Grantová agentura univerzity (GA UK) je vnitřní grantová agentura Univerzity Karlovy, která podporuje výzkum studenty v doktorském a magisterském studiu.
V rámci Centra pro výzkum města a regionů na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK byly realizovány následující projekty GAUK zaměřené na témata spojená se segregací, sociálním vyloučením a integrací:
2023-2025 – Znevýhodnění a sociální vyloučení v českých městech – vliv efektu sousedství? (Adam Martinek) (GAUK, č. 250323)
2023-2024 – Vnímání rezidenční segregace lokálními aktéry v území a jeho vliv na tvorbu a realizaci místních politik bydlení (Marek Hojsík)
2019-2021 – Migrační trajektorie dospívající generace v pražském zázemí (Otakar Bursa) (GAUK, č. 814119)
2018-2020 – Víceúrovňová separace ruských imigrantů v postsocialistickém městě (Ekaterina Ignatyeva) (GAUK, č. 192418)
2014-2015 – Dvojitá marginalizace. Předpoklady sociálního vyloučení a možnosti začleňování Romů na českém venkově. (Jakob Hurrle) (GAUK, č. 1576214)
2013-2014 – Zahraniční migrace a proměny sociálně prostorových struktur měst (Klára Fiedlerová) (GAUK, č. 1216313)
2013-2014 – Koho regenerácia nábrežia? (Branislav Machala) (GAUK, č. 852513)
2012-2015 – Časoprostorové struktury sítí událostí: Dynamické prolínání kyberprostoru a sociálně-geografického prostoru (Petr Kučera) (GAUK, č. 654812)
2011-2012 – Život za branou: příčiny vzniku a důsledky gated communities v Česku (Tomáš Brabec) (GAUK, č. 284511)
2009-2011 – Vliv bytové politiky na sociální a environmentální spravedlnost (Roman Matoušek) (GAUK, č. 3609)
Znevýhodnění a sociální vyloučení v českých městech – vliv efektu sousedství?
Adam Martinek
Projekt zkoumá vliv efektu sousedství na sociální vyloučení osob, které se kromě života ve vyloučené lokalitě potýkají se znevýhodněnými, jež mají vliv na jejich socioekonomický status a kvalitu života. Hlavním zájmem projektu je identifikovat specifické mechanismy formování, reprodukce a kumulace sociálně-prostorových nerovností u různě znevýhodněných skupin obyvatel, především u osob se zdravotním znevýhodněním, či postižením. Výzkum bude posuzovat vliv efektu sousedství na přetrvávání a posilování sociálních nerovností u znevýhodněných osob žijících ve vyloučených lokalitách. Na základě analýzy základních sídelních jednotek výzkum identifikuje specifická sousedství českých měst a obcí, ve kterých dochází ke koncentraci zdravotně, či jinak znevýhodněných obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Projekt bude rovněž zkoumat meziregionální rozdíly v mechanismech formování vyloučených sousedství a způsoby, jakými se kombinace znevýhodnění a sociálního vyloučení promítá do života obyvatel těchto sousedství. Pro identifikaci obecných vývojových trendů budou využity kvantitativní prostorové analýzy sociálního vyloučení s ohledem na meziregionální a vnitroměstské prostorové nerovnosti. Dále budou provedeny kvalitativní případové studie na úrovni vybraných sociálně vyloučených a segregovaných lokalit (sousedství) a v nich žijících znevýhodněných osob. Kvalitativní případové studie povedou k poznání mechanismů, kterými život v sousedstvích ovlivňuje míru sociálního vyloučení u zkoumané skupiny obyvatel a naopak.
Vnímání rezidenční segregace lokálními aktéry v území a jeho vliv na tvorbu a realizaci místních politik bydlení
Marek Hojsík
Cílem výzkumného projektu je pochopit, jak vnímání, diskurzy a narativy místních aktérů stran o rezidenční segregaci ovlivňují výkon politiky bydlení na místní úrovni. Projekt sleduje tři výzkumné proudy a specifické cíle: za prvé, se snaží pochopit, jak jsou cíle rezidenční segregace a desegregace definovány a promítnuty do výkonu politiky bydlení v evropských zemích. Za druhé, jak místní aktéři (zejména místní samosprávy) chápou a identifikují rezidenční segregaci a zda, proč a s jakými výsledky se zapojují do desegregace. A konečně, co ze zahraničních zkušeností a nápadů přichází v úvahu nebo by mohlo být doporučeno pro Česko. Výzkum bude založen na kritické diskurzní analýze (CDA) dokumentů politiky bydlení, zprávách hodnotících výsledky místních politik bydlení, veřejných prezentacích plánů a výsledků místních projektů a rozhovorech s místními i národními aktéry a experty. Výzkum bude založen na přístupu CDA a bude zahrnovat analýzu dokumentů na mezinárodní, národní a místní úrovni a rozhovory se zainteresovanými stranami, které se podílejí na tvorbě, realizaci a hodnocení národních a místních politik bydlení.
Migrační trajektorie dospívající generace v pražském zázemí
Otakar Bursa
Projekt zkoumal procesy segregace a separace ruských imigrantů v Praze. Zaměřil se na sledování a hodnocení prostorových vzorců jejich rozmístění s důrazem na identifikaci prostorových koncentrací, na každodenní sociální interakce s majoritou, ostatními cizinci a krajany, a na podmíněnosti integrace as ohledem na historii vzájemných vztahů, kulturní odlišnosti, roli národní migrační a integrační politiky a praktik na lokální úrovni. Projekt se rovněž zaměřil na možnosti prevence separace cizinců s cílem zvýšit efektivitu a úspěšnost jejich integrace do majoritní společnosti.
Publikační výstupy
Sýkora, L., Bursa, O. (2022) Mladí dospělí v pražském metropolitním regionu: tikající bomba ve světle metodických zákrut geodemografie a demogeografie. Demografie, 64 (1), 24–45.
Víceúrovňová separace ruských imigrantů v postsocialistickém městě
Ekaterina Ignatyeva
Projekt zkoumal procesy segregace a separace ruských imigrantů v Praze. Zaměřil se na sledování a hodnocení prostorových vzorců jejich rozmístění s důrazem na identifikaci prostorových koncentrací, na každodenní sociální interakce s majoritou, ostatními cizinci a krajany, a na podmíněnosti integrace as ohledem na historii vzájemných vztahů, kulturní odlišnosti, roli národní migrační a integrační politiky a praktik na lokální úrovni. Projekt se rovněž zaměřil na možnosti prevence separace cizinců s cílem zvýšit efektivitu a úspěšnost jejich integrace do majoritní společnosti.
Publikační výstupy
Ignatyeva E. (2020) Symbolic and social boundaries of the integration of Russian immigrants in Czechia. AUC Geographica (Acta Universitatis Carolinae Geographica) 55 (2), 137-148.
Ignatyeva, E., Sýkora, L. (2019) Cizí mezi svými: lokální interakce, integrace a segregace ruských imigrantů v Praze. Geografie 124 (3), 341–364.
Dvojitá marginalizace. Předpoklady sociálního vyloučení a možnosti začleňování Romů na českém venkově.
Jakob Hurrle
Výzkum na příkladu vybraných mikroregionů v různých částech Česka mapoval situaci Romů ve venkovských obcích a poukázal na hlavní vývojové trendy. Zaměřil se na otázku, nakolik je pozorovaný nárůst počtu sociálně vyloučených lokalit na venkově způsoben migrací z důvodu chudoby. Dále sledoval, jaké kapacity mají venkovské obce a další místní aktéři v oblastech sociálního začleňování a jak jsou aktivní. Výzkumu směřoval i k doporučením, jak lépe zohledňovat specifickou situaci Romů ve venkovských obcích.
Publikační výstupy
Trlifajova, L., Hurrle, J. (2018) Stěhování chudých a vznik sociálně vyloučených lokalit na venkově z perspektivy místních samospráv. In: Bernard, J. (ed.), Kostelecký, T., Mikešová, R., Šafr, J., Šimon, M., Trlifajová, L., Hurrle, J., Nic se tady neděje… Životní podmínky na periferním venkově. Praha: Sociologické nakladatelství SLON / Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 244 s.
Hurrle, J., Sýkora, L., Trlifajová, L., Kučera, P. (2016) Socially excluded localities revisited. Geografie 121 (4), 548–569.
Zahraniční migrace a proměny sociálně prostorových struktur měst
Klára Fiedlerová
Projekt zkoumal důsledky koncentrací cizinců pro proměny měst, rezidenční segregaci a sociální soudržnost. Předmětem výzkumu byly dvě významné lokality vysoké koncentrace cizinců. Karlovy Vary a rusky mluvící cizinci a Praha-Libuš s areálem Sapa, který je známý koncentrací Vietnamců. Výzkum se zaměřil na to, jak dalece dochází v těchto lokalitách k vytváření uzavřených enkláv cizinců, nebo naopak, zda jsou tyto koncentrace migrantů vstupními místy jejich postupné integrace do české společnosti. Projekt se zabýval (1) podmíněnostmi a mechanismy vzniku koncentrací cizinců, (2) každodenním životem koncentrací s důrazem na reprodukci a rozvoj sociálního, kulturního a ekonomického života migrantů a (3) vztahy mezi cizinci a majoritní společností v místním kontextu.
Publikační výstupy
Sýkora, L., Fiedlerová, K., Freidingerová, T., Svobodová, A., Čermáková, D. (2016) Soužití v městské čtvrti: majorita a Vietnamci v Praze-Libuši. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 52 (4), 475-504.
Fiedlerová, K., Sýkora, L. (2016) Everyday Conviviality in the Emerging Multicultural Neighborhood: Insights from a Postsocialist City. (manuskript)
Koho regenerácia nábrežia?
Branislav Machala
Prechod z industrializmu do postindustrializmu mal zásadné dopady na funkčnú a priestorovú štruktúru mesta. Transformácia nábreží bola umožnená zmenou základných fundamentov ekonomiky. Obnova nábreží v súčasnosti predstavuje globálny fenomén postupne sa šíriaci vplyvom globálneho ekonomického prepojenia aj do menších miest. Postsocialistická Bratislava podlieha okrem postindustriálnej paralelne aj postsocialistickej transformácii. Nábrežia poskytujú okrem fyzickej obnovy aj zásadnú funkčnú, sociálnu a environmentálnu zmenu. Predstavujú územia konfliktov a protichodných záujmov. Podliehajú od lokálneho až po globálny záujem. Pochopenie procesov a vplyvov, ktoré na ne pôsobia, má kľúčový dopad na využitie dočasnej šance na zásadnú transformáciu jadra mesta. Výskumný projekt analyzuje transformáciu bratislavského nábrežia, ktorá bude zakomponovaná do európskeho kontextu skúmanej problematiky. Projekt sa zamerial na podchytenie mechanizmov, identifikácie hlavných aktérov, ich záujmov a mocenkských vzťahov, konfliktov a poznania celkových dôsledkov prebiehajúcej regenerácie nábrežia pre rozvoj mesta vyhodnotenej v nádväznosti na stratégiu EU 2020.
Publikační výstupy
Machala, B. Koelemaij, J. (2019) Post-socialist Urban Futures: Decision-Making Dynamics behind Large-Scale Urban Waterfront Development in Belgrade and Bratislava. Urban Planning 4 (4), 6-17.
Brabec, T., Machala, B. (2015) The role of developers in formation of gated communities in Prague. Acta Universitatis Carolinae Geographica 50 (2), 115–123.
Machala, B. (2014) Uneven struggle for bluefields: waterfront transformation in postsocialist Bratislava. Hungarian Geographical Bulletin 63 (3), 335-352.
Život za branou: příčiny vzniku a důsledky gated communities v Česku
Tomáš Brabec
Hlavním cílem projektu bylo zhodnotit příčiny vzniku a důsledky gated communities v Česku a tím přispět k celkovému poznání významu gated communities v proměnách post-socialistických měst. Gated communities jsou novým specifickým jevem charakterizujícím společnost v současných globalizujicích se městech. Jejich počet rychle narůstá a s tím i podíl obyvatel žijících v uzavřených rezidenčních komplexech. Pro zjištění příčin a důsledků je důležité důkladně zmapovat vývoj výstavby, prostorové rozšíření a vlastnosti těchto objektů. Rozvoj gated communities představuje značná společenská rizika jako např. posilování sociální polarizace, oslabení sociální koheze, vytvoření umělých bariér mezi sociálními skupinami, fragmentaci společnosti a sociálně-prostorové organizace měst. Poznání formování gated communities a důsledků jejich existence pomůže při správném usměrňování rozvoje sídel a bydlení s cílem omezit negativní důsledky pro rozvoj společnosti a měst.
Publikační výstupy
Brabec, T., Machala, B. (2015) The role of developers in formation of gated communities in Prague. Acta Universitatis Carolinae Geographica 50 (2), 115–123.
Brabec, T. (2015) Uzavřené rezidenční areály jako příklad rezidenční segregace v Praze. Geografické rozhledy, 24 (5), 32.
Brabec, T. (2014) Uzavřené rezidenční areály jako symbol postmoderního města: příklad Prahy. Geografie 119 (3), 278-298.
Brabec, T. (2013) Některé negativní důsledky investování do nemovitostí.. Urbanismus a uzemní rozvoj, 16 (4), 61–65.
Časoprostorové struktury sítí událostí: Dynamické prolínání kyberprostoru a sociálně-geografického prostoru
Petr Kučera
Projekt zkoumal časoprostorové struktury sítí událostí s důrazem na jejich prolínání v kyberprostoru a sociálně-geografickém prostoru. Události jsou spojujícím prvkem mezi aktéry v sociálních sítích, zároveň jsou umístěné v prostoru a spoluvytvářejí významy přisuzované konkrétnímu místu. Projekt využil data o reprezentaci událostí v kyberprostoru. Věnoval se území Česka při využití dat z Facebooku. Prostřednictvím konstrukce sítě souvisejících událostí zkoumal dynamický vliv sociálních sítí na utváření časoprostorových struktur. Empirický výzkum si vyžádal specifické teoreticko-metodologické zarámování. Koncepty místa, časoprostoru, sítě a diskurzu byly podrobeny kritické diskuzi s cílem problematizovat jejich význam v souvislosti s kyberprostorem.
Publikační výstupy
Projekt bohužel nedosáhl publikačních výstupů, pouze konferenčních prezentací. Řešitel doktorské studium nedokončil.
Vliv bytové politiky na sociální a environmentální spravedlnost
Roman Matoušek
Projekt propojil výzkum environmentální spravedlnosti s výzkumem sociální spravedlnosti, především postavením sociálně slabých obyvatel. Zaměřil se na studium vlivu bytové politiky uplatňované ve velkých městech Česka na postavení sociálně slabých obyvatel a kvalitu jejich rezidenčního prostředí. Projekt cílil i na využití výsledků při rozhodování institucí veřejného sektoru.
Publikační výstupy
Matoušek, R., Sýkora, L. (2011) Environmental Justice and Residential Segregation in Czechia: the Case of Roma Resettlement in the Town of Vsetín. Acta Universitatis Carolinae Geographica, 46 (2), 81–94.
Matoušek, R. (2010) Segregace Romů a životní prostředí – příklad Vsetína. Geografické rozhledy, 19 (4), 24–25.