Home Projects Lectures Seminars Excursions Conferences News

Lidé:

VEDOUCÍ
Daniel FRYNTA

PEDAGOGOVÉ
Petra Frýdlová
Roman Fuchs
Jan Havlíček
Eva Landová
Tereza Nekovářová

TECHNIČTÍ PRACOVNÍCI
Olga Šimková

PhD studenti

MSc studenti

Externí školitelé


Charles University
of Prague
Faculty of Science
Department of zoology

Představujeme některé ze současných projektů ekologie a etologie, na kterých pracují doktorandi a magisterští studenti pod vedením docenta Daniela Frynty:

SROVNÁVACÍ STUDIUM CHOVÁNÍ: Konceptuálním rámce této části projektu jsou behaviorální ekologie a srovnávací metoda. Mapování behaviorálních znaků na fylogenetické stromy umožňuje rekonstruovat ancestrální stavy znaků, odlišit vliv příbuzenských vztahů od evoluční adaptace na ekologické faktory a tak testovat obecnost takových jevů jako jsou manipulace s poměrem pohlaví (Nováková et al. 2009), ukládání potravy (Štorchová et al. 2009), reakce na stres a antipredační strategie. Tyto analýzy vyžadují shromáždění srovnatelných behaviorálních dat o větším počtu taxonů i využití moderních fylogenetických metod. Klíčoví doktorandi: Mgr.Jitka Jančůchová Lásková, Mgr. Klára Palupčíková-Průšová, Mgr.Kristina Benkovičová, Mgr.Barbora Eliášová, Mgr. Margaréta Balaďová, aj.

Nováková M., Vašáková B., Kutalová H., Galeštoková K., Průšová K., Šmilauer P., Šumbera R., Frynta D. (2009): Secondary sex ratios do not support maternal manipulation: extensive data from laboratory colonies of spiny mice (Muridae: Acomys). Behavioural Ecology and Sociobiology 64: 371-379.

Štorchová Z., Landová E., Frynta D. (in print): Why some tits store food and others do not: evaluation of ecological factors. Journal of Ethology DOI 10.1007/s10164-009-0200-x
Modelový druh pro srovnávací studium fylogeneze chování rod Acomys, zde druh bodlinatka egyptská (Acomys cahirinus). U bodlinatek dale zkoumáme sociální chování, mezidruhové rozpoznávání, měříme stresové hormony a sledujeme jejich personalitu.
Foto: RNDr. Marcela Nováková, PhD.
Varan komodský (Varanus comodoensis), jeden z největších (nejtěžších varanů až 100 kg) druhů z naší srovnávací studie o pohlavní dvojtvárnosti u čeledi Varanidae, kde samci jsou mnohem těžší než. Na našem oddělení se zabýváme etologií, chování a růstem o něco menšího (1,5 m; 4,5 kg) varana mangrovového (Varanus indicus). Modelovým druhem drobnějších ještěrů pro studium sexuálních preferencí, hybridizace a antipredačního chování je pak drobnější ještěr, gekončík noční Eublepharis macularius (Eublepharidae). Dále studujeme, etologii, antipredační chování a vznik pohlavního dimorfismu u hroznýšovitých hadů (Boidae).
Foto: Mgr. Olga Šimková


EVOLUCE POHLANÍ DVOJTVÁRNOSTI: Samci a samice se u řady živočišných druhů liší velikostí a tvarem těla (sexual size dimorphism - SSD). Příčinami SSD se zabýval již Charles Darwin, který upozornil klíčovou roli pohlavního výběru. Nicméně jde o aktuální vědecké téma, SSD je používáno jako prediktor intensity pohlavního výběru a s ním spojeného sociálního chování jednotlivých druhů. Navíc, jsou studovány evoluční a ontogenetické příčiny empirického Renschova pravidla, které konstatuje positivně alometrickou závislost mezi velikostí samců a samic. Konceptuálními rámci výzkumu jsou fylogenetika, fenotypová plasticita a současné studium proximátních a ultimátních příčin SSD. Doktorandi jsou zapojeni do projektů zkoumajících SSD u vybraných skupin obratlovců (kopytníci, hadi, varani) včetně domestikovaných forem (např. Polák a Frynta 2009). Cílem je srovnávací a ontogenetická analýza příčin vzniku SSD (Frýdlová P., Frynta D. in print).

Polák J. and Frynta D. (2009): Sexual size dimorphism in domestic goats, sheep and their wild relatives. Biological Journal of the Linnean Society 98: 872-883.

Frýdlová P., Frynta D., (in print): Sexual size dimorphism in varanid lizards: confirming Rensch’s rule. Biological Journal of the Linnean Society 99
Klíčoví doktorandi: Mgr.Jakub Polák, Mgr.Petra Frýdlová, Mgr.Olga Šimková


TEORETICKÉ ZÁKLADY DRUHOVÉ OCHRANY: Koncept Noeovy Archy předpokládá, že populace ohrožených druhů chované v zoologických zahradách a dalších záchranných chovech mohou být v případě krize přírodních populací použity pro reintrodukční programy. Proto je potřeba znát populační trendy přírodních populací, druhové zastoupení a celkovou velikost jednotlivých populací ve světových záchranných chovech (Frynta et al. 2009), jakož I genetickou strukturu populací chovaných v zajetí (Hynková et al. 2009). Významným faktorem ovlivňujícím výběr druhů do Noemovy archy je preference určitých druhů člověkem. Doktorandi se podílí na této části projektu: Mgr.Ivana Hynková, Mgr.Šárka Neužilová, Mgr.Silvie Lišková, Mgr.Olga Šimková, Mgr. Jana Marešová.

Frynta D., Marešová J., Landová E., Lišková S., Šimková O., Tichá I., Zelenková M., Fuchs R. (2009): Are zoo animals rather conspicuous than endangered? Pp: 299-341. Columbus A.M. and Kuznetsov L. (eds): Endangered species: new research. 380 pp. Nova Publishers, NY.

Marešová J., Krása A. and Frynta D. (2009): We all appreciate the same animals. Ethology 111: 297-300.

Hynková I., Starostová Z., Frynta D. (2009): Mitochondrial DNA variation reveals recent origin of main Boa constrictor clades. Zoological Science 26: 623-631.
Příklad jednoho z nejatraktivnějších savců: panda červená Ailurus fulgens (Ailuridae), namalovala Mgr. Silvie "Akela Taka" Lišková
Příklad preferovaného esteticky preferovaného druhu hada, korálovka Lampropeltis alterna (Colubridae), foto Mgr. Eva Landová, PhD.

Copyright © 2010-2011 Akela Taka & Eva Landová