Představujeme některé ze současných projektů ekologie a etologie, na kterých pracují doktorandi a magisterští studenti pod vedením docenta Daniela Frynty: SROVNÁVACÍ STUDIUM CHOVÁNÍ: Konceptuálním rámce této části projektu jsou behaviorální ekologie a srovnávací metoda. Mapování behaviorálních znaků na fylogenetické stromy umožňuje rekonstruovat ancestrální stavy znaků, odlišit vliv příbuzenských vztahů od evoluční adaptace na ekologické faktory a tak testovat obecnost takových jevů jako jsou manipulace s poměrem pohlaví (Nováková et al. 2009), ukládání potravy (Štorchová et al. 2009), reakce na stres a antipredační strategie. Tyto analýzy vyžadují shromáždění srovnatelných behaviorálních dat o větším počtu taxonů i využití moderních fylogenetických metod. Klíčoví doktorandi: Mgr.Jitka Jančůchová Lásková, Mgr. Klára Palupčíková-Průšová, Mgr.Kristina Benkovičová, Mgr.Barbora Eliášová, Mgr. Margaréta Balaďová, aj. Nováková M., Vašáková B., Kutalová H., Galeštoková K., Průšová K., Šmilauer P., Šumbera R., Frynta D. (2009): Secondary sex ratios do not support maternal manipulation: extensive data from laboratory colonies of spiny mice (Muridae: Acomys). Behavioural Ecology and Sociobiology 64: 371-379. Štorchová Z., Landová E., Frynta D. (in print): Why some tits store food and others do not: evaluation of ecological factors. Journal of Ethology DOI 10.1007/s10164-009-0200-x Modelový druh pro srovnávací studium fylogeneze chování rod Acomys, zde druh bodlinatka egyptská (Acomys cahirinus). U bodlinatek dale zkoumáme sociální chování, mezidruhové rozpoznávání, měříme stresové hormony a sledujeme jejich personalitu. Foto: RNDr. Marcela Nováková, PhD. Varan komodský (Varanus comodoensis), jeden z největších (nejtěžších varanů až 100 kg) druhů z naší srovnávací studie o pohlavní dvojtvárnosti u čeledi Varanidae, kde samci jsou mnohem těžší než. Na našem oddělení se zabýváme etologií, chování a růstem o něco menšího (1,5 m; 4,5 kg) varana mangrovového (Varanus indicus). Modelovým druhem drobnějších ještěrů pro studium sexuálních preferencí, hybridizace a antipredačního chování je pak drobnější ještěr, gekončík noční Eublepharis macularius (Eublepharidae). Dále studujeme, etologii, antipredační chování a vznik pohlavního dimorfismu u hroznýšovitých hadů (Boidae). Foto: Mgr. Olga Šimková

EVOLUCE POHLANÍ DVOJTVÁRNOSTI: Samci a samice se u řady živočišných druhů liší velikostí a tvarem těla (sexual size dimorphism - SSD). Příčinami SSD se zabýval již Charles Darwin, který upozornil klíčovou roli pohlavního výběru. Nicméně jde o aktuální vědecké téma, SSD je používáno jako prediktor intensity pohlavního výběru a s ním spojeného sociálního chování jednotlivých druhů. Navíc, jsou studovány evoluční a ontogenetické příčiny empirického Renschova pravidla, které konstatuje positivně alometrickou závislost mezi velikostí samců a samic. Konceptuálními rámci výzkumu jsou fylogenetika, fenotypová plasticita a současné studium proximátních a ultimátních příčin SSD. Doktorandi jsou zapojeni do projektů zkoumajících SSD u vybraných skupin obratlovců (kopytníci, hadi, varani) včetně domestikovaných forem (např. Polák a Frynta 2009). Cílem je srovnávací a ontogenetická analýza příčin vzniku SSD (Frýdlová P., Frynta D. in print). Polák J. and Frynta D. (2009): Sexual size dimorphism in domestic goats, sheep and their wild relatives. Biological Journal of the Linnean Society 98: 872-883. Frýdlová P., Frynta D., (in print): Sexual size dimorphism in varanid lizards: confirming Rensch’s rule. Biological Journal of the Linnean Society 99 Klíčoví doktorandi: Mgr.Jakub Polák, Mgr.Petra Frýdlová, Mgr.Olga Šimková

TEORETICKÉ ZÁKLADY DRUHOVÉ OCHRANY: Koncept Noeovy Archy předpokládá, že populace ohrožených druhů chované v zoologických zahradách a dalších záchranných chovech mohou být v případě krize přírodních populací použity pro reintrodukční programy. Proto je potřeba znát populační trendy přírodních populací, druhové zastoupení a celkovou velikost jednotlivých populací ve světových záchranných chovech (Frynta et al. 2009), jakož I genetickou strukturu populací chovaných v zajetí (Hynková et al. 2009). Významným faktorem ovlivňujícím výběr druhů do Noemovy archy je preference určitých druhů člověkem. Doktorandi se podílí na této části projektu: Mgr.Ivana Hynková, Mgr.Šárka Neužilová, Mgr.Silvie Lišková, Mgr.Olga Šimková, Mgr. Jana Marešová. Frynta D., Marešová J., Landová E., Lišková S., Šimková O., Tichá I., Zelenková M., Fuchs R. (2009): Are zoo animals rather conspicuous than endangered? Pp: 299-341. Columbus A.M. and Kuznetsov L. (eds): Endangered species: new research. 380 pp. Nova Publishers, NY. Marešová J., Krása A. and Frynta D. (2009): We all appreciate the same animals. Ethology 111: 297-300. Hynková I., Starostová Z., Frynta D. (2009): Mitochondrial DNA variation reveals recent origin of main Boa constrictor clades. Zoological Science 26: 623-631. Příklad jednoho z nejatraktivnějších savců: panda červená Ailurus fulgens (Ailuridae), namalovala Mgr. Silvie "Akela Taka" Lišková Příklad preferovaného esteticky preferovaného druhu hada, korálovka Lampropeltis alterna (Colubridae), foto Mgr. Eva Landová, PhD.