavu mají valenční elektrony
v orbitalech ns, popř. ns a np. Jsou umístěny ve skupinách IA až VIIIA (1,2,13-18) periodické tabulky.
jsou prvky, jejichž atomy v základním stavu mají valenční elektrony v orbitalech ns a np.
Dále je mužeme klasifikovat jako p1 až p6 prvky nebo jako prvky III.A až VIII.A skupiny.
Např. chlor.
jsou takové prvky, jejichž atomy v základním stavu mají valenční elektrony
v orbitalech ns a (n-1) d, popř. i (n-2) f (prvky vnitřně přechodné).
Prvky vnitřně přechodné jsou umístěny pod periodickou tabulkou prvků.
jsou prvky, jejichž atomy v základním stavu mají valenční elektrony pouze v orbitalu ns.
Jsou umístěny v I.a a II.A skupině prvků a též jsou označovány
jako s1 a s2 prvky. Např. sodík.
(neboli periodická soustava prvků) je uspořádáním všech chemických prvků
v podobě tabulky podle jejich rostoucího protonového čísla, seskupené podle
jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností.
Publikována roku 1869 D. I. Mendělejevem.