Vápenec

je hornina tvořená převážně uhličitanem vápenatým. Známá je především tvorbou tzv. krasových jevů, ale používá se např. i k výrobě surového železa nebo páleného vápna.

Vápno adhesivní

je vápno hašené slabým roztokem kyseliny chlorovodíkové.

Vápno bělící

viz vápno chlorové.

Vápno bromové

je směs hydroxidu a bromanu vápenatého.

Vápno chlorové

je směs chloridu a chlornanu vápenatého. Chemicky: CaOCl2.

Vazba dativní
viz vazba koordinačně kovalentní.

Vazba donor-akceptorová
viz vazba koordinačně kovalentní.

Vazba chemická
jsou síly, jimiž jsou k sobě navzájem poutány např. atomy v molekulách , ionty v iontových krystalech. Vazby chemické klasifikujeme podle určitých znaků např. podle rozdílu elektronegativity ma vazby kovalentní a iontové, podle počtu vazebných elektronových párů mezi vázanými atomy na vazby jednoduché a násobné atd..

Vazba iontová
je extrémní případ polárně kovalentní vazby, kdy ΔX ≥ 1,7. Zjednodušeně si lze představit, že dpochází k úplnému přenosu elektronu a k vytváření iontů. V podstatě tedy jde o vazbu mezi kationty a anionty.

Vazba jednoduchá
je vazba, která je tvořena jedním vazebným elektronovým párem. Také σ vazba.

Vazba koordinačně kovalentní
(krátce koordinační) je vazba mezi donorem a akceptorem elektronového páru. Tedy jeden vazebný partner poskytuje na vytvoření chemické vazby elektronový pár (donor)a druhý poskytuje volný orbital (akceptor). Přesněji taková koncentrace látková rovnovážná látky A, je taková koncentrace kterou má daná látka v ustavené chemické rovnováze. Někdy se označuje jako cr (A) Vazba koordinačně kovalentní je typickou vazbou vyskytující se vždy v komplexních (koordinačních) sloučeninách.

Vazba kovalentní nepolární

je vazba mezi atomy, jejichž rozdíl elektronegativit ΔX ≤ 0,4. Tento typ kovalentní vazby se vyskytuje např. v molekulách prvků, protože stejné atomy prvku mají stejnou elektronegativitu, např. H2, F2.

Vazba kovalentní polární

krátce polární) je vazba mezi atomy, jejichž rozdíl elektronegativit 0,4 < ΔX < 1,7. Na atomu s větší hodnotou elektronegativity vzniká částečný (parciální) kladný náboj a na atomu s menší hodnotou elektronegativity částečný (parciální) záporný náboj.

Vazba kovová

je vazba mezi ionty kovů v tuhém stavu. Vazba v kovech se popisuje delokalizovanými elektrony, které "se pohybují" kolem všech atomových jader v krystalu.

Vazba násobná
je vazba, která je tvořena více než jedním vazebným elektronovým párem. Dvojná vazba je tvořena dvěma a trojná vazba třemi vazebnými elektronovými páry. Dvojná vazba existuje mezi každým atom kyslíku a atomem uhlíku v oxidu uhličitém, trojná vazba mezi atomy dusíku v její molekule. Každá násobná vazba je tvořena jednou vazbou σ a zbytek jsou vazby π.

Vazba π
má oblast maximálního výskytu vazebných elektronů nad a pod rovinou spojnice vázaných atomů. Tvoří násobné vazby jako např. v molekule N2, kde je jedna vazba σ a dvě vazby π.

Vazba σ
má oblast maximálního výskytu vazebných elektronů podél spojnice vázaných atomů. Ve většině případů se při vytvoření kovalentní vazby mezi vázanými atomy nejdříve vytvoří tento druh chemické vazby, jako např. v H2, kde je jedna vazba σ.

Vazba vodíková
(také vodíkový můstek) je druh slabé vazebné interakce mezi molekulami, ale může se uplatnit i v rámci dvou částí jedné molekuly. Je částečně zodpovědná za odlišné vlastnosti kyslíku nebo fluoru od zbytku skupiny (např. zvyšuje Tv HF).

Vaznost atomu
je určena počtem vazebných elektronových párů, kterými je atom vázán se všemi sousedními atomy. Např. v atom vodíku v molekule H2 má vaznost jedna (je jednovazný), atom uhlílku ve většině sloučenin má vaznost čtyři je čtyřvazný jako např. CH4, C2H2.

Věty R a S
jsou informace upozorňující na rizika (Risk phrases) a popisující bezpečné zacházení (Safety phrases) s chemickými látkami.

Vinylchlorid
je monomer, ze kterého se vyrábí PVC. Je jedovatý a karcigenní. Systematicky: chlorethylen.
viz obrázek
vinylchlorid
další informace (česky)

Vlastnosti látek
podle současného pojetí chemie nejsou vlastnosti látek absolutní, ale relativní. Každá látka má řadu vlastností a podle vnějších a vnitřních podmínek určitá její vlastnost se stane dominantní a pak mluvíme o chování látek.

Voda běličská

viz voda chlorová.

Voda bromová

je vodný roztok bromu.

Voda chloritová

je voda z ložisek chloritů s rozpuštěnými nerosty.

Voda chlorová

je voda s rozpuštěným chlorem.

Voda jewelská

je vodný roztok chlornanu draselného. Chemicky: KClO.

Vodič
jako vodiče označuje látky, které jsou schopné vést elektrický proud. Dělíme je na vodiče první třídy a na vodiče druhé třídy.

Vodič první třídy
je charakterizován tím, že přenášejí náboj prostřednictvím elektronů. Jejich elektrický odpor s rostoucí teplotou stoupá. Mezi vodiče první třídy řadíme např. kovy.

Vodič druhé třídy
je charakterizován tím, že náboj je přenášen pohybem (migrací) iontů v elektrickém poli.Jejich odpor s rostoucí teplotou klesá. Mezi vodiče druhé třídy řadíme elektrolyty.

Vtožík

je obrozenecký název pro brom.

Výpočty stechiometrické

umožňují kvantitativně vyjádřit určité pojmy, zákony a zákonitosti. Např. umožňují vypočítat reakční rychlost a její závislost na teplotě, tlaku a koncentraci reagujících látek, umožňují vypočítat procentuální složení určité soustavy, umožňují určit potřebné množství výchozí látky k získání potřebného množství produktu, umožňují určit relativní složení soustavy atd.

Vysoká pec

je zařízení na průmyslovou výrobu železa. Hlavním produktem vysoké pece je surové železo, vedlejší produkty jsou struska a vysokopecní plyn. Železo se vyrábí z železné rudy, koksu a vápence při teplotách až 2000 oC.

Vysokomolekulární
jsou sloučeniny s velkou molekulovou relativní hmotností. Patří sem např. polymery.

Vysokovroucí
jsou chemické látky s vysokou teplotou varu.

"Vytěsnění"
je chemický proces, kdy reaguje sůl slabší kyseliny s kyselinou silnější. Vzniká slabá kyselina a sůl kyseliny silnější viz např. reakce sulfidu železnatého s kyselinou chlorovodíkovou.

Vzorce chemické
se skládají ze symbolů prvků a z indexů, které vyjadřují počet atomů stejného druhu, např. H2 znamená, že molekula vodíku se skládá ze dvou atomů vodíku. Jinými slovy vzorce vyjadřují např. složení molekul prvků a sloučenin.