Disertační práce
2022/23, vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
Předmětem výzkumu jsou sociálně vyloučené a segregované lokality a populace ohrožená sociálním vyloučením. Výzkum se především zaměří na vliv efektu sousedství na přetrvávání a posilování sociálních nerovností a situace sociálního vyloučení, jinými slovy na mechanismy formování, reprodukce a kumulace sociálně-prostorových nerovností a segregace. Vzhledem k tomu, že se sociální vyloučení týká různorodých skupin obyvatel lišících se z hlediska socio-ekonomického postavení, etnicity, věku nebo zdravotního stavu, výzkum se zaměří na odlišnosti v působení efektu sousedství na sociální exkluzi a segregaci u těchto skupin. Předpokládá se přitom detailnější zaměření na vybranou skupinu či skupiny, jež bude hodnocená v obecném kontextu sociálního vyloučení a segregace. Výzkum sousedského efektu předpokládá sledování dynamiky sociálního vyloučení a segregace v čase. Pro výzkum obecných vývojových trendů budou primárně využity kvantitativní analýzy sociálního vyloučení v území s ohledem na meziregionální a vnitroměstské prostorové nerovnosti. Dále bude práce využívat případové studie na úrovni vybraných měst a obcí, sociálně vyloučených a segregovaných lokalit a v nich žijících ohrožených osob a rodin. Případové studie se zaměří na poznání mechanismů, kterými efekt sousedství ovlivňuje míru sociálního vyloučení rizikových skupin, a budou využívat především kvalitativní metodické postupy. Výzkum zohlední i vlivy národních a lokálních politik a praktik na vývoj sociálního vyloučení a segregace. Součástí výsledků budou doporučení pro národní a obecní bytovou a sociální politiku s cílem prevence a snižování segregace.
2021/22, vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
The project investigates the impacts of policies and practices that attempt to prevent residential segregation and tackle its negative effects on the most vulnerable social groups. The fulfillment of its main goal to assess the effects of these policies requires conceptualization and discussion of the mechanisms of socio-spatial exclusion and residential segregation in relation to socio-economic and demographic developments, personal choices as well as deliberate political and policy decisions. Second, the project investigates segregation as a major barrier to social interaction and inclusion of vulnerable groups to education, labour market and other spheres of social life. Finally, while the negative effects of residential segregation are well known, it remains largely unaddressed by the national and local policies. Hence, the research will analyse how residential segregation is defined and operationalised in social inclusion and urban and regional development strategies and measures in different local and national contexts, and internationally. Furthermore, it will pay attention to factors that shape policies and practices, including societal and cultural patterns, such as the structural and institutional racism, individual attitudes or biases of decision-makers, lack of knowledge and low political priority for social inclusion (and desegregation) agendas.
2018/19, vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
Disertační práce je zaměřena na výzkum rezidenčních preferencí a migračních trajektorií dospívající generace obyvatel pražského zázemí. Jde o generaci, která vzhledem k pozici v životním cyklu na počátku produktivního věku, obvykle jednogeneračnímu charakteru suburbánního bydlení a dalším faktorům řeší či již řešila otázku volby svého budoucího bydliště. Hlavním cílem práce je objasnit destinace i objem těchto plánovaných i uskutečněných migračních pohybů a zhodnotit význam faktorů, které migrační záměry ovlivňují. Významnou otázkou jsou také důsledky migrace pro její zdrojové i cílové lokality a pro geografickou reorganizaci městského regionu se zaměřením na (1) reurbanizaci městského jádra a vnitroměstkých čtvrtí, (2) cenově dostupnějších sídlišť ve vnější zóně, (3) další rozvoj suburbánního pásma, popř. (4) desurbanizační tendence migrací mimo městský region.
2017/18, vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
Disertační práce porovnává metropolizační procesy v Česku a Polsku mezi lety 2005 až 2015. Metodika srovnávací analýzy procesů metropolizace byla připravena na základě shrnutí dosavadních teoretických a koncepčních pohledů na metropolizační procesy a obecných znalostí o sídelních systémech Česka a Polska. Empirická analýza zahrnuje vymezení metropolitní areálů, identifikaci procesů metropolizace a jejich srovnání.
2011/12 (studium přerušeno 2016-2023), vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
Diplomové práce
2022/23, vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
V rámci politiky soudržnosti byl od roku 2014 zaveden nástroj Integrovaných územních investic (ITI) jehož význam spočívá ve stimulaci a podpoře územní spolupráce mezi veřejnou správou a dalšími subjekty lokálního a regionálního rozvoje. V České republice je nástroj ITI využit s cílem podpořit rozvoj v metropolitních územích a městských regionech a to na základě metropolitní spolupráce směřující od přípravy a prosazování integrované strategie rozvoje po realizaci dílčích projektů naplňujících rozvojové vize. Metropolitní agenda je v Česku zatím dominantně vázána na podporu ze strany politiky soudržnosti a nástroje ITI. Otázkou je, nakolik by byla spolupráce udržitelná bez finančního stimulu a podpory ze strany EU a zda má potenciál se postupně posunout od čerpání dotací k plnohodnotnější institucionalizaci metropolitní správy a plánování rozvoje. Diplomová spolupráce se zaměří na bottom up mechanismy metropolitní spolupráce a top down etablování metropolitní dimenze v národních politikách a strategiích, porovná význam politiky soudržnosti pro implementaci ITI a možnosti vnitřních zájmů a zdrojů metropolitní spolupráce bez závislosti na nástroji ITI, a posoudí potenciály a limity institucionalizace metropolitní správy. Studie se zaměří na Brněnskou metropolitní oblast, která velmi silně akcentuje bottom up agendu metropolitní spolupráce, a případně ji porovná se situací metropolitní spolupráce v Pražské metropolitní oblasti.
2022/23, vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
Česká republika je již dvě desetiletí významnou imigrační zemí. Migrace vede k vytváření lokalit s výraznějším podílem migrantů / cizinců, interakci s etablovanou majoritní populací, rizikům segregace a separace a potřebám integrace. Hlavní město Praha se v českém kontextu vyznačuje značně vysokým podílem cizinců na obyvatelstvu i tempy růstu podílu cizinců. Na tuto skutečnost reagovalo hlavní město Praha rozsáhlou agendou integrace a soužití Metropole všech a značná část městských částí místními integračními praktikami. S vyšším zastoupením cizinců a rovněž s integračními projekty jsou zpravidla spojovány centrální městské části. Značný podíl cizinců ale žije i v okrajovějších, sídlištních a demograficky i sociálně různorodějších městských částech. Diplomová práce se zaměří na městské části Praha 12 a Praha 13 a to v kontextu hlavního města Prahy. Porovná jejich přístup k integraci cizinců a vyhodnotí, jak dalece integrační praktiky reagují na potřeby cizinců a reflektují jejich demografickou, sociální a kulturní rozmanitost.
2021/22, vedoucí práce prof. Luděk Sýkora
Praha má ve svém širším centru několik transformačních lokalit, které procházejí postupnou revitalizací. Představy o budoucím využití se různí a často způsobují konflikty mezi jednotlivými aktéry z veřejného, soukromého a občanského sektoru. Aktéři využívají rozmanité diskurzivní praktiky k přesvědčení politických reprezentací, správních orgánů, odborné a široké veřejnosti. Diplomová práce se bude zabývat vlivem komunikace aktérů na rozvoj transformační lokality Bubny – Zátory v Praze 7, která z hlediska celoměstského rozvoje představuje nejvýznamnější a také nejcitlivější prostor. Cílem práce je analyzovat diskurzivní praktiky jednotlivých aktérů v území, jak komunikují své záměry a jak na ně nahlíží ostatní aktéři. Předmětem analýzy budou veřejné dokumenty rozvojových záměrů hlavního města Prahy a městské části Praha 7, prezentace záměrů developmentu z řad soukromých investorů, články a veřejné příspěvky ze strany občanských spolků a sdružení. Vnímání diskurzivních praktik bude ověřeno formou polostrukturovaných rozhovorů. Na základě zjištění budou formulována doporučení pro hlavní město Prahu a jeho Institut plánování a rozvoje.